Budu mít úrazníky ze semen!

Malý rožek zahrady za jezírkem nehodlám kosit. Plánuji jej celý osázet úrazníkem tak, aby vznikl jemný "mechový trávník", po kterém se dá chodit. Výhodou bude, že na jaře navíc krásně pokvete.

Zatím jsem zasadila dva malé trsy na podzim, což je do trávníčku 2x1 metr jako kapka vody v moři. Dělením trsů bych se na plný pokryv dostala až za 6–7 let, přímým nákupem rostlin by zas výrazně utrpěla moje peněženka. A tak jsem se dala do hledání semen.

Musím říct, že je zatím u nás nikdo neprodává (ani pod názvem Scotch Moss, jak se mu říká v zahraničí, nebo Irish Moss, což je sice označení jiné rostliny, ale také jej používají pro úrazník). Tedy neprodával až do včerejška. Napsala jsem totiž na můj oblíbený obchod http://osiva-semena.cz/ (berte či neberte to jako reklamu, já mám ten obchod prostě ráda) a oni mi je obratem začali shánět. Vážně mám ráda takové prodejce! Některé věci se jim sehnat nepodařilo, ale úrazník naštěstí ano, semena jsou zde: http://osiva-semena.cz/trvalky/1564-uraznik-sagina-subulata-prodej-semen-do-skalky-001-gr.html. Vysévají se od března do května.

Jak vlastně potom může kousek úrazníkového trávníku vypadat? Třeba takto:

"Trávníky" z úrazníků. (Zdroj obrázků: http://www.sunset.com/, http://www.stepables.com/, http://www.pflanzenhof-schachtschneider.de/?ac12002=&blvon=121&j=grpselect&w1=5&d1=userprint)

Doplněno po letech: Tak ze semen to s úrazníkem absolutně nešlo a nedařilo se mi. Vlastně jsem to s ním nakonec vzdala, píšu o tom více tady: http://www.vysnenazahrada.cz/2017/05/urazniku-vzdavam-to.html.

Čím nejlépe podsadit ovocné stromy?

Tento článek mi slouží jako pěkný přehled, čím podsadit nové stromky. Sepsala jsem si informace z mnoha různých článků a diskusí a snad prominete, že už nedohledám původní odkazy. Stromky se mají podsazovat spíše až po dvou letech (až pořádně zakoření) a po okraji, ale já se do toho pustím dříve. Vznikají tzv. guildy, více počtení ke guildům viz můj příspěvek.

Toto je fotografie ze zahrady mého dědy. I když o guildech vlastně nic neví, nechává pod stromy jetelinu, která umí v půdě vázat dusík.

Všechny stromy a keře obecně oceňují podsazení:

Příklad podsazení ovocného stromu kostivalem
(Zdroj obrázku: galerie návrhářky ekozahrad
na stránce http://prirodnizahrada.webnode.cz/)

• květinami, rostlinami či keři z čeledi Bobovité (Fabaceae). Ty totiž umí vázat v půdě dusík a když je pod stromy občas posečete a necháte tam, tak působí jako zelené hnojení. Nutno podotknout, že velké množství těchto rostlin je jedovatých. Jetel pod stromy, hrách a fazole v blízkosti keřů ale můžete sázet vždycky. Při troše hledání můžete najít i rarity a zajímavosti, například liánu Apios americana, která má vonět po fialkách a má mít jedlé hlízy. Nebo "jahodový jetel". Navíc mnoho bobovitých je opravdu krásných.
• tzv. akumulátory živin, tedy například pampeliškou, jitrocelem, řebříčkem. Tyto rostliny mají dlouhý kořen, získávají živiny z hloubky a po odumření je předávají do vrchní vrstvy půdy. Jsou ideální pro mladé stromy, které ještě nemají tak hluboký kořenový systém. Pěkný seznam rostlin, které akumulují živiny, naleznete zde: http://sobestacnost.cz/PHPBB3/viewtopic.php?t=151

A naopak většinou nemají rádi podsazení:

• travinami, tedy klasickým trávníkem, který se pravidelně seče (Překvapivé, že? právě trávníky jsou pod stromy v klasických zahradách často). Traviny totiž koření mělce a soupeří se stromy a keři o živiny a vodu. A přitom jim nepřinášejí nic užitečného.

