úterý 21. srpna 2012

Jak jsme kosili pozemek srpem

Začalo to pozdní objednávkou kosy. Pořád jsem měla moc času, nákup odkládala a najednou koukám, že plevel vzrostl až nad kolena. A to se má brzy dělat plot a sázet stromky. Objednala jsem svoji vysněnou kosu a ejhle, skladové zásoby došly a ta moje se teprve vyrábí někde v Itálii.

Mohla jsem říct tátovi, aby opět přivezl křovinořez. Poprvé nám sekl pozemek právě kvalitním křovinořezem, vzalo mu to tak 2 hodinky času a hodně energie. A tedy bohužel i ten křovinořez, protože na našem kamenitém, plevelovitém pozemku praskla křovinořezu tzv. "hlava". Je mi líto zničit na kosení trávy takový drahý přístroj a navíc dvouhodinový vrčící koncert by možná nebyl to pravé ořechové pro sousedy.

Takže jsem zajela za dědou a vyptala na něm úplně obyčejný, lehce zrezlý srp. Děda mi jej naklepal, naostřil a samozřejmě si všichni neodpustili poznámky o tom, jak je kosení hrozně moc těžké, jak mě budou bolet záda a zvládnu jen pár metrů. No, vystrašili mě dost.

Náš srp vypadal podobně jako ten z Wikipedie.
Na pozemek jsme přijeli až k večeru a já si zkusila cvičně "kosit". Plevel a bodláky padaly jak mávnutím kouzelného proutku. Prostě paráda. Kosila jsem se shrbenými zády (ano, chápu, proč lidé vynalezli kosu) a kosila a kosila. Nejprve jsem myslela, že nemám šanci dát více než 10 m2. Ale ono šlo snadno i 20 m2, i 50, no vlastně i takových 300 m2. Pak si srp půjčil i manžel a dosekl druhou půlku pozemku.

Ke konci to, pravda, šlo už trochu hůř, protože byl srp trochu tupější. Ale záda nás nebolela ani jednoho. A celý pozemek jsme dali za necelé dvě hodiny. Utvrdilo mě to v tom, že kosa bude pro mne opravdu to pravé, jen až konečně přijde. Celé to ještě korunoval děda, když se mě ptal: "A jaký jsi měla brousek?". No žádný! Kde by mne napadlo, že mám použít brousek. Takže s brouskem to asi bude ještě lepší.

Musím ale podotknout, že dědeček umí náramně naklepávat kosy, mnozí lidé si u něj přímo nechávali naklepávat svoje vlastní srpy a kosy, navíc on sám se učil od vyučeného zkušeného kováře. Snad se naučím naklepávat srpy a kosy stejně jako on.

3 komentáře:

  1. A jak mate celkem velky pozemek?

    OdpovědětVymazat
  2. Máme 750m2. Na to, aby se mi tam vešly všechny vysněné rostlinky je to málo, ale kosení je toho celkem hodně :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat