Tvorba našeho zarostlého jezírka

Jezírko jsme plánovali již téměř od začátku. Nejdřív jsme si mysleli, že jej reálně budete tvořit až tak za tři roky, pak mi ale došly dvě věci. Za prvé, na osázenou založenou zahradu se již těžko dostane nějaký bagřík, který nám na jezírko udělá díru do země. Za druhé, když bychom díru pro jezírko kopali až za několik let, nejspíš bychom přetínali kořeny blízkých stromků a keřů a to by jim mohlo škodit. Nezbývalo než se do tvorby jezírka pustit zavčas.

Díru na jezírko nám vykopal jeden milý bagrista už před rokem, skladovali jsme v něm plachty a kolečko:

Osázení jezírka jsem plánovala už v letošním zasněženém únoru. Nakonec nezbyl na jezírko téměř po celé léto čas a plastový výlisek 2,1m x 1,4m jsme objednávali až v půlce srpna. Manžel vyplnil dno díry pískem, který zbyl sousedům ze stavby, deskou písek urovnal a výlisek tam umístil. Napustil tam trochu vody a vodováhou budoucí jezírko rovnal. Potom jsme díru po 4 týdny postupně dohazovali prosetou hlínou bez kamínků nebo pískem, prolívali naházenou hlínu vodou a pomalu jezírko dopouštěli dešťovkou z retenční nádrže od sousedů. Podle mne bylo stěžejní dát té půdě dostatek času, postupně se nám lehce propadal jeden rožek, pak i druhý a v této fázi jej ještě šlo podsypat a pozvednout:

Den D nakonec přišel 7. září, kdy jsme jeli do Komořan pro vodní rostliny. Dopředu jsem se u nich e-mailem informovala o tom, do kdy lze (mé vybrané) vodní rostliny sázet, a naštěstí je bylo možné sázet až do půlky září. Na osázení nám vyšel snad poslední hezký letní den, takže nám nemrzly ruce ve studené vodě.

Vždycky jsem si myslela, že do jezírka má přijít taková ta jezírková hlína ze zahradních center. Taky jsme jednu dopředu koupili, ale chyba lávky. Správně se rostlinky většinou sadí přímo mezi kamínky, kačírek nebo písek, žádná speciální hlína. To pro mne bylo vlastně překvapením. Druhé překvapení přišlo, když nám paní z vodní zahrady řekla, že vodní rostliny před sázením musíme vymít od substrátu, ve kterém rostly a do kačírku mají přijít opravdu jen kořínky a minimum té hlíny.

Shora: do jezírka přišel kačírek a hezké kamínky od sousedů. Prustka i pomněnka bahenní již čekají na zasázení. A dole je vidět plán jezírka v praxi – rostliny jsou vyskládané v květináčcích po okrajích tam, kde se finálně budou sázet.

Nachystala jsem květináčky s rostlinami na jejich budoucí místa a rozmístila je tak po okrajích jezírka tak akorát. V kýblu jsme je s manželem vymývali a sázeli na budoucí místa. Akorát šípatky a lakušník dostaly normální zahradní zeminu (opravdu a vážně není potřeba ten drahý substrát ze zahradnictví), vsadili jsme je do zakoupených sázecích košů a zatížili tu hlínu kamínky. Tyto tři rostlinky jsou také zatím přechodně v nízké zóně a do hloubky půjdou až za pár týdnů, aby si nejprve zvykly. (Všechny tyto důležité informace nám poradila paní, co nám rostlinky prodávala).

Výsledné jezírko ještě manžel s tchánem "dozdobili" skalkou z kamenů a naším pařezem od mého táty. Deska na přecházení je zatím jen provizorní, budeme shánět pořádný kus dlouhého dřeva, aby se přes jezírko dalo dostat bezpečně. Stejně tak zatím ještě jezírku chybí zakroucená větev z lesa jako výlez pro živočichy, trocha "živé" hlíny z přírodního potoka, písečná ozdobná plážička na okraji, kosatcové minijezírko v pozadí, úrazníkový palouček vzadu v rožku a leknín, který budu  zkoušet pěstovat ze semen až příští jaro. Ale už teď vypadá jezírko báječně, nemyslíte? A to ještě vůbec není zarostlé, časem by se mělo podobat spíše zarostlým "osázeným kalužím", jejichž obrázky si sbírám na Pinterestu: Osázené kaluže.

V dnešních chladnějších a deštivých dnech některé lístky rostlinám lehce zhnědly či i lehounce zčernaly. Uvidím, jak bude vypadat jezírko na jaře a kolik rostlin přežije. Voda je ale zatím průzračně čistá a to tam nemáme absolutně žádný filtr ani nic takového. A hned po osázení, k našemu překvapení, přilétla na jezírko i taková hnědočervená vážka z dalekého okolí. Snad se tam bude pak živočichům líbit.

Doplněno po letech: Plastový výlisek vážně nebyl dobrý nápad. Pořád se propadal nějaký kraj a jezírko tím pádem nešlo napustit až po okraj a rostliny v okrajových zónách dost trpěly. Museli jsme jej kvůli tomu pravidelně dolévat vodou z retenční nádrže a i tak to rostlinám neprospívalo. Mnohem praktičtější je udělat si jezírko za pomoci jezírkové folie. My jsme to s plastovým výliskem vydrželi šest let, než jsme nakonec celé jezírko pracně a složitě rozebrali, výlisek prodali, a děláme jezírko právě za pomoci folie a s pozvolnějšími kraji.