Dále konkrétněji:

Stromy ochrání před mšicemi lichořeřišnice (Tropaeolum majus). A dělá to tak, že na sebe mšice naláká. Jen nevím, jestli tam opravdu zůstanou, nebo se mají i s lichořešnicí zavčas zneškodnit.  Lichořešnice navíc působí proti vlnatce krvavé a stíní půdu, aby se neodpařovalo moc vody.

Proti monilioze a obecně houbovým chorobám, i kadeřavosti broskvoní by měl působit křen (jedná se o celkem velkou a vysokou rostlinu) a to jak rostoucí rostliny, tak prý i listy jako mulč pod stromy. Má dlouhý kůlovitý kořen, takže se hodí například jako podsadba slivoní. Dále před houbovými chorobami chrání stromy i česnek medvědí a obecně česneky (i ty ozdobné) či pažitka (jabloně chrání před strupovitostí, ostatní stromy proti rzi a padlí).

Máta má odrazovat škůdce pod jabloněmi a třešněmi, ale pozor, velmi rychle se rozrůstá. Narcisy pod stromy odrazují hlodavce, hlavně hryzce (prý konkrétně druh La Riante). Na hryzce prý také působí vysazení lehce jedovaté komonice (Melilotus officinalis) a také užanky (Cynoglossum officinale). Ale užanka smrdí po myších, takže ji do zahrady moc nedoporučuji.

Dále se pod stromy sází také například kostival kvůli zajištění mulčování. Kostival nejprve hezky kvete a láká včely a potom jej můžete pokosit a nechat ležet a bude půdu pod stromy chránit před vysycháním a jakmile zetleje, tak stromu dodá živiny.

Česnek medvědí a kostival lékařský mají stromy rády. (Zdroj obrázků: http://cs.wikipedia.org/ a vlastní fotografie)

Jabloním vyhovuje podsazení dračíkem (Penstemon) – půvabnou fialově kvetoucí rostlinou, která je chrání před pilatkou a vlnatkou, stejně jako prý i řeřicha. Kerblík má stromy prý ochraňovat před mšicemi a plži. Měsíček lékařský, stejně jako aksamitník desinfikují a vylepšují půdu pod stromy, můžete je sázet na slunnou stranu.

A naopak se vyvarujte podsazení:

• slivoní sasankou, neboť sasanky jsou prý náchylné na stejné choroby a přenesly by se,
• meruněk bramborami, rajčatami či ovsem (nevím, proč).

Příspěvek budu časem doplňovat, pokud objevím další vhodné rostliny. Připojuji také odkaz na obrázky takových podsazených stromů – když se dobře zvolí rostliny a jejich umístění, může celé rostlinné společenství vypadat půvabně: http://pinterest.com/zahrada/guild-aneb-spolecenstvi-stromu/

Články k tématu:
http://www.zahradaproradost.cz/
http://www.potravinovezahrady.cz/
http://www.magazinzahrada.cz/
http://www.prirodnizahrada.eu/
a kniha kniha Kompletní návod k vytvoření EKOZAHRADY a rodového statku

Obrázek stromu podsazeného kostivalem: Ing. Lubica Čelková, Fotky z mé zahrádky, http://prirodnizahrada.webnode.cz/album/fotogalerie-fotogalerie-z-me-milovane-zahradky/guild-spolecenstvi-2-jpg/
Obrázek medvědího česneku: By Lisa Carter (work of autor) [GFDL (http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html) or CC-BY-SA-3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/)], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ramsons_700.jpg

