Udělejte o svátcích něco dobrého pro přírodu

Nevím jak vy, ale já a mnoho mých známých využívá dobu vánočních svátků a oslavy příchodu nového roku i k tomu, aby malou finanční částkou podpořili charitativní projekty, zajímavé projekty apod. Pro mne je to vždy zajímavá chvíle, kdy si rozkliknu projekty shromážděné za celý rok v záložkách a jako ve výběrovém řízení vybírám ten projekt / ty projekty, kterým poputuje zvolená částka mých pěněz.

A v poslední době podporuji právě projekty zaměřené na přírodu. Myslím si totiž, že v pěkném nezničeném prostředí to ostatní přijde samo. Lidé si při ochraně přírody a její obnově mohou uvědomit spoustu dalších věcí a prostě tady vznikne pro nás zase o trochu lepší svět. A to za to stojí.

Moje inspirační tipy, do jakých projektů můžete investovat nějaký ten malý obnos:

• Podpořte výsadbu stromů v republice prostřednictvím Nadace Partnerství: http://www.nadacepartnerstvi.cz/stromzivota/podporte-vysadbu-a-ochranu-stromu
• Podpořit můžete osvětovou kampaň Kompostuj.cz občanského sdružení Ekodomov: http://www.kompostuj.cz/podporte-nas/
• Hnutí Brontosaurus čistí potoky, seče louky a sází stromy a vede k ochraně přírody mládež a děti, podpořit je můžete na stránce: http://www.brontosaurus.cz/ 
• Adoptujte si břehuli. Je to krásný, vlaštovce podobný pták a u nás mu chybí vhodné prostředí, pěnezi můžete pomoct: http://www.calla.cz/brehule/moznosti-podpory.php
• Podpořte Místo pro přírodu, vaše peníze mohou být použity na výkupy přírodně a krajinářsky cenných pozemků: http://www.mistoproprirodu.cz/podporte-nas/

Ať jim nejde o život – aneb správné krmení ptáků

Přikrmování ptáků někdy připomíná hurá akci, kdy lidé bez rozmyslu koupí krmítko a používají je jako odpadkový koš až do jara. Když to člověk neumí, přikrmovat by raději ptáky neměl. Právě proto ještě sama na zahradě ani jedno krmítko nemám. Jednoduše jsem doposud nevěděla, jak na to. A teď se chci podělit o to, co jsem zjistila.

(Zdroj obrázku: http://www.freeimages.com/photo/chickadee-1345303)

Jednoduše a přirozeně

Nejlépe se ptáci nakrmí sami, pokud jim vysadíte ty správné keře. Na keřích jim potrava zůstane čerstvá, nezkažená a navíc je keře chrání před studeným větrem. A nemusíte řešit vhodné dávkování a načasování a hygienu.

Ptáci rádi mlsají plody rakytníku, šípky, dřínky, plody hlohu, mohonie, bezu, jeřabin, ptačího zobu, pámelníku, břečťanu.  Dále vysazujte dřišťály, svídy, střemchy, muchovníky, habry či lísky.

Dokonalá ptačí samoobsluha (zdroj obrázků: http://www.goodwp.com/  , http://lichtyears.wordpress.com/)

Přirozeným krmítkem jsou také slunečnice, které ponecháte na zahradě "nesklizené", či bodláky, lopuchy, lebedy nebo pelyněk někde v rožku zahrady.

Když už krmit, tak ve správný čas

Články se zásadně rozcházejí v tom, kdy vlastně ptáky přikrmovat. Někteří velí, že nikdy, protože výzkumy v poslední době ukazují, že to má negativní vliv na páření na jaře (povídání o výzkumu sýkorek v Oslu). Navíc dáváte šanci i oslabeným jedincům, někdy i nemocným, kteří by jinak v přírodě nepřežili. Na druhou stranu výrazně ubylo přirozených prostředí (remízky, mokřady, statky a stodoly), takže práci mají omezený prostor, kde potravu mohou hledat, a krmení může pomoct.

Jiné články udávají jako dobu krmení říjen až duben. To ale není nejlepší nápad, v říjnu i listopadu je často dost potravy, v dubnu už by měli mít k dispozici larvy. Pokud ptáci dostanou potravu v krmítku, nebudou tolik jíst škodlivý hmyz, od kterého mají vaši zahradu čistit. A navíc se odnaučí starat se o sebe sami.

Podle mne je dobré k tomu přistupovat se zdravým selským rozumem. V dřívějších dobách lidé ptáky také nekrmili od podzimu do jara (kde by vzali tolik drahého krmení), ale pomohli jim jen v té největší zimě. Takže krmit je nejlepší v době, kdy je krajina pokrytá vysokou souvislou vrstvou sněhu (tedy není kde hledat potravu) a teploty se navíc drží dlouhodobě pod bodem mrazu .

Jak krmit

Krmivo můžete jen obyčejně vysypat na vhodné místo na zem (tzv. zásyp), mnoho druhů ptáků je na to zvyklých. Kvůli hygieně ale místo pravidelně střídejte. Nebo využít krmítko, či zavěsit na strom různé lojové koule, šišky, zobání, celé slunečnice. Ale pozor, pokud budete krmit ptáky v pravidelnou dobu, pravidelný čas, pravidelnou dávkou, tak si na to zvyknou a budou se spoléhat na plné krmítko a nebudou si hledat potravu jinde. Osobně jsem tedy pochopila, že je dobré čas a rozestupy krmení i dávku měnit.

Čím krmit a čím nekrmit

Nejlepší na krmení jsou slunečnicová semínka (ta žíhaná, přirozená, neloupaná), ideálně v celých terčích. Poskytují hodně živin a mnoho ptáků je preferuje. Na krmítko můžete ještě přidat i proso, konopné semínko, mák, lněné semínko, řepku, pohanku a drcená jádra vlašských a lískových ořechů. Pokud tam některá semena zůstávají, už je nedávejte.

(zdroj: http://www.sxc.hu)

Problém je ale s kvalitou semen. Neberte ta ze levná ze zahraničí, mohou obsahovat semena nevhodná pro naše ptactvo (např. ambrosie, vyvolává alergie), navíc mohou být žluklá. Našla jsem i tip, že klasický mix pro ptáky v obchodech je snad téměř vždy žluklý, takže se spíše doporučuje kupovat buď zob pro kanáry ze zverimexu (má větší obrat, nebude žluklý), nebo semena ze zdravé výživy (lze takto sehnat například len a mák).

Dále lze krmit i jinými věcmi, konkrétněji si můžete dohledat v odkazech níže. Ale například ovesné vločky musíte zkrmit do 48 hodin po otevření sáčku, jinak zoxidují a ptákům nebude dobře (tip z článku Krmení je umění). Přemrzlá jablka prý asi taky ptákům nedělají vždy dobře. Lůj pro sýkorky nedávejte při teplotách nižších než -10°C (prý se srazí ptákům ve střevech). Mnozí ptáci ocení maso, nejlépe ale odřezky rybího, myši či libové kuřecí. Prase ani krávu by si ptáci v přírodě neulovili, takže jim jejich maso rozhodně nenabízejte. A pozor, aby se nezkazilo, krmení masem se musí umět.

Co ptáci nesmí? Rozhodně nesmí sůl, jediné zrnko soli může být smrtelnou dávkou pro malé ptáčky. Tedy určitě nedávejte ptákům žádné drobky pečiva, všechno pečivo u nás obsahuje sůl, i když není viditelná. Navíc kvasnice nedělají ptákům vůbec dobře. Dále by ptáci neměli pražené ořechy (tedy žádné buráky, ani ty "ve skořápce", jsou totiž také často pražené) a samozřejmě nic tepelně upraveného z kuchyně, žádné zbytky a hlavně nic žluklého, plesnivého nebo zkaženého.

Pokud vás krmení ptáků nějak hodně chytne, můžete jim sušit plody bezu, dřišťálů, kalin, rybízů, rakytníku. Ale pozor, myslete na to, že pokud keře hodně vysbíráte, tak jim vlastně ubíráte přirozenou potravu.

