Květen – co dělat na zahradě

Co můžete dělat na zahradě v květnu?

• udělat si bezový sirup z květů černého bezu
• natrhat si šeříky do vázy na provonění bytu
• užít si "přirozené zdravé ionty" ve vzduchu po bouřce a dívat se, jestli se na obloze objeví duha
• políbit svého milého/milou pod rozkvetlým stromem hned prvního května
• mamince natrhat kytičku konvalinek nebo kvítků z trávníku na Den matek
• naučit se na zahradě žonglovat, hrát míčové hry, házet si létající talíř
• pořádat piknik na zahradě
• natrhat si sedmikrásky do jarního salátu, nebo do polévky
• sázet a set ve velkém už lze většinu bylinek a zeleniny, nejlépe po zmrzlých
• "uklidit" na zahradě, pokud máte potřebu tam něco uklízet
• jakmile jsou odkvetené pampelišky, tak je první moment, kdy už lze kosit trávník, pokud vám připadá moc vysoký (viz http://www.rodovystatek.cz/rocni_plan_praci.htm), ale zase to ještě nepřehánějte
• po "zmrzlých" už lze vytáhnout choulostivé opečovávané rostliny ze zimních zahrad (pokud je máte, např. citroníky, rozmarýny) pěkně na čerstvý jarní vzduch. Pozor ale na jarní slunce, zvykejte je opatrně.
• ještě do půlky května lze sbírat mladé šťavnaté kopřivy na skvělý čaj
• doporučuje se vyčistit okapy, abyste zachytávali pěknou dešťovou vodu pro dobu, kdy bude potřeba

Na co určitě zapomeňte:

• na barbarské řezání mladých ovocných stromků (doporučuji si přečíst (Ne)řez ovocných stromů). Pokud už ale několik let svoje stromy řežete, tak bohužel musíte pokračovat, protože jinak by nejspíše už stejně uhynuly. Nechte tedy přirozeně růst alespoň ty mladé, nově koupené.

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?

Teorie o hadníku

Správná přírodní zahrada by měla mít hadník. Má to být místo, alespoň 1,5metru krát 1,5 metru, které je podobné kompostu, do kterého nevrtáme a ve kterém necháme v klidu žít ještěrky a slepýše. Když se zadaří, tak se může ubytovat i užovka. Jenže co když bude tak uspěšný a ubytuje se i zmije? Zmijí se bojím, zvlášť do budoucna kvůli budoucím dětem. Z článků mi vyplynulo, že pokud se hadník buduje v oblasti výskytu zmijí, tak to opravdu hrozí. No naštěstí v žádné oblasti výskytu zmijí nejsem, takže hurá na plánování hadníku.

(zdroj obrázku: http://www.sxc.hu/)

Co vlastně obyvatelé hadníku potřebují?
Nejvíce klid, teplo tlejících materiálů pro kladení vajec, místa pro vyhřívání, skrýše, úkryty, díry. A hodně potravy v okolí, tedy hraboše a myši. Slepýši jsou méně nároční, těm stačí nějaký starý koberec nebo černá plachta na tlejícím materiálu, oni se pod ní vyhřívají a přitom nejsou na očích predátorům. A ještěrky potřebují hromádku písku, do které by kladly vajíčka a suchou zídku nebo alespoň hromadu kamení.

Kam hadník umístit?
Ideálně do kouta zahrady, kam moc nechodíme a kde budou mít obyvatelé hadníku klid. Ze článků jsem si vydedukovala, že ideální je místo na slunci, ale v diskusi http://diskuse.nachvojnici.cz/ zafungoval i hadník ve stínu pod stromy. U mě na zahradě zbylo místo právě převážně ve stínu, takže to risknu i s tím stínem.

Co na základ?
Některé články doporučují vyhloubit díru v zemi, nejlépe půl metru hluboko, i když to nejspíš není nutností. Mě se tato myšlenka zalíbila, hadům moc prostoru do šířky dát nemůžu, tak ať mají bydlení alespoň do hloubky. Shodou náhod je ale chci umístit na nejnižší místo zahrady, tak mám trochu obavy, že tam při silnějším dešti budou mít záplavy. No to se uvidí.

Do této jámy o rozměrech alespoň 1,5 krát 1,5 metru naházíme velké větve, chrastí, umístíme kameny, naházíme ještě menší větvičky, ale dole jsou důležité především velké větve. Nemusíte naplnit celou jámu, stačí jen udělat vrstvu, na kterou se budou vrstvit další materiály. Je dobré dát nějaké kameny nepravidelně i po okrajích jámy, když na ně trochu zasvítí sluníčko, tak se nahřejí, a to mají hadi rádi. Do jednoho rohu jámy pak nasypeme kýbl písku (nebo dva) pro ještěrky.

Hranice
V tomto blogu například není hadník nijak ohraničen a tvoří jen jakousi hromadu: http://www.jankarpisek.cz/. Jinde je hadník ohraničen drátěným pletivem, které je vypnuté v rámech a rámy jsou spojené drátky. Nebo jsou použity propletené vrbovými pruty. Většinou výška ohraničení hadníku nepřesahuje jeden metr. Někdo radí i kulatinu, dřevěné plaňky, laťky, různé kůly a klacíky. Hlavním kritériem pro obyvatele hadníku ale je, aby byly laťky či kůly od sebe vzdálené alespoň na 3 centimetry, tedy aby do hadníku had vůbec prolezl. Takže určitě nelze použít klasický kompostér, který by měl boky hadníku z plných prken.