Čtení na víkend: jedlý les

(zdroj obrázku: http://www.sxc.hu/)

Myšlenka jedlého lesa je hodně chytrá a na jejím základu staví návrhy ekozahrad. Pochopení těchto principů (a jejich aplikace) může ušetřit spoustu nervů a problémů se škůdci, nedostatkem vláhy a především nedostatkem místa na zahradě. Napadlo by vás vysadit pod jednu třešeň ještě rybíz, přidat lichořeřišnici (vhodná do salátu), křen (na křenovou omáčku), hrách a k tomu narcisy do vázy? Myslíte, že by třešni ty rostliny jen ubíraly živiny a životní prostor? Ale kdepak, spíše se takovému "společenstvu" bude dařit lépe než osamělé třešni na trávníku.

Mnohdy články popisují tzv. rostlinná společenstva či společenstvo stromu či anglické slovíčko Guild. 

• O jedlém lese s krásnými fotografiemi: http://www.potravinovezahrady.cz/jedly-les/, 
• Příklad jedlého lesa jedné jablůňky a pěkně vysvětelné principy: http://sobestacnost.cz/PHPBB3/viewtopic.php?t=74
• O guildu se více píše zde: http://www.ekozahrady.com/strom_a_guild.htm
• Krátce o Hartově lesní zahradě: http://www.ekozahrady.com/hartova_lesni_zahrada.htm

Plán našeho jezírka

Toto jaro budeme ještě dosazovat keře, budovat bylinkovou spirálu, ale také především budovat malé jezírko ve spodním rohu zahrady. Na základ použijeme kupovaný, neekologický plastový výlisek 2,1 m x 1,4 m, takže půjde spíš o takovou "osázenou kaluž".

Dva dny jsem se probírala nabídkou všech možných jezírkových rostlin a zde jsou ti nejlepší kandidáti pro naše jezírko. Snad to nepřeženeme a bude přes ně vůbec vidět i ta voda.

Leknín modrý (Nymphaea caerulea) – ten se tam vejde jen jeden, bude okrasou vodní plochy a snad přes něj bude kousek hladiny vidět. Maximální hloubka jezírka je 60 cm, takže zkusím, jestli v něm přežije i zimu (přenášet jej nehodlám). Budu si jej pěstovat ze semínek, takže mám 6 pokusů, pak je případně na řadě kupovaný růžový leknín.

Poměnky (Myosotis) – zkusím pěstovat všechny, které se mi podaří sehnat. Tedy lesní, bahenní, trsnatou i alpinskou. Některé ze semen, některé zakoupím přímo jako rostlinky, pokryjí celý jeden roh jezírka a přilehlé kameny. A vedle v klasické zahradní půdě je doplní poměnkovec (Brunnera macrophylla).

Pomněnky a modrý leknín (zdroj obrázků: http://myseedgarden.blogspot.cz/ a http://www.sxc.hu/)

Lakušník vodní (Batrachium aquatile) – bude bojovat o místo s leknínem v hloubce. Má rád slunce, takže tam pár let snad vydrží, než jej zastíní koruna buku.

Kosatec různobarevný (Iris versicolor) – zkusím jej sehnat nejlépe ve fialové barvě. Má rád vodu do 20 cm a zvládne i občasné sucho, takže kromě úzkého okraje jezírka vytvoříme směrem k plotu ještě celý minimokřad z rybníčkové fólie a do něj nasadíme další kosatce, aby jich bylo dostatek i do vázy.

Kyprej vrbice (Lythrum salicaria) – je půvabná, hodně vysoká vodní rostlina do 15 cm hloubky. Kvete fialově, láká včely a motýly a v našem jezírku jí patří vzdálený roh, kde nebude stínit ani zaclánět ve výhledu na jezírko.

Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia) – takzvané "čibuky" znám z mládí, je to takové rákosí s hnědými paličkami. V jezírku má své místo i kvůli tomu, že dobře čistí vodu. Jen se poněkud roztahuje, takže nevím, jestli mi na tak malé ploše nebude hodně omezovat jiné rostliny. (Doplněno po letech: tak tento URČITĚ do malého jezírka NE. Velmi se roztahuje a dost omezí ostatní rostliny a zmizí pestrost. Hodí se jen do větších jezírek.)

Šípatka širokolistá (Sagittaria latifolia) – nečekala jsem, že mne zaujme i "obyčejná" zelená  rostlina. Ale šípatka je vážně hodně pěkná, její listy jako šípy trčí z vody a jezírku prostě sluší. A kvete drobnými bílými kvítky. Zvládne i polostín a 10–40 cm vody.

Lakušník a šípatka (zdroj obrázků: http://cs.wikipedia.org/ a http://rybicky.net/)

Kotvice plovoucí (Trapa natans) – tuto plovoucí zelenou rostlinu hodláme vysadit hned na začátku, aby čistila vodu a působila proti řasám, než se jezírko přirozeně zaroste ostatními rostlinami. Pak už na kotvici asi nezbude místo.

Prustka obecná (Hippuris vulgaris) – roste ze dna, ideálně ve 20 cm hloubky, a nad hladinu vystupují pěkné zaoblené výčnělky, někdy i docela vysoké. (Doplněno po letech: pěstovat ji spolu s lakušníkem není dobrá nápad, prustka ho převálcuje a nejde pak z vody už oddělat. Jestli se pro ni rozhodnete, tak prostě všude bude jen prustka v hlubší vodě.)

Žebratka (Hottonia) – okysličuje vodu, takže do jezírka rozhodně patří, zajišťuje totiž čistotu. Navíc od května do konce léta z vody vyrazí štíhlé stvoly s bílými květy. Jinak jsou její členité listy ponořené ve vodě a mohou se v nich schovávat vodní živočichové.

Prustka a žebratka (zdroj obrázků: http://en.wikipedia.org/ a http://botany.cz/)

Bahnička jehlovitá (Eleocharis acicularis)  – je vlastně taková nízká vodní tráva, má ráda hloubku do 20 cm, takže je idální na okraje jezírka na pohledové straně.

Vrbina penízková (Lysimachia nummularia) – je další zelenou výplňovou rostlinou, která se hodí na okraje na pohledovou stranu jezírka. Je převislá a pěkně žlutě kvete, měla by zvládat hloubku až do 40 cm.

A přikládám plánek osázení. Zatím bude jezírko na slunci, ale časem se dostane do stínu statného buku. Předpokládám, že se tím potom osázení samo změní a z rozkvetlého jezírka s rostlinami vyžadujícími plné slunce se z jezírka stane jen tajemná stinná zelená kaluž.

Vinná réva na kopci?

Tím kopcem myslím místo ve výšce cca 490 m n.m., což je místo, kde se obvykle vinná réva nepěstuje. Ale naše zahrada je krásně slunná, v podstatě jižní svah a navíc mám dobré zprávy, že někomu z vesnice réva roste, takže do toho rozhodně půjdu.

(zdroj obrázku: http://www.sxc.hu/)

Na internetu jsem si našla zajímavou ovocnou školku, je totiž v 470 m n.m., takže pěstuje především odolné odrůdy a sazeničky od nich budou mít na zahradě větší šanci než sazenice ze slunné jižní Moravy. Jmenuje se Zdeněk Jedlička Ovocná školka pod Kostelíkem a na jejich stránkách toho moc nenajdete. Ale když jsem panu Jedličkovi napsala, hned mi poslal přehlednou tabulku všech odrůd s informacemi o velikosti hroznů, použití odrůdy (stolní či moštová), barvě, odolnosti proti mrazu, padlí a dalším věcem. A poradil mi i dobré modré odrůdy, prostě takhle má správný prodejce podle mne vypadat.

