Dárky pro milovníky přírodní zahrady

Vánoce se kvapem blíží a tak přikládám pár tipů, čím můžete potěšit milovníky přírodních zahrad. Ale není to jednoduché, někteří puritáni si raději vše (domečky pro hmyz, krmítka, budky i získávání semen) dělají sami. Jiní zase nemají rádi nepůvodní druhy rostlin apod.


Domečky pro hmyz
– nejlepší je ten doma vyrobený, například podle pěkného postupu na stránce http://gardentherapy.ca/build-a-bug-hotel/ či českých stránkách http://www.vcelky.cz/hnizdiste.htm. Ale pěkné a levné doměčky pro hmyz se dají koupit i na Fler.cz a dražší potom v obchodě http://zdrava-zahrada.cz/.

Domečků pro hmyz není v přírodní zahradě nikdy dost. Shora zleva: domeček pro hmyz od aniri, domeček pro hmyz z FSC dřeva, obrázek z návodu na vlastní výrobu domku ze stránek http://gardentherapy.ca/build-a-bug-hotel/.

Semena zajímavých rostlin
– naleznete je v internetovém obchodě http://osiva-semena.cz/. Mají například semena Chilli - Bolívijská duha, stévie, heřmánku, bylinek, slézu, lnu, semena leknínu, aster, kopretin, fialek, zvonků, vlčích máků, strakatých rajčat, vodnice, fialové brokolice, fenyklu i semena polníčku a rokety.

Obrázky pochází ze stránek http://osiva-semena.cz/, konkrétně po směru hod. ručiček: violka vonná, chilli Bolivijský duha, meloun cantaloupe, tymián.

Krmítko pro ptáky
– vybrala jsem obrázky čtyř různých krásných krmítek z Fler.cz, krmítek k zakoupení je tam ale mnohem více. Keramická, dřevěná, barevná i přírodní, levná i hodně drahá.

Po směru hod. ručiček: krmítko od JMAM, krmítko od Ilony Šlechtové, krmítko od artemis1981, krmítko od dřevohobby.

Knihy
– vybrat správnou knihu není snadné, na druhou stranu je to asi nejčastější dárek pod stromečkem v republice. Pokud to risknete, můžete zkusit některou z následujících knih:

• Kompletní návod k vytvoření Ekozahrady a rodového statku – drahý, ale opravdu kompletní návod k založení opravdové ekozahrady i s popisem mnoha rostlin
• Zahrada pro inteligentní lenochy nebo navazující Zahrada inteligentně a líně měsíc po měsíci – populární vtipné knihy o tom, jak si zařídit zahradu, která bude jen přinášet radost a pohodu
• Zahrada k nakousnutí – to je spíše filozifická kniha o principech permakulturního zahradničení, konkrétní návody tam moc nejsou. Je to ale "bible" pro opravdu zanícené zastánce ekologie a přírodních principů v zahradách.
• Muž, který sázel stromy je krásná stručná povídka.

Shora zleva: Kompletní návod k vytvoření ekozahrady a rodového statku, Zahrada inteligentně a líně měsíc po měsíci, Zahrada k nakousnutí, Zahrada pro inteligentní lenochy, Muž, který sázel stromy.

Jak pokročila tvorba zahrady

Máme za sebou prví fázi tvorby zahrady. Zkusila jsem to vybarvit na plánku, je hezky vidět, že jsme šli po těch nejvýraznějších a největších prvcích. Díky nim bude zahrada brzy vypadat jako zahrada a pak budeme mít spoustu času na detaily.



Vyseli jsme část louky, zasadili téměř všechny maliny a ostružiny, založili živý plot z buků a zasadili všechny velké stromy. Začali jsme plnit ozdobné gabiony, zvenku žulovými kostkami, zevnitř kameny, kterých máme na pozemku hodně.



Konkrétně tam tedy máme ovocné stromky: hrušně Dicolor a Williamsovu červenou, meruňku Citronku, višeň Morelu pozdní, sladkovišeň Hortenzii, převislou černou moruši. A velkou tureckou lísku a velký obyčejný buk. Vše zamulčované slámou, s pevnými kůly, sláma zajištěná kameny proti větru.



