Alys Fowler a její Jedlá zahrada

Byla jsem v březnu týden nemocná a krátila jsem si čas sledováním videí na internetu. A přesně takhle jsem objevila pěkný anglický seriál BBC s názvem The Edible Garden. Hlavní hrdinkou je v něm Alys Fowler, půvabná anglická zahradnice. Má městskou zahrádku velikosti větší terasy, ale dokáže s ní divy. Pro seriál se rozhodla, že jeden rok téměř nebude kupovat zeleninu v obchodě a zkusí rodinu zásobovat zeleninou a ovocem právě ze své mini zahrádky. No a v šestidílném seriálu popisuje, jak se s tímto předsevzetím vypořádala.

Tak to je ona – Alys Fowler. (Fotografie je z blogu pana Jasona Ingrama, zdroj: http://jasoningramphotography.wordpress.com/)

Epizody seriálu mne pobavily a dobře se na ně dívalo. Videa mají spád, Alys je správně nadšená pro zahradničení. Já se vlastně nejraději dívám na videa, kde jsou lidi opravdu zapálení pro danou věc. Skvělá je i její fenka a slepice, které se jí na malou zahrádku taky podařilo napasovat. Ne všemu jsem v angličtině porozuměla, ale pár tipů jsem si z videí odnesla (například pěstování borůvek ve staré vaně, recept na "bezinkové šampaňské"). Nebo jsem si pár věcí připomněla, například, že nikdy nechci používat kopřivovou jíchu – to když se Alys na videu šklebila, jak ta jícha smrdí (a to ji měla chytře v zavíracím kbelíku). Dědeček takovou míval doma na zahradě a byla cítit tři metry daleko, na to asi nezapomenu.

Alys zastává principy přírodní zahrady, nebo ekozahrady a také jsou jí známy principy permakultury. Je vidět, že si se zahrádkou dává práci, do každé mezery po sklizené zelenině hned sází něco dalšího z předpěstovaných sazeniček. Tak efektivní jedlou zahradu jako ona mít určitě nebudu, seriál však pro mne byl hezkou inspirací.

Na oficiálním webu BBC videa ke shlédnutí nejsou a u nás, pokud vím, nikde v televizi neběží. Někdo je ovšem zveřejnil na YouTube a třeba tam ještě stále jsou:
Peas & Beans: https://www.youtube.com/watch?v=rTZ5YeXc0J8
Salads: https://www.youtube.com/watch?v=b-9h9ogaVCs
Roots and Leafy Greens: https://www.youtube.com/watch?v=DedagQy_IGc
Juicy Fruits: https://www.youtube.com/watch?v=Ym9FhlWOkcg
Flowers and Herbs: https://www.youtube.com/watch?v=dry0DGkADjw
The Winter Larder: https://www.youtube.com/watch?v=Lrq8jS5y3kI (k tomuto dílu jsou i české titulky zde: http://ekozahrady.com/titulky.htm)

Teď sleduji i její starší videa odkazovaná z jejího blogu (videa Earth to Alys), kdy hospodařila na pozemku v místní zahrádkářské kolonii: http://www.guardian.co.uk/lifeandstyle/series/earth-to-alys. Ty už mi ale tak skvělé nepřipadnou.

Alfa a omega kompostu

Kompostování mi zatím moc nejde. Ani ještě nemám kompostér, dřevěné desky čekají na teplejší počasí, abych je mohla natřít konopným olejem. Sloupky čekají na barvení. Kompostuji tedy celý rok jen tak na hromadě a kompost nevypadá tak, jak má. Párkrát byl moc suchý, jindy moc mokrý. Jednou i nelibě voněl.

Vždycky mi články o správném složení kompostu přišly moc složité. Píše se o tom, že tam mám prokládat i větvičky a listí (kde bych je vzala), hlínu (v zimě je to kus ledu), sledovat vyvážený poměr, nedávat exotické ovoce či citrusy (proč?), nedávat takové a makové slupky. Až se mi z toho skoro točila hlava, kdo si má všechny ty poučky pamatovat. Navíc já beru kompostování hodně pragmaticky – prostě tam musí jít všechny slupky z kuchyně, nahnilé či škaredé ovoce, i to exotické, a vlastně cokoliv, co jde kompostovat. Nechci mít jednou na vesnici každý druhý den plnou nevonící popelnici, protože bych neuměla hospodařit s odpadem.

