(Zdroj obrázku: http://seedsforgreenroofs.blogspot.cz/)

Mučenka pletní (Passiflora incarnata)

Mučenka pletní v celé své kráse. (Zdroj obrázku: http://www.sbs.utexas.edu/)

• někdy se jí také říká "opletní" a někdy na stránkách najdete jiné, které se za ni nesprávně vydávají, je dobré si vždy ověřovat latinský název,
• je to popínavka, jejíž nadzemní část každý rok odumře, přezimují jen kořeny a na jaře vyraší znovu maximálně do výšky 6 metrů, kvete v červenci,
• měla by být mrazuvzdorná do -20 °C, ale jistější je ji na zimu přikrýt slámou a větvičkami,
• libuje si na slunném chráněném místě (u zdi domu) a v létě má ráda dostatek vlhkosti,
• plody jsou jedlé, abyste se jich ale dočkali, potřebujete další mučenku (je cizosprašná), něco, co ji zvládne opylovat, a hodně slunečných dnů.

• hodně kamenů, nejlépe lomené, aby se z nich dobře spirála skládala; případně cihly, staré dlaždice, kostky (inspirace v Pinterestu);
• kartony, nejlépe nepotištěné a bez plastových nálepek a bez izolepy;
• dřevo do základů spirály, nejlépe různé větve, špalíky, i odřezky neošetřených desek. Není úplně vhodné použít jedovaté jehličnany, viz dotaz v poradně institutu Veronica;
• kamínky - ty ošklivější ještě do základů jako drenáž, hezké nejlépe na zamulčování povrchu;
• hodně hlíny, protože každá alespoň trochu větší spirála spolkne několik plných koleček hlíny;
• nádobu nebo fólii na mini jezírko.

My jsme perfektní kameny získali od známých z vesnice, kteří stavěli na hodně kamenitém pozemku a potřebovali se jich zbavit. Trochu náročnější bylo dostat je na náš pozemek, naštěstí táta přivezl vozík a odvezli jsme si pět vleček, které sotva stačí na spirály, hadník a minizídečku. Kartony jsme získali od příbuzných, kteří si vybavovali dům nábytkem z Ikey, izolepu jsem z nich strhla, mám množství, které pokryje i potřebu hadníku. Dřevo mi zajistil táta, menší větve ze stříhání stromů, větší špalíky ze svých zásob dřeva na topení, použili jsme také pár odřezků desek, které zbyly z tvorby kompostéru. Část potřeby hlíny pokryly drny z vyhloubených děr na minijezírka, zbylou jsme již měli na pozemku dovezenou od sousedů, stejně jako šterk a kamínky. Pro minijezírka jsme koupili kus kaučukové jezírkové fólie.

Půdu jsme pokladli kartony a zhruba naměřili, kam až bude spirála zasahovat. Rozhodně po zkušenosti nedoporučuji dávat kartony i pod kameny, spirála  je pak méně stabilní.

Naše dvě spirály jsme zhruba naměřili a umístili tak, aby byly ve stejné vzdálenosti od plotu a symetrické. Naspod jsme umístili kartony jen tak plošně a ledabyle, a to nebyl ideální nápad. Kameny položené na kartonech nebyly tak stabilní a část kamenů jsme museli přeskládávat. Doporučuji spíše systém z návodu odkazovaného výše.
Spirálu jsme rozhodně nedělali celou v jeden den, spíše tak postupně, co šlo a na co byl čas. Například takovou díru na jezírko je nejlepší vykopat ještě dokud je půda vlhká. Kameny jsme si sestavili do spirály, aniž bychom ještě přidávali hlínu. Chtěli jsme, aby byla stavba sama o sobě stabilní.

Základ spirál jsme sestavili tak, aby byl sám o sobě stabilní. Do spirály jsme potom naházeli větvičky, drny, dřevo a menší kameny a trochu štěrku (fotodokumentaci uložení dřev jsem nestihla).

Dřevo a větve jsme přidali kvůli udržování vlhkosti. Dřeva ji do sebe nasají a poskytnou do okolí, aniž by při tom měly rostliny kořeny ve vodě. Kamínky a štěrk naopak slouží jako drenáž. Nejvíce práce potom dalo zasypat vnitřek spirály hlínou a upěchovat ji tak, aby se dostala i do mezer mezi kameny a větvemi. Prolili jsme hlínu vodou a nechali, aby si týden ještě "sedla".

Zasypání prostoru mezi kameny hlínou dalo nejvíce zabrat.

Sazenic bylinek jsme měli jen několik, vše ostatní jsme vyseli ze semínek. Vlevo jsou bylinky ještě bez mulče, vpravo již z druhé spirály s kamínkovým mulčem.

Ta ošklivá modrá látka vlevo je zbytek po mém starém bavlněném tričku. Měl by sloužit jako závlaha petrželky z jezírka. Vpravo už je jezírko napuštěné, s hlínou okolo, ještě k němu přišly kameny a větve jako výlezy pro živočichy.

Osobně si nemyslím, že by na ekozahradě na slimáky stačil párek ježků, jedna ropucha z jezírka a kanibalismus hlemýžďů.