A teď konečně o samotném krmítku

Pokud se rozhodnete vyrobit nebo koupit krmítko, přemýšlejte u toho. Ptáci potřebují prostor, aby se moc netísnili, ale u příliš velkého krmítka vytlačí velké druhy ty malé. Krmivo musí být v suchu, proto mají krmítka pořádné stříšky a některá i odtok (pro případ, že silně sněží a fouká). Při umístění krmítka také přemýšlejte, třeba taková kočka či kuna dokáže šplhat a skákat, takže se doporučuje dát krmítko 1,5 metru nad zem a 2 metry od nejbližšího kmene či silných větví.

Krmítko nejlépe umístěte blízko trnitého keře (hloh, trnka, dřišťál), aby se ptáci měli kam schovat před nebezpečím. Zároveň by ale ptákům měl zůstat výhled do okolí, aby to nebezpečí vůbec měli šanci vidět.

A podstatná, byť často opomíjená věc, je pravidelná péče o krmítko. Každý den odstraňujte kazící se zbytky krmení a trus ptáků. Dvakrát za měsíc je umyjte horkou vodou, abyste zničili zárodky nemocí. Pokud to neuděláte, tak se akorát budou mezi ptáky šířit nemoci.

Jídlo bychom měli, a co voda?

Tak o vodě pro ptáky jsou na internetu hodně rozporuplné názory. Někteří podporují pítka a koupátka (i já), jiní tvrdí, že to ptákům škodí. Asi to pořádně prozkoumám a sepíšu na samostatný článek.

Články o krmení ptáků:
http://www.ireceptar.cz/zvirata/ptaci/jak-nejlepe-krmit-ptacky-na-krmitku/
http://www.fithall.cz/rest/magazin/1072-50-bydleni-a-zahrada/3295-ptaci_krmeni.html
http://www.csop.cz/index.php?cis_menu=1&m1_id=1002&m2_id=1058&m3_id=1135&m_id_old=8094
http://www.ceskestavby.cz/clanky/krmitka-udrzi-v-zahrade-zivot-20329.html
http://sumpersky.denik.cz/zpravy_region/ptaci-sul-jim-nosi-smrt-z-buchet-je-boli-52ba.html
http://www.veronica.cz/?id=437
http://vtm.e15.cz/aktuality/zimni-krmeni-ptakum-vadi
http://jaroslavpetr.bigbloger.lidovky.cz/c/171362/Nekrmte-ptacky.html
http://zivotosprava.cz/index.php?akce=clanek&id=23
http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/co-patri-na-krmitko
http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/co-sypat-ptackum-do-krmitek-nejlepsi-jsou-slunecnice-a-vlasske-orechy
http://www.plzenskenovinky.cz/zpravy/z-regionu/pri-krmeni-ptaku-pozor-na-trichomonozu/
http://www.velkaepocha.sk/200812186724/Jak-spravne-krmit-ptaky.html
http://cso.cz/index.php?ID=42
http://www.osel.cz/index.php?clanek=3495
http://operenci.cz/threads/489-je-možné-krmit-ptáky-praženými-ořechy
http://www.veslavkove.cz/priroda/ptaci-v-zimne-a-jejich-prikrmovani.aspx

Obrázky:
Fibster, Bird feeder visitor, via http://www.freeimages.com/photo/chickadee-1345303

O barborkách a růži z Jericha

Znáte barborky? Jsou to utržené či uřezané větvičky, které doma při správné péči na Štědrý den vykvetou. Dříve se s nimi věštilo, zda se dívka do roka provdá nebo ne. Dnes jsou spíše populární pro ozdobu domácnosti a pro snahu o držení tradic.

Barborky jsou oblíbenou ozdobou interiérů v zimě, a to nejen u nás v Česku. (Zdroj obrázků: https://jeansgarden.wordpress.com/ a http://summittreeandlandscape.com/)

Stříhají se větvičky:

• stromy: třešně, višně, meruňky, švestky, jabloně, magnólie, sakura, bříza (jen kvůli lístkům), modřín
• keře: šeříky, zlatice, kaliny, jasmín, kdoulovec, vilín, tavolníky, dřín, svída, lískovníček,

Aby větve opravdu vykvetly, potřebují cca 3-4 týdny. Proto se trhají právě na den svátku Barbory, dobře se to pamatuje. Potřebují se nejdříve aklimatizovat (tak 2 hodiny v chladné místnosti), pak teplý pokoj, hodně světla, širší seříznutí, aby plocha, kterou nasávají, byla velká. Rosení a vlhký vzduch jsou ideální. A musíte umět správně vybrat větvičky, na kterých jsou květové pupeny a ne jen listové.

Tolik stručně o této české tradici. Jak se však na barborky koukají právě lidé, kteří preferují přírodní zahrady? Tak to nevím. Myslím ale, že řezat v prosinci zrovna ovocné stromy není nejlepší nápad. Do ran se může snadno dostat infekce a stromek pak snáze podlehne nemocem. I v tradici bylo zakomponováno, že se měly stříhat větvičky ze stromu nejméně 10 let starého, nejspíše věděli proč. Kdyby mi někdo každou zimu takto ničil ovocné stromy na zahradě, moc bych zrovna nejásala, byť rozkvetlé větvičky se mi jako dekorace hodně líbí.

Asi je nejlepší k tomu přistupovat s rozumem. Pokud ustřihnete z rozrostlého, zdravého keře větvičku, která například překáží v cestě, tak si z ní barborku udělejte. Alespoň ještě něčemu a někomu prospěje. Stejně tak jsou neškodné barborky z keřů, které stejně často lidé stříhají, aby si zachovaly svůj vzhled (například svída krvavá).

(zdroj obrázku:
http://www.jacques-briant.fr/)

Docela se mi líbila historie zvyku popsaná na stránce http://www.magazinzahrada.cz/. Celé to vlastně začalo tím, že se chudí lidé chtěli přiblížit bohatým, kteří si byli schopni sehnat tzv. růže z Jericha. To je taková zelená roslina, která se po ponoření do vody brzy otevře. A tak vymysleli barborky. V dnešní době už jsme většinou dost bohatí na to, abychom si tzv. růži z Jericha (choulivku jerišskou, Anastatica hierochuntica) pořídili. Sice nekvete, je poněkud "ošklivá", ale její rozvíjení zaujme především děti a nejednoho dospělého. A lze později vysušit a schovat na příští rok.

O růži z Jericha:
http://www.ruzezjericha.eu/clanky/o-rostline.html
http://21stoleti.cz/blog/2012/11/30/zazracna-ruze-z-jericha-neboli-rostlina-„zmrtvychvstani“/

Koupit růži z Jericha lze tady, nechybí ani podrobný popis pěstování: https://botanic.cz/ruze-z-jericha-cela-rostlina

O barborkách:
http://www.magazinzahrada.cz/rostliny/uz-mate-doma-barborku.html
http://harmonicka-zahrada.cz/Tipy-triky-rady/Barborky-aneb-rychleni-drevin
http://www.rozhlas.cz/zpravy/priroda/_zprava/natrhane-barborky-macejte-obden-ve-vane-radi-zahradnik--1145168
http://hobby.idnes.cz/nezapomente-utrhnout-barborku-vase-vanoce-rozkvetou-pfm-/hobby-domov.aspx?c=A081202_010604_hobby-domov_bma
http://abecedazahrady.dama.cz/clanek/barborky-nezne-kvety-uprostred-zimy
http://abecedazahrady.dama.cz/clanek/nezapomente-dnes-na-barborky


Obrázky barborek:
Jean Potuchek, Forcing Spring: GBBD, February 2011, https://jeansgarden.wordpress.com/2011/02/15/forcing-spring-gbbd-february-2011/
Noreen, Forcing Branches, http://summittreeandlandscape.com/2011/02/forcing-branches/

Prosinec – co dělat na zahradě

Co můžete dělat na zahradě v prosinci?

