Květen – co dělat na zahradě

Co můžete dělat na zahradě v květnu?

• Hned prvního května nezapomeňte políbit svou milou nebo svého milého pod rozkvetlým stromem.
• Druhá květnová neděle zase patří maminkám, je Den matek. Natrhejte v zahradě maminkám milou kytičku, ať už to budou konvalinky, sedmikrásky, kosatce, malé macešky, srdcovky nebo třeba velkou kytici šeříků.

(zdroj obrázků: http://www.sxc.hu/)

• Užijte si, jak zahrada voní. Ráno je to svěží chladný a úžasně čerstvý vzduch, přes den potom prašná směsice slabých vůní. Pokud v podvečer přijde bouřka, stačí pak vyběhnout ven a nadýchat se čerstvého vzduchu plného zdravých záporných iontů, které člověka pěkně nabijí energií. A večer se soumrakem se rozvoní kvetoucí keře šeříků.
• Naučte se na zahradě žonglovat, návody najdete třeba zde: http://zonglovani.info/micky/.

(zdroj obrázků: http://www.sxc.hu/)

• Tráva už se zazelenala, je čas na první jarní piknik na dece v trávě. Chléb s čerstvým sýrem ozdobí hlavičky sedmikrásek, do salátu se hodí pár štiplavých lístků pampelišek a sušenky ozdobí květy fialek. Zkusit můžete i jarní polévku z mladých lístků. Ale všeho s mírou.
• Jakmile jsou odkvetené pampelišky, tak je první moment, kdy už lze kosit trávník, pokud vám připadá moc vysoký (viz http://www.rodovystatek.cz/rocni_plan_praci.htm), ale zase to ještě nepřehánějte. 
• Kvete černý bez a z jeho květů lze vyrábět sirupy, limonádu i "šampaňské". Ke konci měsíce už se mohou objevit první plody zimolezu kamčatského.

(zdroj obrázků: http://www.britishlarder.co.uk/ a http://molbiol.ru/)

• Jakmile v květnu přejdou poslední mrazíky, tak můžete set a sázet choulostivou zeleninu přímo do zahrady (rajčata, papriky,  hrách, fazole, čekanka, cukety, kukuřice...).
• Po "zmrzlých" už lze vytáhnout choulostivé opečovávané rostliny ze zimních zahrad (pokud je máte, např. citroníky, rozmarýny) pěkně na čerstvý jarní vzduch. Pozor ale na jarní slunce, zvykejte je opatrně.
• S rostoucími teplotami a intenzivnějším slunečním svitem se již dá venku věšet prádlo a vyvětrat peřiny a deky.

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?

Čtení na víkend – Pěstování zeleniny

(zdroj obrázku: http://www.sxc.hu/)

Dříve pěstoval zeleninu snad každý, kdo měl zahrádku, předzahrádku nebo alespoň malý kousek půdy. Pak se doba otočila a "in" bylo neplahočit se s motyčkou v záhonku, ale udržovat luxusní, krátce střižený trávník, pár tújí a malý záhon květin. A když lidem došlo, že tyto moderní trávníkové zahrady buď stojí stejnou nebo větší dřinu (sekat, zavlažovat, vertikuovat, vyhrabovat) a nebo hodně peněz (nástroje, automatické zavlažování či solární sekačka), opět se vrací do módy pěstování zeleniny. Když už se má člověk s něčím dřít, tak ať z toho je alespoň něco k zakousnutí. Příkládám pár odkazů na čtení, jak zajímavě lze pěstování zeleniny zkoušet:

• Velmi pěkně sepsaný projekt pana Cuketky na zahradničení na 2 metrech čtverečních: Zahrádka na dvou metrech. Primárně je určen městským zahradníkům s nedostatkem místa, ale podle mne je to skvělý start i pro lidi, kteřá zeleninu nikdy nepěstovali a chtějí si na svém udržovaném trávníku vyčlenit pro začátek jen mini prostor pro zeleninovou zahrádku. Návod začíná již měsícem březnem, ale i v květnu můžete začít a zkusit alespoň něco.
• Zajímavým způsobem pěstování zeleniny je tzv. polykultura. Někteří ji zatracují, někteří ji milují, tak či tak, určitě stojí za vyzkoušení. Více o ní píše pan Svoboda na webu i v knize, výstižný popisný článek je zde: Zeleninová polykultura.  Další pěkný článek o polykultuře se jmenuje  Jak na zeleninu. A k tomu pár praktických zkušeností: Jarní zeleninová polykultura.
• Zajímavé povídání jednoho pána o zahradě u chaty a jeho způsobu pěstování na úzkých řádcích: Podivuhodná zahrada Igora Ljadova.
• Kapitolou samou pro sebe jsou tzv. vyvýšené záhony. Nejde "jen" o hromady hlíny, na kterých by se pěstovala zelenina. Hlavní princip je ukryt v základu záhonu, který tvoří větve, dřevo, organický materiál. Hezký návod na vyvýšený záhon najdete například zde: http://filfil.blog.cz/1203/budovani-vyvyseneho-zahonu nebo zde: Vysoký záhon se zakládá jako kompost.
• A nakonec pěstování brambor bez orání: Brambory v trávě a Brambory pod slámou.