Takže jsem se podívala trochu blíže na různé tipy z internetu, jak se slimáky zatočit:

Kachna "indický běžec" (zdroj obrázku: wikipedia.org)

Celkem funkční tipy na zneškodnění slimáků:

• Dobře slimáky odstraní kachna s komerčním názvem "indický běžec", jen potřebuje žít v hejnech, vyžaduje péči, krmení a na malé zahradě pro ně není místo.
• Parazitické hlístice pro slimákům jsou oblíbené a podle reakcí v diskusích celkem účinné. Nevýhodou je vyšší cena a nutnost včasného zásahu (nejlépe zabírají na mladé jedince). Akorát při velkém suchu a jílovité půdě se hlístice pořádně ke slimákům nedostanou. Pozor, abyste si opravdu koupili hlístice na slimáky a ne hlístice na smutnice či lalokonosce. Pěkným tipem je jet se sousedem napůl.
• Pokud se rozhodnete pro nekonečné a pracné sbírání slimáků, tak místo hubení můžete zkusit tip z knihy Heleny Vlašínové Zdravá zahrada, kdy slimáky donesete na kompost a necháte je tam pěkně rozkládat zbytky z kuchyně, trávu atd. a vlastně je tak zaměstnáte ve svůj prospěch. Jen nevím, jak zařídit, aby z kompostu náhodou neutekli zpět do zahrady. Ale podle tohoto příspěvku prý neutíkají.
• Ferramol se uvádí jako biologická cesta ničení slimáků, obsahuje přírodní látku fosforečnan železitý. Výrobce tvrdí, že neškodí domácím zvířatům, lidé v diskusích uvádějí případy otrav psů jen opravdu výjimečně. Ale ne vždy funguje a ne vždy jej slimáci sní, viz příspěvek.
• Pěstujte zeleninu ve vyvýšených záhonech nebo klaďte slimákům fyzické překážky: plechová ohrádka s ohnutím, měděné obložení záhonu (kovy jsou prý pro slimáky jedovaté), lepicí pásky. Akorát vodní příkop nejspíš nefunguje, přežijí i ve vodě. Tipem z diskuse je použití lávové drtě, která se používá jako mulčovací materiál a slimákům její drsný povrch vadí. Je poněkud dražší, ale vydrží dlouho.

Použití mědi proti slimákům mne překvapilo, v zahraničí na to mají přímo síťky a pásky, které nejsou ani tak drahé, když uvážíte, že by to mělo vydržet hodně dlouho. (zdroj obrázků: http://www.garden.org/ a http://www.gardenexpress.com.au/)

Nedoporučované tipy pro přírodní zahrady:

• Nadrcené uhlí, piliny, písek, lógr z kávy, drcené skořápky fungují pouze částečně a pouze za sucha.

  Lze využít slimáčí slabost pro melouny či pivo. Ale přilákáte je i z okolních zahrad. (zdroj obrázku: blog.oregonlive.com)

  Například drcené skořápky byste museli shromažďovat už od ledna, aby postačily na ohraničení záhonku. Jehličí nefunguje a jen si překyselíte půdu.
• Pivní a melounové pasti sice fungují, ale bohužel k vám lákají slimáky ze všech okolních zahrad, takže utrácíte peníze, abyste likvidovali slimáky z celé ulice.
• Chemie (především Vanish) nevydrží ve vlhku a ztrácí účinnost, otráví domácí zvířata (především psům chutná, otravy jsou časté), ale i ježky, ještěrky  a další tvory, je nebezpečný i pro člověka. Někteří lidé z diskusí ji označují za příčinu přemnožení slimáků, protože mnozí Vanish v zahradách používají a zabíjejí tím i přirozené škůdce slimáků (já tento názor rozhodně sdílím). Pokud se Vanish dostane do půdy a do zeleniny, může to prý poškodit člověku játra a ledviny.
• Sůl je na zabíjení slimáků naprosto nevhodná, protože zbytečně zasoluje půdu a potom na ní těžko něco poroste. Pokud slimáky solíte v kýblu a potom tekutinu vylejete na kompost, zasolíte si kompost a ničíte jej.
• Pravidelné kosení trávy nakrátko někomu pomáhá, někomu spíše ne (příspěvek). U nás na zahradě slimáci jedí jedlý trávník a k jahodám se zatím ani nedostali. Ale je jich tam zatím opravdu jen pár (jen desítky, ostatní mi radí, ať si je hýčkám, protože takové malé množství je spíše rarita). Nezatracujte prosím sousedy, kteří nekosí tak často. V nakrátko střiženém trávníku se slimáci nezastaví a co nejrychleji míří schovat se do zeleninového záhonu.

Prevence:

• nezalévat večer, nezalévat moc pravidelně (rostliny jsou zhýčkané a slimákům je hej ve vlhkém prostředí),
• nerýt tolik, slimákům prý totiž vyhovuje přístup k hlíně, velké hroudy a odkrytá půda,
• vysazovat vybrané rostliny, které prý slimákům nevoní, například šalvěj, měsíček, lichořeřišnici, řeřichu či česnek. Ale odpuzují pouze částečně, z diskusí vyplývá, že se kolikrát pustí i právě do těchto rostlin.
• podle knihy Zahrada jako mikrokosmos by mulč ze zavadlých rostlin (asi třeba kostival, či pokosená tráva) měl být výhodou a prevencí, protože slimáci mají raději zavadlé rostliny a pustí se do mulče spíše než do zeleniny. Otázkou je, jestli se při takovém snadném přísunu potravy příliš nenamnoží, k tomu však již autor nic nepíše.