Jak jsme tedy stříhali stromky a keře II.

Meruňky se prý mají stříhat v květu.Ta naše se ale rozhodla kvést trochu později a blížili se potom "chladní muži", takže jsem se bála, že by čerstvé rány ve spojení s mrazíky nemusely být pro strom zrovna vhodné. Nechali jsme tedy střih na později a nakonec jsme meruňku stříhali až v době, kdy měla hodně velkých listů. Nevím, jestli to byl zrovna dobrý nápad.

Původně jsme z ní chtěli mít vysokokmen a chtěli jsme stříhat podle tohoto návodu: Střih meruňky. Ale nakonec nám přišlo, že má takový menší vzrůst a stejně se nám z ní nepodaří udělat vysokokmen, pod kterým by šlo pohodlně procházet, takže jsme si řekli, že jí ponecháme několik hlavních větví a podsázíme ji. Dali jsme si pozor, aby terminál převyšoval ostatní výhony o patnáct centimetrů.

Stříhat tento strom pro mne byla trochu záhada, na internetu o střihu turecké lísky není téměř ani pípnutí. Ptala jsem se na diskusi, ale můj dotaz zůstal nezodpovězený. Pán, který mi lísku prodával, říkal, že se musí na jaře hodně ostříhat, protože by po redukci kořeny nestačily vyživit všechny pupeny. Jinde se zase píše, že strom naopak potřebuje hodně listů, aby dobře zakořenil. Nakonec jsem někde našla obecný názor ke skořápkovinám, že se mají řezat až v pozdním jaru, někdy koncem května. Stříhat se má, když mladé výhony dosahují délky alespoň 3 cm.
Takže jsme se rozhodli, že lísku budeme stříhat až po vyrašení listů. Délku výhonů jsme neměřili - prostě až měla trochu větší lístky, tak jsme jen odstřihli výhon, který konkuroval terminálu a několik větví, které byly příliš nahusto. Rozhodně jsme nestříhali větve na polovinu, jak nám radil prodejce. Rozhodli jsme se, že stromu ponecháme co nejvíce listů, aby dobře zakořenil.

Turecké lísce jsme jen ustřihli konkurenci terminálu a několik větví, které byly nahoře hodně nahusto. Ta bednička na fotce je kvůli tomu, abychom na lísku vůbec dosáhli, zatím nemáme žádný žebřík.

Tak jako u ostatních peckovin, i u višní se střih stromů provádí až jakmile strom kvete a lze stříhat až do sklizně, protože se potom prý stromu lépe hojí rány.  Není vystaven velkému stresu a neměl by tedy snad dostat klejotok. Obecně ale třešně i višně nesnáší hluboký řez a přísné tvarování. 

Stříhali jsme tedy, až pominula hrozba mrazů a na stromě se objevily první drobounké listy. Báli jsme se stromek ostříhat v době, kdy bude mít všechny listy plně rozvité, připadlo nám, že by se moc vysílil. Protože chceme mít ze stromu vysokokmen, tak jsme se tenokrát řídili videem prodejce: Střih višně. Bylo to celkem drastické, sundat stromku všechny boční větve a ještě i rozvité pupeny a ponechat jen pár lístků nahoře.