• Ustřihnout pár větiček zdatným a zdravým stromům či keřům a rychlit tzv. barborky.
• Pokud je na zahradě námraza, vzít fotoaparát a fotit tu pomíjivou krásu.
• Ozdobit si jedličku či smrček na zahradě, a to buď světélky a ozdobami pro potěchu oka, nebo jedlými ozdobami pro zvířátka (raději si ale zjistěte, jaké, ať zvířátka neotrávíte).
• Teprve po přejití mrazem jsou jedlé šípky, plody dřišťálu či trnky a také mišpule, pokud tedy mrzne, můžete s nimi začít experimentovat v kuchyni.
• Pokud není sníh, tak zalijte jehličnany a stálezené keře (především při holomrazech). Pokud jste sázeli stromky, tak i ty, pokud nemrzne.

Když je sníh:

• Užít si pořádnou koulovačku na zahradě.
• Postavit sněhuláka či sněhulačku.
• Postavit si iglů nebo alespoň hradbu ze sněhu. Dělat tzv. andlíky ve sněhu.

(zdroj obrázků: http://www.sxc.hu/)

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?

Dárky pro milovníky přírodní zahrady

Vánoce se kvapem blíží a tak přikládám pár tipů, čím můžete potěšit milovníky přírodních zahrad. Ale není to jednoduché, někteří puritáni si raději vše (domečky pro hmyz, krmítka, budky i získávání semen) dělají sami. Jiní zase nemají rádi nepůvodní druhy rostlin apod.


Domečky pro hmyz
– nejlepší je ten doma vyrobený, například podle pěkného postupu na stránce http://gardentherapy.ca/build-a-bug-hotel/ či českých stránkách http://www.vcelky.cz/hnizdiste.htm. Ale pěkné a levné doměčky pro hmyz se dají koupit i na Fler.cz a dražší potom v obchodě http://zdrava-zahrada.cz/.

Domečků pro hmyz není v přírodní zahradě nikdy dost. Shora zleva: domeček pro hmyz od aniri, domeček pro hmyz z FSC dřeva, obrázek z návodu na vlastní výrobu domku ze stránek http://gardentherapy.ca/build-a-bug-hotel/.

Semena zajímavých rostlin
– naleznete je v internetovém obchodě http://osiva-semena.cz/. Mají například semena Chilli - Bolívijská duha, stévie, heřmánku, bylinek, slézu, lnu, semena leknínu, aster, kopretin, fialek, zvonků, vlčích máků, strakatých rajčat, vodnice, fialové brokolice, fenyklu i semena polníčku a rokety.

Obrázky pochází ze stránek http://osiva-semena.cz/, konkrétně po směru hod. ručiček: violka vonná, chilli Bolivijský duha, meloun cantaloupe, tymián.

Krmítko pro ptáky
– vybrala jsem obrázky čtyř různých krásných krmítek z Fler.cz, krmítek k zakoupení je tam ale mnohem více. Keramická, dřevěná, barevná i přírodní, levná i hodně drahá.

Po směru hod. ručiček: krmítko od JMAM, krmítko od Ilony Šlechtové, krmítko od artemis1981, krmítko od dřevohobby.

Knihy
– vybrat správnou knihu není snadné, na druhou stranu je to asi nejčastější dárek pod stromečkem v republice. Pokud to risknete, můžete zkusit některou z následujících knih:

• Kompletní návod k vytvoření Ekozahrady a rodového statku – drahý, ale opravdu kompletní návod k založení opravdové ekozahrady i s popisem mnoha rostlin
• Zahrada pro inteligentní lenochy nebo navazující Zahrada inteligentně a líně měsíc po měsíci – populární vtipné knihy o tom, jak si zařídit zahradu, která bude jen přinášet radost a pohodu
• Zahrada k nakousnutí – to je spíše filozifická kniha o principech permakulturního zahradničení, konkrétní návody tam moc nejsou. Je to ale "bible" pro opravdu zanícené zastánce ekologie a přírodních principů v zahradách.
• Muž, který sázel stromy je krásná stručná povídka.

Shora zleva: Kompletní návod k vytvoření ekozahrady a rodového statku, Zahrada inteligentně a líně měsíc po měsíci, Zahrada k nakousnutí, Zahrada pro inteligentní lenochy, Muž, který sázel stromy.

Jak pokročila tvorba zahrady

Máme za sebou prví fázi tvorby zahrady. Zkusila jsem to vybarvit na plánku, je hezky vidět, že jsme šli po těch nejvýraznějších a největších prvcích. Díky nim bude zahrada brzy vypadat jako zahrada a pak budeme mít spoustu času na detaily.



Vyseli jsme část louky, zasadili téměř všechny maliny a ostružiny, založili živý plot z buků a zasadili všechny velké stromy. Začali jsme plnit ozdobné gabiony, zvenku žulovými kostkami, zevnitř kameny, kterých máme na pozemku hodně.



Konkrétně tam tedy máme ovocné stromky: hrušně Dicolor a Williamsovu červenou, meruňku Citronku, višeň Morelu pozdní, sladkovišeň Hortenzii, převislou černou moruši. A velkou tureckou lísku a velký obyčejný buk. Vše zamulčované slámou, s pevnými kůly, sláma zajištěná kameny proti větru.



Níže přikládám pár fotografií z různých období podzimního sázení.

Velký čtyřmetrový buk, živý plot z metrových buků a častečně seskládaný ozdobný půlmetrový gabion.

Moje vysněná zahradní pec

Obrázek zahradní pece Dome 60, zdroj
obrázku: http://www.jamieoliver.com/

Při sledování pořadů Jamieho Olivera jsem si zamilovala zahradní pec. Je to úžasné zařízení, ve kterém lze péct pizzu, skvělé kuře i křupavý chléb. A hlavně můžete oběd či večeři připravovat venku na zahradě a přitom hrát hry.

Přijde mi hezčí i praktičtější než klasické zahradní krby. A konkrétně model Dome 60, co mám tady na obrázku, je na kovovém podstavci. Takže pec teoreticky můžete přenášet na jiná místa, pokud zjistíte, že zahradní kuchyň bude lepší na východní straně domu než hned na jihu u terasy, nebo pokud jde kouř špatným směrem a podobně. Teoreticky – protože pec bude určitě hodně těžká. Ale pořád tam ta možnost bude narozdíl od napevno zabudovaných pecí ve zdi. A pod pec se vejde dřevo na topení. Hezky moderní a efektivní.

Ale dost chvály, pec je bohužel celkem dost drahá, stojí 1100 liber, tedy v přepočtu cca 34 000Kč a to nepočítám dopravu do ČR. Podobné vyrábí i česká firma, jen nemají tak hezký stojan: http://www.pece-pizza.cz/galerie.html. Ale ceny se u nich nakonec se vším všudy také pohybují kolem 28000–30000Kč.

Pokud na ni někdy nenašetřím, tak mi zbývá ještě jedna možnost: postavit si pec vlastníma rukama. Podle postupů v knihách, nebo postupu v pěkném článku: http://www.kvaskovychleb.cz/ to rozhodně jde. Je akorát potřeba jílovitá hlína, písek, noviny, sláma a šamotové cihly, vápenná omítka. A spousta práce. Škoda, že nikdo nevyrábí takové hotové hliněné pece levně.

Ještě se koukněte na propagační video pece od kuchaře Jamieho Olivera:

Stříhat nebo nestříhat stromy? Toť otázka.

(zdroj obrázku: http://www.sxc.hu)

Nechci pravidelně stříhat nebo řezat  nebo prořezávat stromy. Opravdu nechci. A nebudu. Velmi mne ovlivnila kniha pana Svobody a především také přístup mého dědy, který stromy "nechával prostě růst". Zároveň ale teď na jaře budu muset vzít zahradnické nůžky a zakousnout je do větví právě zasazených stromků. A s Vámi jsem se chtěla podělit o to, proč se na celou věc se stříháním nekoukám s klapkami na očích a na krátkou dobu musím ustoupit ze svého svérázného postoje.

