My už jedny milé sousedy máme a druhého příjemného souseda snad brzy budeme mít. Vyhráli jsme to na plné čáře, protože se s našimi sousedy velmi dobře jedná a jsou hodně chápaví k naší přírodní zahradě či chcete-li ekozahradě. Ne každý však má takové štěstí jako my, proto jsem dohledala a sepsala několik tipů a rad.
V dnešní době jsou sice přírodní zahrady na vzestupu, ale stále je hodně lidí, kteří si přišli na vesnici splnit svůj sen o pěstěném anglickém trávníku a čisté, extrémně upravené zahradě s velkým bazénem. I oni mají právo si svůj sen nejen snít, ale i realizovat, takže byste je měli v první řadě respektovat a nevnucovat jim svoje názory a postupy, ať na ně pohlížíte jakkoliv. Ve většině případů se dá najít kompromis, jak vedle sebe mohou takové rozdílné zahrady existovat.
Pár vhodných tipů:
- Pokud plánujete vysadit maliny a ostružiny u obyčejného drátěného plotu, poptejte se nejdříve, jestli tam Váš soused taky třeba plánuje pěstovat to stejné. A pokud ne, dejte raději do země pod plot kus většího plechu či jiné fyzické zábrany, aby se k sousedovi maliny a ostružiny samovolně nešířily a on je nemusel nějak drasticky likvidovat. Na drátěný plot přidejte rašletový úplet, aby k němu nešly i šlahouny, zvláště ty s trny. Výhrou je samozřejmě zděný plot, pod ním by se rostlinky šířit neměly.
- Prorůstání pampelišek, jitrocele a dalších rostlinek, které mnozí považují spíše za plevely, pod drátěným plotem by také mohlo být v budoucnu sousedům nepříjemné. Možným řešením jsou drahé betonové podhraby, kterými však zatarasíte cestu na vaši zahradu třeba i takovým ježkům. O trochu lepším řešením je vyskládat pod plot kameny do drobné zídečky či alespoň vysypat pruh pod plotem různými kamínky. Nejen, že v nich mohou žít živočichové, ale lze je osázet i pěknými skalničkami, a zároveň nebude k sousedovi prorůstat něco, co by nechtěl.
- Pochlubte se jim svým osázeným jezírkem. Třeba, když uvidí, že v něm neplavou žádné larvy komárů, nebudou vám mít takové jezírko potom za zlé. A pokud se larvy náhodou objeví, řešte je, ať vaši sousedé nemusejí zažívat komáří nálety při každém grilování. Larvy se totiž do čerstvě osázeného jezírka, které ještě nemá nastolenou žádnou rovnováhu, dostat mohou. Nejvíce jich ale najdete spíše v kýblu, který zůstal neotočený a napršelo do něj, nebo v pítku pro ptáky, kde nevyměňujete pravidelně vodu – na to taky pozor.
- Rašletový úplet na drátěném plotě ocení sousedé především v případě, kdy nesdílí vaše nadšení pro pěstování louky, jedlého trávníku, pampelišek na víno či kopřiv na čaj. Přes rašlet se jim větrem nebudou šířit semínka rostlin, které pěstujete, a nebude jim tolik vadit pohled na ne tak často kosenou a tudíž neupravenou plochu, neboť ji přes silný rašlet neuvidí. Někdy se lze domluvit i na vhodné plazivé (nejlépe klidně i kvetoucí) rostlině, která splní stejný účel jako rašlet.
 |
| (obrázek upraven z podkladů: http://www.sxc.hu/) |
- Stromy jsou typickým důvodem ke sporům mezi sousedy, každým rokem na to padne alespoň jedna reportáž v televizních zprávách. Pokud se rozhodnete pěstovat vysokokmeny, určitě je nedávejte k těsnému okraji pozemku a myslete také na to, abyste sousedovi časem nezastínili například jeho vysněné slunné posezení u bazénu.
- Vysvětlete včas dopředu sousedům, že mšice, které uvidí na vašem keři bezu černého, nejsou ty stejné, které napadají jejich ovocné stromky. Dopředu jim řekněte, že naopak vychovávají generace přírodních predátorů mšic, myslím, že už se k tomu dají najít odkazy a informace minimálně v knížkách. Navíc jim můžete na jaře dát ochutnat báječný bezový sirup, aby věděli, že ten keřík je užitečný i jinak.
- Dopředu avizujte, jak budete bojovat se slimáky, aby sousedé věděli, že "situaci nějak řešíte", byť jiným řešením, než si představují oni. Vyhnete se napadání, že "ti slimáci lezou z vaší neupravené zahrady, protože to neřešíte". Na některých ekologických řešeních se třeba i shodnete a můžete třeba nakoupit například hlístice půl napůl.
- Stojí za to se pobavit o typickém problému hrušní a jalovců. Už existují i šlechtěné jalovce, které si soused může zasadit, aniž by zničil vaši úrodu hrušek, a vy zpětně jeho jalovec. Někdy jen stačí, aby o problému zavčas věděl. Přesvědčit jej může i nabídka, že mu případný rozdíl ceny na jiný jalovec doplatíte, úroda hrušek by vám za to mohla stát. Obdobně je dobré vědět o problému určitých borovic a rybízu. Nebo o problému pěstování fenyklu a kopru v blízkosti (kazí se aroma). A nevěřili byste, kolik lidí neví o alelopatii ořešáků.
- Pokud se na vašem pařezu či starém stromu objeví viditelné houby, dejte vědět sousedům, kteří vlastní dřevostavbu, že se nemají čeho bát. Houby z pařezů ji rozhodně neohrozí a nebezpečná dřevomorka domácí se vyskytuje jen v nevětraných a mokrých domech, vidět ji v přírodě, to by byla vzácnost, na kterou by se nejspíše sjelo hodně mykologů. Kdyby bylo nejhůř, tak houby vyfoťte a pište do mykologické poradny, odpověď odborníků by snad sousedy přesvědčila.
- Je vhodné vysvětlit, k čemu slouží vaše roztodivné domečky pro hmyz a kdo bydlí ve kterých budkách. Realita a představení opravdových obyvatel je vhodnější než možné fantazijní představy sousedů.
- Nedávejte kompost nebo hadník na místo blízko terasy souseda. Nejen, že se mu nemusí líbit pohled ani na sebehezčí kompost, může se navíc obávat případného zápachu (správně založený kompost nesmrdí, ale když jste začátečník, může se stát, že chvilku vonět nebude).
- Bojí se sousedé vašich pavouků, kteří žijí ve volně skládaných kamenných zídkách? Možná bude stačit jim říct, že pokud žijí v klidu v zídce, nebudou mít snahu se jim jít schovávat do jejich domu.
- Nesázejte sousedům do blízkosti jejich oken rostliny, o kterých víte, že jejich květy zrovna dvakrát nevoní.
A hlavně se se svými sousedy podělte o skvělou zeleninu a ovoce, ovocné buchty, koláče, bezinkový sirup, pesto z medvědího česneku, pampeliškový "med", voňavé květiny do vázy, lískové oříšky, případně i semínka pro pěstování či trochu kvalitního kompostu. Tak budou mít vaši přírodní (či eko) zahradu opravdu rádi.
Další informace:
http://www.veronica.cz/?id=12&i=356
