Černý bez

Už kvetou bezinky a krásně voní. Bez černý je jeden z keřů, které v mé zahradě určitě nemohou chybět. Pamatuji si, jak mamka vařila bezový sirup a já vždycky šla na kraj vesnice sbírat ty nejhezčí a nejvoňavější květy do proutěného košíku.

Bez může jako keř dorůst až do pěti metrů a jako strom dokonce do deseti metrů. Nevěřila jsem, že bezové stromy existují, dokud jsem je neviděla přímo v ulicích města Brna. Já doufám, že ten v mé zahradě se bude bez držet velikosti do dvou metrů výšky. Obrázek, kde je keř v celé své kráse, jsem našla na stránkách Herbář Wendys:

(Zdroj obrázku: http://botanika.wendys.cz/)

Rád roste na půdách bohatějších na dusík a živiny, takže se mu krásně daří blízko kompostu. A zároveň by měl vylučovat látky, které zrání kompostu urychlují (podle knížky pana Svobody). Bez hned vedle kompostu jsou tedy ideální kombinací.

Někde se píše, že jeho květy smrdí. Mně ale vždycky voněly a doufám, že v zahradě budu mít právě keř s těmi voňavými. Jeho plody se živí ptáci a také v bezu někteří přímo hnízdí. Zato hlodavce prý má tento keř odpuzovat, a proto byl také často v dřívějších dobách sázen u chalup a stavení.

Pro přírodní zahrady je specifický v tom, že pomáhá v boji se mšicemi. A to právě tak, že je jich na něm hodně, konkrétně druh mšice bezová. Na těchto mšicích, které ničemu a nikomu nevadí, se odchovávají bojovné berušky i vosičky, které mšice ničí na rostlinách a keřích, kde je zahradníci mít nechtějí.

Bezu si prý hodně vážili naši předkové. Pobavil mne zvyk, kdy se nevěstě darovala bezová sazenice, aby si ji mohla vysadit u nového domu (viz článek http://abecedazahrady.dama.cz/) – milá věc, ale například v paneláku neproveditelná. Z bezového dřeva se vyráběly píšťaly a píšťalky a malí kluci z nich vyráběli foukačky na kamínky a kuličky.

Bezu to v zahradách sluší, především v těch ve venkovském stylu. (Zdroj obrázků shoral zleva: http://sewchet.com/, https://commons.wikimedia.org/, http://earthandliving.blogspot.com/ a http://www.horsedvm.com/)

Květy lze úspěšně použít na sirup, limonádu, zdobení citronády či zdobení jarního salátu i dezertů. Dají se i smažit v těstíčku a obalovat ve skořici, toto jídlo se jmenuje kostmatice, ale podle diskusí chuťově moc zajímavé není. No a plody se používají na džemy, víno, povidla i kompoty. Pozor, za syrova jsou plody mírně jedovaté a vyvolávají průjem. Jedovaté jsou také listy a kůra. A bezový pyl vadí alergikům, kteří trpí sennou rýmou.

Článek o možnostech bezu v zahradě: http://abecedazahrady.dama.cz/default.aspx?section=61&article=2710.

Černá barva v zahradě

Mít černou zahradu zní velmi zvlášťně. Já sama bych ji nechtěla, mám ráda barvy. Ale musím uznat, že některé tmavě a rádoby černě zbarvené květiny na mne udělaly dojem a minimálně stojí za zmínku. Ale pozor, není to opravdu čistá a pořádná tmavá čerň, rostliny jen často mají tmavý, černý, černofialový nebo bronzovofialový nádech. Nebo se kombinují s bílou barvou, pro inspiraci se podívejte na sbírku obrázků: http://pinterest.com/avalaun/black-white-garden-ideas/.