Níže přikládám pár fotografií z různých období podzimního sázení.

Velký čtyřmetrový buk, živý plot z metrových buků a častečně seskládaný ozdobný půlmetrový gabion.

Moje vysněná zahradní pec

Obrázek zahradní pece Dome 60, zdroj
obrázku: http://www.jamieoliver.com/

Při sledování pořadů Jamieho Olivera jsem si zamilovala zahradní pec. Je to úžasné zařízení, ve kterém lze péct pizzu, skvělé kuře i křupavý chléb. A hlavně můžete oběd či večeři připravovat venku na zahradě a přitom hrát hry.

Přijde mi hezčí i praktičtější než klasické zahradní krby. A konkrétně model Dome 60, co mám tady na obrázku, je na kovovém podstavci. Takže pec teoreticky můžete přenášet na jiná místa, pokud zjistíte, že zahradní kuchyň bude lepší na východní straně domu než hned na jihu u terasy, nebo pokud jde kouř špatným směrem a podobně. Teoreticky – protože pec bude určitě hodně těžká. Ale pořád tam ta možnost bude narozdíl od napevno zabudovaných pecí ve zdi. A pod pec se vejde dřevo na topení. Hezky moderní a efektivní.

Ale dost chvály, pec je bohužel celkem dost drahá, stojí 1100 liber, tedy v přepočtu cca 34 000Kč a to nepočítám dopravu do ČR. Podobné vyrábí i česká firma, jen nemají tak hezký stojan: http://www.pece-pizza.cz/galerie.html. Ale ceny se u nich nakonec se vším všudy také pohybují kolem 28000–30000Kč.

Pokud na ni někdy nenašetřím, tak mi zbývá ještě jedna možnost: postavit si pec vlastníma rukama. Podle postupů v knihách, nebo postupu v pěkném článku: http://www.kvaskovychleb.cz/ to rozhodně jde. Je akorát potřeba jílovitá hlína, písek, noviny, sláma a šamotové cihly, vápenná omítka. A spousta práce. Škoda, že nikdo nevyrábí takové hotové hliněné pece levně.

Ještě se koukněte na propagační video pece od kuchaře Jamieho Olivera:

Stříhat nebo nestříhat stromy? Toť otázka.

(zdroj obrázku: http://www.sxc.hu)

Nechci pravidelně stříhat nebo řezat  nebo prořezávat stromy. Opravdu nechci. A nebudu. Velmi mne ovlivnila kniha pana Svobody a především také přístup mého dědy, který stromy "nechával prostě růst". Zároveň ale teď na jaře budu muset vzít zahradnické nůžky a zakousnout je do větví právě zasazených stromků. A s Vámi jsem se chtěla podělit o to, proč se na celou věc se stříháním nekoukám s klapkami na očích a na krátkou dobu musím ustoupit ze svého svérázného postoje.

O stříhání stromů

Když pominu nepodložené rádoby pravdy o střihu stromů ("lepší vzhled" je věc názoru, stabilní zdraví stromu stříhání nepřinese a že by si strom bez každoročního střihu neporadil také obecně neplatí), zbude mi stručné pro a proti:

Proti pravidelnému stříhání/řezání stromů:

• střihem se do ran mohou dostat choroby a strom může i zahnívat
• ze zastřižených míst hustě vyraší slabé výhony, které se potom snadno polámou

Pro pravidelné stříhání/řezání stromů:

• mělo by zajistit větší úrodu
• zahustí korunu stromu, aby nebyla moc řídká

Nemá smysl si do zahrady pořídit vysokokmen na velmi vzrůstné podnoži (myšleno tedy strom, který chce být a bude hodně hodně velký) a snažit se jej stříhat, aby vypadal jako malý zákrsek. Správný výběr stromů, druhů či podnoží s ohledy na místo v zahradě je základ.