O stříhání stromů

Když pominu nepodložené rádoby pravdy o střihu stromů ("lepší vzhled" je věc názoru, stabilní zdraví stromu stříhání nepřinese a že by si strom bez každoročního střihu neporadil také obecně neplatí), zbude mi stručné pro a proti:

Proti pravidelnému stříhání/řezání stromů:

• střihem se do ran mohou dostat choroby a strom může i zahnívat
• ze zastřižených míst hustě vyraší slabé výhony, které se potom snadno polámou

Pro pravidelné stříhání/řezání stromů:

• mělo by zajistit větší úrodu
• zahustí korunu stromu, aby nebyla moc řídká

Nemá smysl si do zahrady pořídit vysokokmen na velmi vzrůstné podnoži (myšleno tedy strom, který chce být a bude hodně hodně velký) a snažit se jej stříhat, aby vypadal jako malý zákrsek. Správný výběr stromů, druhů či podnoží s ohledy na místo v zahradě je základ.

Pan Svoboda je zastáncem zpravokořeňování (strom roste, jak mu "kořeny narostly"), což chce spoustu času. A tak si většina lidí, včetně mě, spíše zodpovědně vybere v zahradnictví či eshopu vhodný stromek a koupí si jej. A v tom je ta potíž stříhání. Přišlo mi totiž místo vysokokmene se zapěstovanou korunkou toto:

Jedná se o tzv. sazenici s předčasným obrostem. A je dobře, že ji takto posílají, neboť má mnohem větší šance, že se dobře ujme. Jen si z ní musím střihem ten vysokokmen vyrobit.
A také jsme si dovezli 4 metrovou lísku se zapěstovanou korunkou, která měla celkem (z laického pohledu) malý bal, navíc s useknutými kořeny. A prodejce mi vysvětlil, že pokud ji neostříhám, tak mi všude vyrostou jen malé slabé větvičky a celkově líska velmi zeslábne, protože malé kořeny nebudou tolika větvím stačit.

Takže jsem chtě nechtě nucena tyto mladé stromky jednou ostříhat. Proč? Protože 1) potřebuji na zahradě mít opravdu vysokokmeny a 2) stromky by po předsazení a zkrácení kořenů nebyly schopny vyživit všechny větve.

Kdy to budu muset udělat?

Stromky jsme zasadili na podzim (prý vhodnější doba pro správné ujmutí stromků). Na jaře, ještě než se z pupenů vyklubou listy, tedy asi nejlépe v březnu je musím razantně ostříhat. Obvykle se prý začíná stříhat i v půlce února, pokud přešly ty největší mrazy.

Jak to budu muset udělat?

(zdroj obrázku: http://www.sxc.hu)

To ještě nevím. Mohu si zaplatit zahradníka, který střihu stromů rozumí. Jen si nejsem jistá, jestli bude rozumět i mému přání již dále stromy nestříhat. Je možné, že je zastřihne tak, že budou potřebovat střih ještě dalších pět let. 
Nebo to mohu zkusit sama například podle návodu: http://prodejstromku.cz/clanek/jarni-rez-ovocnych-prostokorennych-stromku/. Ten mi zatím jako jediný přijde srozumitelný i pro laika. Každopádně zatím nemám ani pořádné správné nůžky a ani ošetřovací hmotu na rány.


Uff, doufám, že to ty moje stromky vůbec přežijí a doufám, že už jim potom žádnou takovou hroznou věc (střih/řez) už nebudu muset udělat.


Zajímavé čtení o neřezu stromků: http://www.ekozahrady.com/nerez_ovocnych_stromu.htm. Další návod na střih stromků pro laika: http://prodejstromku.cz/informacni_letak_prodej_stromku.pdf

Doplnění po letech: Za ty roky jsem zjistila, že střih je ještě potřeba i v jiných případech. Když má mladý strom najednou dva konkurenční výhony a rostl by do tvaru, který by se potom snáze mohl rozlomit. Taky vinná réva se prostě musí pro účel plodů stříhat každý rok. Převislé moruše vzhledem k udržení zapěstovaného tvaru také potřebují střih. Stříhám živý plot a nějaké keře, aby kolem nich šlo procházet. Stříhám ve vhodnou dobu větve některých stromů právě taky kvůli tomu, aby kolem nich šlo procházet. Střihem vytvářím z některých keřů a stromů ty vícekmenné. No a střih vyžaduje i broskvoň, která plodí na jednoletých výhonech...  snažím se k tomu přistupovat s rozumem a stříhat jen tam, kde je to opravdu nutné a potřebuji to a strom to zvládne.

Jak založit květnatou louku

Opět přidám trochu teorie, tentokrát o zakládání květnaté louky, nebo také tzv. jedlého trávníku. Sice jsou návody na každé krabičce či sáčku, který si zakoupíte, ale někdy není na škodu zjistit si postup dříve, než jdete set.
Ideální doba pro zakládání louky je brzy na jaře a nebo pozdě na podzim. My jsme teď malou loučku zakládali v půlce listopadu.

1. Nejprve je potřeba si koupit luční směs. Vím zatím jen o dvou výrobcích: http://www.plantanaturalis.com/ a http://www.agrostis.cz/. Pro malé či členité plochy, kde se bude častěji chodit, se hodí  například Zahradní loučka nebo přímo Zelený chodníček pro časté sešlapávání.
2. Potom je potřeba připravit místo k setí. Půdu má být čistá, tedy odplevelená. Jakým způsobem to udělat? To si každý za sebe asi vyloží jinak. Lze prostor poorat a pohrabat kovovými hraběčkami. Nebo lze povrch zamulčovat kartony a slámou a na ně dát vrstvu hlíny a písku. V každém případě nelze osivo jen tak hodit do zapěstovaného trávníku, zvlášť ne do pohnojeného trávníku. A už určitě není dobrý nápad druhý extrém, tedy postřik pozemku tzv. roundupem či podobnými šílenými jedy. My jsme vzhledem ke studenému větru a zimě jen navezli na plevelem zarostlé, byť posečené místo, hromady hlíny a hráběmi ji rozhrnuli. Byl to takový kompromis.
3. Do kýblu si zavčas připravte suchý písek. Stačí jen trochu na promíchání s osivem. S pískem se bude osivo lépe set a spotřebujete jej rovnoměrněji. My jsme nabírali vlhký písek z nezakryté hromady, také to s ním šlo, ale suchý by byl vhodnější.
4. Osivo v sáčku promíchejte, přisypte do písku a pořádně míchejte.
5. Potom je dobré si celou směs rozdělit na dvě poloviny a vysévat každou zvlášť na celou plochu. Nejlépe ji rozsévat do kříže. Zajistí se tak rovnoměrné pokrytí osivem.
6. Hráběmi promíchejte semena s vrchní vrsvou půdy. Jen lehce! Nezahrabávejte je moc hluboko, semena by měla být jen 0,5 cm pod povrchem.
7. Celou plochu je potom potřeba "ušlapat" či uválet. Můžete si třeba přivázat dvě desky pod boty a povrch pěkně udusat. Nebo ho uplácávat lopatou, jako jsme to zkusili my. Obyčejné šlapání botami bez destiček není vhodné, protože se do navezené/poorané hlíny člověk akorát boří.

A dál už je to na přírodě. Louku nezalévejte a především ji ničím nehnojte. Počkejte nejlépe na déšť.

První rok se tvoří jen kořínky rostlin, takže se nedivte, že opět vykoukne také plevel. Louku je potřeba v prvním roce častěji kosit. Jakmile dosáhne porost výšky cca 20cm, tak jej pokoste na přibližně 6 cm výšky a pokosenou trávu z louky odneste.

Teprve v druhém roce by měla být louka už znatelná. Druhým rokem je třeba ji séct 2–3 krát ročně, aby se porost zahustil, první seč se začíná na konci květu kopretin v květnu.

Potom se louka obvykle seče jen 1–3 ročně, když začíná odkvétat. Ideálně nechte seno chvíli na louce ležet, aby se rostliny stihly vysemenit. Nikdy nesečte níže než 8–10 cm.

