středa 30. ledna 2013

Únor – co dělat na zahradě

Co můžete dělat na zahradě v únoru?

Únor je jeden z nejklidnějších měsíců, co se zahrady týká. Sníh už děti ani dospělé tolik neláká, půda je zmrzlá a kvete jen máloco.
  • Pokud není sníh a zmrzlá půda, tak zalijte jehličnany a stálezené keře (především při holomrazech). Pokud jste sázeli stromky, tak i ty, pokud nemrzne.
  • Pozorovat ptáky na krmítku, pokud je v těžkých mrazech přikrmujete. 
  • Nepravý jasmín, vilíny či kaliny často vykvétají již v únoru, kaliny mnohdy hezky voní.
  • V druhé polovině února se již někdy probouzí sněženky či čemeřice.
  • Pokud ještě nemáte hmyzí domek, můžete si nějaký zkusit vyrobit.
  • Pokud opravdu chcete a potřebujete stříhat či řezat stromky či keře, v únoru už začíná být ta pravá doba, především ve dnech, kdy nemrzne a nefouká vítr. Ale stříhejte jen, když opravdu víte, co děláte a proč to děláte.
Zapomeňte na:
  • solení cestiček v zahradě, vhodnější je písek a štěrk

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?

pátek 25. ledna 2013

Ptáci a voda v zimě

Dávat ptákům v zimě vodu nebo nedávat? A jak, když mrzne, až praští? Zkusila jsem na internetu hledat odpovědi na tyto otázky. Ale moudřejší moc nejsem, však čtěte dále dva základní přístupy, které jsem našla.

(Zdroj obrázku: http://www.sxc.hu/photo/662969)

Ano, dávejte vodu!

Nejlépe vlažnou vodu do misky či napajedla každý den. I to hlásají kde které články. Dokonce by na trhu měla být i vyhřívaná napajedla. Ptáci se prý umí koupat, aniž by si promočili peří a proto se koupou i v zimě. Pokud ptákům vodu nedáte, můžete získat pocit, že někde dehydratovaní umřou.

Příklad článků: http://abecedazahrady.dama.cz/, http://www.csop.cz/, http://forum.abecedazahrady.dama.cz/http://stojizazachranu.blog.cz/. A také kniha Ptáci na zahradě od Ulricha Schmida.


Ne, vodu v zimě nesmí!

Ptáci mají sklon se ve vodě koupat a s mokrými křídly by prý umrzli. Podle některých teorií v zimě pijí jen sníh. Ale "babo, raď!", co mají dělají v holomrazech, kdy po sněhu není ani památky. Ve článcích je vždy jen opakován ten zákaz jako nějaká mantra. "Někde jsem to četl, honem to napíšu." Ale opravdu je to pravda? Jsou ptáci takto hloupí? Koupou se v zimě v přírodě v každé díře v rybníce?

Příklad článků:  http://operenci.cz/, http://operenci.cz/http://www.birdlife.cz/ http://www.rozhlas.cz/http://www.toulcuvdvur.cz/http://www.velkaepocha.sk/http://www.velkaepocha.sk/http://vlastovka.info/, http://www.magazinzahrada.cz/. A  také kniha Zakládáme a udržujeme ekozahradu od Milana Bruchtera.

Zdravý rozum?

Tak je to zmrznutí při koupání pravda nebo mýtus? Hledala jsem odpověď, ale nenašla ji. Chtělo by to nejlépe nějaký vědecký výzkum. Zatím se člověk musí potácet mezi tím, že ptáky zabije buď dehydratací nebo koupáním v mrazech.

Osobně si myslím, že je potřeba zapojit zdravý rozum. Nejlépe ptákům vysaďte bobulovité keře, myslím, že u některých určitě bude šance, že bobule v sobě budou mít nějakou vodu. Pokud je všude bílo a sněhu dostatek, tak ptákům vodu nedávejte. Sníh by jim měl vystačit.

