Čím nejlépe podsadit ovocné stromy?

Tento článek mi slouží jako pěkný přehled, čím podsadit nové stromky. Sepsala jsem si informace z mnoha různých článků a diskusí a snad prominete, že už nedohledám původní odkazy. Stromky se mají podsazovat spíše až po dvou letech (až pořádně zakoření) a po okraji, ale já se do toho pustím dříve. Vznikají tzv. guildy, více počtení ke guildům viz můj příspěvek.

Toto je fotografie ze zahrady mého dědy. I když o guildech vlastně nic neví, nechává pod stromy jetelinu, která umí v půdě vázat dusík.

Všechny stromy a keře obecně oceňují podsazení:

Příklad podsazení ovocného stromu kostivalem
(Zdroj obrázku: galerie návrhářky ekozahrad
na stránce http://prirodnizahrada.webnode.cz/)

• květinami, rostlinami či keři z čeledi Bobovité (Fabaceae). Ty totiž umí vázat v půdě dusík a když je pod stromy občas posečete a necháte tam, tak působí jako zelené hnojení. Nutno podotknout, že velké množství těchto rostlin je jedovatých. Jetel pod stromy, hrách a fazole v blízkosti keřů ale můžete sázet vždycky. Při troše hledání můžete najít i rarity a zajímavosti, například liánu Apios americana, která má vonět po fialkách a má mít jedlé hlízy. Nebo "jahodový jetel". Navíc mnoho bobovitých je opravdu krásných.
• tzv. akumulátory živin, tedy například pampeliškou, jitrocelem, řebříčkem. Tyto rostliny mají dlouhý kořen, získávají živiny z hloubky a po odumření je předávají do vrchní vrstvy půdy. Jsou ideální pro mladé stromy, které ještě nemají tak hluboký kořenový systém. Pěkný seznam rostlin, které akumulují živiny, naleznete zde: http://sobestacnost.cz/PHPBB3/viewtopic.php?t=151

A naopak většinou nemají rádi podsazení:

• travinami, tedy klasickým trávníkem, který se pravidelně seče (Překvapivé, že? právě trávníky jsou pod stromy v klasických zahradách často). Traviny totiž koření mělce a soupeří se stromy a keři o živiny a vodu. A přitom jim nepřinášejí nic užitečného.

Dále konkrétněji:

Stromy ochrání před mšicemi lichořeřišnice (Tropaeolum majus). A dělá to tak, že na sebe mšice naláká. Jen nevím, jestli tam opravdu zůstanou, nebo se mají i s lichořešnicí zavčas zneškodnit.  Lichořešnice navíc působí proti vlnatce krvavé a stíní půdu, aby se neodpařovalo moc vody.

Proti monilioze a obecně houbovým chorobám, i kadeřavosti broskvoní by měl působit křen (jedná se o celkem velkou a vysokou rostlinu) a to jak rostoucí rostliny, tak prý i listy jako mulč pod stromy. Má dlouhý kůlovitý kořen, takže se hodí například jako podsadba slivoní. Dále před houbovými chorobami chrání stromy i česnek medvědí a obecně česneky (i ty ozdobné) či pažitka (jabloně chrání před strupovitostí, ostatní stromy proti rzi a padlí).

Máta má odrazovat škůdce pod jabloněmi a třešněmi, ale pozor, velmi rychle se rozrůstá. Narcisy pod stromy odrazují hlodavce, hlavně hryzce (prý konkrétně druh La Riante). Na hryzce prý také působí vysazení lehce jedovaté komonice (Melilotus officinalis) a také užanky (Cynoglossum officinale). Ale užanka smrdí po myších, takže ji do zahrady moc nedoporučuji.

Dále se pod stromy sází také například kostival kvůli zajištění mulčování. Kostival nejprve hezky kvete a láká včely a potom jej můžete pokosit a nechat ležet a bude půdu pod stromy chránit před vysycháním a jakmile zetleje, tak stromu dodá živiny.

Česnek medvědí a kostival lékařský mají stromy rády. (Zdroj obrázků: http://cs.wikipedia.org/ a vlastní fotografie)

Jabloním vyhovuje podsazení dračíkem (Penstemon) – půvabnou fialově kvetoucí rostlinou, která je chrání před pilatkou a vlnatkou, stejně jako prý i řeřicha. Kerblík má stromy prý ochraňovat před mšicemi a plži. Měsíček lékařský, stejně jako aksamitník desinfikují a vylepšují půdu pod stromy, můžete je sázet na slunnou stranu.

A naopak se vyvarujte podsazení:

• slivoní sasankou, neboť sasanky jsou prý náchylné na stejné choroby a přenesly by se,
• meruněk bramborami, rajčatami či ovsem (nevím, proč).

Příspěvek budu časem doplňovat, pokud objevím další vhodné rostliny. Připojuji také odkaz na obrázky takových podsazených stromů – když se dobře zvolí rostliny a jejich umístění, může celé rostlinné společenství vypadat půvabně: http://pinterest.com/zahrada/guild-aneb-spolecenstvi-stromu/

Články k tématu:
http://www.zahradaproradost.cz/
http://www.potravinovezahrady.cz/
http://www.magazinzahrada.cz/
http://www.prirodnizahrada.eu/
a kniha kniha Kompletní návod k vytvoření EKOZAHRADY a rodového statku

Obrázek stromu podsazeného kostivalem: Ing. Lubica Čelková, Fotky z mé zahrádky, http://prirodnizahrada.webnode.cz/album/fotogalerie-fotogalerie-z-me-milovane-zahradky/guild-spolecenstvi-2-jpg/
Obrázek medvědího česneku: By Lisa Carter (work of autor) [GFDL (http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html) or CC-BY-SA-3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/)], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ramsons_700.jpg