Hadník s proutěnými okraji. (Zdroj obrázku: www.biosad.cz/)

Vrstvení
Pro hadník jsou typické vrstvy, které lze opakovat vícekrát, pokud máte dost materiálu. Čtěte odspodu:

Nahoře ideálně zasypat listím.
-------------------------------
Opět tlející materiál.
 -------------------------------
Opět větve, ale menší.
--------------------------------
Opět kartony.
-------------------------------
Důležitou vrstvou je tlející materiál, tedy listy, zbytky roslin, plesnivé věci, piliny, plevele, staré čistě bavlněné tričko, malé větvičky, typické věci z kompostu.
-------------------------------
Další vrstvu tvoří zpevňovací materiál, který bude držet další vrstvu. V článcích shodně všichni používají především kartony a lepenku a doplňují to novinami. Osobně si myslím, že ideální jsou spíš nepotištěné materiály.
--------------------------------
Jedna vrstva je vždy taková nosná, prostorová, se skrýšemi, a tvoří ji kameny, velké větve, menší větve.
--------------------------------
Ideální je hromada z chrastí tvořená silnějšími větvemi v dolní části, slabšími uprostřed a zasypaná suchým listím.
--------------------------------

Vršek
Úplný vršek hadníku někdo doporučuje zakrýt starým kobercem, pod kterým se prý rádi vyhřívají slepýši (pokud je na slunci), nejsou totiž vidět a unikají tak predátorům. Jiné články ale doporučují vrch hadníku silně posypat listím. A někomu se osvědčila tlusná černá folie nebo tlustý černý plast.

Nejasnosti
1) Nejvíce mi není jasný postup tvorby. Nevím, jestli se má hadník udělat celý najednou nebo jej tvořit postupně (myšlenka dlouhodobého kompostu pro neskladné větve a hromady listí). Taky nemám ani ponětí, co za 5 nebo 10 let. Přece tlející materiál zetleje a už nebude vydávat teplo potřebné pro hadí vajíčka. Ale sáhnout do hadníku a rozebrat jej – to bych se bála, stále to bude domov živočichů. V tomto vůbec nemám jasno a snad to ještě někde zjisím.
2) Chci si hadník udělat vedle klasického kompostu. Co když ale budou hadi klást vejce do kompostu a já jim je zničím při přehazování kompostu? Na to taky zatím nemám odpověď.

Upozornění
Do hadníku nepatří kupované urychlovače kompostu a samozřejmě ani žádné věci, které nepatří do kompostu, tedy neměli byste tam dávat plasty, sklo, chemikálie.

Obrázky hadníků
Zatím jediné, které se mi na internetu kromě proutěného nahoře podařilo najít:

(Zdroj obrázků: zleva http://www.veronica.cz/, vpravo nahoře http://www.jankarpisek.cz/, vpravo dole http://sobestacnost.cz/)

Odkazy:
http://www.veronica.cz/
http://www.rozhlas.cz/priroda/
http://www.jankarpisek.cz/
http://vlasin.cz/
http://diskuse.nachvojnici.cz/

Šeříky v zahradě

Omamnou vůni šeříků (Syringa vulgaris) mám velmi ráda. Jsou to nádherné keře, které někdy přerostou i do pěkných stromů. Na své zahradě je určitě musím mít, nejlépe jako clonu kompostu, aby na něj nebylo vidět.

Podívejte, jak pěkně vypadá šeřík v zahradě. (Zdroj obrázků: http://pineconesroses.blogspot.cz/, https://commons.wikimedia.org/, http://coolkayaker1.blogspot.cz/ a https://commons.wikimedia.org/)

Podívejte na další krásné obrázky ze zahrad:
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=258585
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=300389
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=380048
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=345867
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=245252

Tato voňavá krása pochází z Persie,  u nás se jí daří dobře, protože má rozsáhlý kořenový systém, snáší velmi dobře sucho, je mrazuvzdorná a pro krásné kvetení dokonce potřebuje chladnou periodu pod bodem mrazu (podle textu z web2.mendelu.cz). Nejlépe se jí daří na sluníčku, ale snese i polostín, jen v něm tolik nekvete. Zamokřené půdy nesnáší. Skvěle se hodí pro zpevňování svahů a různých břehů, výborně prý drží půdu.

Šeříky patří mezi medonosné rostliny, to znamená, že na nich bude už z dálky slyšet bzukot včel a včely na zahradě jsou užitečné především pro ovocné stromy. Jen si dejte pozor, abyste si koupili neplnokvětou odrůdu. Do té "plnokvěté" se totiž včelky ani čmeláci nejspíš moc nedostanou. Podle článku z http://www.nasepriroda.cz/ totiž plnokvěté odrůdy hmyzu jako potrava moc neslouží a pro přírodní zahradu tudíž nejsou tolik užitečné. A popravdě, zrovna u šeříku jsem zvyklá na tu původní normální formu, ta plnokvětá je sice hezká, ale pro mě to není opravdový šeřík.