Jak tedy může vypadat zahrada pro milovníka černé barvy:


Na jaře
V záhonech se tajemně černají černé tulipány (odrůda Queen of Night) a žlutočerné petrklíče (Primula Victoriana Silver Lace Black).  Dokonce existuje i odrůda černočervených karafiátů a kosatců, ale u nás nejspíše nejsou k sehnání, stejně jako černé fialky (Black Magic). Po zmrzlých můžete vysadit i zajímavou Black Pearl chilli papriku.

(Zdroj obrázků shora zleva: http://gurneys.com/, http://kvsvaxhm.livejournal.com/, http://www.chilli-forum.cz/, http://tdhnurseries.smugmug.com/)

V létě
V zahradě dozrávají do černa laděné bobule, krásně zabarvený je černý rybíz, arónie, ostružiny, moruše černá. Dozrávají i krásné tmavé lilky. Černočervené květy denivky (Hemerocallis Black Emanuelle nebo Black Stockings) jsou okouzlující, stejně jako červenovínové růže (Black Baccara).

(Zdroj obrázků shora zleva: http://cs.wikipedia.org/, http://deslik.blogspot.com/, http://www.dungevalley.co.uk/, http://gardenofeaden.blogspot.com/)

Načernale a tajemně tmavě vypadají také ozdobné vyšlechtěné "měděné" buky (Purpurea Major, Dawyck Purple, Roseomarginata, Purpurea Nana, Purple Fountain) či vyšlechtěná bříza Betula pendula Purpurea. Zajímavě vypadají trsy "černé trávy", za kterou se skrývá trvalka Ophiopogon planiscapus Nigrescens. Překvapily mne i stonky bambusu s názvem Phyllostachys nigra, které jsou také černé. V zahradě také můžete vidět i černé kaly (Black forrest, Odessa, Schwarzwalder), které je ale třeba zimovat. A také tmavě kvetoucí téměř dvoumetrové topolovky (Alcea rosea Nigra).

(Zdroje obrázků shora zleva: http://www.greenfingers.com/, http://www.rightplants4me.co.uk/, http://gardendezine.blogspot.com/, http://www.pinus.net.pl/)

Na podzim
V plískanicích a dešti bude hezky tmavá a lesklá černá dlažba, černé chodníky a nášlapy či černé mulčovací kamínky v záhonech. Rozkvést mohou do červenočerna laděné jiřiny.

(Zdroj obrázků: http://www.mcmonaglestone.ie/, http://olgochka.blogspot.com/)

V zimě

Od ledna do března mohou vykouknout do černa laděné hlavičky čemeřice (odrůda Metallic blue lady) a s bílým sněhem bude hezky kontrastovat černé krmítko pro ptáky. Při stavbě sněhuláka potom nezapomeňte na knoflíky z uhlíků.

(Zdroj obrázků: http://carolynsshadegardens.com/, http://www.amadina-gouldove.com/)

Celý rok
Milovníky černé barvy určitě ještě potěší vyšlechtěný bez černý, konkrétně Sambucus nigra Black Beauty nabo Black Lace (na zimu samozřejmě opadá). Ale i normální bez potěší v létě tmavě černými plody. Ke svěže zeleným rostlinám budou ladit černé květináče, černá plachta na kompostu, kovové černé lavice i černý ratanový nábytek a v zahradě by potom neměla chybět ani černá tabule na kreslení pro děti. Pěkné jsou také černé kovové lucerny a černá dlažba či zídka.

(Zdroj obrázků shora zleva: https://commons.wikimedia.org/, http://damentions.blogspot.cz/, ;http://www.rachelswartley.com/ a http://www.studiogblog.com/)

Jaký vybrat zimolez kamčatský?