Spásou pro mne bylo až pěkné PDF s názvem Kompostování pro všechny od Nickyho Scotta. Především teorie  "hnědé" a "zelené" a následující obrázek mi v hlavě opravdu rozsvítil pomyslnou žárovičku, takže  už složení kompostu rozumím:

Obrázek z dokumentu Kompostování pro všechny od Nickyho Scotta, dovolila jsem si jej akorát poněkud přibarvit.

Když bude převládat "zelené", tak bude kompost nelibě vonět a hnít. Když bude přebývat "hnědé", tak se nic moc dít nebude. Ideální, když to budete držet tak nějak od oka rovnoměrné. Tedy po zeleninové párty je vhodné přidat do kompostu ruličky od toaletního papíru a pár zmačkaných nebarvených papírů na vyhození.

Do kompostu teď tedy trhám na kusy i papíry z balíků z pošty, přidávám použité papírové kapesníčky (je vhodné je dávat naspod, aby po zahradě nelítaly), i kde jaký recyklovaný nebarvený papír, papírové sáčky od pečiva (samozřejmě ty bez plastu). Experimentuji i s použitým papírem na pečení, i když si nejsem jistá, jestli tam opravdu může (pečicí papír nesmí, každý je pokrytý vrstvou silikonu). Teď už si myslím, že by se našemu kompostu mohlo dařit.

A když už jsme u těch kompostů, sbírám si obrázky těch hezkých a povedených kompostérů:  http://pinterest.com/zahrada/ (moc jich tam ale zatím není).

České blogy o zahradě. Po roce.

Je to už rok a pár dní, co jsem se rozepisovala o neutěšené situaci mezi českými blogy o zahradě. No a jak se situace za těch 12 měsíců zlepšila? Především tak, že se mi podařilo najít pár dalších milých hezkých blogů. Některé sice nejsou moc často aktualizované, ale k prolistování se určitě hodí.

Jsou z Brna, pěstují chilli papričky a mnoho další zeleniny a ovoce. Rok starý blog FilFil a jiné papriky (http://filfil.blog.cz/) je milou inspirací pro založení přírodní zeleninové zahrádky. Zelenina je na většině fotografiích, nechybí ani popisy mnoha odrůd, recepty či zkušenosti se škůdci.

Zeleninové recept, permakulturní články a videa, pěstování zeleniny, ovoce a vůbec jedlých rostlin – to je základ dalšího rok starého blogu http://snezles.blogspot.cz/. Autor píše i o hmyzích hotelích, kompostování či pěstování hub. A také si teprve zakládá zahradu jako já.

Milan Bruchter vydal vlastní knihu o ekozahradě a píše i pěkné články na svém webu s obchůdkem http://priroda-zahrada.cz/. Zaujal mně návod na vytvoření vlastního zahradnického substrátu bez rašeliny, článek o špačkovi, ježkovi, mulčování i například sušení bylinek.

Zahrada mojí duše (http://helenabrtnicka.blogspot.cz/) je poetický název ještě poetičtějšího blogu. Nenajdete na něm praktické návody, recepty, nic takového. Jeho autorka v něm kromě fotek mimina, psa, jídla a vlastnoručně vyrobených šperků, dává i půvabné fotky ze zahrady. Většinou fotí detaily květin, travin, lesní jahody. Na její blog koukám především proto, abych si uvědomila, že krásné jsou kolikrát i obyčejné kytky, jen se na ně člověk musí umět dívat zblízka.

Blog http://www.skoranovsko.blogspot.cz/ je mnoha příspěvky zaměřen na krásu Skoranovska, ovšem autor se rozepisuje i o své zahradě. Dozvíte se v něm spíš informace o přírodní zeleninové zahradě a o pěstování užitečných jedlých keřů.



Stále sleduji i blog http://myazahrada.cz/, jen už se trochu s autorkou míjím v pohledu na zahradu. Zahradu chci krásnou i užitečnou zároveň a nějak nechápu principy krásy ve složitém osazení záhonů či kontrastech kůry a materiálů, takže z blogu již moc inspirace nepobírám. Blog http://zahradniknacestach.blog.cz/ už dlouho nemá žádný nový příspěvek, takže jej přestávám sledovat.

Znáte nějaký pěkný český (i slovenský) blog o zahradě? Potom budu velmi vděčná, pokud jej přidáte do komentáře.