Rozdíl mezi neplnokvětým (jednoduchým) květenstvím šeříku vlevo a tím plnokvětým vpravo. (Zdroj obrázků: http://cs.wikipedia.org/ a http://www.zzoja.cz/.)

Květy dále* přitahují i denní a také noční motýly. Pro velkou hustotu jeho listů v něm i rádi hnízdí ptáci, je to dobrý větrolam a hodí se i pro široké živé ploty. Pokud ho ale chcete jako živý plot i stříhat, tak jen velmi opatrně, když jej ostříháte v zimě, tak nevykvete, protože šeřík kvete na loňských výhonech. Je lepší počítat s jeho šířkou a nestříhat jej vůbec.

Pozor,  kůra, listy a plody šeříku obsahují syringin – látku, která může na pokožce některých lidí vyvolat alergickou reakci (podle http://cs.wikipedia.org/). Květů se ale nebojte a užijte si je po celé tři týdny, které mohou kvést. Šeříky se často trhají do vázy, bohužel v ní ale nevydrží moc dlouho. Některé články doporučují po odkvetení suché květy odstranit, aby se rostlina nevysilovala tvorbou semen a déle kvetla. Není to ale nutné, volně rostoucím šeříkům nikdo nic neodstraňuje a stejně krásně kvetou.

Ještě přikládám stránku, kde jsou shrnuté vybrané vyšlechtěné odrůdy šeříků podle barev: http://cs.wikipedia.org/wiki/Šeřík_obecný

* podle knihy "Kompletní návod k vytvoření EKOZAHRADY a rodového statku" od pana Svobody.

Sekačka nebo kosa?

Trávník sice ještě nemáme a na plevele budeme muset ze začátku půjčit křovinořez, protože mají velmi tuhé stonky, stejně jsem se ale pustila do hledání sekačky na trávník.

(Zdroj obrázku: http://www.freeimages.com/)

Věděli jste, kolik je různých typů sekaček?  Elektrické, vřetenové, akumulátorové, benzínové, solární, traktůrky, bubnové, cepové, lištové, rotační, strunové, mulčovací, robotické. A stránky na internetu se vás snaží přesvědčit, že zrovna ta, kterou prodávají, je nejlepší. Takže jsem zamířila na diskuse (http://hobby.idnes.cz/, http://www.konev.cz/, http://www.ireceptar.cz/, http://forum.living.cz/ a další), protože víc hlav víc ví.

(zdroj obrázku: http://www.sxc.hu)

Zjistila jsem, že je potřeba si rozmyslet, jaká plocha se seče. Na obrovské pozemky se nejspíše hodí ty traktůrky, ale prodavač vám je prý v obchodě bude cpát i na pozemek velikosti dlaně, tak pozor na to. Takže traktůrky škrtám, pozemek máme malý (plocha k sekání bude jen cca 300–350 metrů čtverečních). Trávníkovou plochu budu mít celkem členitou s různými úzkými předěly, takže je potřeba sekačka úzká.


Pro můj přírodní trávník budu potřebovat, aby sekačka nesekala moc nízko, nízký trávník totiž vysychá a je pak bez každodenního drahého zalévání škaredý. Ideálně potřebuji sekačku, která zvládne sekat na výšku 6-10 cm.

Mnoho lidí doporučuje benzínové sekačky (to jsou ty hlasité, smradlavé a těžké), ale věděli jste, že takovou sekačku nemůžete pořádně naklonit, jinak vám může benzín vytéct? Pozemek mám lehce z kopce, takže nevím nevím. A nesmíte ji opřít o zeď nebo zavěsit na zeď, takže zabírá dost cenného místa. Navíc benzinová sekačka potřebuje revize a výměnu oleje a údržbu atd. až se mi z toho točí hlava kolem. Navíc benzín je čím dál dražší, benzinová sekačka není levnou záležitostí a ještě k tomu příšerně smrdí. Tu nechci ani náhodou.

(zdroj obrázku: http://www.123rf.com)

U elektrické sekačky si člověk musí dávat pozor, aby si nepřesekal kabel, tahá jej za sebou, musí jej smotávat. Takovou sekačkou jsem kdysi párkrát sekala trávník doma a nebavilo mě to. Ale alespoň se nepřehřívá jako benzínová a lze ji pak hned po sekání sklidit. Zajímavým kompromisem pro malou zahradu by mohla být akumulátorová sekačka. Jenže podle diskusí zatím nemají pořádný výkon, takže můj trávník bych s takovou sekačkou sekala na 4 a více nabíjení, což je celkem otravné. Ještě tedy existují ručně poháněné dvoukolky, u kterých se možná docela nadřete.

A co jednotlivé typy ostří? Bubnové sekačky zvládnou i členité a zanedbané terény, ale jsou dost drahé a nelze s nimi trávu sbírat. Vřetenové se hodí jen na velmi rovné povrchy bez kamínků a větví, sekají trávník proklatě nízko. Rotačním sekačkám se musí brousit nože. Strunovým sekačkám naštěstí nevadí kameny ani nerovnosti.