Pan Svoboda je zastáncem zpravokořeňování (strom roste, jak mu "kořeny narostly"), což chce spoustu času. A tak si většina lidí, včetně mě, spíše zodpovědně vybere v zahradnictví či eshopu vhodný stromek a koupí si jej. A v tom je ta potíž stříhání. Přišlo mi totiž místo vysokokmene se zapěstovanou korunkou toto:

Jedná se o tzv. sazenici s předčasným obrostem. A je dobře, že ji takto posílají, neboť má mnohem větší šance, že se dobře ujme. Jen si z ní musím střihem ten vysokokmen vyrobit.
A také jsme si dovezli 4 metrovou lísku se zapěstovanou korunkou, která měla celkem (z laického pohledu) malý bal, navíc s useknutými kořeny. A prodejce mi vysvětlil, že pokud ji neostříhám, tak mi všude vyrostou jen malé slabé větvičky a celkově líska velmi zeslábne, protože malé kořeny nebudou tolika větvím stačit.

Takže jsem chtě nechtě nucena tyto mladé stromky jednou ostříhat. Proč? Protože 1) potřebuji na zahradě mít opravdu vysokokmeny a 2) stromky by po předsazení a zkrácení kořenů nebyly schopny vyživit všechny větve.

Kdy to budu muset udělat?

Stromky jsme zasadili na podzim (prý vhodnější doba pro správné ujmutí stromků). Na jaře, ještě než se z pupenů vyklubou listy, tedy asi nejlépe v březnu je musím razantně ostříhat. Obvykle se prý začíná stříhat i v půlce února, pokud přešly ty největší mrazy.

Jak to budu muset udělat?

(zdroj obrázku: http://www.sxc.hu)

To ještě nevím. Mohu si zaplatit zahradníka, který střihu stromů rozumí. Jen si nejsem jistá, jestli bude rozumět i mému přání již dále stromy nestříhat. Je možné, že je zastřihne tak, že budou potřebovat střih ještě dalších pět let. 
Nebo to mohu zkusit sama například podle návodu: http://prodejstromku.cz/clanek/jarni-rez-ovocnych-prostokorennych-stromku/. Ten mi zatím jako jediný přijde srozumitelný i pro laika. Každopádně zatím nemám ani pořádné správné nůžky a ani ošetřovací hmotu na rány.


Uff, doufám, že to ty moje stromky vůbec přežijí a doufám, že už jim potom žádnou takovou hroznou věc (střih/řez) už nebudu muset udělat.


Zajímavé čtení o neřezu stromků: http://www.ekozahrady.com/nerez_ovocnych_stromu.htm. Další návod na střih stromků pro laika: http://prodejstromku.cz/informacni_letak_prodej_stromku.pdf

Doplnění po letech: Za ty roky jsem zjistila, že střih je ještě potřeba i v jiných případech. Když má mladý strom najednou dva konkurenční výhony a rostl by do tvaru, který by se potom snáze mohl rozlomit. Taky vinná réva se prostě musí pro účel plodů stříhat každý rok. Převislé moruše vzhledem k udržení zapěstovaného tvaru také potřebují střih. Stříhám živý plot a nějaké keře, aby kolem nich šlo procházet. Stříhám ve vhodnou dobu větve některých stromů právě taky kvůli tomu, aby kolem nich šlo procházet. Střihem vytvářím z některých keřů a stromů ty vícekmenné. No a střih vyžaduje i broskvoň, která plodí na jednoletých výhonech...  snažím se k tomu přistupovat s rozumem a stříhat jen tam, kde je to opravdu nutné a potřebuji to a strom to zvládne.

Jak založit květnatou louku

Opět přidám trochu teorie, tentokrát o zakládání květnaté louky, nebo také tzv. jedlého trávníku. Sice jsou návody na každé krabičce či sáčku, který si zakoupíte, ale někdy není na škodu zjistit si postup dříve, než jdete set.
Ideální doba pro zakládání louky je brzy na jaře a nebo pozdě na podzim. My jsme teď malou loučku zakládali v půlce listopadu.

