Jen tak viselo přímo na ulici, ale ve výšce, na kterou člověk ze země pořádně nemohl dosáhnout. Na dvou místech bylo napevno ve zdi, na dvou místech šňůru držely dřevěné tyčky. Nezavazelo při průchodu, vesele si vlálo na těch šňůrách. Už jsem si v hlavě přemítala, jak ty pečlivé Italky přicupitají se štaflemi a věší prádlo z nich nebo snad i ze žebříků a nějak mi to na ně nesedělo. Hádanka ale byla rozřešena o kus dál:
Systém je jednoduchý jako facka, dřevěná tyč je položená dole. Italka navěší prádlo pohodlně ze země a jen tyč potom posune po zdi nahoru a zapře o jednu z cihel. Působivé. Jen ne praktické pro novou, hezky omítnutou zeď.
Co se týká ostrova Burano, tak tam si člověk opravdu nemohl nevšimnout prádla. Viselo z oken, mezi domy, na terasách, balkóncích, na sušácích na ulici vedle vchodových dveří. A vypadalo to v kontextu těch barevných baráčků vlastně i pěkně.
Žádné komentáře:
Okomentovat