Jarní pokroky v tvorbě zahrady

Na jaře jsme teď doseli a dosázeli, co se na podzim již nestihlo. A jak to už bývá, přišly dvě objednávky v jeden den. Rovnou jsme tedy vzali i sazenice révy z ledničky a pustili se do velkého sázecího dne. Sníh již slezl, bylo téměř letní počasí, ale ještě jsme půdu zastihli měkkou a neztvrdlou, takže ideální doba na jarní výsadbu.

Na podzim jsme se rozmýšleli nad volbou nejedovaté stálezelené rostliny do živého plotu. Původně to měla být hlošina Ebbingeova, ale na diskusi mi potvrdili slova prodejce a to, že často vymrzá ve vyšších polohách. Další volbou tedy byl dřišťál Jůliin, objednali jsme 21 malých prostokořenných sazenic a vysázeli je 3 vedle sebe na 1 metr plotu a pořádně zamulčovali slámou. Musím říct, že jsou opravdu pěkně pichlavé. (Doplněno po letech: do malé zahrad to vážně nebyl dobrý nápad, jsou extrémně pichlavé, nakonec jsme je po letech pracně zase vykopávali a nahradili pestrým jedlým živým plotem)

Pichlavé dřišťály Jůliiny (Berberis julianae) časem skryjí roh zahrady i v zimě a přispějí k pocitu bezpečí a pohody.

Další na řadě bylo vysetí zakoupených semen a semínek. Se setbou vysněného úrazníku to nebylo jednoduché, semena jsou totiž opravdu miniaturní. Ten sáček na fotce níže má 7 x 3 cm, semínka jsem z něj dolovala a neměla jsem vůbec kontrolu nad tím, kam je seju. Vpravo je malý cípek za jezírkem, kam jsem se pokusila vyset 5 sáčků a uvidím. Dva sáčky mám ještě v záloze na pozdější dosetí, když bude více pršet. Bohužel vůbec nemám představu, kolik semen je potřeba na 1 metr čtvereční, asi jsem to s nimi zbytečně přehnala. (Doplněno po letech: toto bylo naprosto zbytečné, ze semen se mi rozhodně úrazník pěstovat nedařilo, nakonec ani ze sazenic)

Tak už je mi jasné, proč se moc lidí do setby úrazníku ze semen nepouští, semena jsou opravdu miniaturní.

Pod stromy jsem vysela rostliny vhodné pro guild: jetel, kostival, česnek medvědí a další česnekovité, lichořeřičnici, měsíček lékařský, pelyněk pod rybízy, kerblík. Sama jsem zvědavá, co se ujme a co ne, sela jsem semínka pro jistotu ve více etapách. Po "zmrzlých" mne ještě čeká výsev hrachu a fazolí. Pokusně jsem také rozhodila semínka aster, včelníku a libečku a do rohu zahrady pár semínek kopřiv, aby bylo na čaj.  (Doplněno po letech: toto byla naprosto zbytečná práce, protože když na zahradě ještě nebydlíme a semena nemají péči v podobě zalévání, odplevelení a tak, tak z nich není nic. Vše zarostl pýr.)

Vlevo jsou zajímavě zkroucená semena měsíčku lékařského a vpravo jsou zvláštní, svraštělá semínka lichořeřišnice. Obojí se narozdíl od úrazníku selo výborně.

Révu jsem sázela přesně podle postupů na internetu, jen místo doporučených hnojiv jsem přidala "houbičkový" přípravek Symbivit. Sazenice mám od sebe 80 cm, počítám pak s vytvořením vedení pergolového typu, asi se jmenuje Trentino, nebo tak nějak. Tip na umístění kamenů mám z článku pana Jedličky.