A co další vlastnosti sekaček? Sekačka s pojezdem prý není vhodná na zatáčení a objíždění stromů. Sekačka se sběrným košem postupně těžkne a stejně člověka otravuje neustálé vysypávání toho koše. Mulčovací (tedy ta, co trávu rozcupuje a nechá na trávníku) by to mohla vyřešit, ale podle diskusí pak trávník nevypadá moc hezky a na vyšším porostu se prý ty mulčovací sekačky "koušou".

Ještě se dá uvažovat o křovinořezu, ale ten je motorový (smrdí), je těžký na ruce (nic pro slečnu)  a jsou nutné chrániče očí a nohou kvůli kamínkům. Než bych se oblékla a našněrovala a šla séct, tak bych trávu měla až po ramena.

Cenově to se sekačkami nevypadá zrovna růžové, kvalitní sekačky se totiž šplhají až k 20 000Kč, to není levná záležitost. K levným moc nemám důvěru. Ještě dodám, že sekačky je potřeba pravidelně čistit (savem) a navíc informace pro zanícené ekology: sekačka jakýkoliv hmyz v trávě prý doslova rozdrtí.

(zdroj obrázku: http://www.sxc.hu)

Tedy není se čemu divit, že jsem najednou začala pokukovat i po kose. Původně jsem se zařekla, že kosu v žádném případě, mám totiž velký respekt z jejího nechráněného ostří. Jako malá jsem se bála kosy - nechtěla jsem ani zkusit použít srp, protože jsem se hrozně bála, že si useknu nohu nebo ruku. Ale když jsem teď četla v diskusích, co vše se stává se sekačkami, tak mě to vyděsilo. Odlétávající kamínky prý mohou zranit dítě, dětem a nešikům prý hrozí usekané prsty, a najdou se i obyčejnější nehody typu rozbité sklo auta či okno od kamínku, který odletěl. Takže s bezpečností to vyjde tak nastejno.

Po několika článcích o kosách mne zaujalo to, že kosa je skladná (jen zavěsit na zeď), že rovná záda a kosení je podobné cvičení taiči (že bych si zpevnila tělo?), že se kosení dá naučit na kurzech (cca 800Kč za kurz) a že je tichá (kromě naklepávání, které je slyšet široko daleko). Jen je potřeba si koupit nějakou s kvalitním ostřím (sada s rakouskou kosou pro začátečníky vychází na cca 3 400Kč) a starat se o ni (broušení, naklepávání). I když úplně jednoduché to asi stejně nebude.

Skvělé počtení o sekačkách je zde: http://www.konev.cz/diskuse/jak-vybrat-sekacku-18/#form - ten nejdelší příspěvek v diskusi.
Informace o kosách je zde: http://www.kosimesnadno.cz/zen-cart/index.php (sekce Technická část, menu vpravo).
A trochu jízlivý článek o kose: http://www.separatista.net/nezarazene/kosa-je-nejlepsim-nastrojem-na-sekani-travy

Doplněno po letech: Nakonec jsem zjistila, že nejlepší plán je trávník vlastně dost zredukovat... :-) I po sedmi letech mám stále kosu a srp, maličký kousíček jednodruhového trávníku stříhám nůžkami. I když jsem občas o nějaké sekačce znovu uvažovala, nakonec jsme ji nikdy nepořídili a ani nepořídíme. Na naší maličké zahrádce to opravdu jde i bez sekačky.

Pro inspiraci i přes plot skočím

Tak jsme ve fázi vybírání plotu. Dokud na pozemku nebude plot, nemohu začít sázet, ani kupovat zahradní nábytek, prostě nemohu nic. Trochu jsem probírala možnosti plotů v zahradě:

Živý plot

Zelené živé ploty jsou asi ty nejhezčí ploty, které si zanícený zahradník může přát. Jsou buď jehličnaté, které rostou velmi ale velmi pomalu. A nebo stálezelené listnaté, které jsou ale často jedovaté. V opadavých je lepší výběr, některé si nechávají listy až do jara (habr, buk, dub), jiné sice opadají, ale rostou extrémně rychle (Jilm sibiřský), jiné jsou celkem široké, ale potěší jedlými ploty (muchovník, aronie a další). Krásně chytají prach ze silnice, rozptylují vítr a mnohdy i pěkně voní, když kvetou (hlošina). Jen je potřeba ty užší ploty pravidelně stříhat do požadovaného tvaru.

(Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/ a https://commons.wikimedia.org/)

Jenže pokud si chcete pozemek chránit jen a pouze živým plotem, chce to trpělivost a nějaký čas, než bude plot tak hustý, že si ním netroufne nikdo prolézt, ani zaběhnutý pes. Proto se často vytvoří plot z pletiva a před ním teprve živý plot. A to je varianta, do které asi půjdeme my.

Dřevěný klackový plot
Pokud máte hodně starého dřeva a klacků, můžete zkusit levný plot, který se hodí především ke starým dobovým chalupám.

Jak lze využít přebytečné klacky a větve (zdroj obrázků: http://www.skotva.cz/ a http://old.zbkkk.cz/)

Zajímavé nápady na ploty z přebytečného dřeva a větví jsou zde:
http://www.ekodum.cz/ekodum/material/wood/pl-drevo/drevo.php
http://www.ekodum.cz/ekodum/material/wood/pl-prouti/prouti.php

Vrbové ploty
Jsou zajímavým mezistupněm. Tvoří je zapletené vrbové pruty, které buď mohou být suché a nebo se nechají zakořenit a plot vlastně obroste. Potom je potřeba nové pruty opět zaplétat a zaplétat nebo stříhat. Viděla jsem takový plot dokonce naživo a rozhodně je zajímavý, je i levný, ale tak trochu to není moje parketa.