Nalákaly mne články na zimolez kamčatský (např. z http://www.ekozahrady.com/). Někde ho najdete pod názvem Kamčatská borůvka, ale borůvkovou chuť od ní určitě neočekávám. Chci jej do zahrady, protože je to nevšední, zajímavá rostlinka a plody obsahují hodně rutinu, který bych měla jíst. Navíc nepotřebuje rašelinu, roste všude a hodí se do ekozahrad. Jen je potřeba ji umístit spíše někam do kouta, protože už v létě shodí listy (pochází ze Sibiře, kde léto končí brzy). Doplněno po letech: u nás rozhodně neshazuje listy tak brzy. Stačí jej v létě občas zalít.

Do zahrady jsou potřeba rostlinky minimálně dvě, kvůli cizosprašnosti. Navíc některé se vzájemně opylují lépe, některé hůře, ale informace které ke kterým se špatně shánějí. Já jsem našla jen tyto informace:

Dobré opylování: Amur a Altaj, Blue Belle a Berry Blue, Dlinnoplodnaya a jedna z (Chelyabinka, Izjuminka, Chernichka, Sineglazka).
Špatné opylování: Tundra a Borealis.

Většina stromků začne plodit až po třech nebo čtyřech letech po zasazení a plody často sežerou ptáci, pokud si je neochráníte. Právě kvůli dlouhé době začátku úrody považuji za důležité si vybrat opravdu dobrou a chutnou odrůdu. Ale teď, babo raď, neboť odrůd je opravdu opravdu hodně a čert aby se v nich vyznal.

Podařilo se mi najít zajímavé internetové zdroje se spoustou informací:
http://www.plnazahrada.cz/karta-zimolez.php
www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=36575

A prošla jsem další internetové zdroje a trochu ty odrůdy seřadila podle popsané chuti (ještě jsem je nejedla, opravdu jen píšu, co jsem kde našla).

Sladké a velmi dobré

Amur - harmonická chuť, jedny z nejchutnějších, dozrává koncem května, nejsou tak kyselé. Nejsou hořké, jsou trochu méně úrodné. Prý výrazné borůvkové aroma.
Altaj - oblíbený, nejvhodnější u nás, dozrává v polovině května a má výrazné borůvkové aroma.
Amazonka - prý dezertní chuť, dobrá a sladká.
Borealis - slaběji rostoucí keře s menší úrodou, vhodné pro přímý konzum, sladká dezertní chuť, špatně skladovatelné.
Bažovskaja - prý výborná chuť, květy odolné vůči jarním mrazům a lépe snáší sucho a horko.
Čeburaška - dezertní chuť, postupné zrání. Prý s borůvkovém aromatem, je odolná suchu.
Dlinnoplodnaya - užitková odrůda, velké sladké plody, bez hořkosti.
Duet - odrůda sladká, bez hořkosti, roste pomalu, dozrává na přelomu května a června.
Karamel - raná odrůda, brzy plodí, dezertní chuť, prý nějaká chrupkavá dužnina. Neopadává, je odolná suchu, chorobám a škůdcům.
Nymfa - užitková, velké plody, sladké se silnou příjemnou vůní.
Sibirjačka - hodně úrodná odrůda, sladká dezertní chuť, souběžné zrání, neopadávají plody.
Silginka - sladká chuť, šťavnatá dužnina, velké plody. Odrůda je prý vhodná ke sbírání "setřásáním", takže asi opadává.
Vasilek - sladká, dezertní chuť.
Modrý triumf - měla by být samosprašná, takže by měl stačit i jen jeden keřík. Má chutí připomínat borůvky, má být sladká.