Vítr v zahradě

Je dobré mít vítr v plachtách, ale ne vítr v zahradě. Na zahradě na větrné hůrce jen máloco spokojeně poroste. Vítr totiž vysušuje půdu, ochlazuje vzduch a odnáší rostlinám malou vrstvu oxidu uhličitého, který potřebují proto, aby dobře rostly. Takže pokud se nebudete větru bránit, nemudrujte nad malou úrodou a umírajícími rostlinkami. Níže jsou základní prvky, jak si s větrem na zahradě poradit.

Větrolamy

5 metrů vysoký strom zajistí 50 metrů závětří a rozptýleného větru. Za větrolamy se označují mnohé stromy či keře, kterým vítr nevadí, časté jsou například lísky, muchovníky, mišpule, rakytníky, svraskalé růže, ostružiny, maliny, účel splní i mnohé listnaté opadavé živé ploty. Příliš husté stromy vám fungovat nemusí

Naopak pozor na zdi, dřevěné ploty či stěny – ty způsobují turbulence a ještě větší problémy. Krásně to ilustruje následující obrázek z knihy Zahrada jako mikrokosmos (str. 209):

(Zdroj obrázku: kniha Zahrada jako mikrokosmos, Wolf-Dieter Storl)

Nemám to podložené, ale myslím, že pokud už takovou zeď máte, mohlo by pomoct k ní vysadit popínavku, maliny, ostružiny, jasmín nahokvětý. Na fóru Soběstačnost doporučují vysadit stromy vyšší než daná zeď.

U větrolamů ještě pozor na jednu věc – pohyb studeného vzduchu, který postupuje z kopce dolů do údolí. Pokud mu postavíte do cesty větrolam, může se u vás na zahradě studený vzduch držet a v květnu s sebou přinášet mrazíky a problémy.

Zbrzdění větru ve větrných koridorech

Pokud jsou domy v řadách příliš blízko od sebe, tak mezi nimi vzniká větrný koridor a vítr tam mnohem více a silněji fouká. Málo co tam poroste a na posezení to taky nebude. Navíc vám to může přinést hodně silný vítr do zahrady. Ideálně pomůže vhodně přidat nějaké stromy či keře, které vítr zbrzdí. Já do naší hodně úzké uličky mezi plotem a domem plánuji takové ty obloukové treláže, pod kterými se může procházet, a po kterých se bude pnout nějaká buď hezká ozdobná rostlina nebo jedlá popínavka.

Sluneční past

Situaci s problematickým severním studeným větrem řeší tzv. sluneční past. Hezky ji popisuje pan Svoboda ve své knize a je to vlastně celkem častý permakulturní prvek (píše o něm i Sepp Holzer). Hezky je koncept popsaný zde: Sluneční past aneb kde je teplo, tam to roste

Zase to ale s omezením větru ale nepřežeňte a neuzavřete zahradu do neprodyšného nepropustného obdélníku, kde by se bez lehkého rozptýleného větru mohlo "dařit" některým chorobám, jako je padlí. V zahradách, které jsou hodně vlhké, je právě nějaký vítr docela potřeba.

Další větrné odkazy:
http://www.zahradnickykalendar.cz/cs/jak-se-co-dela/915-zahrada-v-zavetri
http://diskuse.nachvojnici.cz/viewtopic.php?f=39&t=63
kniha Zahrada jako mikrokosmos
http://sobestacnost.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=19

Plán osázení našich bylinkových spirál

Prokousala jsem se články a texty o bylinkových spirálách a navrhla jsem pro naši zahradu rovnou dvě. Budou na nejslunnějším místě, pěkně u vchodu do "mlsacího a opalovacího koutku". Z kuchyně to k nim nebude daleko (to je základ).

Hodně jsem ale přemýšlela nad vzhledem spirál – nechci aby vypadaly jako zanedbané, porostlé hroudy kamení. Takže nízké a převislé rostliny jsem dala směrem k průchodu a ty vysoké a košaté směrem k výsadbě keřů a vinné révy. Jezírka jsem schovala do stínu pod keře, aby hned při prvním slunci nevyschla. Čas ukáže, jestli to vizuálně dopadne či nedopadne dobře.

Horní bylinková spirála

 

 Popis rostlin k oběma spirálám:

• Nízké tymiány zabírají nejvíce místa, protože v kuchyni se bez nich opravdu neobejdeme. Hodlám koupit kdejaký druh (citronový, kmínový, řecký, ...) a ponechat potom ty, které nám nejvíce budou chutnat (a které to na zahradě přežijí).
• Saturejka se skvěle hodí k vajíčkovým pokrmům. A do spirály taky, protože lze sehnat hezkou převislou formu. Keříček saturejky horské bude zachraňovat kuchyni v případě, že ta převislá vymrzne.
• Česnek medvědí zkusím pěstovat i pod stromy. Ale ve stínu spirály by se mu teoreticky mohlo také dařit.
• Vysoké šalvěje stačí je pár rostlin, obsahuje thujon, který je syrový (a ve větším množství) poněkud toxický. Takže 2 rostlinky, aby bylo pár listů do masových závitků.