Sazenice révy jsou zatím pod růvky, kameny v okolí jim potom budou akumulovat teplo. Kupovaný beruškovník jsem měla na balkoně, kde jej berušky moc nevyužívaly, takže putoval do zahrady, kde se snad dočká většího využití.

Díky tatínkově pomoci už stojí na pozemku i dva ručně dělané velké krásné kompostéry a čekají, než je natřeme (sehnali jsme si ekologický konopný olej, dřeva budou nakonec zabarvená na tmavě hnědou, byť ta světlá je sama o sobě taky moc hezká). Vedle nich jsme vysadili šeříky, svraskalou růži a bezy, o kus dál u branky potom i dřevitou pivoňku. Také jsme rozhrnuli hromadu hlíny z výkopu jezírka, zarovnali tím půdu a vyseli do ní další luční osivo.

Šeříky vlevo zatím kompostéry moc nezakryjí, vpravo jsme rozhrnuli hromádku hlíny, prostor srovnali a oseli lučním osivem.

Jinak po zimě zatím nemáme žádné ztráty, přežily i jahody od maminky, angrešty a rybízy už raší a ostatní rostliny mají pupeny nachystané. Jen louka vysetá na podzim zatím nevypadá moc k světu. Ale s tím jsem počítala, už v osivu byla hezky daná fotografie, jak (ne)vzhledně vypadá louka první rok po založení a právě tady platí, že kdo si počká, ten se dočká. Netrpělivě ale čekám na lístky fialek, zatím žádné neraší. Květy ještě první rok nečekám, ale lístky by se tvořit měly.

Lesním jahodám pěstovaným ze semínka se doma na parapetu už klubou pravé lístky, zatímco klasické jahody od maminky v mulči z kamínků přežily zimu.

Rostlinky se mají po zimě čile k světu.

A ještě nás čeká tvorba hadníku, bylinkových spirál a jezírka.

Jaterník podléška hlásí jaro

Jakmile se v lesích objeví malé fialové hlavičky jaterníků, znamená to pro mě, že už opravdu přišlo krásné slunné jaro. Jsou první barvou v jinak fádní hnědošedé v listnatých lesích a je na ně radost pohledět. Jen si nidky nemohu vzpomenout na jméno této kytičky, nechápu, kde naši předkové viděli podobnost zelených listů s jaterními laloky.

Právě tuto kytičku si také chci pěstovat v zahradě. Vyseju nebo vysázím ji do živého plotu z buků, takže mi každé jaro bude připomínat: "hej, začíná jaro, běž se projít do lesa". Jaterník (Hepatica nobilis) je jedna z takzvaných hajních rostlin. Jedná se o trvalky, které vyrostou brzy z jara před olistěním stromů, využijí jarního slunce, vykvetou a zaplodí a některým postupně jejich nadzemní část odumře. Jaterník však má listy stále, i přes zimu, až do dalšího kvetení, kdy mu potom teprve narostou nové.

V zahradách není tak populární jako jarní cibuloviny. Jedním z důvodů možná bude ten, že v zamračených dnech s přeháňkami si jaterních chrání pestíky před deštěm a celý květ se zavře a svěsí, takže se stane skoro neviditelným. A druhý důvod možná souvistí s tím, že jaterník láká mravence, protože právě oni roznášejí jeho semena. Pokud na své zahradě mravence mít nechcete, tak jaterník není zrovna volba pro vás. Mně se tato květina zalíbila mimo jiné z toho důvodu, že je oproti jiným jarním květinám jen opravdu mírně jedovatá. A také na jaře bude lákat včelky do zahrady.

Jak jej pěstovat ze semen? Především si  musíte zajistit semena na jaře, dokud jsou ještě vlhká a nevyschla. Pokud vám někdo nabídne semena na podzim, již nevyklíčí (důvody popsány zde: http://www.hepatica-nobilis.cz/). Semena zasejte tak, aby byla pěkně v půdě a nevyschla. A pak můžete jen čekat, protože květina začne pořádně kvést až čtvrtým rokem. Pokud chcete celou akci urychlit a donést si přímo rostlinku z lesa, vězte, že se často neuchytí. Pak zbývá jen získat sazeničku ze zahradnictví a prý jsou celkem drahé. Sehnat potom ale můžete jaterník i v růžové nebo bílé barvě.

Tento obrázek mne dostal. Pochází ze stránek http://www.hepatica-nobilis.cz/ a zobrazuje různé šlechtěné druhy jaterníků v "lesním zátiší" (autor obrázku: Michael Warren, zahrada pana Johna Masseye).