Louky jsou půvabné a často se vejdou i do malé zahrady. (Zdroj obrázku: https://commons.wikimedia.org/)

Více informací o květnatých loukách a jedlém trávníku: http://vysnenazahrada.blogspot.cz/2012/09/cteni-na-vikend-treti-stranka.html.
Infomace o tom, jak louku správně kosit: http://www.ekozahrady.com/kvetnate_louky.htm.

Obrázek louky: By Thomas Huntke, Germany (der Uploader) http://www.huntke.de (Own work (Original text: Eigenes Foto)) [CC BY-SA 3.0 de], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bergwiese-Kaernten-2008-Thomas_Huntke.jpg

Fialová barva v zahradě

Fialová, to je přesně ta barva, která bude vévodit naší zahradě. V různých odstínech od lila, přes vznešenou purpurovou až po temně modrofialovou. A je báječné, že zrovna fialové květiny jsou celkem časté a snadno se shánějí.

Jak tedy může vypadat zahrada pro milovníka fialové barvy:

Na jaře

V trávníku či nízké loučce mohou ve velkém koukat hlavičky jarních fialkových krokusů (Crocus). Pak je vystřídají nepřehlédnutelné voňavé hrozny hyacintů (Hyacinthus), chlupaté koniklece (Pulsatilla), jaterník podléška (Hepatica nobilis) ve své modrofialové barvě nebo nenápadný hrachor jarní (Lathyrus vernus). V dubnu zavoní v trávě fialky (Viola odorata), nebo také můžete pěstovat jejich šlechtěné příbuzné – macešky (Viola cornuta). Květen potom patří fialovým šeříkům (Syringa) a kosatcům (Iris).

Po směru hodinových ručiček: krokusy, šeřík, macešky, kosatec. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/)

V létě

Celé léto mohou zahradu zdobit fialové hlavičky voňavé levandule (Lavandula angustifolia) či mateřídoušky (Thymus). Pěkně je doplní velké fialové koule v podobě okrasných česneků, například česnek obrovský  (Allium giganteum), některé kvetou na jaře, jiné právě v létě. Pozadu nezůstává ani jejich příbuzná – pažitka, pokud ji nesníte všechnu a necháte jich pár kvést. Hvozdíky (karafiáty, Dianthus) lze také pořídit ve fialové, stejně tak popínavé plaménky (Clematis), máky (Papaver orientale). I půvabné dřevité pivoňky (Paeonia) lze sehnat ve fialové barvě. A stolek, židle, houpací síť, letní závěsy, slunečník, květináče, polštáře – to vše může být také ve fialové barvě.

Po směru hodinových ručiček: česnek obrovský, pivoňka, levandule, plamének. Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/ a https://commons.wikimedia.org/)

Na zeleninové zahrádce a v ovocných stromech to také může až do podzimu zářit fialovou. Fialové jsou švestky, blumy, některé kedlubny (např. 'Purple Delicacy'), také květák může být fialový, stejně jako brokolice a kapusta či řapíky mangoldu.

Po směru hodinových ručiček: zelí, švestky (tzv. ryngle), kedluben, květák. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/)

Na podzim

Podzimní dny dokážou nejlépe rozjasnit kvítky aster (Aster) v lila odstínu nebo chryzantémy (listopadky, Chrysanthemum) v růžovofialkové barvě, např. varianta Pomona Violet, nebo také jiřiny (Dahlia). Na zastřešeném místě můžete sušit fialové cibule ve snopech a jakmile opadá listí a odkvete většina květin, tak mohou ještě chvilku zdobit zahradu okrasné kapusty. A děti mohou pouštět fialového draka.

Po směru hodinových ručiček: chryzantéma, astry, červené zelí, červená cibule. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/, http://chiotsrun.com/ a vlastní fotografie)

V zimě

V zimě udělá nejvíce fialové parády keř krásnoplodka Bodinierova (Callicarpa bodinieri). Dále lze vyzdobit jehličnany fialovými baňkami a fialovými skvětélky nebo pentlemi. Mimo vánoční období vyniknou fialově nabarvené zdi, zídky, lavičky či kompost.

Vpravo je fialová vánoční výzdoba a vlevo plody krásnoplodky. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/ a vlastní)

---

Obrázky:
Obrázek krokusů: By Jerzy Opioła (Own work) [GFDL or CC BY-SA 4.0-3.0-2.5-2.0-1.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Crocus_scepusiensis_a6.jpg
Obrázek šeříku: By Jjron (Own work) [GFDL or CC-BY-SA-3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lilac_Flower%26Leaves,_SC,_Vic,_13.10.2007.jpg
Obrázek macešek: By Yoko Nekonomania (Flower, Viola "F1 Vivi Lavender Antique") [CC BY 2.0], via Wikimedia
Obrázek kosatce: Roberta F. [CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Iris_croatica_Botanicki_vrt_1_080509.jpg
Obrázek česneku: By Yoko Nekonomania (Flower, Allium giganteum) [CC BY 2.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Flower,_Allium_giganteum_-_Flickr_-_nekonomania_(2).jpg
Obrázek pivoňky: By Наталочка13 (Own work) [CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons
Obrázek plaménku: By Bff (Own work) [CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Clematis20090812_454.jpg
Obrázek levandule: By H. Zell (Own work) [GFDL or CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lavandula_angustifolia_002.JPG
Obrázek švestek: fir0002 | flagstaffotos.com.au [GFDL 1.2], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Plum_on_tree02.jpg
Obrázek květáku: By swanksalot [CC BY-SA 2.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Purple_Broccoli_at_the_Green_City_Market.jpg
Obrázek kedlubny: By Anita Martinz from Klagenfurt, Austria (turnip cabbage) [CC BY 2.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pink_Kohlrabi.jpg
Obrázek červeného zelí: By Stickpen (Own work) [Public domain], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Redcabbage-planted.jpg
Obrázek chryzantémy: Marktee1 at en.wikipedia [GFDL or CC-BY-SA-3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:MINGUSNICOLE.jpg
Obrázek červeného zelí: By Kurt Bauschardt from Edmonton, Canada (Big Cabbage) [CC BY-SA 2.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Big_Cabbage.jpg
Obrázek cibulového snopu: Chiot’s Run, Bringing in the Sheaves (or braids), http://chiotsrun.com/2014/10/11/bringing-in-the-sheaves-or-braids/
Obrázek krásnoplodky: By Kurt Stüber [1] [GFDL or CC-BY-SA-3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Callicarpa_bodinieri_giraldii0.jpg

Listopad – co dělat na zahradě

Co můžete dělat na zahradě v listopadu?

• Teď už definitivně stromy shazují listí, takže si je můžete naplno užít. Pokud moc neprší a listí je suché, tak dětem k zábavě bude stačit jedna malá hromada listí. Skákat do ní může nadchnout i hravé dospělé.
• A jakmile vás hry s listím omrzí, tak je hráběmi dejte pod keře, živé ploty, nebo je nechte pod stromy, pokud to jde. Pokud máte ale pěstěný anglický trávník, tak tomu asi listí moc nesvědčí, to potom dejte na kompost.
• Na svátek všech svatých, na dušičky, můžete na zahradě na bezpečných místech zapálit svíce a svítilny a vzpomínat na své blízké, kteří už nejsou mezi námi.
• Urodily se dýně? Upečte dýňový koláč, jezte pražená dýňová semínka a u toho vydlabejte z okrasných dýní pěkné lucerničky. I když jsou dýně spojeny spíše s americkými svátky, nezatracujte je, dá se s nimi pěkně vyhrát.
• Naolejujte zahradní nářadí a schovejte na zimu.
• Listopad je známý svým melancholickým počasím. Kolem svátku svatého Martina často přicházejí první sněhové vločky, někdy dříve. Jindy bývají neproniknutelné mlhy, občas jinovatka a vůbec bílé ojínění listů. Můžete si obléct teplé rukavice a jít pořídit náladové fotografie.