Ale v případě holomrazů, kdy je voda všude okolo zamrzlá a sníh nikde, jim vodu raději dejte. Studenou, aby je nelákala ke koupání. A pokud máte velké obavy, nalijte jim vodu do úzké misky nebo korýtka, aby je to tolik na to koupání nelákalo. A sledujte je. Pijí? Koupou se? Dokud na zahradě nenajdete umrzlé ptáčky, tak by neměl být s podáváním vody žádný problém. Zbytečně neinvestujte od tepelných vyhřívadel vody ani jim do vody nikdy nepřidávejte sůl. Když zamrzne, tak zamrzne.

pátek 18. ledna 2013

Hmyzí domečky – druhý level

Snad se vám líbily jednoduché hmyzí domečky. Jako "druhý level" tvorby domečků pro užitečný hmyz považuji různé plechovky, krabice, krabičky, trubky s rozličnou přírodní náplní. Základ domečku by měl mít pokud možno dva parametry, jedním je nepromokavost a druhým nezávadnost. Takové plechovky od ředidel a barev moc vhodné nejsou.

Ubytování pro hmyz v pěkné plechovce, obalu od dražšího vína a v trubce. (Zdroj obrázků: http://pinterest.com/, http://pinterest.com/, http://pinterest.com/)

Náplň nejčastěji tvoří duté rákosové nebo bambusové tyčky. Získáte je jednoduše. Stačí koupit kus bambusové nebo rákosové stínící rohože a nastříhat na vhodnou velikost. Takové rohože mají po metrech zahradnictví či obchody pro kutily, dům a zahradu. Dále lze použít různě velká navrtaná dřívka a špalíčky, chemicky neošetřené piliny a hobliny, slámu, dřevěné lýko, kusy rozbité cihly. Nebo sbírat a sušit různé materiály z procházek v lese či parcích, ať jsou to například šišky, klasy, uschlá květenství, slaměnky, bodláky, větvičky, prázdné makovice. Ideálně do hmyzích domečků dávejte jen materiály, které neslouží jako potrava ptákům (někteří mohou šišky vybírat), aby hmyzí ubytování v zimě ptáci nezničili. Případně můžete opět použít pletivo jako ochranu.

Jako výplň lze využít šišky, které v domečcích vypadají pěkně. Dále například klasy a uschlá květenství či různé bodláky, slaměnky a další sušené části rostlin. (Zdroj obrázků: http://pinterest.com/, http://gardentherapy.ca/build-a-bug-hotel/, http://www.sunset.com/)
Na internetu je spousta návodů k výrobě takových domečků. Hezký je například tento návod: http://gardentherapy.ca/build-a-bug-hotel/. Pro inspiraci jsem založila nástěnky na Pinterestu:
Na závěr přikládám dva obrázky, jak mohou takové domečky vypadat, když se tvoření ujme kreativně založený zahradník:
(Zdroj obrázků: http://pinterest.com/, http://pinterest.com/)

sobota 12. ledna 2013

Vyberte školní projekty, které dostanou podporu

Nemůžu to tady nezmínit. IKEA opět přispěje na školní projekty zaměřené na lepší enviromentální vzdělávání. Pokud máte takovou tu IKEA kartičku na slevy, tak neváhejte a také hlasujte pro projekt, který vám přijde nejvíce užitečný. Všechny projekty a hlasování naleznete na stránce: http://www.spolusvami.cz/hlasovani.php. Čas je do 8. února. Podporu dostane 20 projektů.

Mně se nejvíce líbí projekty zaměřené na školní zahrady. Děti se v nich naučí lépe vnímat přírodu, něco třeba i vypěstovat a získají k přírodě pěkný vztah. To za to podle mě stojí.

Projektů je 43, peníze získá ale jen 20 z nich. (Zdroj obrázků: http://www.spolusvami.cz/hlasovani.php)



středa 9. ledna 2013

Nejjednodušší hmyzí domečky

Hmyzí domečky jsou jednou z nejdůležitějších součástí moderní přírodní zahrady. Vědomě v nich ubytováváte užitečný hmyz, jako jsou slunéčka sedmitečná (berušky), zlatoočka či včelky samotářky. Třeba taková slunéčka zbaví zahradu mšic a když budou bydlet na té vaší, nebude se jim chtít létat za potravou někam daleko. A včelky samotářky budou pečlivě a věrně opylovat vaši zeleninu v době, kdy se včely medonosné budou plně zabývat řepkovým polem.