Určitě jaterníky nepěstujte jinde, než pod listnatými stromy. Vyžadují totiž na jaře trochu slunce a v létě zastínění, které jim právě zajistí listy stromů. Vhodné je sadit je do listovky nebo kompostu z listí. Ti chytřejší, kteří zbytečně nevyhrabávají listy zespod živých plotů, ale naopak je tam přihrabávají, mohou sázet rovnou. Snad toto jaro nepropásnu chvíli, kdy budou mít jaterníky semena a budu rychlejší než mravenci, abych si pár semínek už v živém plotu mohla vysadit.

Další informace o jaterníku:
http://www.hepatica-nobilis.cz/index (vyčerpávající informace)
http://www.ireceptar.cz/zahrada/okrasna-zahrada/jak-vypestovat-pestry-koberec-jarnich-kvetin-pod-stromy-a-keri/
http://nasezahrady.blogspot.cz/2012/04/jarni-modra-pestra-krasa-na-listi.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jaterník_podléška
http://www.dumazahrada.cz/zahrada/rostliny/2010/3/12/encyklopedie-rostlin-jaternik-podleska/
http://www.magazinzahrada.cz/rostliny/jaternik-podleska-stinomilna-trvalka-potesi.html

Jak jsme tedy stříhali stromky a keře I.

Tak jsme se včera pustili do střihu stromků, které se mají stříhat v předjaří (tade je popsáno, co to předjaří je). Nejlépe se má stříhat, když je zataženo, ale obnažené výhony nespálilo slunce. To se nám podařilo tak napůl, bylo polojasno, sem tam krátký deštík.

Střih mladé převislé moruše 

Moruše dobře obrůstají, takže na internetu nikdo moc neřeší, kdy je ten správný čas na jejich střih. Inspirovali jsme se přehledným a hezkým videem od prodejce stromků: http://www.youtube.com/watch?v=ayp2MQ9V_X8&feature=player_embedded. Jen jsme nebyli tak razantní a nechali jsme moruši více výhonů. Stejně není jisté, že u nás přežila zimu, to poznáme až koncem května, kdy bude rašit. Obecně se při střihu moruše doporučuje odstraňovat větve blízko kmene, které by byly celoročně zastíněné a mohly se tam rozvinout plísně a houbové choroby.

Převislá moruše měla krásné dlouhé výhony. zkrátila jsem ji a střih jsem vedla tak, aby poslední pupen směřoval směrem ven.

Vzrostlý buk

Jedná se o vzrostlý, čtyřmetrový strom, který byl celkem drahý a měl být dle objednávky se zapěstovanou korunkou (ještě jsem se na to speciálně dotazovala). To ale rozhodně není, hlavní větve někdo už předtím škaredě uřezal a nechal pár pahýlů, mladé větvičky jsou stočené a zkroucené, jakoby strom rostl v úzkém tunelu. Seřízli jsme ještě před rašením spodní větve, upravili starší řezy a zamazali štěpařským voskem. Ustřihli jsme divně zkroucené větvičky a nechali vršek stromu, ať se snaží nějak růst. Těžko říct, jak to dopadne a jestli z něj nebude jen divné koště. Každopádně od Zahradnictví Čtyřlístek z Brna už raději vzrostlý strom více brát nebudeme, poprvé jsme strom viděli, až jej přivezli a zasadili, a to už bylo pozdě něco řešit. A to byli jinak velmi milí. Škoda, z tohoto nákupu jsem byla nejvíce zklamaná.

Čtyřmetrový buk byl pro řez opravdový oříšek. Musela jsem upravovat předchozí špatné řezy a snažit se, aby měl strom čistý, hezký hladký kmen, jak jsme si přáli. I tak asi stejně bude ošklivý a zjizvený. Ta mezera v "korunce" je přesně to místo, kde někdo stromu dříve odstřihl pěkné silné větve. Těžko říct, co z něj vyroste, budu věřit, že každý strom se snaží znovu sestavit svoji "vysněnou" hezkou korunu a snad to bude dělat i tento.

Živý plot z buků

První střih zasazeného plotu je prý vhodný v době, kdy pomine riziko větších mrazů, ale rostliny ještě neraší. Jinde zase doporučují stříhat, až začnou praskat listové pupeny, kdy je strom v plné síle. My jsme plot poprvé ostříhali před rašením. Pravidlem je nestříhat do starého dřeva a mladé vrcholové výhonky zkrátit alespoň o polovinu. Já jsem vždy stříhala až za pupenem přibližně v půlce, u dlouhých postranních větví i v jedné třetině.