Spodní bylinková spirála

 

• Měsíček lékařský je tam spíše z povinnosti pro svoje desinfekční účinky půdy. Ale třeba jeho jedlým květům nakonec přijdu na chuť.
• Heřmánek pravý chci na čaj, který často piju. Sice jej budu muset každé jaro opět vyset, ale to mi za to stojí.
• Další bylinky, které bude potřeba rok co rok vysévat, jsou bazalka v jedné spirále a petrželka ve druhé. Malá plocha, která je ve spirále, by nám do kuchyně nestačila, počítám s tím, že tyhle dvě voňavé rostlinky budeme ještě pěstovat se zeleninou a v samozavlažovacích truhlících na terase.
• Oregano je skvělé na pizzu a také dobře vypadá, nemůže v naší spirále chybět.
• Pažitka do polévky je nezbytnost, experimentálně zkusíme i česnekovou pažitku.
• Kopr chceme pěstovat kvůli nati a ne semenům. To abychom měli na nakládaného lososa i do salátů. Našla jsem odrůdu s názvem Compacta, která by měla být nižší a hodně hustá. Taktéž bude potřeba jej rok co rok vysévat.
• Rozmarýny zkusím nejprve ty mrazuvrzorné a když to stejně nepřežijí, tak nastoupí klasické rozmarýny v přenosných květináčích, aby bylo koření k jehněčímu, na grilování i špízy.
• Potočnice a máta vodní jsou jedny z mála bylinek, které lze pěstovat v mini jezírku. Nevím, jestli je opravdu využiju, ale minimálně vypadají pěkně.
• Yzop je pro mne velká neznámá, ještě jsme jej nezkoušeli, uvidíme, co to bude zač.
• Třapatku jsem zařadila pro její krásné květy, i když je hodně vysoká a častěji bývá spíše ozdobou vysokých květinových záhonů než bylinkové spirály. Čaj z ní podporuje imunitu.

Doplněno po letech: Spirály mám jen malé a moje představa o rozrůstání rostlin byla dost mizerná. Počty rostlin se nám výrazně zredukovaly jen na pár druhů, rozhodně všechno z toho plánku se do těch našich malých spirál ani nemohlo prostě vejít. Pěstování jednoletek ve spirále jsem nakonec vzdala, dostal se nám tam pýr.

Březen – co dělat na zahradě

Co můžete dělat na zahradě v březnu?

• Dělají vám doma radost kupované hyacinty, prvosenky nebo narcisky? Jakmile rozmrzne půda, můžete si je zasadit do zahrady pod listnaté stromy, kde příští rok možná některé znovu vykvetou.
• Již můžete vyhlížet ptáky vracející se z teplých krajů: vlaštovky, čápy, jiřičky, husy, skřivany či špačky a drozdy. Březen je také vhodná doba pro umístění případné ptačí budky, nebo umístění hnízda pro vlaštovky.

(zdroj obrázků: http://www.sxc.hu/)

• Jakmile sleze sníh a půda trochu rozmrzne, lze již sázet kerblík, šalvěj, tymián, špenát, ředkvičky, cibule, salát, pažitku či červenou řepu. Ale také jetel či vlčí bob na zelené hnojení stromů. A když už jste u toho hnojení, je vhodná doba pro rozhození vyzrálého kompostu.
• S fotoaparátem můžete na zahradě hledat první letošní posly jara - sněženky, bledule, krokusy, "kočičky" na kvetoucích vrbách či nenápadné žluté kvítky dřínů. Pokud při tom náhodou najdete i vysíleného čmeláčka, máte mu prý zkusit dát cukr.
• Chybí vám stromek či keř v zahradě? Teď je ještě lze sázet, byť podzimní sázení  je lepší.
• Ke konci března již můžete vyhlížet také první motýly – žluťásky.
• Pokud opravdu chcete a potřebujete stříhat či řezat stromky či keře, v březnu se ve dnech, kdy nemrzne a nefouká vítr, stromy stříhají. Ale stříhejte jen, když opravdu víte, co děláte a proč to děláte.

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?