Jak na pěstování zeleného chřestu?
Podle mne se pěstování chřestu – první zeleniny na zahradě – spíše nevyplatí, v sezoně je celkem dobře dostupný v systému bedýnek se zeleninou. A ve stejném období se s chřestovými menu předhánějí i kdekteré restaurace. Přesto tady nad chřestovou polévkou a chřestovou omeletkou přemýšlím, že by nebylo špatné si zkusit jednu až dvě rostlinky vypěstovat jen jako takový experiment. A zjistit tak, jestli je pěstování zeleného chřestu opravdu velmi náročné, jak uvádí články, nebo na zahradě poroste i sám.
Chřest (Asparagus officinalis) je jako stvořený do zahrad, kde převažuje písčitohlinutá půda a kde není lehké kvůli propustnosti půdy pěstovat komfortně jiné druhy zeleniny. Libuje si ve vápenitých půdách na velmi osluněných místech chráněných před studeným větrem a také před silným větrem, který by křehké stonky polámal. Ale ten zelený (tedy nebělený) by se měl dobře pěstovat i v těžších půdách, případně je vhodné hlínu trochu promísit s několika kýbly písku. Určitě se ale nehodí na pozemky, kde stojí voda a jsou vlhké či stinné, tam by uhnil. A prý mu vyhovují chladné zimy, ve kterých má dostatek klidu.Většina lidí zná jen krátké špičky. Z chřestu ale může vyrůst půvabný metr a půl vysoký křehký živý plot. Hlavně fotografie v jinovatce je nádherná (Zdroj obrázků: http://www.debraprinzing.com/ a http://www.chanticleergarden.org/) |
Fascinuje mne na něm to, že je to trvalka. Tedy jednou jej zasadíte a až 20 let potom jen hnojíte a sklízíte. Která pěstovaná zelenina to tak má? No asi to zase tak úplně jednoduché nebude, ale stejně to zní jako pěkná pohádka. Navíc podívejte se sem, jak krásně může vypadat živý plot z chřestu: http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=117486
Kromě běleného a klasického zeleného chřestu ještě existuje i failová odrůda chřestu. Nikde jsem ale nenašla obrázek dospělého fialového chřestu, takže je otázkou, jestli nakonec stejně nezezelená. Semena failového chřestu u nás ještě zatím nejsou k dostání. (zdroj obrázku: https://commons.wikimedia.org/) |
Podle staré knihy pana Gottwalda chřest koření jen mělce, takže nemá význam půdu nějak kypřit do hloubky a do hloubky přidávat hnůj či kompost. Naopak podle zkušeností pěstitelů sepsaných v bakalářské práci paní Chytkové (http://is.muni.cz/th/350764/ff_b/) chřest koření velmi hluboko. Tak těžko říct, jak to s těmi kořeny tedy má.
Podle této staré knihy je jeden ze způsobů pěstování chřestu následující:
1. Semena se na podzim zasadí po 2-3 kusech centimetr hluboko do nakypřené, pohnojené půdy.
2. V listopadu se půda ještě pohnojí a pokryje pěknou vrstvou kompostu.
3. Na jaře se ponechá z rostlin, které z těch 2-3 vyrostly, jen jedna nejsilnější.
4. Pak se asi opakuje cyklus hnojení a ponechávání jen jedné silné rostliny do pátého roku rostliny, od kterého by měla dávat stabilní výtěžek. Prý.
Druhý zajímavý způsob ze staré knihy je zasazení do krtčích hromádek na louce. Prý je půda od krtka natolik zkypřená, že bude chutný chřest téměř bez práce. A třetí způsob je klasický, často používaný způsob, kdy se rostlinky předpěstují a přesazují. To už mi přijde moc pracné, na druhou stranu jste při tom schopni vytřídit samčí rostliny, které dávají větší výnosy.