Hrušeň

Nejvhodnější je neřezat jí terminál, pokud nemusíte. Bohužel, obě hrušně nám přišly s uřezaným terminálem kvůli tomu, aby se vešly do balíku, je škoda, že jsem si pro ně raději nezajela. Ořezané byly i jiné větve. V místě řezu stromek bohužel na 5 centimetrů zčernal, takže jsme museli řezat i tuto černou část až na zdravé dřevo. Už jsem se smířila s tím, že z hrušně nejspíš vysokokmeny mít nebudu a ostříhala jsem je podle návodu prodejce stromků: http://www.youtube.com/watch?v=i5Raj9vTEYM. Obecná poučka jinak říká, že "po výsadbě jabloně i hrušně stříháme vždy na jaře před rašením". U hrušní se nelekejte, že  rostou hodně vzhůru a štíhle, větve jsou dost u sebe. Někteří se snaží je násilně vyvazovat, ale to je hloupost způsobená neznalostí růstu hrušně. Ta totiž často roste vysoko a nahoru a pak, jakmile bude mít první plody, tak se větve hezky samy "odkloní" od kmene.

Střih by na fotkách nebyl vidět, tak jsem jej barevně vyznačila. U hrušní je důležité hlídat, aby terminál převyšoval ostatní výhony alespoň o 15 centimetrů. (Vlevo je hrušeň Williamsova červená, vpravo Dicolor.)

Rybíz, angrešt

Mám oba keře jako roubované stromky i klasické keře. Experimentálně jsem je neřezala, abych zjistila, co to s nimi udělá. Zatím se nebojím toho, že keře dříve zestárnou, zkusím je pěstovat jako "bezúdržbové". Pokud to s nimi dopadne špatně, tak si pak kdyžtak koupím nové a poslušně a pokorně přečtu všechny poučky o jejich správném střihu.

Co jsme nestříhali: klasické lísky, muchovník, zimolez kamčatský, aronii.

A kam s ustřiženými větvičkami? Ty naše půjdou na základ hadníku. A větvičky ze střihu živého plotu jsem nechala přímo v živém plotě. Nevypadá to zrovna "uklizeně", ale mělo by to pomoct tvořit dobrou humózní půdu (na to jsem se inspirovala v jednom z permakutlurních videí Geoffa Lawtona). Větvičky spolu s listy a základním slámovým mulčem utvoří v průběhu několika roků vzdušnou, příjemně tlející vrstvu, ve které se bude dařit jak bukům, tak i prvosenkám a jaterníkům, které tam postupně vysévám a vyseju ze semínek. Sice to může ze začátku vypadat neuklizeně, ale jakmile se živý plot rozroste a zazelená, tak poházené větvičky nebudou vidět. Navíc takto nemusím každý rok řešit situaci, "kam s nimi".

Čtení na víkend – jedlé jarní rostliny

(zdroj obrázku: http://www.sxc.hu/)

Už konečně začíná opravdu jaro. Nebude to trvat moc dlouho a zahrady, parky, lesy a louky se zazelenají a vyraší i spousta zajímavých jedlých planých rostlin pro zpestření jídelníčku. Pokud se do nich chcete s chutí pustit, buďte raději hodně opatrní, pořádně si z více zdrojů zjistěte, jestli se daná zelená rostlinka vážně dá jíst a pamatujte na to, že nic se nemá přehánět.

• Web http://planerostliny.com/ je pěknou sbírkou různých receptů z planých rostlin, bohužel ne všechny autor opravdu vyzkoušel. Aktuálně není web již aktualizovaný.
• Opravdovým gurmánům se budou líbit články pana Cuketky: Medvědí česnek, Kaprlata, Kousni si do jara!. O planých rostlinách psala i Klára z kopce: Smažený bez, Pampeliškový med, Kopřivové těstoviny, Kopřivová nádivka. Pár šikovných receptů je i v článku blogerky Věrušky a recept na jedlé květy najdete i v blogu Mlsná kočka.
• Web o kvašení  má zatím jen článek o lopuchovém a pampeliškovém kořenu, ale předpokládám, že tam hned nějaké články od autorky přibudou, jakmile bude teď na jaře co kvasit.
• Plané rostliny na našem talíři: http://www.svetekozahrad.cz/news_detail.php?news_id=12 a článek Květiny k snědku.
• Na některých stránkách je teď odkazovaný i web s názvem Divoká kuchařka. Jedná se o výstup diplomové práce studentky Pavly Dudkové. A jak už to bývá, text je sepsaný spíše pro akademiky a ne pro obyčejné čtenáře. Když se ale prokoušete ne úplně přehledným menu, najdete seznam rostlin a na spodní straně stránky i stručný popis alespoň jednoho receptu. Hodně mi ale chybí fotky jídel a informace, jestli je třeba autorka zkoušela. Také buďte stále hodně opatrní, má tam například i recept z kostivalu, který už se delší dobu vůbec nedoporučuje vnitřně užívat kvůli podezření na karcinogenní účinky. Každopádně je dobré, že s takovou kuchařkou alespoň někdo začal.

