Hledám inspiraci pro můj "lesní koutek" v zahradě. Tedy místo, kde budou pařezy, poházené šišky, kapradiny, kousky větviček, listí i jehličí. A nejlépe taky mech.
Pěstování opravdového mechu však není legrace, málokdo to umí a málokdo má na zahradě naprosto ideální podmínky pro mechy (viz článek http://www.ireceptar.cz/). A přinést si třeba mech z lesa je většinou nezákonné. Je mi jasné, že to není nic pro mne. A právě proto se mi líbí, jak na "mechovou krásu" vyzráli bonsajisté a majitelé zahrad v japonském stylu. Pěstují totiž úrazníky. Podívejte se na následující odkazy, jak si s nimi jde vyhrát:
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=204171
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=125347
Úrazník (Sagina) je krásná trvalka, která vytváří "mechové" bochánky a snáší sešlapávání. Má jeden nádherný bonus, oproti mechu totiž na jaře kvete drobnými bílými kvítky. Ideálně vypadá mezi šlapáky a pak právě u pařezů, větví a kmenů jako náhrada mechu.
Nejčastěji se používá konkrétně úrazník šídlovitý (Sagina subulata) – snese přímé slunce, jinak ale preferuje spíše polostín. V zahradnictvích je k sehnání speciální varianta Aurea, která je výrazně světle zelená. Nevadí jí písek a kameny, často se používá do skalek. Anglicky se rostlinka nazývá "Irish Moss" nebo "Scotch Moss".
Pro vlhká a stinější místa se potom ještě doporučuje i úrazník položený (Sagina procumbens), je ve vzhledu takový "pichlavější, ale je málokde k sehnání. Úrazníky by se měly dát namnožit na jaře dělením trsů, měly by se i samy celkem rychle šířit. Někdy se může stát, že vymrznou, ale prý se dobře vzpamatují.
Doplněno po letech: O tom, jak jsem to s úrazníkem u nás zkusila a taky to s ním nakonec vzdala, jsem se rozepsala tady: http://www.vysnenazahrada.cz/2017/05/urazniku-vzdavam-to.html
Pěstování opravdového mechu však není legrace, málokdo to umí a málokdo má na zahradě naprosto ideální podmínky pro mechy (viz článek http://www.ireceptar.cz/). A přinést si třeba mech z lesa je většinou nezákonné. Je mi jasné, že to není nic pro mne. A právě proto se mi líbí, jak na "mechovou krásu" vyzráli bonsajisté a majitelé zahrad v japonském stylu. Pěstují totiž úrazníky. Podívejte se na následující odkazy, jak si s nimi jde vyhrát:
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=204171
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=125347
 |
| Úrazníky tvoří hezké milé polštářky (zdroj obrázků: http://www.dobrepole.pl/, http://bouturesdereves.canalblog.com a http://schweizergarten.blogspot.ch/) |
 |
| Kvetoucí úrazník. Nepodařilo se mi zjistit, zda voní, to upřesním, až si jej koupím. (Zdroj obrázku: https://commons.wikimedia.org/) |
 |
| Krásně použitá varianta Aurea na schodech (zdroj obrázku: http://gardening.about.com/). |
Pro vlhká a stinější místa se potom ještě doporučuje i úrazník položený (Sagina procumbens), je ve vzhledu takový "pichlavější, ale je málokde k sehnání. Úrazníky by se měly dát namnožit na jaře dělením trsů, měly by se i samy celkem rychle šířit. Někdy se může stát, že vymrznou, ale prý se dobře vzpamatují.
 |
| Pokud se podaří zapěstovat do celého porostu, tak vypadá krásně. Takový trávník bez sekání. A mezi šlapáky to úrazníku sluší také. (zdroj obrázků: http://hoffienursery.com/, http://www.kolibrikerteszet.hu/, http://pinterest.com/) |
Doplněno po letech: O tom, jak jsem to s úrazníkem u nás zkusila a taky to s ním nakonec vzdala, jsem se rozepsala tady: http://www.vysnenazahrada.cz/2017/05/urazniku-vzdavam-to.html
Žádné komentáře:
Okomentovat