Révu plánuji nasadit do prostoru, blízko bylinkové spirály a blízko lehátka s levandulí. Ty oranžové tečky, to bude měsíček lékařský, prý révu chrání. Stejně jako šalvěj (ty dvě zelené tečky). Budu pak ležet na lehátku, všude bude vonět levandule a šťavnaté hrozny s mini bobulemi budou nadosah.

Už se na sazeničky těším, sice se, myslím, na jaře hůř uchytávají než na podzim, ale čekat do listopadu bych asi nevydržela. Jsem naprostý vinařský amatér a z toho, jak révu správně pěstovat, mi spíš jde hlava kolem. Zatím se prokousávám článkem, který jsem objevila právě na stránkách pana Jedličky a který byl minulý rok přílohou časopisu Zahrádkář:
 https://www.revajedlicka.cz/publikace-a-clanky/  konkrétně https://www.revajedlicka.cz/site/assets/files/2693/reva-v-nevinarskych-oblastech.pdf
Je tam spousta informací pro nadšence, kteří to zkusí s révou i v nevinařských oblastech. Na jednom z obrázků je réva obložená kameny – to mě zaujalo, kameny na pozemku ještě nějaké máme, takže proč je chytře nevyužít.

Obrázek pochází z publikace RÉVA v nevinařských oblastech, zdroj: https://www.revajedlicka.cz/site/assets/files/2693/reva-v-nevinarskych-oblastech.pdf.

Jak je to se zimními květy

Pořád se mi nechce věřit, že něco může rozkvést i uprostřed zimy. V předzahrádkách jsem ještě totiž žádný rozkvetlý vilín ani kalinu v zimě neviděla, ani u žádného známého. Asi si budu muset počkat, než nějakou takovou rostlinu nasadím do naší zahrady, pokud se k tomu odhodlám a zbude na ni místo.

Lýkovec a vilín v zimě, obojí s poněkud nenápadnými květy. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/ a https://commons.wikimedia.org/)

Ráda bych ale měla na zahradě malé místo, kde by byly pospolu "zázračné" rostliny a květiny, které nejpozději v únoru dají na odiv své drobné květy. Prý některé vykvétají i v prosinci či lednu. Takže jsem si začala zjišťovat, které to vlastně jsou a jak vypadají. Ale vzhledem k tomu, že preferuji nejedovaté rostliny, tak asi skončím jen s pár druhy.

Vilín (Hamamelis)

Velmi pěkný keř podobný lísce. Je léčivý, vyžaduje slunné a polostinné stanoviště, nesnáší vápno. Na podzim se mu krásně zabarvují listy, většina lidí jej ale pěstuje spíš kvůli žlutým či oranžovým zimním květům, které by měly i pěkně vonět.Vilín viržinský kvete už v listopadu, někdy i v prosinci, ale když budete mít "smůlu", tak vykvete už v září. Vilín jarní a prostřední by měl kvést v únoru až březnu, vilín měkký by mohl vykvést už v lednu, zatímco vilín japonský spíše až více na jaře.

Lýkovec (Daphne mezereum)

Jedovatý keř s krásnými drobnými květy, který prý úžasně voní. Má rád polostín, ve velkém stínu nekvete, na slunci by měl málo vláhy. Květů byste se mohli dočat již v únoru. Existují i velmi nízké kultivary, ale také kultivary, které nepřežijí naši zimu. Další druhy lýkovců – alpský, vavřínový, slovenský už ale kvetou klasicky na jaře v dubnu, takže od nich se zimních květů určitě nedočkáte. S jedovatostí pozor, už 12 kuliček je smrtelná dávka pro dospělého. Jedovatá je v podstatě celá rostlina. Není dobré to přehánět i s vůní, můžete z ní dostat závratě.