Vrbové pruty rostou rychle, tak proč je nevyužít na stavbu plotu. (Zdroj obrázků: http://www.freitag-weidenart.com/)

U nás se takovým plotům věnují stránky http://www.vrbicky.net/, další informace o takových plotech jsou v článku http://www.vrbovestavby.cz/ a http://www.magazinzahrada.cz/.

Dřevěné ploty
Klasika – jen si zvolíte, zda chcete plotovky horizontálně nebo vertikálně. Potom z jakého dřeva a to určí, jak často je pak budete muset natírat a měnit. Je otázkou, zda je takový plot potom opravdu ekologický, když se brzy musí dřevo vyměnit a neustále kupovat chemické nátěry či dřevo různě mořit. Dřevěné ploty s podezdívkou potom začínají někde na 2000Kč za běžný metr plotu. Cenu bez podezdívky se mi nepodařilo na internetu zjistit.

Plastové a dřevoplastové ploty
Takové ploty už vydrží déle než dřevěné a není třeba je natírat. Těžko říct, jak na takový plot koukají zanícení ekologové, přecejen plasty jsou všude, svět má problémy se jich zbavit, takže není důvod si je ještě dávat i do zahrad.

Plastový plot či dřevěný plot - obojí není zrovna levná záležitost. (Zdroj obrázků: http://www.kmplast.cz/ a http://www.keliwood.cz/)

Kovové ploty
Pořád je mám zažité jako typické oplocení pro zámkové zahrady. Drahé, ale v zásadě ekologické. Jen bych si připadala jako za mřížemi.

Klasické pletivo
Přijatelný plot z pohledu ceny. Lze si vybrat pozinkované nebo poplastované ploty a spousta lidí si takové ploty dělá sama. Když si pozvete firmu, vychází to na cca 400Kč za 1 běžný metr i s montáží.

(zdroj obrázku: http://www.plotnaklic.cz/ a http://ploty-brany-sloupky.info/)

Zdi, zídky a gabiony
Klasická zeď také není zrovna levnou záležitostí. Není ideální na větrné hůrky, protože se o ni vítr nezastaví, ale naopak se za ní točí. Ale zajišťuje na zahradě opravdu hodně soukromí a určitou nedobytnost. Suchá zídka je velmi zajímavým prvkem do zahrady, zvlášť pokud je na pozemku více kamenů než hlíny, to je potom materiálu opravdu hodně. V suché zídce bydlí spousta živočichů – ještěrky, pavouci, broučci. Výška suchých zídek bývá obvykle jen 1 metr, maximálně metr a půl. Navíc ji lze i osázet krásnými sklaničkami.

Suchá zídka může také krásně rozkvést, gabion vpravo zase vypadá velmi moderně, ale trochu chladně (zdroj obrázků: http://vcelky.cz/ a http://www.zahradaweb.cz/ a http://gabiony-zenturo.cz/).

Moderním pojmem jsou teď gabiony, tedy kamenné zdi, které tvoří kovové koše naplněné různými kameny a nejen tím. Jsou krásné, články se předhánějí s informacemi, že si je člověk může sestavit i sám, ale realita je jiná. Díly na domácí sestavení gabionů nelze u nás téměř sehnat, gabiony sestavují především plotové firmy a ceny jsou často závratné. Neviděla jsem, že by počítali s tím, že má zájemce na pozemku kupu kamenů jako základ gabionu, vždy počítali s tím,že kameny si zájemce plně koupí od nich. Navíc bylo často uváděno, že je třeba uvnitř gabionu zabetonovat tyčku, aby gabion nespadl.
Malý kousek gabionu bych na pozemku chtěla mít, ale jestli ho dokážu sehnat za dobrou cenu, to je zatím ve hvězdách.

Pampeliška – zlatý dukátek v zahradě

Jak vidím trávníky poseté zlatými dukátky – zářivými hlavičkami pampelišek, vždycky si vzpomenu na příběh z knížky, kterou jsem četla jako malá. Jmenovala se Další příběhy pro potěchu duše, napsal ji pan Bruno Ferrero. Ne všechny příběhy se mi líbily, ale ten o pampelišce jsem měla ráda:

---

Co odvál vítr 
Na trávníku v městském parku se pod hřejivým jarním sluncem objevily zubaté a silné listy pampelišky. Jedna z nich vystavila na odiv nádherný žlutý květ, nevinný, zlatý a zářivý jako květnový západ slunce. Po nějaké době se květ změnil v lehoučkou kouli, ozdobenou chun­delatým pápeřím, které na tenkých nožkách vyrůstalo ze semínek tísnících se v kulatém středu.

