Mohla jsem říct tátovi, aby opět přivezl křovinořez. Poprvé nám sekl pozemek právě kvalitním křovinořezem, vzalo mu to tak 2 hodinky času a hodně energie. A tedy bohužel i ten křovinořez, protože na našem kamenitém, plevelovitém pozemku praskla křovinořezu tzv. "hlava". Je mi líto zničit na kosení trávy takový drahý přístroj a navíc dvouhodinový vrčící koncert by možná nebyl to pravé ořechové pro sousedy.
Takže jsem zajela za dědou a vyptala na něm úplně obyčejný, lehce zrezlý srp. Děda mi jej naklepal, naostřil a samozřejmě si všichni neodpustili poznámky o tom, jak je kosení hrozně moc těžké, jak mě budou bolet záda a zvládnu jen pár metrů. No, vystrašili mě dost.
Náš srp vypadal podobně jako ten z Wikipedie. |
Ke konci to, pravda, šlo už trochu hůř, protože byl srp trochu tupější. Ale záda nás nebolela ani jednoho. A celý pozemek jsme dali za necelé dvě hodiny. Utvrdilo mě to v tom, že kosa bude pro mne opravdu to pravé, jen až konečně přijde. Celé to ještě korunoval děda, když se mě ptal: "A jaký jsi měla brousek?". No žádný! Kde by mne napadlo, že mám použít brousek. Takže s brouskem to asi bude ještě lepší.
Musím ale podotknout, že dědeček umí náramně naklepávat kosy, mnozí lidé si u něj přímo nechávali naklepávat svoje vlastní srpy a kosy, navíc on sám se učil od vyučeného zkušeného kováře. Snad se naučím naklepávat srpy a kosy stejně jako on.
A jak mate celkem velky pozemek?
OdpovědětVymazatMáme 750m2. Na to, aby se mi tam vešly všechny vysněné rostlinky je to málo, ale kosení je toho celkem hodně :-)
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
OdpovědětVymazat