Co se nepovedlo...

Kromě různých zahradních úspěchů sem do blogu patří i shrnutí mých neúspěchů. To abych se poučila pro příště:

• mulč versus pořádný mulč – na podzim jsem měla jen pár balíků slámy a tak jsem mulčovala jen celkem slabou vrstvou. A hned na jaře jsem viděla, že byla občas v mezerách vidět i holá půda a samozřejmě tím slabým mulčem prorůstaly i plevely, které jsem musela vyplet. Narychlo jsem ještě sehnala balíky slámy a pak co nejdříve mulčovala trávou. Kdybych už od začátku mulčovala pořádně i se spodní vrstvou z kartonů, ušetřila bych si následně práci.

Slabá vrstva slámy z podzimu nestačila a tak jsme ještě museli od jara několikrát mulčovat trávou.

• semena úrazníku přišla vniveč –  vůbec nevzešla. Zasela jsem je na čistou holou velmi osluněnou půdu, která byla lehce z kopce a silné deště semínka splavily. Ta, co zůstala, pak nebyla pravidelně zalévána a to byl asi důvod, proč nevzešla. Brzy na místě vyklíčil akorát plevel. Další pokus tedy bude následovat, až budu vědět, že na zahradu pojedeme častěji a budu o semínka víc pečovat.
• jsem bez fialek – taktéž vůbec nevzešly, protože na pozemku bylo hodně sucho a stromy ještě nedělají takový stín, aby se fialkám vytvořilo vhodné ideální prostředí. Opět budu set semínka v další pokusech, jakmile se trochu rozvětví stromy a utvoří stín.
• zmrzlá hrušeň Williamsova – oběma mým hrušním se bohužel nedařilo. Sazenice Williamsovy červené byla už od prodejce na podzim sestřižená a to byl podle mne zásadní problém. Přes zimu od těch střihů zčernala a ani moje ostříhání černých částí na jaře ji nezachránilo a bohužel nevzešla. Navíc jsem pak zjistila, že některým "williamska" stejně vymrzá, byť mne prodejce i pár lidí v diskusi ubezpečovalo, že by tu naši nadmořskou výšku měla bez problémů zvládat. Asi to už s ní zkoušet nebudu a bude mi tedy v zahradě chybět stará odrůda hrušně, kterou jsem chtěla mít. 
• Dicolor mi zničili škůdci – moje druhá hrušeň, Dicolor, od jiného prodejce mi také přišla na podzim již zastřižená. Naštěstí střih přežila, listy vyrašily,  ale hned na jaře se do nich pustil vlnovník hrušňový a napadl úplně všechny listy. Prý to stromek musel mít už ze školky. A aby toho nebylo málo, tak na takto oslabený stromek mravenci donesli mšice a nestihla jsem zavčas zareagovat (přišla jsem na to pozdě). Stromek to tedy nepřežil, ale budu to s ním zkoušet znova (velmi nám tyto hrušky chutnají). Jen si od prodejce vyžádám, aby mi zaslal sazenici nezastřiženou a na jaře budu hlídat škůdce.

Takhle vypadá vlnovník hrušňový na velkých listech. Nám na jaře ty malé lístky pokryl téměř celé, škoda, že se mi fotografie "našeho" vlnovníku nezaostřily. Dala jsem sem tedy ty z internetu. (Zdroj obrázků: http://tilia.zf.mendelu.cz/ a http://www.agromanual.cz/)

• jsem bez lesních jahod – předpěstovávala jsem se s nimi doma, pak je zasadila do zahrady, ale bohužel nepřežily letošní velmi suché a slunné léto, kdy jsme jezdili zalévat jen jednou za čas. Uschly. Zkusím to opět příští rok, jen tentokrát zkusím prostě jen vyset semínka přímo do půdy, jako experiment, a uvidím.
• poštolka na bidýlko kašle – poštolka připravené bidýlko prý nevyužívá (dle hlášení od mých sousedů). Asi to bude tím, že majitel okolních pozemků je nenechal posekat a poštolka nemá možnost v 1,5 metr vysokém plevelnatém porostu nic chytit a tak tam ani nelétá.
• místo vysněné hlošiny Ebbingeovy mám dřišťál Jůliin – když jsem si vybírala rostliny pro stálezelený nejedovatý živý plot, chtěla jsem tu hlošinu. Ale nakonec mi lidé v diskusi a několik prodejců poradilo, že podmínky na našem pozemku vážně nezvládne a budou to vyhozené peníze. Zvolila jsem tedy pichlavý dřišťál Jůliin a uvidím, jak se mu bude dařit.
• neviditelná květnatá louka – louku jsme vyseli, ale zatím ji opravdu není vidět. Mohu jen doufat, že se zatím tvoří kořínky, jak se psalo v návodu. Ale mám obavu, jestli tam ta louka vůbec bude, nestíhali jsme ji totiž častěji kosit a plevel hodně převládal. Snad luční semínka neudusil, to se uvidí.
• podsazení ovocných stromů – mladé sazenice stromků se mi podsadit nepodařilo. Fazole ani lichořeřišnice či měsíček pod stromky nevzešly, sela jsem je totiž na okraj mulčovací vrstvy, ale tam je "udusil" plevel. Na jiných místech pozemku mi třeba hrášek i lichořeřišnice vzešly, ale ve velkých letních vedrech na větrném suchém pozemku uschly. Podsazovat stromky budu znovu až tak za dva roky, než se zahrada trochu usadí a než se postupně zbavíme plevelů.
• nestihla jsem semena jaterníku podléšky – mravenci v lese totiž byli rychlejší. Šla jsem po dvou týdnech na místa, kde jaterníky kvetly, ale po semenech už nebylo ani památky. Příští rok musím být rychlejší.