Užiteční hmyzí pomocníci obvykle v přírodě bydlí v trouchvějícím dřevě, v písku, v zemi, škvírách a skulinkách, pod mechem a starou trávou. (Zdroj obrázků: http://www.natureconservationimaging.com/ a http://thingssheloves.tumblr.com/)

Plánuji domečky samozřejmě i do naší zahrady, mám již pěknou sbírku obrázků složitých, vtipných i zajímavých hmyzích domečků. Ale hmyzím obyvatelům stačí i málo ke štěstí: trouchnivějící pařez, strom, hromada písku, kousek louky, suchá stébla rákosu, kamenná zídka s pískem ve spárách, stará tráva a trocha sena na chráněném místě, mech.

Pokud jim chcete vytvořit něco do zahrady, začněte s kusem dřeva a vrtačkou. Nejlépe, pokud jste vlastníkem tlustého špalku dřeva s kůrou, na něj by nemělo být potřeba dělat stříšku (nepodložená informace). Stačí do něj navrtat 5-6 mm velké díry hluboké 10 cm (nesmí jít skrz), některé díry mohou být i větší a některé menší. Špalek zavěste na místo chráněné před silným větrem a nastavte tak, aby do děr včelám nezatékalo. A je hotovo.

Provrtané špalky pod střechou a provrtaný špalek k zavěšení. Už jen čekat, kdy se včelky samotářky či berušky ubytují. (Zdroj obrázků: http://pinterest.com/ a http://pinterest.com/)

Pokud chcete postoupit na další level, můžete provrtaným špalkům vytvořit stříšku. Opět ze dřeva, nebo například z naťuknuté střešní tašky. A celý domeček můžete zabezpečit proti ptákům, kteří by mohli larvy včelek a hmyzu vybírat. Stačí na to obyčejné pletivo, přes něž se pták nedostane tak blízko k otvorům. Ale většina domečků jej nemá, takže problém s ptáky asi nebude tak markantní. A z jiného soudku je například ubytování pro včelky pískorypky, to se skládá z kamenů proložených pískem, do kterého si mohou včelky vrtat chodbičky. Provrtané cihly by zase mohly možná přilákat včelky zednice.

Shora zleva: působivé jednoduché hmyzí hotely z diskuze http://diskuse.nachvojnici.cz/, domeček s bezpečnostním pletivem z http://www.beesource.com/, domeček pro pískorypky ze stránek http://www.prirodnizahrady.com/, kupovaný domeček se sedlovou stříškou z http://pinterest.com/.
Jen to s vylepšováním moc nepřežeňte. Například barvy a laky nejsou vhodné, hmyz se tam moc nepohrne, protože mu ubytování nebude voňet.

A nakonec pár ukázek, že i z jednoduchých provrtaných dřev lze vytvořit téměř zahradní umělecké dílo:
Zdroj obrázků: http://www.studiogblog.com/, http://pinterest.com/, http://pinterest.com/, http://pinterest.com/

Další jednoduché zahradní domečky pro užitečný hmyz si postupně shromažďuji v Pinterest nástěnce http://pinterest.com/zahrada/jednoduche-hmyzi-domecky/.

Zaujaly vás domečky? Koukněte se na následující odkazy a nadchněte se pro budování přístřeší pro slunéčka sedmitečná, čalounice, zednice, ploskočelky, pískorypky a další. A naučte se je poznávat:
http://diskuse.nachvojnici.cz/
http://www.vcelky.cz/hnizdiste.htm
http://www.vcelkysamotarky.cz/
http://www.prirodnizahrady.com/hmyzi%20hotely.html

http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=1294

pátek 4. ledna 2013

O knize Ekozahrady od pana Jaroslava Svobody

Knihu "Kompletní návod k vytvoření EKOZAHRADY a rodového statku" jsem si přála pod stromeček. A také jsem ji tam měla. Chci se podělit o to, proč jsem si ji asi čtyřikrát dříve půjčovala od známých a z knihovny a proč mi stála za to, abych si ji koupila, i když již mám většinu plánu zahrady hotovou.