A pokud vám to s chřestem nevyjde a nebude chutný, ani moc výnosný, stále jej můžete pěstovat alespoň jako okrasnou rostlinu (s jedovatými plody) do pozadí květinových záhonů či jemnou zástěnu do závětrných míst. A z jeho větviček můžete ke konci léta tvořit milé věnce. (zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/ a http://daisymaebelle.com/) |
Péče o chřest by se pak měla točit především kolem kvalitního hnojení, aby měl dost živin. V ekozahradě můžete zkusit použít hnůj a na zalévání kopřivovou jíchu a v tomto článku: http://ekozahrada.blog.cz/ autorka doporučuje i mulčování. A seřezání před zimou, aby na jaře znovu obrostl. Škůdce má dva hlavní: chřestovou mušku a mandelinku chřestovou a nemoci potom: plíseň šedou a rez chřestovou. Proti muškám prý platí sítě, proti mandelince vysbírávání jedinců a proti nemocem zvolit vhodné stanoviště nebo radši jinak nepěstovat.
Pozor, plody chřestu jsou jedovaté.
Pozor, plody chřestu jsou jedovaté.
Další informace o chřestu:
- http://cs.wikipedia.org/wiki/Chřest_lékařský
- http://ekozahrada.blog.cz/1008/zapomenuty-chrest
- kniha Chřestovna a její výnosnost, čili, Návod k pěstování, uchování a zužitkování chřestu (šparglu), Václav Gottwald, 1886, digitalizováno na http://kramerius.nkp.cz/
- semínka lze sehnat tady: http://osiva-semena.cz/ nebo třeba tady: http://www.zesemen.cz/
Obrázek chřestového plotu: Debra Prinzing, Delightful memories of an incomparable garden, http://www.debraprinzing.com/2007/10/13/delightful-memories-of-an-incomparable-garden/
Obrázek chřestu v jinovatce: Lisa Roper, http://www.chanticleergarden.org/7_12.html
Obrázek druhů chřestu: By Aceera BV (Own work) [CC BY-SA 3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0)], via Wikimedia Commons
Obrázek chřestu s plody: By Anghy (Own work) [CC BY-SA 3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0)], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Rotebeerenasparagus.jpg
Obrázek (snad) chřestového věnce: Melissa, Fern Wreath with Chevron Burlap Bow, http://daisymaebelle.com/fern-wreath-with-chevron-burlap-bow/
4 komentářů
Dobrý den, akorát hledám informace o pěstování chřestu. Máme těžkou jílovitou nepropustnou kyselou zem, kde neroste skoro nic kromě mechu. Tchýně mi s klidem po hodině hledání na internetu ukázala obrovské vzrostlé keře na zahradě. "Náročný" chřes prý jednou dostala jako vzorek a tak pár semínek píchla k plotu pod tůje. Po pár letech jí došlo, že je tam vysázela a to až když narazila na vzrostlé rostlinky. Takže bych vám chtěla říct, že čím více studujete o rostlinách,tím větší guláš v hlavě to dělá ;) Zahrada si sama poradí :) tchýně podle nálady na jaře přijde, všechno ostříhá u země a chřest je rok od roku větší a větší.. Toť moje objevená zkušenost :D
OdpovědětVymazatTo je výborné! Děkuji za komentář, jsem ráda, že se dá s chřestem i takto experimentovat a daří se jej pěstovat i v podmínkách, které by knihy a články hned odsoudily jako nevhodné.
OdpovědětVymazatDobry den, prave jsem nasla vas clanek a velice me potesil komentar Megi. Mame na zahrade take jilovitou kyselou pudu, kde nic nesrote. Take tam mame velkou tuji. :o) a prave jsem pod ni objevila 2 rostliny chrestu.:o)
OdpovědětVymazatDobrý den, prosím Vás o radu, jak postupovat s péčí o rostliny chřestu. Převzala jsem po někom zahrádku a roste tady chřest, několik desítek rostlin v jednom trsu, momentálně vysoké asi 1 m, košaté, zdravé. Předpokládám, že chřest už tu roste několik let... Mohu ještě teď rostliny seříznout a později jednou sklidit nebo seříznout až na podzim a skizeň nechat na příští rok? Děkuji za odpověď. Bára
OdpovědětVymazat