Stavba našich bylinkových spirál

Při stavbě našich dvou bylinkových spirál jsme se nejvíce inspirovali obrazovým návodem nadšených zahradníků z Plzně: Návrh a realizace přírodní zahrady v podhůří Šumavy.

Samotné stavbě spirály předchází docela složité období shánění materiálů, protože na spirálu je obvykle potřeba:

• hodně kamenů, nejlépe lomené, aby se z nich dobře spirála skládala; případně cihly, staré dlaždice, kostky (inspirace v Pinterestu);
• kartony, nejlépe nepotištěné a bez plastových nálepek a bez izolepy;
• dřevo do základů spirály, nejlépe různé větve, špalíky, i odřezky neošetřených desek. Není úplně vhodné použít jedovaté jehličnany, viz dotaz v poradně institutu Veronica;
• kamínky - ty ošklivější ještě do základů jako drenáž, hezké nejlépe na zamulčování povrchu;
• hodně hlíny, protože každá alespoň trochu větší spirála spolkne několik plných koleček hlíny;
• nádobu nebo fólii na mini jezírko.

My jsme perfektní kameny získali od známých z vesnice, kteří stavěli na hodně kamenitém pozemku a potřebovali se jich zbavit. Trochu náročnější bylo dostat je na náš pozemek, naštěstí táta přivezl vozík a odvezli jsme si pět vleček, které sotva stačí na spirály, hadník a minizídečku. Kartony jsme získali od příbuzných, kteří si vybavovali dům nábytkem z Ikey, izolepu jsem z nich strhla, mám množství, které pokryje i potřebu hadníku. Dřevo mi zajistil táta, menší větve ze stříhání stromů, větší špalíky ze svých zásob dřeva na topení, použili jsme také pár odřezků desek, které zbyly z tvorby kompostéru. Část potřeby hlíny pokryly drny z vyhloubených děr na minijezírka, zbylou jsme již měli na pozemku dovezenou od sousedů, stejně jako šterk a kamínky. Pro minijezírka jsme koupili kus kaučukové jezírkové fólie.

Půdu jsme pokladli kartony a zhruba naměřili, kam až bude spirála zasahovat. Rozhodně po zkušenosti nedoporučuji dávat kartony i pod kameny, spirála  je pak méně stabilní.

Naše dvě spirály jsme zhruba naměřili a umístili tak, aby byly ve stejné vzdálenosti od plotu a symetrické. Naspod jsme umístili kartony jen tak plošně a ledabyle, a to nebyl ideální nápad. Kameny položené na kartonech nebyly tak stabilní a část kamenů jsme museli přeskládávat. Doporučuji spíše systém z návodu odkazovaného výše.
Spirálu jsme rozhodně nedělali celou v jeden den, spíše tak postupně, co šlo a na co byl čas. Například takovou díru na jezírko je nejlepší vykopat ještě dokud je půda vlhká. Kameny jsme si sestavili do spirály, aniž bychom ještě přidávali hlínu. Chtěli jsme, aby byla stavba sama o sobě stabilní.

Základ spirál jsme sestavili tak, aby byl sám o sobě stabilní. Do spirály jsme potom naházeli větvičky, drny, dřevo a menší kameny a trochu štěrku (fotodokumentaci uložení dřev jsem nestihla).

Dřevo a větve jsme přidali kvůli udržování vlhkosti. Dřeva ji do sebe nasají a poskytnou do okolí, aniž by při tom měly rostliny kořeny ve vodě. Kamínky a štěrk naopak slouží jako drenáž. Nejvíce práce potom dalo zasypat vnitřek spirály hlínou a upěchovat ji tak, aby se dostala i do mezer mezi kameny a větvemi. Prolili jsme hlínu vodou a nechali, aby si týden ještě "sedla".

Zasypání prostoru mezi kameny hlínou dalo nejvíce zabrat.

Samotné bylinky jsme měli částí ze semen, částí zakoupené sazenice netypických druhů od Krulichů. S výsevem semen jsme počkali, až bude po "zmrzlých", sazenice jsme sázeli neplánovaně za deště, uvidíme, jak se v následujících slunných dnech ujmou bez našeho zalévání. Bylinky jsme zamulčovali kamínky, které zbyly sousedům po stavbě domu. Myslím, že pro bylinky jsou kameny jako mulč vhodnější než například sláma či tráva, kromě zadržení odparu vody jim akumulují teplo a prohřívají potom vzduch. (Doplněno po letech: kamínky jsou fajn, ale jen v případě, že se do spirály nedostane pýr...) 

Sazenic bylinek jsme měli jen několik, vše ostatní jsme vyseli ze semínek. Vlevo jsou bylinky ještě bez mulče, vpravo již z druhé spirály s kamínkovým mulčem.

Na tvorbu minijezírka jsme si vyčlenili celé odpoledne a bylo to dobře. I když je malé, stejně dalo zabrat. Díru jsme vykopali zavčas, když byla  půda hodně vlhká, takže potom jen stačilo rozprostřít kaučukovou fólii. Vybrali jsme si raději kaučuk než PVC, protože mně osobně z těch dvou přijde jako více přírodní a vhodnější. Zkusili jsme také zavlažovací tip z časopisu Klíčová dírka 4/2004 (ke stažení na stránce http://www.permakulturacs.cz/). Do jezírka jsme dali trochu hlíny a trochu koupeného substrátu pro jezírka, musím říct, že to zatím vypadá spíš jako bahniště. Rozesela jsem do "příbřežních" zón semena potočnice a doufám, že brzy vzdejdou. Druhé jezírko bude s vodní mátou, na to si ale musíme najít nějaké další dlouhé odpoledne.

Ta ošklivá modrá látka vlevo je zbytek po mém starém bavlněném tričku. Měl by sloužit jako závlaha petrželky z jezírka. Vpravo už je jezírko napuštěné, s hlínou okolo, ještě k němu přišly kameny a větve jako výlezy pro živočichy.