Na úvod, kosiště je ta dřevěná část, která drží samotnou kosu. Někteří si ji vyrábějí sami přímo na míru a pak se jim kosí náramně. Já jsem si kosu objednala a teď při kosení zjišťuji, že se hrbím, takže jsem se začetla do toho, jak má vlastně kosiště správně vypadat.
Ideální byl tento článek: Biomechanika ručního sečení, kde je dole půvabný nákres človíčka s kosou, který dá i laikovi základní představu, jak má být kosiště velké. Překreslila jsem si to na fotku níže a poněkud zjednodušila:Obrázek jednoduše ukazuje, že mám malé kosiště. A tím pádem se hrbím. Potřebovala bych velikost kosy, jako je načrtnutá úplně vlevo. (Je to nakreslené schéma z fotky.) |
(zdroj obrázku: http://www.sports-injury-info.com/) |
Vyčnívající kost kyčelního kloubu – Trochanter – podle kterého se určuje madlo kosy, je hezky vidět na obrázku vpravo. Na těle se hledá trochu hůře než horní výčnělek pánve. A také je potřeba si velikost kosy zkoušet v obuvi, ve které budete obvykle kosit.
Profíci si ještě obvykle rozhodnou, zda potřebují kosu polní nebo zastřihávací a podle toho si velikost upraví. Ale to už je pěkně popsáno ve výše odkazovaném článku.
Vzdálenost mezi jednotlivými madly by měla být na šířku od lokte po natažený prostředníček. Podle mne je pro laika či začátečníka dobré, když na kose stále ještě 5–10 cm zbyde, aby si mohl přesunutím madla udělat ze zastřihávací kosy tu polní pro kosení "bez překážek". To, jestli člověku bude vyhovovat "polní kosa" nebo "zastřihávací kosa" asi zjistí až časem a je dobré, když na kosišti zůstane možnost jej upravit do jedné nebo druhé polohy.
Vzdálenost mezi madly by měla být na šířku "lokte", vhodnější ale je mít ještě prostor 5–10 cm pro seřízení na polní kosu. |
Už si objednávám správnou velikost kosiště a řeším to s prodejcem, který mi zatím vychází maximálně vstříc. Možná se za pár let budu poohlížet i po výrobě kosiště na míru, tak jak to potom dělají profíci.
Žádné komentáře:
Okomentovat