(Zdroj obrázku: http://www.freeimages.com/)

• Začátek listopadu je ještě ideální dobou pro sázení stromků, keřů, zakládání živých plotů, sázet lze do zámrazu půdy.
• Choulostivější rostlinky raději zamulčujte vrstvou slámy. Samozřejmě nejideálnějším mulčem je listí stromů. A pokud málo prší, tak můžete, hlavně mladé a stálezelné stromy a keře, pro jistotu trochu zalít.
• Nechte někde v rohu zahrady "nepořádek", tedy větve a větvičky, listí, trávu, pár květináčů, klacíků, slámy. Budou sloužit jako ideální úkryt užitečným živočichům, například ježkům.A ptáci budou nadšení z vyzrálého květu slunečnice se semínky.
• Pokud jste zaseli, můžete ještě sklízet zeleninu odolnou mrazu: zelí, kapusta, kadeřavá petrželka, pórek.

Zapomeňte na:

• pálení listů – je to barbarské, hloupé a otráví to vzduch všem sousedům v okolí. Pokud listí vážně nechcete, zavezte je do hnědých kontejnerů, které už jsou ve většině vesnic.
• rytí záhonků – půda se akorát zbytečně vysuší a vítr odvane vrstvu úrodné půdy.

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?

Stromy do krajiny s příběhem

Nápad tohoto obchodu: http://panpekar.blogspot.cz/ se mi líbí. Podněcuje lidi ke koupi stromků s příběhem. Jsou vesměs naše, tedy české, z arboret, určené nejlépe k obdarování. A to je na tom to milé. Myslím, že je v republice jen málo lidí, kteří od někoho dostali strom.

Ono ale není zrovna jednoduché pěstovat třeba takovou olši na zahradě velikosti terasy. Asi to tedy bylo myšleno i tak, že lidé mohou sázet stromy i do krajiny (se svolením majitele daných pozemků).

Obrázek pochází ze stránek http://panpekar.blogspot.cz/

Náš třímetrový buk lesní už ale máme domluvený jinde, byť není s příběhem, tak krajinu určitě pěkně ozdobí.

Bidýlko pro poštolku

Tak tento prvek asi většina zahrad nemá. A není k tomu ani důvod. Jenže my využíváme naší pozice pozemku v pustině a vybudovali jsme bidýlko pro poštolku.

Takto vypadá poštolka. Tuto krásku jsme vyfotili na zábavné akci společnosti Zayferus na zámku v Lednici.

Často tam nad zaplevelenými pozemky létá a třepotá se ve vzduchu. Nemá si pak tam kam sednout s kořistí, nebo kde na kořist číhat a kde odpočívat. Podařilo se nám tedy přes mého tátu sehnat dostatečně dlouhý kůl (má myslím 3,2 metry) a dovézt jej na pozemek. Na jeho vršek jsme připevnili větev (nalezenec z lesa, pevná, pěkná, přírodní :-) ) a kůl pořádně upevnili v zemi kameny a upěchovali hlínou. Nemáme tak hezké bidýlko, jak pan Svoboda ve svém článku, ale účel by mělo splnit.

I když pak přidáme plot, bidýlko bude stále nejvyšším bodem na okolních prázdných pozemcích.

V republice je poštolka jedním z nejrozšířenějších dravců. Výborné je, že loví hraboše a udržuje v přírodě rovnováhu. Pokud se zabydlí ve městě, tak pomáhá snižovat stavy holubů. A taky je prostě krásná. Doufám, že bidýlko využije – to bychom měli poznat podle kostiček u paty bidýlka.

Časem, až se nám na zahradě rozrostou stromy, a až se zabydlí okolní zahrady, tak už tam možná poštolka nebude mít co lovit. Potom buď půjde bidýlko pryč a nebo jej ponecháme, pokud na něj budou sedat jiní ptáci.

Pokud má někdo velkou zahradu, případně pole a u nich solitérní stromy, osamělé stodoly a podobné vysoké objekty, tak si může rovnou pořídit budku pro poštolku a nabídnout jí ubytování. Více informací o budce (je docela drahá) na http://www.zelenadomacnost.com/detail/480-Ptaci-budka-28-pro-postolky.

Více informací o poštolce:

• informační brožurka z roku 2002: www.birdlife.cz/wpimages/video/ptak_roku_2002.pdf 
• zvuky: http://www.rozhlas.cz/hlas/dravci/_zprava/postolka-obecna--14336
• http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=13
• http://cs.wikipedia.org/wiki/Poštolka_obecná

Potykání s houbičkami

Stromy ke svému životu potřebují houby. Opravdu. Pro mě to bylo trochu překvapivé zjištění. V hodinách biologie (na gymnáziu) jsme probírali spoustu různých symbióz cizokrajných roslinek a živočichů, ale poněkud nám toho moc neřekli o mykorhizní symbióze rostlin u nás za humny. A přitom znalost této "houbičkové" symbiózy se hodí každému, kdo má kousek zahrády či zahrádky.

Velice hezky mykorhizní symbiózu popsal pan Svoboda ve své knížce "Kompletní návod k vytvoření
EKOZAHRADY a rodového statku" (strana 286). Já to zkusím jen shrnout. Houby tvoří pod zemí síť a vrůstají i do kořenů rostlin. Prostřednictvím této sítě pak strom mnohem lépe a více přijímá vodu a živiny. Houby si za to vezmou některé cukernaté a růstové látky a jsou spokojené. A nejlépe se z toho potom má člověk, protože strom krásně roste, plodí, není třeba jej tolik hnojit a neustále zalévat.

Pokud máte starý sad nebo starou zahradu, kde roste a rostlo mnoho ovocných stromů, tak nemusíte houby do půdy nijak přidávat. Prostě už tam jsou. Stejně tak, pokud byste chtěli sázet stromy do lesa. Ale pokud zakládáte zahradu na pláni, poli či místě, kde projížděly samé bagry a překopávaly se hromady hlíny, tam žádné potřebné houby nenajdete. To je i případ našeho pozemku (pláň s plevelem bez stromů).

Jak tedy ke stromům dostat potřebné houbičky? Buď můžete najít stejný, ale vzrostlý strom, odebrat trochu půdy a vhodně ji dát k zasazenému stromku a čekat, jestli to vyjde. U ovocných stromů ale hrozí, že s půdou (listím) donesete i nějakou nepěknou nemoc. Nebo si můžete správné houbičky koupit. A touhle cestou jsme se vydali my. Koupili jsme si přípravky od firmy Symbiom, mají na stránkách pěknou tabulku, které houbičky ke které rostlině: http://symbiom.cz/. Jsou jen tři "druhy" nebo "typy" houbiček, takže to není nic tolik složitého. Zatím můžu napsat akorát zkušenost, že se s přípravkem pěkně pracovalo a po rozmíchání hezky voněl. Na krabičce psali nalít pětinásobek množství vody, to nám ale nestačilo, tak jsme do směsi vodu průběžně dolévali. To, jestli dobře splní svoji funkci, se uvidí až později.

Náš živý plot z buků

V sobotu jsme za pomoci dalších členů rodiny zasázeli živý plot z buků, celých 10 metrů. Koupili jsme si metr vysoké sazenice od zahradnictví Živé ploty už s balem, takže jsme je mohli sázet, i když ještě mají zelené listy. Několika se bal rozpadl, tak jsme je dostali se slevou jako prostokořenné.

Kde se vzal, tu se vzal, už tam máme živý plot :-)

Na těch 10 metrů nám postačilo 50 sazenic, sázeli jsme je do trojsponu, 40 cm od sebe. Řady máme od sebe tak 25–30 cm. A 10 prostokořenných sazenic, co byly navíc, jsme ještě dosázeli do "prázdnějších míst" v živém plotu. Zapomněli jsme si koupit kompost, takže rostlinkám budou muset stačit "houbičky" od firmy Symbiom (líbí se mi, napíšu o nich víc v samostatném článku).