Sladkokyselé

Amfora - neopadává, velkoplodá, sladkokyselá. Plodí brzy. Oblíbená.
Assol - sladkokyselá chuť, ranná odrůda s vysokou úrodností. Trochu opadávají plody.
Antoška - sladkokyselá, slabé opadávání.
Bakčarskij velikan - plody se dobře sbírají, sladkokyselé. Bez hořkosti, má velké plody a pravidelnou úrodu.
Bakčarskaja jubilejnaja - sladkokyselá, plody dozrávají postupně, jsou velké a plodí brzy.
Čulymskaja - sladkokyselá chuť, vysoká úrpdnost, plody neopadávají a zrají postupně.
Doč Velikana - sladko-kyselá chuť, velké a dobré plody, plody jsou prý velmi chutné i po zamražení, neopadávají.
Gerda - sladkokyselá chuť.
Gordost Bakčara - sladkokyselá chuť, velké plody.
Guloboj desert - sladko-kyselá chuť, neopadává.
Jubilejnaja - velmi  pozdní odrůda, nízký keř, menší plody dobré chuti, sladkokyselá. Odolnost suchu a chorobám a škůdcům.
Knjaginja - sladko-kyselé, bez hořkosti. Slabé opadávání.
Lazurnaja - chutné plody, neopadává.
Lenja - sladko-kyselé, neopadává.
Pamjati Kuminova - sladko-kyselé plody, slabé opadávání.
Remont - odrůda "remontuje", tedy při zalévání a hnojení plodí ještě jednou v půlce léta.
Tomička - sladko-kyselá chuť.
Tundra - sladkokyselá chuť, velké plody.
Troe Druzej - sladkokyselá, neopadává.

Více kyselé

Leningradsky velikan - voskový povlak na plodech, vláknitá dužnina, kyselo-sladká chuť se silným aroma. Slabé opadávání plodů, menší úrodnost.
Morena - velké plody, lehce ohnuté větve, plody se silným voskovým povlakem. Kyselosladká chuť, slabě opadává. Prý je oblíbená a hodně se doporučuje.
Narymskaja - hodně úrodná odrůda, kyselo-sladká, velké plody.
Roksana - menší keř, plody s voskovým povlakem, kyselo-sladká chuť, menší úroda.
Volchova - kyselo-sladká chuť, výrazné aroma, slabě opadávají.
Zoluška - ranná odrůda, odolná jarním mrazíkům. Kyselo-sladká chuť, výrazné aroma, prý s jahodovým aroma. Postupné dozrávání plodů, pomalý růst, plodí postupně, z počátku méně.

Nahořklé

Berel - sladkokyselá chuť s lehkou hořkostí, zraje koncem června, velmi úrodná. Plody neopadávají.
Čeljabinka (Czelabinka) - vysoce úrodná, plody neopadávají, kvete v půlce května, zraje kolem 20. června, chuť sladko-kyselá, bohužel s hořkou příchutí.
Moskovskaja 23 - mírně nahořklá odrůda se slabým opadáváním plodů.
Ognennyj Opal - lehká hořkost, neopadává. Plodí hned po vysazení, velmi ranná odrůda.
Sineglazka (Sinoglaska) - užitková odrůda, mírné opadávání. Bohužel s hořkostí, i když by ji mít neměla. Prý připomíná černý rybíz.
Viola - hodně úrodná, neopadává. Kyselo-sladká chuť, s hořkostí. Ale doporučuje se na pěstování. Může mít i druhou úrodu (tzv. remontování).


Nic nevím o následujících: Afrodita, Guluboje vreteno, Gželka, Jaltská, Kola 44, Mailon, Maistar, Pamjati Gidzjuka, Sinyaya ptica (Sunaja ptica), Solowyška, Vasiljevskaja, Fialka, Julia.

Zdrojem jsou výše uvedené stránky a další různé články a postřehy z internetu a diskusí.

Světýlka u plotu i jinak

Také jsem začala sem tam sledovat obrázkovou inspiraci na http://pinterest.com (děkuji za skvělý tip z blogu Kouzlo domova) A velmi se mi líbily především dva obrázky použití světýlek na zahradě:

Krásné osvětlení plotu. (Zdroj obrázku: http://www.etsy.com/)

A ještě obrázek, jak ta skleničková světýlka vypadají v noci:

Jednoduše krásná romantika. Jen asi není moc romantické je každý večer složitě zapalovat. (Zdroj obrázku: http://www.etsy.com)

Další obrázek pochází sice od moře, ale dokážu si představit, že bych takovovou romantickou houpačku  měla i ve své zahradě. Jen by nebylo jednoduché sehnat kováře, který by ji ukoval. A zatím ještě pěkně dlouho nebudu mít strom, na který by šla zavěsit.