Nekupuji si knihy jen tak. Nemám doma ani žádnou knihovnu, jen mini poličku na knihy. Pokud nějaká kniha překročí práh našeho bytu, tak už to musí stát za to. Musím se do ní často vracet a musí mne bavit ji číst, nebo si jí jen tak listovat. A to tahle kniha splňuje do puntíku.



Je to opravdový návod se vším, co je k vytvoření jedlé, hezké, přátelské, přírodní a nenáročné zahrady potřeba. V knize autor vtipně a pěkně popisuje základní pravidla a přírodní principy. Když je pochopíte, sami budete schopni si dobře navrhnout zahradu.

V knize najdete: zónování pozemku, tvorba sluneční pasti, informace o ovocných stromech, vhodných opylovačích a starých odrůdách. Moje oblíbená část je ta s popisem různých vhodných rostlin, které můžete do zahrady sázet. Nevěřili byste, co všechno se dá jíst!  Dále jsou v knize informace o živých plotech, květnatých loukách i jedlém trávníku; také o polykulturním pěstování zeleniny (to musím časem zkusit!), bylinek, o sázení stromů a přípravě půdy, o mulčování i mykorhize. A také o přírodních jezírkách.

V knize jsou krásné fotografie i přehledná tabulka ovocných stromů.


Pro majitele obrovských pozemků nechybí ani návody na založení semenáčkových sadů, tvrdých sadů a pralesních zátiší či kořenové čistírny odpadních vod a  pěstování ryb v přírodním rybníku.

Ke knize se pořád vracím, listuji si jí a čtu si, co mne zaujme. Zahradu buduji postupně a návrh ještě různě ladím a upravuji. Když mi tam nějaká rostlinka neporoste, vždycky se budu vracet k této knížce a hledat náhradní rostlinku či se inspirovat nápady. A pro doplnění čtu texty na stránkách http://ekozahrady.com/ nebo si hledám rostliny zmíněné v knize na Google, abych viděla, jak vypadají.

A líbí se mi, že autor píše opravdu čtivě, je vtipný a trefný. Osobně nesouhlasím s jeho názory na veganství, vegetariánství a myslím si, že zpravokořeňování stromů a ekotoalety jsou v dnešní době poněkud sci-fi. Ale to vůbec nevadí, z knihy si odnáším spoustu užitečných rad a pro mne nepodstatnými kapitolami jen listuji. Zatím je to jedna z mála knih o přírodních zahradách na českém trhu, která stojí za koupi.

úterý 1. ledna 2013

Leden – co dělat na zahradě

Co můžete dělat na zahradě v lednu?

  • Pokud není sníh a zmrzlá půda, tak zalijte jehličnany a stálezené keře (především při holomrazech). Pokud jste sázeli stromky, tak i ty, pokud nemrzne.
  • Pozorovat ptáky na krmítku, pokud je v těžkých mrazech přikrmujete. 
  • Stále můžete sklízet zimní cibuli, pórek, růžičkovou kapustu, pastinák nebo kadeřávek.
  • Nepravý jasmín, vilíny či kaliny nebo malé čemeřice mohou začít někdy kvést dokonce už v lednu, pokud je máte, podívejte se, zda se třeba neprobudily k životu.
  • Koukat se na ni za oknem z domu, listovat knížkami a přemýšlet, kterou kytku vysadíte v tomto roce.
  • Fotit barevné bobule skalníku, hlohyně či dřišťálu. Hezké listy mají cesmíny.
  • Pokud jste na Vánoce měli jedličku, můžete ji využít na zakrytí jahod, skalniček či trvalek, aby měly ochranu proti mrazům. Opadané jehlice ze smrčků patří na kompost, zkrácené větve na hromadu do rohu zahrady pro úkryty pro užitečné živočichy. 


Když je sníh:
  • Hledat na čestvě napadaném sněhu stopy a určovat, kterým zvířatům patří.
  • Užít si pořádnou koulovačku na zahradě, postavit sněhuláka či sněhulačku či rovnou iglů. 
  • Pokud je sníh těžký a mokrý, raději jej z mladých stromků trochu setřeste, aby nepolámal mladé větve. 
(Zdroj obrázků: http://www.sxc.hu/)

Zapomeňte na:
  • solení cestiček v zahradě, vhodnější je písek a štěrk

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?