(zdroj obrázku: http://www.sxc.hu)

A co se malá semínka napřemýšlela! Kolik snů jim přinesl večerní vánek, když si první cvrčkové zkoušeli své serenády. 
„Kde budeme klíčit?“
„Kdoví?“
„To ví jen vítr.“
Jednou ráno se neviditelné a silné prsty větru zmoc­nily lehoučké koule. Semínka se s ním rozlétla na svých padáčcích. „Sbohem... sbohem,“ loučila se semínka. Většina z nich dopadla na dobrou půdu záhonků a luk, ale jedno, to nejmenší, jen kousek popolétlo a svůj krátký let skončilo v prasklině betonového chodníku. Vítr a déšť tam nanesl trochu prachu, tak ubohého ve srovnání s dobrou, hutnou zemí trávníku. „Ale všechno to tu patří jenom mně!“ řeklo si semínko. Dvakrát se nerozmýšlelo, pořádně se zavrtalo a hned se dalo do zapouštění kořínků.
Před prasklinou v betonu stála kulhavá a počmáraná lavička. Právě na ni si často sedal jeden mladík. Vypadal utrápeně a neklidně těkal pohledem sem tam. Srdce mu zastíraly černé mraky a ruce měl pořád zaťaté v pěsti. Když zpozoroval, jak si dva zubaté jasně zelené lís­tečky razí cestu betonem, hořce se usmál: „Nedokážeš to! Jsi jako já!“ A zašlápl je zpátky. 
Ale druhý den uviděl, že se lístky znovu zvedly a místo dvou byly čtyři. Od toho okamžiku už od tvrdohlavé a odvážné rost­linky nedokázal odtrhnout oči. Za několik dní vyrazil květ. Byl jasně žlutý jako výkřik štěstí. Poprvé po tak dlouhé době sklíčený mladík ucítil, že se nevole a hořkost, která ho uvnitř tížila, začíná roz­plývat. Zase zvedl hlavu a zhluboka se nadechl. Rukou sevřenou v pěst pořádně bouchl do opěradla lavičky a vy­křikl: „Ale jistě! My to dokážeme!“ Chtělo se mu plakat i smát. Prsty pohladil žlutou hlavičku květu.
Rostliny vnímají lásku a dobrotu lidských bytostí. Pro malou a odvážnou pampelišku bylo mladíkovo pohlazení tou nejkrásnější věcí na světě.

---

Ferrero, B., & Hlaváčová, I. (2008). Další příběhy pro potěchu duše (Vyd. 3.). Praha: Portál.

---

Pampeliška (Smetánka lékařská, Taraxacum officinale) je tak krásná květina, že je skoro neuvěření, že ji lidé odstraňují z trávníků jako plevel. Já naopak za chvíli budu shánět každou bílou hlavičku se semínky, abych si mohla pampelišky vyset na pozemek. Nebo si objednám semínka od Planta naturalis.

Pampelišky jsou ozdobou každého trávníku (zdroj obázku:http://www.sxc.hu).

Místo toho, aby lidé pampelišky likvidovaly, by si je spíše měli pěstovat na zahrádce téměř jako zeleninu.  Mladé lístky, které ještě nejsou hořké, lze totiž přidat (dobře omyté) do jarního salátu (viz Pampeliška na kafe i na salát). Cukrovkáři by prý dokonce měli žvýkat umyté stvoly, aby jim bylo lépe (viz http://bylinky.abecedazdravi.cz/). No já je žvýkala jako dítě (nevím proč) a byly opravdu hořké, ale byla to celkem zábava.

(zdroj obrázku:

http://recepty.vareni.cz/)

Z dětství si také pamatuji, jak mamka vařila pampeliškový med. Byl to vlastně spíš takový sirup, s medem toho kromě pylu moc společného neměl. Ale měl výbornou chuť, už se těším, až si ho někdy uvařím a připomenu si dětství.
Přidávám recepty:
http://www.ireceptar.cz/
http://www.nasebylinky.estranky.cz/
http://www.mimibazar.cz/
http://zena-in.cz/
http://recepty.vareni.cz/

Dále se z pampelišek dá vařit i víno, ale s tím zkušenosti nemám. Klasicky si z nich můžete uvařit čaj.

No a nesmím zapomenout na pletení věnečků a náramků z pampelišek, se sestrou jsme trhaly pampelišky po celém dvoře a pletly si krásné ozdoby. Krásně vypadá i samotná pampeliška zapletená v copu. Musím ale podotknout, že kromě zářivě žlutých ozdob z květů pampelišek jsme měly ruce pěkně "kolečkované". Šťáva ze stvolů pampelišek totiž zanechává tmavé skvrny na pokožce. A na papíře také, stonky lze využít jako malá kulatá razítka pro děti na hraní.

Pampelišky ve vlasech i jako darovaná kytička potěší (zdroj obrázků: https://cz.pinterest.com/, http://www.freeimages.com http://realfoodrn.com/ a http://www.freeimages.com/) .

Nevíte, jak plést věneček? Tyto stránky vám poradí:
http://www.mimibazar.cz/
http://rucnihobby.mypage.cz/
http://loveyalyn.blogspot.com/

Žlutá v zahradě

Minule jsem psala o barvách na zahradě. Jak vlastně ale může vypadat zahrada například pro milovníka žluté barvy?

Na jaře

Na trávníku se krásně bliští žluté pampelišky (Taraxacum officinale) a všude je záplava zářivě žlutých květů zlatice (Forsythia × intermedia).