1. Nejprve je potřeba si koupit luční směs. Vím zatím jen o dvou výrobcích: http://www.plantanaturalis.com/ a http://www.agrostis.cz/. Pro malé či členité plochy, kde se bude častěji chodit, se hodí  například Zahradní loučka nebo přímo Zelený chodníček pro časté sešlapávání.
2. Potom je potřeba připravit místo k setí. Půdu má být čistá, tedy odplevelená. Jakým způsobem to udělat? To si každý za sebe asi vyloží jinak. Lze prostor poorat a pohrabat kovovými hraběčkami. Nebo lze povrch zamulčovat kartony a slámou a na ně dát vrstvu hlíny a písku. V každém případě nelze osivo jen tak hodit do zapěstovaného trávníku, zvlášť ne do pohnojeného trávníku. A už určitě není dobrý nápad druhý extrém, tedy postřik pozemku tzv. roundupem či podobnými šílenými jedy. My jsme vzhledem ke studenému větru a zimě jen navezli na plevelem zarostlé, byť posečené místo, hromady hlíny a hráběmi ji rozhrnuli. Byl to takový kompromis.
3. Do kýblu si zavčas připravte suchý písek. Stačí jen trochu na promíchání s osivem. S pískem se bude osivo lépe set a spotřebujete jej rovnoměrněji. My jsme nabírali vlhký písek z nezakryté hromady, také to s ním šlo, ale suchý by byl vhodnější.
4. Osivo v sáčku promíchejte, přisypte do písku a pořádně míchejte.
5. Potom je dobré si celou směs rozdělit na dvě poloviny a vysévat každou zvlášť na celou plochu. Nejlépe ji rozsévat do kříže. Zajistí se tak rovnoměrné pokrytí osivem.
6. Hráběmi promíchejte semena s vrchní vrsvou půdy. Jen lehce! Nezahrabávejte je moc hluboko, semena by měla být jen 0,5 cm pod povrchem.
7. Celou plochu je potom potřeba "ušlapat" či uválet. Můžete si třeba přivázat dvě desky pod boty a povrch pěkně udusat. Nebo ho uplácávat lopatou, jako jsme to zkusili my. Obyčejné šlapání botami bez destiček není vhodné, protože se do navezené/poorané hlíny člověk akorát boří.

A dál už je to na přírodě. Louku nezalévejte a především ji ničím nehnojte. Počkejte nejlépe na déšť.

První rok se tvoří jen kořínky rostlin, takže se nedivte, že opět vykoukne také plevel. Louku je potřeba v prvním roce častěji kosit. Jakmile dosáhne porost výšky cca 20cm, tak jej pokoste na přibližně 6 cm výšky a pokosenou trávu z louky odneste.

Teprve v druhém roce by měla být louka už znatelná. Druhým rokem je třeba ji séct 2–3 krát ročně, aby se porost zahustil, první seč se začíná na konci květu kopretin v květnu.

Potom se louka obvykle seče jen 1–3 ročně, když začíná odkvétat. Ideálně nechte seno chvíli na louce ležet, aby se rostliny stihly vysemenit. Nikdy nesečte níže než 8–10 cm.

Louky jsou půvabné a často se vejdou i do malé zahrady. (Zdroj obrázku: https://commons.wikimedia.org/)

Více informací o květnatých loukách a jedlém trávníku: http://vysnenazahrada.blogspot.cz/2012/09/cteni-na-vikend-treti-stranka.html.
Infomace o tom, jak louku správně kosit: http://www.ekozahrady.com/kvetnate_louky.htm.

Obrázek louky: By Thomas Huntke, Germany (der Uploader) http://www.huntke.de (Own work (Original text: Eigenes Foto)) [CC BY-SA 3.0 de], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bergwiese-Kaernten-2008-Thomas_Huntke.jpg

Fialová barva v zahradě

Fialová, to je přesně ta barva, která bude vévodit naší zahradě. V různých odstínech od lila, přes vznešenou purpurovou až po temně modrofialovou. A je báječné, že zrovna fialové květiny jsou celkem časté a snadno se shánějí.

