O knížce Léčivé rostliny od pana Jedličky a Zejbrlíka

Druhá starodávná knížka pana Jedličky pojednává o léčivkách, které u nás rostou. Tak jako ostatní knihy pana Jedličky, i tuto jsem získala od své milé tetičky. Původně ale knížky patřily řadovým sestrám dominikánkám, které v mé rodné vesnici působily. Byly to milé veselé dámy, které vždycky uměly poradit či vykouzlit člověku úsměv na tváři. Jedna z nich, sestra Vavřína Vacková nejspíše právě s těmito knížkami chodívala po lesích a sbírala jedlé plody, léčivky a houby. Svědčí o tom mnohé její poznámky tužkou na stránkách knížek.

Knížka o léčivých rostlinách je opět v takové správné kapesní velikosti. Kromě úvodu (s upozorněním na vyhlášky, jedovatost i fakt, že nemáte posílat sbírat byliny děti) obsahuje také skvělý kalendář sběru léčivek. Tohle mi v ostatních knihách o léčivkách vždycky chybělo. Tady je přehledně na každý měsíc informace, jaký kořen, list nebo květ můžete sbírat. Mám pocit, že dříve nad zpracováním knih lidé mnohem více přemýšleli.

Obrazová část s kresbami pana Zejbrlíka je tentokrát z půlky jen černobílá, což je škoda. Kdyby byly všechny obrázky krásně barevné, byla by knížka o to půvabnější. Opět oceňuji některé prázdné stránky u obrázků jako ideální místo na vlastní poznámky.

Popisná část hezky představuje každou bylinku, její vzhled i to, jak ji správně usušit. A samozřejmě nechybí popis použití, tedy co daná bylinka léčí, nebo na co všechno se dá použít. Trochu mne pobavilo, že například andělika větší se má používat při chronické otravě nikotinem a alkoholem a například listy jahodníku obecného často lidé používali jako náhražku čínského čaje. A kontryhelem s ranní rosou si ženy umývaly obličej, aby se zbavily pih. V odvaru z mydlice lékařské se pro změnu praly krajky a hedvábí, protože klasické mýdlo jim "porušovalo barvy".

Myslím, že tato knížka bude v antikvariátech dobrým úlovkem pro čtenáře, kteří se nespokojí s klasickým postupem "když nezaberou léky, zajdu si do lékárny pro nějaký bylinkový čaj". Díky této knížce si můžou bylinky zkusit sami nasbírat (případně vypěstovat) a usušit, knížka se vejde do kapsy. Ostatní na ní možná akorát ocení pěkné obrázky a děti z těch kreseb mohou třeba poznávat květiny na jarní procházce lesem.