Tajemné pravdy o střihu a řezu stromů?

Studuji už měsíc pilně knihy a články o střihu a řezu ovocných stromů a je to vidět i na maxidélce následujícího příspěvku. Střih našich mladých stromků mne a manžela totiž brzy čeká a zatím jsem více zmatená, než že bych v tom měla jasno. Celé téma je pro mne opředeno mnoha mýty, mantrami a tajemstvím.

Články, návody i mnohé knihy jen omílají na kolik oček se stromy mají stříhat a jaké typy řezů existují. Chybí mi informace, proč se to dělá a co to doopravdy se stromem udělá. Myslím, že když totiž správě pochopím, jak na střih strom reaguje, teprve potom jej dokážu udělat správně a u těch stromů, kde je to opravdu potřeba. Jak jsem dříve na blogu psala, nechci v budoucnu stromy stříhat, pokud to opravdu nebude nutné, a o to více to potřebuji "nezblbnout" teď na počátku.

Sepsala jsem několik zajímavých informací o střihu a řezu stromů, které by mi mohly pomoct stromy ostříhat správně. Třeba se budou hodit i vám, ať jste pravověrní řezači či neřezači.

• Střih mladých stromů je v přírodě přirozený, zajišťují jej u nás zajíci, srny a jeleni, v jiných zemích jiná zvěř. Střih mladý stromek zvládá. Střih starého stromu však u nás alternativu v přírodě nemá (žirafy jsou akorát v zoo), tedy střih starých stromů za přirozenou věc nepovažuji.
• I roubované stromy se dají pěstovat bez stříhání. Postup popisuje Sepp Holzer ve své knize Zahrada k nakousnutí (kapitola Ovocná zahrada). Stromům ale musíte nechat od malička i spodní větve, tedy je to metoda mnohem náročnější na čas (sehnat neřezané podnože a naroubovat, nebo si přímo podnože pěstovat).
• Výborná je obrázková knížka Řez ovocných stromků a keřů (autor Heidrun Holzfőrster), názorně tam ukazuje, co se stane, když seříznete větev v 1/3 a nebo ve 2/3. Příliš silný řez na malé množství pupenů způsobí dlouhé a silné výhony, které jsou ovšem často bez květů a tedy i bez plodů. Knížku rozhodně plně doporučuji, ukazuje názorně i nejčastější chyby.

  

  Ukázka z knihy Řez ovocných stromků a keřů autora Heidruna Holzfőrstera.