Zlatice dát  na jaře zahradě opravdu zářivě žlutou atmosféru (zdroj obrázků: https://cz.pinterest.com/ a http://forums.gardenweb.com/)

Jemnými drobnými žlutými kvítky prosvětlí kouty zahrady dřín (Cornus mas, Cornus officinalis), lískovníček (Corylopsis pauciflora) nebo stálezelý keřík se zářivými žlutými květ – Mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium).  Žlutě kvetou i dřišťály (Berberis) , které jsou asi lehce jedovaté.

Lískovníček, pampelišky a květ dřínu (zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, http://www.sxc.hu/, https://commons.wikimedia.org/)

U chodníčků mohou zářit první poslové jara, tedy žluté petrklíče (Prvosenka jarní, Primula veris) a samozřejmě i klasické narcisky (Narcissus pseudonarcissus), tulipány (Tulipa) a krokusy (Crocus chrysanthus) – pozor, všechny tři jsou jedovaté. A také jemný, méně nápadný křivatec žlutý (Gagea lutea). U jezírka může vykvétat jedovatý Blatouch bahenní (Caltha palustris) a také hezký neškodný Kosatec žlutý (Iris pseudacorus). A na skalkách zazáří drobnými kvítky Mochna jarní (Potentilla tabernaemontani).

Shora po směru hod. ručiček: dřín, petrklíč, narcis, krokus, tulipán. Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/ a http://www.sxc.hu/)

V létě

Místo neživého anglického trávníku by si milovník žluté měl spíš vysázet krásnou vysokou louku. Firma Planta naturalis nabízí přímo žlutou louku dukátkovou, ve které převažují žluté luční květiny. U plotu na sluníčku to může doplnit žlutý řebříček tužebníkovitý (Achillea filipendulina), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), divizna (Verbascum densiflorum), zlatobýl (Solidago) či žluté lilie (Lilium). Ve skalce zazáří svatolina cypřišková (Santolina chamaecyparissus) či kručinka (Genista).

Shora po směru hod. ručiček: lilie, svatolína, zlatobýl, řebříček, divizna. (Zdroj obrázků: http://www.sxc.hu/, https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/ a https://commons.wikimedia.org/)

Nádherně se také budou v zahradě vyjímat slunečnice – klasické i topinabur. Jen je potřeba je každý rok  sázet. Prozářit zahradu žlutou barvou mohou podsedáky na zahradní nábytek, žlutá pikniková deka, žlutá houpací síť, balon, zářivě žlutý venkovní ubrus i závěsy u altánu, nebo i žlutá miska či košík na ovoce a žluté květináče na terase.

Slunečnice a žlutá houpací síť zahradu rozzáří, i když bude zataženo. (Zdroj obrázků: http://www.sxc.hu/, http://www.hometone.com/)

Na podzim

V tomto ročním období je to jasné – žlutě a zlatě září především listy stromů, konkrétně břízy, některé javory, klasické buky, jinan dvoulaločný, olše, z keřů lísky, vilín, některé svídy a další. Do pěkného žlutého kabátku se také odívá modřín. Podél cest nebo u plotu koukají hlavičky chryzantém (Chrysanthemum ) a v pozadí jsou žluté okrasné trávy. Žluté bobule hlohyně (Pyracantha atalantiodes Aurea) mají také své kouzlo a některé hrušky i některá jablka jsou pěkně žlutá či zlatavá. A v deštivém dnu přinese trochu sluníčka do zahrady žlutá pláštěnka a žluté gumáky pro zahradníka.

Po směru hod. ručiček: chryzantéma, lity břízy, hlohyně, kdoule. (zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/ a https://commons.wikimedia.org/)

V zimě
I zima dokáže překvapit žlutými kvítky – kvete například vilín (Hamamelis x intermedi), jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum, tento druh prý ale u nás nevoní), a ke konci zimy i čemeřice (Helleborus, ve žluté variantě). Méně či více žluté holé větve mají některé druhy svíd (konkrétně např. Cornus stolonifera 'Flaviramea').

Po směru hod. ručiček: jasmín nahokvětý, vilín, svída, čemeřice. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/, https://whatsinbloom.wordpress.com/ a https://commons.wikimedia.org/)

Ještě to samozřejmě mohou doplnit zlaté venkovní ozdoby na jehličnany, žlutá světýlka či žlutá krmítka pro ptáky.


Po celý rok
Tvář dávají zahradě i zdi, stěny, ploty a plůtky. Jako malá jsem viděla u kamarádky na dvorku krásné malované slunce na zdi. Pod ním byla lavička a vedle květináč s muškáty a já si pak vždycky představovala, že si přesně takové slunce taky jednou na zeď do zahrady nakreslím. Hodně dělá i jen sytě žlutě vymalovaná zeď nebo branka a lavička.

(Zdroj obrázků: http://inspirationseek.com/, http://decorateyourfence.com/)

Co jsem vynechala? No určitě spoustu rostlin a květin. Například mnoho keřů najdete se zlatě panašovanými listy, ty ale nejsou nejlepší volbou, protože kvůli panašování hůře zvládají fotosyntézu a tedy potřebují větší péči. Také jsem vynechala jedovaté keře, jako jsou čilimník ranný (janovec, Cytisus x praecox), zlatý déšť, kručinka lydijská (Genista lydia) apod. a rostliny náročnější na pěstování, jako jsou šácholan (Magnolia x "GOLDEN SUN") ve žluté variantě, jiřiny (Dahlia).