Jak tedy může vypadat zahrada pro milovníka fialové barvy:

Na jaře

V trávníku či nízké loučce mohou ve velkém koukat hlavičky jarních fialkových krokusů (Crocus). Pak je vystřídají nepřehlédnutelné voňavé hrozny hyacintů (Hyacinthus), chlupaté koniklece (Pulsatilla), jaterník podléška (Hepatica nobilis) ve své modrofialové barvě nebo nenápadný hrachor jarní (Lathyrus vernus). V dubnu zavoní v trávě fialky (Viola odorata), nebo také můžete pěstovat jejich šlechtěné příbuzné – macešky (Viola cornuta). Květen potom patří fialovým šeříkům (Syringa) a kosatcům (Iris).

Po směru hodinových ručiček: krokusy, šeřík, macešky, kosatec. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/)

V létě

Celé léto mohou zahradu zdobit fialové hlavičky voňavé levandule (Lavandula angustifolia) či mateřídoušky (Thymus). Pěkně je doplní velké fialové koule v podobě okrasných česneků, například česnek obrovský  (Allium giganteum), některé kvetou na jaře, jiné právě v létě. Pozadu nezůstává ani jejich příbuzná – pažitka, pokud ji nesníte všechnu a necháte jich pár kvést. Hvozdíky (karafiáty, Dianthus) lze také pořídit ve fialové, stejně tak popínavé plaménky (Clematis), máky (Papaver orientale). I půvabné dřevité pivoňky (Paeonia) lze sehnat ve fialové barvě. A stolek, židle, houpací síť, letní závěsy, slunečník, květináče, polštáře – to vše může být také ve fialové barvě.

Po směru hodinových ručiček: česnek obrovský, pivoňka, levandule, plamének. Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/ a https://commons.wikimedia.org/)

Na zeleninové zahrádce a v ovocných stromech to také může až do podzimu zářit fialovou. Fialové jsou švestky, blumy, některé kedlubny (např. 'Purple Delicacy'), také květák může být fialový, stejně jako brokolice a kapusta či řapíky mangoldu.

Po směru hodinových ručiček: zelí, švestky (tzv. ryngle), kedluben, květák. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/)

Na podzim

Podzimní dny dokážou nejlépe rozjasnit kvítky aster (Aster) v lila odstínu nebo chryzantémy (listopadky, Chrysanthemum) v růžovofialkové barvě, např. varianta Pomona Violet, nebo také jiřiny (Dahlia). Na zastřešeném místě můžete sušit fialové cibule ve snopech a jakmile opadá listí a odkvete většina květin, tak mohou ještě chvilku zdobit zahradu okrasné kapusty. A děti mohou pouštět fialového draka.

Po směru hodinových ručiček: chryzantéma, astry, červené zelí, červená cibule. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/, http://chiotsrun.com/ a vlastní fotografie)

V zimě

V zimě udělá nejvíce fialové parády keř krásnoplodka Bodinierova (Callicarpa bodinieri). Dále lze vyzdobit jehličnany fialovými baňkami a fialovými skvětélky nebo pentlemi. Mimo vánoční období vyniknou fialově nabarvené zdi, zídky, lavičky či kompost.

Vpravo je fialová vánoční výzdoba a vlevo plody krásnoplodky. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/ a vlastní)

