Moruše – ospalé krásky s chutnými plody

To jsem jednou začala vyprávět dědovi, jak si do zahrady vysadím moderní strom, novinku jménem moruše. Čekala jsem, že se děda bude zajímat, co že je to za exotický strom, a on místo toho začal vyprávět, jak je jako malý chodil trhávat k sousedům a který druh měl nejraději. To trochu spadla brada mně, netušila jsem, že dříve byly moruše častým ovocným stromem a už vůbec jsem nevěděla, že se u nás pěstovaly kvůli výrobě hedvábí. Děda u svého bratra listí trhával a přímo jimi bource morušové krmil.

Trochu jsem se pustila do hledání knih a podařilo se mi najít učebnici Pěstování stromů morušových a bourcových, kterou napsal pan Jan Pátek už v roce 1869. Její digitalizovaná podoba je na http://kramerius.nkp.cz/ (nutnost instalace pluginu pro zobrazení, případně generování PDF). Takže moruše jsou snad více českým ovocem než meruňky a broskve.

Do zahrady chci moruši (správně morušovník, Morus) spíše kvůli jejím plodům než výrobě hedvábí. Koupila jsem si je nejdřív sušené od nějakého českého výrobce a jsou skvěle sladké, výborné jen tak do jogurtu. Koncem léta se mi poštěstilo ochutnat i čerstvé černé moruše, ovšem oproti sušeným to byly takové jakoby jemné nevýrazné silně barvící ostružiny. Nejdříve mi přišly poněkud "o ničem", ale pak jsem jim stejně přišla na chuť a snědla na posezení celou misku a už se těším opět na jejich sezonu. Je milé, že jsou i docela dost zdravé kvůli obsahu železa, vitamínu C a antioxidantů.

Morušové plody jsou zajímavé čerstvé a skvělé jako sušené. Dozrávají na stromku postupně. (Zdroj obrázků: http://moruse.webnode.cz, http://www.bipo.sk/, http://www.prodejstromku.cz/)

Moruše jsou docela velké a vysoké stromy, ale díky jejich velmi dobré regeneraci se s nimi dají dělat různé divy a můžete si koupit moruše převislé, moruše typu globulosa, ale také si můžete z malých sazenic zapěstovat živý plot, dříve se z nich (asi střihem) nějak zapěstovávaly keře a zákrsky. Pan Pátek již v roce 1869 ve své knížce zevrubně popisuje (strana 13), jak se z moruší má dělat přímo zaplétaný živý plot, který se potom stříhá a listy (jak jinak) krmí malí hmyzí výrobci hedvábí. Jen nevím, jak moc keře po výrazném střihu vlastně plodí. V Itálii asi mají několik morušových stromů, které řežou jako hlavaté vrby.

Mořuše se dají koupit i v převislém tvaru (Pendula) nebo zakrslém kulatém tvaru (Globulosa). Zdroj obrázků: http://www.prodejstromku.cz/ a http://www.prodejstromku.cz/.

A proč píšu, že je  moruše ospalá? Protože se na jaře zazelená jako jedna z posledních někdy v květnu, ty ospalejší dokonce až v červnu, kdy už si spousta majitelů bude myslet, že strom uschl nebo zmrzl. Jednoduše si dávají na čas, takže živý plot z moruší na jaře zahradu tolik neschová. Jinak jsou moruše na pěstování tak středně náročné, potřebují slunce pro vyzrání plodů a nějakou ochranu před severním větrem. S půdou to mají zajímavé, v příliš dobré půdě hrozí, že porostou moc rychle, dřevo správně nevyzraje a při silnější zimě vymrznou. V okrajových oblastech by tedy měla být trochu horší půda spíše výhodou. Prý jim ale vadí jílovitá a příliš kamenitá půda. Měly by být samosprašné, takže by do zahrady měl stačit jeden stromek, na některých diskusích se však o samosprašnosti polemizuje a je několik lidí, kterým moruše ne a ne plodit.

U moruší se obvykle uvádí, že není vhodné je vysazovat blízko cest a posezení, protože zralé plody padají na zem, rozprsknou se o dlažbu a obarví všechno kolem. A barví opravdu pěkně. Také prý nemají moruše rády cizí kořeny ve své kořenové soustavě, takže by se neměly vysazovat moc blízko jiným stromům. Já tu naši mám dost blízko lísek, uvidím, jestli jejich přítomnost snese nebo ne.

Přirozeně roste morušovník jako velký krásný strom.
(Zdroj obrázku: http://www.sxc.hu/)

Další informace o moruších:
http://www.ekozahrady.com/moruse.htm
http://zelovoc.alteon.sk/cz/ovoce/moruse/89/
http://www.mlsnijazykove.cz/2012/07/moruse-ja.html 
http://www.darius.cz/archeus/B_moruse.html
http://kramerius.nkp.cz/ (nutnost instalovat plugin pro prohlížení knihy)