Sázeli jsme trochu nestandardně, ještě předtím, než máme na pozemku klasický pletivový plot. Ale to by byla dlouhá historie popsat, proč nám jej ta firma pořád ne a ne udělat. A sázeli jsme je do takového valu, protože chceme, aby nám ty buky vytvořily takový trochu nestandardní tzv. "swale" (nebo česky/slovensky svejl či vsakovací rigol). Jednoduše když k nim poteče shora z pozemku voda, tak si ji tam stromky udrží pro sebe. A navíc nemusíme do pletivového plotu potom dávat drahé podhraby, protože jsme je chtěli pořizovat čistě kvůli zadržování vody. Ještě bude ten "swale" pokračovat i dole na pozemku.

Slaměný mulč zatížený kameny (trochu horší fotka).

Stromky jsme zamulčovali slámou (návody k mulčování viz http://ekozahrady.com/mulcovani.htm), padl na to balík a půl a ještě by to chtělo slámy více. Pořádně jsme ji zalili, aby nelétala po okolí, a navíc jsme ji zatížili kameny (těch máme na pozemku spousty a spousty). Kameny mají ještě jednu funkci (jak píše pan Holzer v knize "Zahrada k nakousnutí – Permakultura podle Seppa Holzera", str. 43). Regulují totiž teplotu a vlhkost, pod kameny se kondenzuje voda a díky tomu se tam zdržují žížaly. A jak je známo, žížaly pomáhají rozkládat půdu a dodávat tak rostlinám živiny.

Na jaře nás čeká výrazné zkrácení větviček stromků, ještě předtím, než naraší listy. Přírodní zahradě by spíše slušel nestříhaný živý plot, ale já jsem kousek stříhaného živého plotu mít chtěla. Těším se, že v něm budou bydlet ptáci. Další střih by měl následovat potom v červnu. Ani na to ještě nemám koupené nůžky, ale určitě koupím mechanické, žádný velký hlučný a zbytečný nástroj na benzin.

Pán, co nám stromky prodával, nás ještě upozornil, že to sázení mohl být pro stromky docela šok. Tedy nemáme se divit, pokud jim úplně opadnou přes zimu listy. Pokud by v zimě bylo sucho, tak máme stromky občas zalít.

Hodně podstatných informací o živých plotech jsem načerpala na stránce: http://www.habroveziveploty.cz/. Třeba se bude hodit i někomu dalšímu.

Alfa a omega sázení stromků a keřů

(zdroj obrázku: www.freeimages.com)

Včera už jsme sázeli a v dalších týdnech nás čekají velké sázecí akce, stromky a keře jsou objednané a v průběhu října je přiveze pošta, ppl či my sami  v autě. A budeme sázet a sázet. Takže jsem si prošla teorii sázení stromků a sepsala body, na které bych nerada zapomněla.

Nejlépší je sázet na podzim, kdy rostlina nemá listy. V zimě se trochu tvoří kořeny, takže už začne lehce zakořeňovat.

Příprava

1. Nakoupené kontejnerované sazenice je potřeba vyndat z květináčů a snažit se rozmotat a rozprostřít, aby se rostlina neuškrtila. Opatrně na tenké vlásečnicové kořínky. U prostokořenných sazenic je potřeba seříznout poškozené kořeny a dát rostlinku do kýble s vodou alespoň na 2 hodiny.
2. Dál je potřeba vykopat díru. Velikostně by měla být velká tak, aby se do ní vešla rostlina a kořeny se neotáčely vzhůru. Díru pořádně prolijte vodou. Při tom lze (podle tipu z článku http://www.garten.cz/) sledovat vsakování a pokud se voda nevsakuje dobře, tak zkusit hlínu v díře ještě více rozrušit.
3. Je potřeba připravit hlínu na sázení (tu co jsme vykopali, je možné ji promíchat se zakoupenou hlínou, pokud je to potřeba). Nejlépe doplnit mykorhizní přípravek firmy Symbiom, aby se rostlině vytvořil pořádný a schopný kořenový systém.

Sázení

1. Do díry dáme trochu hodně vyzrálého kompostu promíchaného s hlínou. U stromků přidáme do díry kůl pro upevnění stromku (přílišné houpání ve větru může v době zakořeňování poškodit kořínky). Kůl by měl být pod korunkou, aby nepoškozoval potom větve.
2. Vložíme rostlinu a sadíme ji do do stejné výšky, jako byla ve školce (mělo by to být vidět na kmínku). Při zasypávání protřepeme stromkem, aby nebyly u kořenů vzduchové kapsy.
3. Pořádně prolijeme hlínu vodou a trochu ušlapeme, případně ještě přidáme hlínu.
4. Stromek pořádně zamulčujeme (asi nejlépe slámou).
5. Upevníme případně stromek ke kůlu (nejlépe "osmičkou"), aby měl kmen trochu volnost a vůli.

Péče

Rostlinu je potřeba ze začátku občas zalít. Ale nepřehánějte to, jak píše pan Svoboda (http://ekozahrady.com/prodejci_rostlin.htm): "S celoroční zálivkou to nikdy  nepřehánějte, pokud rostlinám zrovna nehrozí uschnutí, protože je tím jen zchoulostivíte."  Takže zalívat se má jednou za čas, ale pořádně a hodně, aby se voda vsákla dostala opravdu až ke kořenům a do hloubky. Za ní se pohrnou kořeny rostliny a zakoření pořádně a hluboko.


Články:
http://www.uhliste.cz/sazeni-ovocnych-stromu.a87.html
http://www.garten.cz/a/cz/5714-podzimni-sazeni-stromu/

Úrazník – kouzelný mechový polštářek

Hledám inspiraci pro můj "lesní koutek" v zahradě. Tedy místo, kde budou pařezy, poházené šišky, kapradiny, kousky větviček, listí i jehličí. A nejlépe taky mech.

Pěstování opravdového mechu však není legrace, málokdo to umí a málokdo má na zahradě naprosto ideální podmínky pro mechy (viz článek http://www.ireceptar.cz/). A přinést si třeba mech z lesa je většinou nezákonné. Je mi jasné, že to není nic pro mne. A právě proto se mi líbí, jak na "mechovou krásu" vyzráli bonsajisté a majitelé zahrad v japonském stylu. Pěstují totiž úrazníky. Podívejte se na následující odkazy, jak si s nimi jde vyhrát:
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=204171
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=125347

Úrazníky tvoří hezké milé polštářky (zdroj obrázků: http://www.dobrepole.pl/, http://bouturesdereves.canalblog.com a http://schweizergarten.blogspot.ch/)

Úrazník (Sagina) je krásná trvalka, která vytváří "mechové" bochánky a snáší sešlapávání. Má jeden nádherný bonus, oproti mechu totiž na jaře kvete drobnými bílými kvítky. Ideálně vypadá mezi šlapáky a pak právě u pařezů, větví a kmenů jako náhrada mechu.

Kvetoucí úrazník. Nepodařilo se mi zjistit, zda voní, to upřesním, až si jej koupím. (Zdroj obrázku: https://commons.wikimedia.org/)

Nejčastěji se používá konkrétně úrazník šídlovitý (Sagina subulata) – snese přímé slunce, jinak ale preferuje spíše polostín. V zahradnictvích je k sehnání speciální varianta Aurea, která je výrazně světle zelená. Nevadí jí písek a kameny, často se používá do skalek. Anglicky se rostlinka nazývá "Irish Moss" nebo "Scotch Moss".

Krásně použitá varianta Aurea na schodech (zdroj obrázku: http://gardening.about.com/).

Pro vlhká a stinější místa se potom ještě doporučuje i úrazník položený (Sagina procumbens), je ve vzhledu takový "pichlavější, ale je málokde k sehnání. Úrazníky by se měly dát namnožit na jaře dělením trsů, měly by se i samy celkem rychle šířit. Někdy se může stát, že vymrznou, ale prý se dobře vzpamatují.