• Přesnější specifikace pojmu "předjaří", ve kterém se obvykle stromy stříhají: ... jedná se o roční období, "v němž již pominuly zimní mrazy nejen přes den, ale i v noci a pouze ojediněle se vyskytnou pozdní jarní mrazíky. Teplota vzduchu stoupá nad nulu (lépe nad biologickou nulu, to je 5 °C), vlhkost vzduchu je poměrně vysoká a příznivé je i množství a rozložení srážek. Konec tohoto období přichází v době rašení nových listů." (z Výchovný řez stromů)
• Pokud chcete mít na zahradě specificky tvarované stromy, jako jsou vysokokmeny, špalíry, palmeta, bonsaje či stromky s dutou korunou, tak je střih nezbytný, jinak stromy do tohoto tvaru nedostanete, protože je to obvykle proti jejich přirozenosti.  
• Neřežte stromu terminál, pokud to není opravdu nutné (někdy je to ale potřeba u vysokokmenů v začátku). Terminál je pro strom natolik důležitý, že se jej hned pokusí znovu vytvořit nebo nahradit. Špatným zkrácením terminálu může vzniknout konkurenční terminál a strom "si nemůže vybrat" a podporuje raději oba výhony. Nakonec pak hrozí rozštípnutí stromu při větší úrodě. Vždy si dávejte pozor, aby byl terminál alespoň o 15 cm vyšší než ostatní větve.
• Listy stromu produkují energii. Proto byste prostokořennému zasazenému stromku měli ponechat co nejvíce listů (podle http://www.garten.cz/), což je ale v rozporu s většinou jiných postupů na střih stromků po zasazení. Selský rozum mi říká, že na tom ale možná něco bude.
• Řezat stromy na podzim a v zimě není vhodné. Hezky je to popsáno v článku na Proč na podzim neprořezávat ovocné stromy, v létě si totiž stromy prostřednictvím listů vyrábějí zásobní cukerné látky a ty ukládají v kořenech a čerpají je v období bez listů. Když strom v této době ostříháte, bude mít v kořenech přebytek zásob na mnohem méně pupenů, než si nachystal. Takže na jaře příliš zhoustne bujnými pruty, tzv. vlky, které budou plodit až po třech letech a navíc se je většina zahradníků snaží mylně všechny pracně vystříhávat (a tím ještě více podpoří jejich růst a neplodné období).
• Pokud budete pěstovat vysokokmeny bez následného řezání, může se stát, že se někdy zlomí větve pod tíhou velké úrody. Chybí jim totiž spodní záchytné větve, o které strom přišel při tvarování na vysokokmen. Můj děda tyto stromy neřezal a musel potom používat v úrodných rocích tzv. podpěry, tedy tyče, které větve podpíraly. Například mému tátovi podpěry nevyhovují, protože se kolem nich hůř chodí a zavazí. 

Ukázka z knihy Řez ovocných stromků a keřů autora Heidruna Holzfőrstera. Chtěla jsem dát fotku stromu s podpěrami, ale na internetu jsem ji nenašla. Možná byl děda jeden z mála, kdo to s podpěrami ještě v dnešní době řešil.

• Strom má geneticky zakódované, jak má vypadat jeho koruna a bude se o jeho ideál snažit navzdory všem vašim stříhacím aktivitám. Podle mne nemá smysl s ním bojovat, ale spíš mu věřit a podpořit ho v tom, aby rostl, tak jak má. Utvrdilo mne v tom pozorování starých jabloní ve vesnici. Z dálky vypadaly jako klasická jabloň s přirozenou korunou, ale zblízka jsem si až napopáte teprve všimla, že strom byl hluboce seřezaný ve starém věku a svůj vysněný tvar si vytvořil ze samých kolmých různě vysokých neplodných větviček – "vlků".
• Řezat nebo neřezat stromy v době silného jarního mízotoku (když stromy "krvácí")? Podle článku Výchovný řez stromů jsou dvě teorie, obě postavené na celkem rozumných základech (viz text někde v půlce článku), takže je to asi celkem jedno.
• Střih popínavých rostlin (kiwi, vinná réva) má svá specifika, takže to vydá na samostatný článek. Neřiďte se u těchto rostlin obecnými pokyny na střih stromů a keřů.
• Střih ani řez strom nikdy nezmenší, naopak povzbudí bujný růst a strom se "zvětší".



Takhle by to dopadnout nemělo.
(zdroj obrázku: http://www.ekozahrady.com/

• Dlouhé a silné výhony, které řez vyprovokuje, nenesou ovoce, to je totiž u většiny ovocných stromů na krátkých postranních výhonech. Najděte si chvilku a sledujte stromy ve svém okolí v průběhu roku, všimnete si toho. Dlouhé a silné výhony "pouze" tvoří dřevo a kostru stromu.

Zdá se vám některá z odrážek nesmyslná? Napište mi do diskuse, sepsala jsem, co jsem kde v diskusích a článcích našla a na střih a řez jsem amatér a pouze si tyto informace snažím poskládat jako nějakou skládačku.

A pokud jsem dobře pochopila různé diskuse, často ještě záleží na podnoži stromu a roubu. Pokud je na silnou a vzrůstnou podnož naroubovaná slabě rostoucí odrůda, tak si s tím strom moc neumí poradit a chová se někdy tak, že střih prostě potřebuje.

Sazenice vinné révy v ledničce

Jak sázet vinnou révu, když je na zahradě 20 cm sněhu a půda zmrzlá až na kost? No, nijak.  A to je ten problém, pan Jedlička mi již zaslal moji vysněnou zásilku odolných sazenic vinné révy, ale u nás na zahradě je stále ještě opravdu dost sněhu.