Kalina (Viburnum)

Pěkný keř s bílými či růžovými květy, který by měl hezky vonět a kvést i v zimě. Ale jen za předpokladu, že vyberete ten správný kultivar. Kalina bodnantská by měla vykvést v zimě někdy od října do března, někdy ale může vymrzat. Kalina vonná se často udává jako zimní, ale spíše kvete až v březnu, jen někdy v prosinci. Kalina japonská, Henryho, Davidova, modroplodá neni dostatečně mrazuvzdorná. Kalina Carlesiova, tušalaj a vrásčitá kvete až v dubnu, kalina řasnatá má sterilní květy a kvete až v létě.

Jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum)

Poléhavý keř, který kvete od ledna do března pěknými žlutými květy, nejlépe se mu daří na slunci. Navzdory některým článkům a navzdory odkazu na druh jasmínu ale tento druh nijak nevoní.

Čemeřice (Helleborus)

Jedovaté nenápadné trvalky s bílými, načernalými, zelenkavými či lehce žlutými květy. Řekla bych, že jsou docela přehlédnutelné. Pokud si budete chtít čemeřici utrhnout, tak je pak na místě řádné umytí rukou, je opravdu hodně jedovatá. Rostliny kvetou až jako tříleté a nejdříve v únoru.

Vřesovec (Erica)

Nizoučká keřík, který roste v kyselých půdách (tedy nic ekologického a vhodného pro české zahrady). U nás lze pěstovat jen několik druhů, nejčastěji najdete vřesovec pleťový. Kvete už na podzim v listopadu či prosinci a jakmile napadne sníh, tak se kvetení zastaví a po roztání opět vykvétá.

Shora zleva: jasmín, kalina, čemeřice, vřesovec. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/, http://www.honeytraveler.com/)

A pár dalších, které v zimě kvetou spíše náhodně:
Zimolez Purpusův (lonicera x purpusii) – kvete spíše až v březnu, krásně voní.
Lískovníček chudokvětý (Corylopsis pauciflora) – další keř, který je vzhledově podobný lísce, květů se ale dočkáte až v březnu, dříve spíše ne.
Mahonie střední (Mahonia x media Winter sun) – stálezelý keř s velkými žlutými stvoly, někdy kvete v prosinci, jindy až ke konci zimy. Nevýhodou je, že choulostivá a namrzá.
Zimokvět časný (Chimonanthus praecox) – kvete spíše až začátkem března, ale někdy vykvete i v prosinci. Je trochu choulostivější.
Bílá forsytie (abeliophyllum distichum) – bílé květy se mohou ukázat už v lednu, ale také až v únoru. Prý mohou být jeden rok bílé a jeden růžové.
Višeň chloupkatá (Autumnalis Rosea) – může podruhé vykvétat v teplém listopadu, někdy dokonce i v lednu, jinak až v březnu či dubnu.

Články o zimních květech:
http://www.zahradaapriroda.cz/lykovec-rozkveta-na-konci-zimy/
http://www.dumazahrada.cz/zahrada/rostliny/2012/2/15/encyklopedie-rostlin-lykovec/
http://www.zahradaapriroda.cz/viliny/
http://www.zelen.cz/clanek/Hamamelis_vilin
http://www.magazinzahrada.cz/rostliny/cemerice-kvetina-carodejnic.html
http://abecedazahrady.dama.cz/clanek/kalina-okrasny-ker-na-zahradu
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jasmín_nahokvětý
http://www.dumazahrada.cz/zahrada/rostliny/2012/2/8/jasmin-nahokvety-prozari-zimni-zahradu-zlutymi-kvety/
http://www.zahradaapriroda.cz/vresovec-pletovy/
http://www.magazinzahrada.cz/stromy-a-kere/zasnezeni-kvetouci-otuzilci-krasli-vasi-zahradu.html

