Koberec, který dám na hadník. Zatím je ještě hezky čistý, to mu dlouho nezůstane.

Pro pěstování vinné révy u nás na kopci jsem se rozhodla už v zimě. A trochu mne při pohledu na moje sazeničky pobavila informace z knih o tom, jak mám hned první rok prý vyvést a vyvázat révu do výšky 1 metru. To se ale těžko dělá, když moje sazeničky mají maximálně 30 cm.
Důvod tuším, nijak jsem půdu nehnojila a nepřipravila, jak pravila většina článků. Pouze jsem přidala "houbičky" pro mykorhizu a v suchu révu občas zalévala.  Jestli se mi to vyplatí, to těžko říct, zatím je však réva zdravá, bez škůdců a přežila celkem dobře i ta letní vedra.
Vlastně mi tím zbylo ještě hodně času na plánování, jaké vedení pro révu zvolím. Prvně mi všechna ta vedení a teorie o révě přišla hodně složitá, ale už mám pocit, že jsem se těmi pravidly a poučkami prokousala natolik, abych to mohla zkoušet v laické rovině po svém.

Vinná réva je ve své podstatě popínavka a kdyby si mohla vybrat, bude se nejspíš klasicky plazit po nějakém stromě lužních lesů, tak jako původní planý druh révy lesní (Vitis vinifera). Toho lidé už od dávných civilizací využívají, staví pro sazeničky dřevěné opory místo stromů a střihem je na ně tvarují tak, aby měli co největší a nejlepší kvalitní úrodu. A protože každý kraj jiný mrav, lze najít nespočet různých vedení révy. Obvykle se jmenují například podle oblasti, pro kterou byly typické, či podle tvaru.

Následují vedení vinné révy, která mne zaujala na obrázcích. Přiznávám, že někdy nemám vůbec představu, jak se do takových tvarů ta réva dostane.

Vedení po stromech a sloupech (Arbustum)
Toto vedení nejspíš nadchne opravdu zanícené ekozahradníky. Révu jednoduše necháte "přirozeně" pnout po nějakém ovocném stromě, starém kmeni či nevzhledném sloupu. Úroda bude asi dost mizivá a sem tam část horních výhonků vymrzne. Některým moderní odrůdám révy se to líbit nebude a na kmeni stromu, který příliš stíní, asi réva dostane nějaké choroby, protože obvykle vyžaduje hodně slunce. Výhodou ale je šetření místem. Toto je vhodný způsob jen pro opravdu odvážné experimentátory.

Po sloupech se obvykle nechává pnout jen okrasná réva, staré stromy v lese se zase líbí původním formám. (Zdroj obrázků: http://pinterest.com/ a http://www.vinetowinecircle.com/)

Vedení révy "jako strom" (asi Tratta dell Arbustum Gallicum)
Toto vedení jsem našla v jedné prezentaci, dvě sazenice jsou vyvedené hodně vysoko, v pomyslné koruně stromu rozdělené na celkem 4 "větve" a z těchto větví teprve visí pruty, na kterých jsou listy a plody. Ve výsledku to bude opravdu vypadat jako "révový strom". Díky dostatku starého dřeva (které se neřeže) by toto vedení nemuselo vymrzat.

Vlevo je nákres vedení révy "jako strom", vpravo ještě ukázka révy, která se pne po listnatém stromě. (Zdroj obrázků: prezentace pana dr. Sotoláře na MENDELU Brno a http://www.ermydesign.it/)

Nízká vedení révy vhodná jako plot předzahrádky (obvykle podle dr. Guyota)
Pokud potřebujete plotek předzahrádky jen čistě pro estetické účely, není od věci si místo obvyklých buxusů a podobných nejedlých rostlin zkusit zapěstovat vinnou révu do tvaru nízkého plotu. Obzvlášť pokud by takový plotek byl orientovaný na slunnou jižní stranu. Nevýhodou je častější vymrzání a náchylnost k plísním, do vyšších poloh to nebude to pravé ořechové. Jak si takové vedení zapěstovat velice pěkně popisuje Zahrádkář Jerome na stránce http://www.olivadesign.cz/ nahoře.

Ukázka vedení dle dr. Guyota a obrázek z klasické vinice na ukázku toho, jak půvabně může potom takový živý plot vypadat na podzim. (Zdroj obrázků: http://www.trhvin.cz/ a http://doctorschar.com/)

Vertiko jako obdoba sloupovitých stromů
K vedení Vertiko už lze najít docela dost diskusí a návodů a názorů. Je oblíbené v zahradách, protože se jedná o samostatné kůly, kolem kterých je réva jednoduše omotaná a složitě stříhaná tak, že jen šlahouny visí dolů. Pěstitelé si libují v tom, že nikde nemají zbytečné dráty a pokud dají kůly blízko sebe, tak v létě vznikne živý plot, ve kterém jsou ale na podzim stále dobře přístupné hrozny. Nebo takto pěstují révu jako "sloupovitý strom" někde v mezeře v zahradě, kde se jí daří. Vertiko je spíše vhodnější pro moštové odrůdy, protože stolní odrůdy prý nasazují kvalitní hrozny od čtvrtého očka, ale tady se stříhá na druhé očko (více v textu pana Jedličky).

Nákres vedení Vertiko a ukázka (Zdroj obrázků: http://www.trhvin.cz/ a http://www.ovine.cz/)

Pergoly a podloubí
Pergoly jsou na zahradách nejčastější formou pěstování vinné révy. V létě pěkně stíní, na podzim dávají při dobrém výběru (silně rostoucí) odrůdy plody a v zimě zbyde jen kostra, která propouští světlo. Révu lze s úspěchem použít ale i na podloubí, chodníčky a průchody. V Itálii jsem viděla i přístřešky na auto popnuté révou.