Návrh zahrady – krok 03

Barvy, tvary, textury a materiály, světla – to vše bude vytvářet v zahradě tu správnou atmosféru. Někdo chce klidnou, především zelenou zahradu, někdo chce duhový prostor, který bude dokonalým protikladem šedě měst a velkoměst. Jiný se bude cítit pohodlně a bezpečně v přehledném a jednoduchém designu, další ocení tajemná zákoutí, abstraktní sochy a průlezy.

Pěkné designové tipy jsou uvedeny na blogu http://myazahrada.cz/. Stejně tak je tam ve třech článcích popsáno působení barev v zahradě: Působení barev v zahradě I, Působení barev v zahradě II, Působení barev v zahradě III. Já jsem na to šla jen jednoduše a přemýšlela jsem, jaké kombinace barev a jaké barvy se mi líbí nejvíc,  a vyhrála to na celé čáře kombinace fialová–zelená–bílá–hnědá. Je jasné, že kvůli barevnému schématu nebudu vytrhávat z trávníku pampelišky, pouze při výběru rostlinek si dám spíš fialový šeřík než růžový, a fialkové kosatce apod.

(Zdroj obrázků: http://www.studiogblog.com/, http://thefragrantmuse.blogspot.com/)

Barvy na zahradě se dají ovlivnit nejen výběrem květin, stromů a rostlin, ale také vhodnou volbou

barvy zahradního nábytku, doplňků a třeba i vymalováním zdi či barvou plotu.

(Zdroj obrázků: http://www.decorateyourfence.com/, http://www.dreamstime.com)

Velikonoční výzdoba zahrady

Na Vánoce jsou stromky (a to nejen jehličnany) doslova pod záplavou světýlek. Předzahrádky a zahrádky „volají“, že nás čekají svátky. Jenže na Velikonoce nic takového u nás v Česku vidět není. Nebo alespoň dříve nebylo. O víkendové procházce už jsem ale viděla první keřík nazdobený vajíčky v pastelových barvách a hned mě to zahřálo u srdce. Přikládám několik obrázků pro inspiraci:

1) Keře a stromky zdobené vajíčky. Jen ten velký strom dole dal asi hodně zabrat – to by se mi zdobit nechtělo.

Stromky a keře ve velikonočním kabátku (zdroj obrázků zleva shora: http://www.panoramio.com/, http://landscapedesign.ws/, http://www.telegraph.co.uk/, http://ivanyazdenka.blog.cz/)

2) Na keře a stromky nemusíte věšet jen vajíčka, zajímavé mohou být i kuřátka, včelky a barevné stužky. Jen si musíte dát pozor, aby byly vhodné pro venkovní použití (kuřátkům z obrázku mohou trochu zreznout nožky).

Kromě pentlí mohou keře zdobit například i kuřata. (Zdroj obrázků: kuřátka jsou z Fler od autorky AMA, včelky z článku na chovatelka.cz/)

3) A na vchodových dveřích domu může být pěkný velikonoční nebo jarně laděný věnec.

Věnce na dveře z Fler, shora dva od Rosette, potom zelený peříčkový od Zdenky Medové a bílý peříčkový od jancabarca.

Duben – co dělat na zahradě

Co můžete dělat na zahradě v dubnu?

• jít si přivonět k hyacintům, šeříkům, natrhat tulipány do vázy
• jít si přivonět k fialkám, natrhat si kytičku domů
• uplést si věnečky z pampelišek a vyrobit z nich domácí med
• sednout si na zahradu ke stolku a zdobit vajíčka na velikonoce
• vytáhnout zateplenou piknikovou deku a natáhnout se na ni a číst si knížky na prvním jarním slunci
• hrát na piknikové dece stolní hry, jít se houpat na houpačku
• hrát na trávníku velké domino, petanque, badminton či si házet létajícím talířem a další
• zorganizovat první jarní grilování
• hledat čtyřlístky, pokud máte v trávníku trochu jetele plazivého
• doplnit ptákům vodu do koupátka či pítka a dívat se na ně
• vytáhnout malířský stojan a začít kreslit všechny ty rozkvetlé stromy a krásně zelené keře
• cvičit na terase či na trávníku taiči, jógu či něco podobného
• pokud vám chybí nějaká kytička, rostlinka, lze ji v dubnu vyset/zasadit
• můžete vyset bylinky (bazalku, petrželku) a některou zeleninu (ředkvičky, hrách, salát, mangold, karotka, a případné další), také lze sázet cibuli či česnek
• už lze věšet prádlo venku na prádelní šňůře
• můžete fotit všechny ty krásné květy, svěže zelené listy – to, co bývá jen na jaře

Na co určitě zapomeňte:

• na velký jarní úklid zahrady – užiteční živočichové ve skrýších, pod listím a větvičkami se teprve probírají a mohli byste je zahubit. Budete je potřebovat, odvedou spoustu práce s boji se škůdci. 
• na velkou dřinu – přes samou práci byste samotné krásné jaro mohli propásnout. Raději si navrhněte zahradu tak, abyste si jí užívali a ne, aby z vás sedřela kůži a radost ze života.

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?