---

Obrázky:
Obrázek krokusů: By Jerzy Opioła (Own work) [GFDL or CC BY-SA 4.0-3.0-2.5-2.0-1.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Crocus_scepusiensis_a6.jpg
Obrázek šeříku: By Jjron (Own work) [GFDL or CC-BY-SA-3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lilac_Flower%26Leaves,_SC,_Vic,_13.10.2007.jpg
Obrázek macešek: By Yoko Nekonomania (Flower, Viola "F1 Vivi Lavender Antique") [CC BY 2.0], via Wikimedia
Obrázek kosatce: Roberta F. [CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Iris_croatica_Botanicki_vrt_1_080509.jpg
Obrázek česneku: By Yoko Nekonomania (Flower, Allium giganteum) [CC BY 2.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Flower,_Allium_giganteum_-_Flickr_-_nekonomania_(2).jpg
Obrázek pivoňky: By Наталочка13 (Own work) [CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons
Obrázek plaménku: By Bff (Own work) [CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Clematis20090812_454.jpg
Obrázek levandule: By H. Zell (Own work) [GFDL or CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lavandula_angustifolia_002.JPG
Obrázek švestek: fir0002 | flagstaffotos.com.au [GFDL 1.2], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Plum_on_tree02.jpg
Obrázek květáku: By swanksalot [CC BY-SA 2.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Purple_Broccoli_at_the_Green_City_Market.jpg
Obrázek kedlubny: By Anita Martinz from Klagenfurt, Austria (turnip cabbage) [CC BY 2.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pink_Kohlrabi.jpg
Obrázek červeného zelí: By Stickpen (Own work) [Public domain], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Redcabbage-planted.jpg
Obrázek chryzantémy: Marktee1 at en.wikipedia [GFDL or CC-BY-SA-3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:MINGUSNICOLE.jpg
Obrázek červeného zelí: By Kurt Bauschardt from Edmonton, Canada (Big Cabbage) [CC BY-SA 2.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Big_Cabbage.jpg
Obrázek cibulového snopu: Chiot’s Run, Bringing in the Sheaves (or braids), http://chiotsrun.com/2014/10/11/bringing-in-the-sheaves-or-braids/
Obrázek krásnoplodky: By Kurt Stüber [1] [GFDL or CC-BY-SA-3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Callicarpa_bodinieri_giraldii0.jpg

Listopad – co dělat na zahradě

Co můžete dělat na zahradě v listopadu?

• Teď už definitivně stromy shazují listí, takže si je můžete naplno užít. Pokud moc neprší a listí je suché, tak dětem k zábavě bude stačit jedna malá hromada listí. Skákat do ní může nadchnout i hravé dospělé.
• A jakmile vás hry s listím omrzí, tak je hráběmi dejte pod keře, živé ploty, nebo je nechte pod stromy, pokud to jde. Pokud máte ale pěstěný anglický trávník, tak tomu asi listí moc nesvědčí, to potom dejte na kompost.
• Na svátek všech svatých, na dušičky, můžete na zahradě na bezpečných místech zapálit svíce a svítilny a vzpomínat na své blízké, kteří už nejsou mezi námi.
• Urodily se dýně? Upečte dýňový koláč, jezte pražená dýňová semínka a u toho vydlabejte z okrasných dýní pěkné lucerničky. I když jsou dýně spojeny spíše s americkými svátky, nezatracujte je, dá se s nimi pěkně vyhrát.
• Naolejujte zahradní nářadí a schovejte na zimu.
• Listopad je známý svým melancholickým počasím. Kolem svátku svatého Martina často přicházejí první sněhové vločky, někdy dříve. Jindy bývají neproniknutelné mlhy, občas jinovatka a vůbec bílé ojínění listů. Můžete si obléct teplé rukavice a jít pořídit náladové fotografie.

(Zdroj obrázku: http://www.freeimages.com/)

• Začátek listopadu je ještě ideální dobou pro sázení stromků, keřů, zakládání živých plotů, sázet lze do zámrazu půdy.
• Choulostivější rostlinky raději zamulčujte vrstvou slámy. Samozřejmě nejideálnějším mulčem je listí stromů. A pokud málo prší, tak můžete, hlavně mladé a stálezelné stromy a keře, pro jistotu trochu zalít.
• Nechte někde v rohu zahrady "nepořádek", tedy větve a větvičky, listí, trávu, pár květináčů, klacíků, slámy. Budou sloužit jako ideální úkryt užitečným živočichům, například ježkům.A ptáci budou nadšení z vyzrálého květu slunečnice se semínky.
• Pokud jste zaseli, můžete ještě sklízet zeleninu odolnou mrazu: zelí, kapusta, kadeřavá petrželka, pórek.

Zapomeňte na:

• pálení listů – je to barbarské, hloupé a otráví to vzduch všem sousedům v okolí. Pokud listí vážně nechcete, zavezte je do hnědých kontejnerů, které už jsou ve většině vesnic.
• rytí záhonků – půda se akorát zbytečně vysuší a vítr odvane vrstvu úrodné půdy.

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?