Podloubí a průchody stíněné vinnou révou jsou asi nejvíce půvabné. (Zdroj obrázků: http://pinterest.com/, http://pinterest.com/, http://pinterest.com/ a http://www.daleysfruit.com.au/)

U nás na zahradě asi zvolíme spíše polopergolový typ – pergolu Trentino. Trochu více ji zvedneme a zkosíme, zakulatíme půdorys do půlkruhu a pod ni dáme lavičku nebo lehátka. "Kmeny" révy podsadíme levandulí a měsíčkem zahradním.

Takto obvykle vypadá pergola typu Trentino. (Zdroj obrázku: prezentace pana dr. Sotoláře na MENDELU Brno)

Kromě různých zahradních úspěchů sem do blogu patří i shrnutí mých neúspěchů. To abych se poučila pro příště:

Nevím, jak to dělá, ale vždy když koukám na jeho sytě oranžové květy, tak se usmívám. Asi to bude tou barvou nebo tím, že kvete především na slunci za krásných teplých letních dnů. Jako malá jsem ale měsíček lékařský (Calendula officinalis) příliš v lásce neměla. Sbírala jsem jej na zahradě pro moji mámu a z lepkavých zelených částí jsem měla ulepené ruce, navíc mi moc nevoněl. Máma z něj vyráběla domácí měsíčkovou mast, která pak byla základem domácí lékárničky. A ta mast mi taky zrovna nevoněla, byť účinná rozhodně byla.

Ale dost vzpomínek, nakonec jsem si jej taky do naší zahrady vysadila. Vlastně se bez něj neobejde snad žádná pořádná ekozahrada, protože měsíček je základní přírodní zbraň proti háďátkům, sviluškám a škodlivému hmyzu (prý dokáže odpuzovat i housenky a mravence, drátovce, zrnokazy). Jednoduše jej vysadíte k rostlinám, které chcete chránit. Nejčastěji je ozdobou zeleninových záhonů, patří do zeleninové polykultury i do bylinkové spirály. Je také žádaným společníkem vinné révy, jahod i brambor, hrachu a okurek.

Musím říct, že se velmi dobře pěstuje. Ze semen jsem jej vysela pozdě a navíc jsem neměla možnost semena zalévat. V bylinkové spirále ale velmi dobře vzešel, jinde byl bohužel utlačen a zastíněn plevelem. Když jsem měla semínka v ruce, pochopila jsem, odkud asi pochází název "měsíček", jsou to totiž pěkné zahnuté srpky, takové jsem ještě neviděla. Protože je to letnička, je potřeba každoroční výsev. Obvykle ale postačí nechat několik květů "dozrát", posbírat semínka a rozeset, kam je potřeba. Nebo to nechat na přírodě samotné. Vždy ale vyžaduje slunné místo a trochu prostoru. Když jej vysejete moc nahusto, tak může plesnivět a také je jej nejspíš napadnou i mšice. Některé články tvrdí, že vyčerpává půdu, když je pořád na stejném místě – to hodlám vyzkoušet na bylinkové spirále a uvidím. Když bude nejhůř, tak mu tam každé jaro přidám kompost.

Nahoře vlevo jsou semínka tak, jak jsem je viděla já, když jsem je koupila. A další obrázky jsou z Wikimedia Commons, na vlastní fotky semínek si ještě musím počkat, než dozrají. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/ a https://commons.wikimedia.org/)

Proč se ale vyplatí měsíček vlastně pěstovat? Může se stát levným a účinným základem domácí lékárničky a možná nahradí i některé kosmetické přípravky:

Obrázky:
1) Madelon Wijnbergen,  http://www.freeimages.com/photo/orange-flower-1349401
2) By Wildfeuer (Own work (own photo)) [GFDL (http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html), CC-BY-SA-3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/)], via Wikimedia Commons
3) By Wildfeuer (Own work (own photo)) [GFDL (http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html), CC-BY-SA-3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/)], via Wikimedia Commons
4) By H. Zell (Own work) [GFDL (http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html) or CC BY-SA 3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0)], via Wikimedia Commons
5) Albert Mondor, Canalvie, http://www.canalvie.com/maison/cour-et-jardin/articles-cour-et-jardin/l-entretien-des-annuelles-en-contenant-1.1178406
6) Klára Hadašová, Měsíček lékařský, http://conovehonakopci.cz/?p=3519
7) Mrs. Homegrown, Harvesting and Drying Calendula http://www.rootsimple.com/2011/03/harvesting-and-drying-calendula/
8) Kate Pickle, Eat What Your Grow – Spring Salad with Balsamic Dressing, http://picklebums.com/pring-salad-with-balsamic-dressing/

V těchto parných dnech samozřejmě také zaléváme a zaléváme. Vodou z vodovodu od sousedů, jinou zatím nemáme. A právě proto jsem si sem poznačila všechny chytré tipy k zalévání zahrady, abychom nakonec ke kytičce za 30 Kč nenalili vodu za stovku a nic z toho. S vodou se musí zacházet rozumně.

Spousta "chytrých" článků na internetu hned začne lidem vnucovat automatický systém zavlažování. Ten nechci ani náhodou, ani kdyby mi jej někdo dal zadarmo. Pevně doufám, že zahrada bude brzy soběstačná a poradí si v suchém létu, když budeme na dovolené. Automatický závlahový systém by ji zbytečně zhýčkal a udělal více škody než užitku. To už bych raději vyzkoušela spíš zavlažování hliněnou nádobou, byť toho o této metodě zatím moc nevím.