Hotová romantika. (Zdroj obrázku: http://iwannabeabeachbum.tumblr.com/)

A poslední světýlka skvěle využívají věšáčky na krmítka pro ptáky. Našla jsem je sledováním uživatele Jessica Spoto-Wolfenbarger Jessica Spoto-Wolfenbarge, sekce Backyards.

(zdroj obrázku: http://allisonandsteve.weebly.com/)

Takové podobné věšáčky jsem naposledy viděla v obchodě http://www.zdrava-zahrada.cz/, ale určitě je mají i jinde, nebo je zvládne ukovat nějaký šikovný kovář na Fler.cz.

Návrh zahrady – krok 04

Máte v hlavě představu o zahradě? O barvách, tvarech, vůních, rostlinách a zařízení? Potom je nejvyšší čas vše dát na papír a ladit umístění. S malou zahradou velmi rychle zjistíte, že spousta věcí se jednoduše na daný prostor nevejde a začne souboj priorit. Chci raději koupací jezírko nebo bylinkovou plantáž pro moje kuchařské pokusy? Chci raději stín nebo sluneční výheň?

Je dobré vycházet z tzv. zónového systému, více na stránce http://www.ekozahrady.com/zonovy_system.htm. Někdo se pustí do plánování v komerčním počítačovém programu (existuje software za cca 1 000Kč), někdo zkusí goole SketchUp, někdo klasické kreslicí softwary. Nejrychlejší ale často bývá papír a tužka, případně vystřihovánky a lepidlo. Velmi pěkně postup návrhu zahrady popsal pan Svoboda ve své knize Kompletní návod k vytvoření EKOZAHRADY a rodového statku.

Já mám ráda kreslicí software, takže můj návrh byl stvořen na počítači. A zatím jej stále dolaďuji a měním, doplňuji popisky a posunuji jednotlivé prvky.

Kompost – první věc na zahradě

Kompost, to je základ pro zahradu. Proto jsme s ním začali, i když ještě ani nemáme plot. Manžel vykopal díru v zemi na výšku rýče a do ní dáváme zeleninové slupky a další věci. Vozíme je jednou za čas na pozemek v kompostovacích sáčcích. A vše máme zakryté plevelem a udusané, aby jednotlivé kousky v tom větru nelítaly po okolí.

Začít kompostovat jde i jen s dírou v zemi.

Když se poštěstí, tak by mohl být na podzim nebo na příští jaro pěkný kompost na sázení stromků. Nemuseli bychom jej aspoň kupovat.

Všechny potřebné informace o kompostování jsem si nastudovala na stránkách http://www.kompostuj.cz/, rozhodně je doporučuji.

Kolik stojí takový téměř obyčejný plot?

(zdroj obrázku: http://www.123rf.com/)

Už jsme rozeslali cenové nabídky firmám v blízkém okolí. Chceme nakonec klasické obyčejné poplastované pozinkované zelené pletivo výšky 180 cm. Délka plotu je: 3 spojené strany o délkách 16,5m + 18m + 41,5m (tedy celkem 76m). Zbytek si totiž pořešíme nějak provizorně, kvůli budoucí stavbě.