Obrázek lýkovce: By Stefan.lefnaer (Own work) [CC BY-SA 4.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Daphne_mezereum_sl5.jpg
Obrázek vilínu: By Dinkum (Own work) [CC BY-SA 3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0)], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hamamelis_mollis.jpg
Obrázek jasmínu: By 4028mdk09 (Own work) [CC BY-SA 3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0)], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gelbe_Bl%C3%BCten_im_Schnee.JPG
Obrázek kaliny: By Sten Porse (Own photo, taken in Jutland.) [GFDL (http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html), CC-BY-SA-3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/) or CC BY-SA 2.5-2.0-1.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.5-2.0-1.0)], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Viburnum-farreri-flowers.JPG
Obrázek čemeřice: By Tuuli55 (Own work) [CC BY-SA 4.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Helleborus_niger_Must_lumeroos.jpg
Obrázek vřesovce: Honey Traveler, Erica Heather Honeys, http://www.honeytraveler.com/single-flower-honey/erica-heather-honey/

O bylinkové spirále

Nejprve jsem bylinkovou spirálu nechtěla, přišla mi moc ohraná. Píše o ní každý permakulturní web a boom na blozích u nás měla asi tak v roce 2009. A přitom bylinky opravdu zbožňujeme a neobejde se u nás bez nich většina jídel, třeba spotřebu tymiánu a rozmárýnu máme opravdu dost velkou. Nakonec jsem tento permakulturní systém vzala na milost, on je totiž vážně skvěle vymyšlený. Hezky je popsaný v následujícím textu:

"Bylinková spirála, která používá koncept permakultury, je chytrý trik jak pěstovat mnoho druhů rostlin, z nichž každá má různé ekologické nároky (slunce, vlhko, sucho, stín, atd.), v minimálním množství prostoru. Zároveň šetří vodu, protože veškerá zálivka protéká spirálou směrem dolů k vlhkomilnějším rostlinám." (http://www.toulcuvdvur.cz/4907-bylinova-spirala)

Bylinkové spirály mají mnoho podob. (Zdroj obrázků: http://sarahjoknits.blogspot.cz/, http://beaute.blog.cz/, )

Pan Svoboda ve své knize o ekozahradách doporučuje tvořit bylinkovou spirálu jen z trvalek (oregano, majoránka, tymián,...) a jednoleté bylinky (bazalka, petrželka, ...) si pěstovat v tzv. smíšené kultuře se zeleninou, právě protože se musejí každý rok set. Ale nic nebrání mít i jednoletky ve spirále, jen musíte myslet na to, abyste je dosévali a nechávat si v hlíně cedulky či popisky, co kde chcete mít. Já je tam asi zkusím dát, a v případě, že mne nebude bavit je tam pracně dosévat, půjdou pak na jejich místo nějaké trvalky.

Jezírko se v některých návodech dává na sever, aby se z něj tolik neodpařovala voda a vytvářelo vlhké mikroklima pro vlhkomilné bylinky. Jinde jej dávají na jih, aby odráželo sluneční paprsky a přinášelo bylinkám více tepla. V níže odkazovaném textu do časopisu Klíčová dírka je i šikovný postup, jak pomocí jezírka zavlažovat některé z rostlin. Jen pozor, ať z jezírka vždy vede nějaký výlez pro živočichy, kteří tam spadnou. A dalším dobrým tipem je dát do spirály do základu špalky a dřeva, která hodně vysychajících pozemcích budou trochu držet vlhkost a rostliny si ji vezmou, když budou potřebovat.