Pan Jedlička mi poradil dát sazenice do chladu do písku nebo hlíny. Článek Uložení sazenic je ještě více konkrétnější na teplotu a podmínky. Sazenice révy jsou hodně náchylné k promrznutí kořenů, vyhovuje jim na skladování teplota 1 až 2 °C a vyšší vlhkost vzduchu, nesmí ale ležet ve vodě. Druhou možností je teplota 5–8 °C a prosypání sazenic říčním pískem. Pokud písek prosychá, tak je potřeba jej navhlčit.

Révu jsem zasypávala rovnou v sáčku, ve kterém přišla, na fotce jsou ještě vidět kořeny. Poprvé jsem měla písek i v kuchyni (celý pytel).

Tolik zajímavá teorie, ale teď praxe pro člověka, který bydlí v paneláku a k dispozici má akorát balkon a ledničku. Zajeli jsme si tedy do stavebních potřeb pro pytel říčního písku a cestou jsme se stavili na poště pro balík se šesti sazenicemi. Byly docela velké, ale pořád ještě tak akorát na jedno patro do ledničky, kam mi je manžel povolil dát.

Z části krabice jsem udělala rovnou podložku velikosti poličky v ledničce. Na ni jsem dala igelitový sáček, ve kterém sazenice přišly. Opatrně jsem je prosypala vlhkým říčním pískem a ještě trochu navlhčila rozprašovačem na květiny. A celé jsem to dala do ledničky, zvláštně nám teď lednička voní, jako někde u potoka.


V diskusích někteří dávají sazenice třeba jen zabalené do vlhkých novin. V písku by to několik dní měla réva přežít v nynějším počasí i na tom balkoně (celá důkladně zahrabaná), ale to jsem raději neriskovala. Přecejen mě sazeničky něco stály a nechci si je zničit ještě před sázením. No, snad v tom písku přežijí i ty popisky sazenic, abych věděla, co si kam sázím.


Další informace o skladování sazenic:
http://www.trhvin.cz/pruvodce-vinem/132-ulozeni-sazenic

http://www.zahrada.cz/forum/reva-vinna/uskladneni-revy-pred-vysadbou-118603/?kotva=uskladneni-revy-pred-vysadbou-119357

Duben – co dělat na zahradě

Co můžete dělat na zahradě v dubnu?

• Až se zahrada konečně probudí po zimě, tak brzy začne i vonět. Rozkvétají fialky a hyacinty, tak nezmeškejte jejich krásnou vůni. Tulipány, narcisy či krokusy vám potom mohou ve vázičkách zdobit dům.
• Z pampelišek a sedmikrásek si děvčata mohou plést věnce, prstýnky či náramky. Jen pozor, stonek pampelišky hodně barví.

(zdroj obrázků: http://www.sxc.hu/)

• Jak se zahrada začne zelenat, tak vám může zpestřit jídelníček. Zkuste sedmikrásky v polévce, česnek medvědí na "pesto",  mladé výhonky kopřiv do velikonoční nádivky, pampeliškové víno či "med" či kandované lístky fialek.
• Jakmile sleze sníh a půda rozmrzne, můžete již set a sázet spoustu bylinek i zeleniny. Stále se také dají vysadit zakoupené keře, stromky či rostlinky, které vám na zahradě chybějí.
• A až vykoukne sluníčko, můžete vzít teplou deku, uvařit si čaj z čerstvých kopřiv, sednout si na zahradní židli a slunit se. Vitamín D ze sluníčka a čerstvý vzduch vám po zamračené zimě jen prospěje.
• Ptákům zase prospěje čistá voda v pítkách a koupátkách, nebudou vám potom tolik uštipovat pupeny stromů.
• V dubnu již zahrada ožívá, zahlédnout byste již brzy mohli motýly žluťásky, babočky, modrásky, ale také první pilné včelky a čmeláky. Přilétají také další ptáci: rorýsi, žluvy, ťuhýci, tedy ti, jejichž potravu tvoří především hmyz.
• S rostoucími teplotami a intenzivnějším slunečním svitem se již dá venku věšet prádlo a vyvětrat peřiny a deky.
• Pokud vás nebo děti alespoň trochu baví malování, vytáhněte stojan, barvy, štetce či třeba jen pastelky a zachyťe si krásné jaro na obrázcích. A nebo moderně fotoaparátem. Krásné zářivé a svěží barvy zahrady se zopakují opět až za rok. Z barevných lístků taky můžete tvořit obtisky na přání či balicí papír.

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?