Pokud se podaří zapěstovat do celého porostu, tak vypadá krásně. Takový trávník bez sekání. A mezi šlapáky to úrazníku sluší také. (zdroj obrázků: http://hoffienursery.com/, http://www.kolibrikerteszet.hu/, http://pinterest.com/)

Doplněno po letech: O tom, jak jsem to s úrazníkem u nás zkusila a taky to s ním nakonec vzdala, jsem se rozepsala tady: http://www.vysnenazahrada.cz/2017/05/urazniku-vzdavam-to.html

Nejedovaté stálezelené živé ploty

Jeden roh zahrady bych chtěla mít soukromý, klidný, takový schovaný či tajemný. Jak v létě, tak v zimě. A právě na to je ideální vysadit kousek stálezeleného živého plotu, který mi dopřeje soukromí.

Začala jsem vybírat a vyloučila jsem keře pro kyselé půdy (vřesovištní), choulostivé keře a především jsem vyloučila všechny jedovaté stálezelené keře. A věru, moc mi jich nezbylo.

Dřišťál (Berberis) 

Mnoho dřišťálů je opadavých, ale některé jsou  naštěstí stálezelené. Většinou mají tmavé, lesklé listy. Na jaře zdobí zahradu voňavými oranžovými květy a na podzim pro změnu krásně modrými plody, které zbožňují ptáci. Dřišťály mají pěkně pichlavé trny, právě proto v nich potom ptáci rádi bydlí. (Editováno po letech: dřišťál Jůliin do malých zahrad nedoporučuji, má příliš silné trny a trnité jsou i listy, velmi špatně se odpleveluje, udržuje, stříhá. V zimě u nás často vymrzal, vadily mu i jarní mrazíky a pak zvládl obrůstat až teprve v červnu.)

• Berberis darwinii (dřišťál Darwinův) – oranžové květy, modré plody, mrazuvzdorný do -24°.
• Berberis stenophylla (dřišťál úzkolistý) – kvete žlutě, plodí černě, je spíše nízký, jen do 1 metru a spíše poléhavý.
• Berberis julianae (dřišťál Jůliin) – je zajímavý tím, že na zimu zbarví listy do červena, ale neshodí. Je hodně a silně trnitý.

Shora po směru hod. ručiček: kvetoucí dřišťál Darwinův, červeně vybarvený podzimní dřišťál Jůliin, plody dřišťálu Jůliina, světle zelené jarní výhony dřišťálu Jůliina. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/ a vlastní foto.)

S nejedovatostí dřišťálu to není jednoznačné, někde je psáno, že je jedovatý, jinde, že je jedlý. Trochu to shrnuje článek Jak je to s jedovatostí dřišťálovitých?. Některé dřišťály jsou asi i invazivní. Mají rády slunce či mírný polostín, často vydrží do -25°. Z nezralých sušených plodů se prý dají vyrábět korálky pro děti. Vysazují se tak 3 rostlinky na 1 metr živého plotu.
 

Hlošina Ebbingeova  

Většina hlošin je opadavých, jen tato (Elaeagnus x ebbingei) je stálezelená.  Pěstuje se v několika zajímavých barevných variantách. Kvete na podzim a prý velmi krásně voní, květy ale téměř nejsou vidět. Plodí nezvykle na jaře a její červené plody jsou jedlé. Vysazují se 2 rosltinky na 1 metr živého plotu. Vydrží mráz jen do -20°, je potřeba ji na zimu zamulčovat a bohužel asi často vymrzá a to je důvod, proč ji zahradnictví moc nemají v nabídce. Má je akorát zahradnictví Liska, zahradnictví safro Milan Havlis,  a na Slovensku zahradnictví Klivia. A ne vždy zrovna levně, přitom opravdu velmi rychle roste a snadno se pěstuje. Chtěla jsem sehnat semena těchto hlošin, ale nepodařilo se mi to, takže to budu zkoušet znovu na jaře. Chci ji zkusit pěstovat a až mi párkrát vymrzne a naštve mě, tak si teprve ten plot udělám z nějaké jiné rostlinky.

Shora zleva: živý plot z hlošiny  Ebbingeovy, opravdu nenápadné květy a ukázka listů barevného kultivaru. Zdroj obrázků: https://davisla.wordpress.com/, https://commons.wikimedia.org/ a https://commons.wikimedia.org/.

Hlohyně

Hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea) se nejlépe v zahradě blýskne na podzim, kdy je obsypaná krásně oranžovými plody, které (teoreticky) vydrží až do jara a zdobí zahradu i v zimě. Plody obvykle velmi chutnají ptákům, přešlechtěné odrůdy však ptáci jíst odmítají.  Kromě oranžové barvy lze najít i kultivary se žlutými a červenými plody. Hlohyně se snadno pěstují, plody nejsou jedlé, ale nejsou jedovaté. Zvládá teploty do -27° a výborně snáší znečištěné prostředí. Když zrovna nekvete nebo neplodí, tak je to normální hezký tmavě zelený živý plot.

Hlohyně jsou na podzim úplně obsypané oranžovými nebo červenými plody. Květy mají nenápadné, keř se dá dobře tvarovat. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/ a https://commons.wikimedia.org/.)

Smrk nebo jedle

Živý plot by měl jít vytvořit i z našich klasických jehličnanů, tedy ze smrku nebo jedle. Ty nejsou jedovaté, krásně voní a hezky vypadají. Rostou ale velmi pomalu a není jednoduché je stříhat tak, aby člověk plot nezničil a nebyla tam holá místa, často musí být plot hodně široký. Asi nic pro mne.

(Zdroj obrázků: http://forums.gardenweb.com/ a http://www.greenwichgardendesigns.com/)

Bambusy

Některé druhy bambusů, Fargesia murielae nebo Pseudosasa japonicase, lze také použít jako stálezené rostliny do živých plotů. Často ale potřebují hodně vlhkou půdu a vzhledově se hodí především do japonských zahrad. No asi nic pro mne.

(Zdroj obrázku: https://commons.wikimedia.org/ a https://commons.wikimedia.org/)

Obrázky:
Obrázek kvetoucího dřišťálu: By Michael Wolf (Own work) [GFDL or CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Berberis_darwinii_04.jpg
Obrázek podzimního dřišťálu: By The original uploader was Gmihail at Serbian Wikipedia (Own work) [CC BY-SA 3.0 rs], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Fall_leaf_colour_of_Berberis_julianae.jpg
Obrázek plodů dřišťálu: By Cillas (Own work) [GFDL (http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html) or CC BY-SA 4.0-3.0-2.5-2.0-1.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Berberis_julianae_HRM.jpg
Obrázek hlošiny: Davis Landscape Architecture,Elaeagnus x ebbingei, https://davisla.wordpress.com/2011/11/30/plant-of-the-week-elaeagnus-x-ebbingei/
Obrázek květu hlošiny: By Jean-Jacques MILAN 10:11, 8 Jun 2005 (UTC) (Own work) [GFDL or CC-BY-SA-3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Elaeagnus.jpg
Obrázek kultivaru hlošiny: By Yellow.Cat from Roma, Italy (Light green hedge  Uploaded by tm) [CC BY 2.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Light_green_hedge_(3465386712).jpg
Obrázek tvarované hlohyně: Adrian Pingstone, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pyracantha.bush.arp.jpg
Obrázek plodů hlohyně: By Σ64 (Σ64) [GFDL or CC-BY-SA-3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pyracantha_angustifolia_01.jpg
Obrázek květu hlohyně: Forest & Kim Starr [CC BY 3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Starr_021126-0029_Pyracantha_angustifolia.jpg
Obrázek hlohyně ve sněhu: By Biso (Own work) [GFDL or CC BY 3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Snow_and_fruits.JPG
Obrázek smrkového plotu: Kevin Catalano Gardening & Design, http://www.greenwichgardendesigns.com/SCREENSHEDGESEVERGREEN.html  Obrázek smrkového plotu: sluice, Cheyenne Botanic Gardens and High Plains Arboretum, http://forums.gardenweb.com/discussions/1884677/cheyenne-botanic-gardens-and-high-plains-arboretum
Obrázek bambusu Fargesia: By Stickpen (Own work) [Public domain], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Fargesiamurieliae.jpg
Obrázek bambusu Pseudosasa: By Namazu-tron (Self Shot) [GFDL or CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pseudosasa_japonica7.jpg