A naše další požadavky na část plotu:

• rašlový stínicí úplet zelený, stínění kolem 65–70%, výška 180cm, délka  cca 42–45m 
• obyčejné betonové podhrabové desky, délka cca 42–45m

Oslovili jsme několik firem a rozdíly v cenách byly celkem propastné:

1. firma: 107 750 Kč s DPH – neuvěřitelné, že? Taky tam chtěli dávat sloupky tak nahusto, že jsem to nikde ještě neviděla. Navíc jim trvalo několik týdnů, než nám vůbec odpověděli a v nabídce měli zvláštní paušální položky (mimo předraženou práci) a dopravu měli drahou, jakoby třikrát obkroužili republiku, a betonu jako na základovou desku.
2. firma: 53 902 Kč s DPH, odpověděli rychle, bez zálohy, poskytují záruku 6 let.
3. firma: 46 448 Kč s DPH, malá firma, bez zálohy, poskytuje dopravu zdarma, opět záruka 6 let. Akorát má sídlo firmy v paneláku a ani není označená na zvoncích.
4. firma: 80 620 Kč s DPH, ozvali se rychle, ale cenu nám popsali dost nesrozumitelně pro laika.
5. firma: 76 035 Kč s DPH, firma, která nebetonuje, ale používá ty speciální vrtáky a vruty. A chtějí zálohu.
6. firma: 51 320 Kč s DPH, větší, zavedená firma, poskytuje záruku 2 roky a žádá zálohu.

Rozhodně radím neoslovovat jen jednu firmu, ale oslovit jich více a porovnat si nabídky. Například ta nejvíce předražená firma je dokonce doporučovaná i velkým stavebním developerem. Ale v místě jejich sídla (vesnice) o té firmě nikdo neví.

Říkáte si, proč si plot neuděláme sami? Rádi bychom, ale nemáme s tím zkušenosti, nemáme míchačku, beton, nářadí, dílnu, ani připojenou vodu na pozemku. Ani velké auto, kterým bychom materiál přivezli, ani místo na uskladnění, ani vrták na dělání děr (půda je trochu kamenitá), ani napínací kleště, ani krumpáč a lopatu. To je potom opravdu snazší to nechat udělat nějakou firmu.

Doplněno po letech: Nakonec jsme se rozhodli vůbec neřešit ten stínící rašletový úplet a dobře jsme udělali. Jiným se tady ploty s rašletem vyvracely, byla to pro vítr příliš velká plocha. Rašlet se postupně trhal. Bez rašletu jsme alespoň ušetřili a nemuseli ho potom nějak sundávat.

Také jsme ustoupili od požadavku na podhrabové desky. Bála jsem se, že se takto do zahrady nedostane žádný ježek. Raději jsme si pod plot vyskládali různě kameny, kterých bylo na pozemku hodně. A ušetřili jsme tím. Celý plot nás stál 39 500 Kč.

Snový trávník

Nevím tedy jak vy, ale já chci mít normální pěkný trávník, kde tu trávu i uvidím v její přirozené podobě. A kromě travin taky spoustu sedmikrásek, pampelišek, kontryhel, řebříček, jitrocel a sem tam jetel se čtyřlístky. V pojmech ekozahrad se tomu říká "jedlý trávník". Je mi blízký, trávila jsem na takové trávě dětství, hledala čtyřlístky, pásla jsem králíky, trhala sedmikrásky a pletla věnečky z pampelišek. V zahradě nebývala posečená celá plocha a vždy byla nějaká tráva i vidět. Proto jsou mi bližší následující obrázky a doufám, že se mi povede mít podobný trávník:

(Zdroj obrázků: http://protimelawnseed.com/, http://www.79ideas.org/, http://www.79ideas.org/, http://juliasinspiration.blogg.se/)

Posekané cestičky a ponechané nesečené plochy vnáší dynamiku. Nesečené plochy jsou navíc užitečné, protože se do nich mohou schovat živočichové a přežít tak na vaší zahradě.

(Zdroj obrázků: http://www.countryliving.com/, http://myazahrada.cz/, http://www.prirodnizahrady.com/)

No není klasický "český" anglický trávník (obrázek níže) s nizoučkou jednodruhovou trávou a pevně ohraničenými stálými okraji tak trochu nuda?

(zdroj obrázku: http://www.zahradyplatanus.cz/travnik.html)