Základ spirály nejčastěji tvoří kameny, cihly, ale dají se použít i kachle či stará střešní krytina. (Zdroj obrázků: http://adventureonplanetearth.blogspot.cz/ a http://www.prirodnizahrady.com/)

O stavbě spirály je již napsáno hodně článků, některé níže odkazuji. Já jsem dala dohromady spíše jednotlivé druhy bylinek, podle různých kritérií, které mně a třeba i vám pomohou při rozhodování, kterou bylinku kam vysadit:

Trvalky: česnek medvědí, pažitka, třapatka nachová, yzop, meduňka, oregano, šalvěj, saturejka, mateřídouška, tymián, heřmánek římský, lichořeřišnice, lesní jahody, hluchavka
Přenosné: bobkový list, rozmarýn, stévie
Jednoletky: anýz, bazalka, fenykl bulvový, kopr, majoránka, heřmánek pravý, měsíček lékařský, řeřicha, koriandr

Vrch spirály: rozmarýna, levandule, tymián, šalvěj, yzop, majoránka, dobromysl, mateřídouška
Střed spirály: estragon, saturejka, koriandr, pažitka, kopr, kmín, brutnák, fenykl, třapatka, anýz,
Spodní část spirály: meduňka, máta, kerblík, petrželka, lichořeřišnice, bazalka, heřmánek, řeřicha
Stín: česnek medvědí, pažitka, hluchavka, máta
V jezírku: potočníce, máta vodní

Nebyla bych to já, kdybych nemyslela i na estetické hledisko. Některé spirály totiž připomínají spíše zarostlý neudržovaný kopec, který nebývá zrovna ozdobou zahrady. Myslím, že se to dá ale jednoduše vyřešit. Stačí přemýšlet, ze kterého místa budete na spirálu nejčastěji koukat. Z té strany, tedy "zepředu", dejte nižší bylinky, a "dozadu" ty vyššího vzrůstu. Také lépe vypadá, když jsou ty nižší bylinky výše na spirále. Možná s výjimkou vrcholku spirály, který se často ponechává pro přenosný květináč rozmarýnu.

Nízké: pažitka, česnek medvědí, yzop, oregano, saturejka, mateřídouška, tymián, heřmánek římský, řeřicha, lesní jahody, hluchavka
Vysoké: třapatka, meduňka, šalvěj, stévie, anýz, kopr, brutnák, měsíček lékařský, heřmánek pravý, lichořeřišnice (plazivá), estragon, koriandr
Podle odrůdy: levandule, máta,  rozmarýn, bazalka,

O některých bylinkách konkrétněji:

• Libeček - je moc obrovský, tento keř zasaďte jinam, ubírá ostatním vodu.
• Máta a routa - klasická máta se opravdu hodně rozpíná, za chvíli byste mohli mít spirálu jen mátovou. Můžete ji zasadit v případě, že jí hodně sníte a stihnete ji tak spotřebovávat. Zajímavou alternativou je máta vodní, kterou můžete pěstovat v malém jezírku, pokud je na slunečné straně.
• Estragon - je to druh pelyňku a ten nejspíš nepůsobí dobře na růst ostatních bylin ve spirále, raději s ním opatrně.
• Měsíček lékařský - desinfikuje půdu a odpuzuje škůdce, zasaďte jej, i když jej nejíte.
• Nepěstujde blízko sebe kopr a fenykl, vzájemně se opylují a aroma se kazí.
• Taktéž se prý moc nemá pěstovat šalvěj poblíž bazalky.
• Rozmarýn se obvykle v květináči přenáší zpět do domu. Ale už existují i dvě mrazuvzorné odrůdy: http://www.zahradnictvikrulichovi.cz/prodej/Rosmarinus-officinalis---Faust-----rozmaryn a http://www.zahradnictvikrulichovi.cz/prodej/Rosmarinus-officinalis---Blue-Winter-----rozmaryn

Další informace, návody:
http://images.umweltberatung.at/htm/infozettelkraeutercz.pdf
http://www.zahradaproradost.cz/perma/zahony3.htm 
časopis Klíčová dírka 4/2004: ke stažení na stránce http://www.permakulturacs.cz/
http://themicrogardener.com/4-step-guide-to-building-a-herb-spiral/ 
kniha Ekozahrady od pana Svobody, strana 244

Nástěnka na Pinterestu pro inspiraci: http://pinterest.com/zahrada/bylinkove-spiraly/