Tvorba našeho hadníku

Hadník na naši zahradu prostě patří, to jsem věděla hned od začátku. Jen nám dlouho trvalo, než jsme se k jeho tvorbě opravdu dostali. Postup jsem si sepsala už před více než rokem v článku Teorie o hadníku a celou tu dobu jsem také shromažďovala materiál pro jeho vytvoření. A že ho nebylo málo:

• kameny různých velikostí,
• dřevěná polínka od táty, dřevěné neošetřené odřezky, které zbyly z tvorby kompostérů,
• větvičky z řezu modřínu od sousedů, větvičky z řezu ovocných stromů od táty, jedlové větvičky z našeho vánočního stromku,
• kůly ze zahradnického centra a "pletivo" – víka, která zbyla z tvorby gabionů,
• kompost, který jsme celý rok tvořili, pokosená tráva, plevely,
• spousta velkých kartonů od nábytku, kartony z balíků (vše bez izolep),
• několik lopat písku,
• koberec na hadník 

A ještě tam časem hodláme dát i listí od sousedů, pár roztrhaných bavlněných látek, roztrhaný polštářek s náplní z pohankových slupek a ještě trochu pokosené trávy na jaře.

Na počátku celé tvorby byl plánek, kde vlastně hadník na zahradě budeme mít. Zvolila jsem rožek zahrady, schované místo mezi dvěma kompostéry. Na začátku května, když byla půda ještě hodně vlhká, jsme vyhloubili základní díru a díry pro opěrné kůly.

Plánek umístění a rozložení hadníku a počátek celé realizace – obyčejná díra v zemi na šířku rýče.

V červnu si manžel našel chvíli času a sestavil mi základní konstrukci hadníku. Koupili jsme tři obyčejné dřevěné kůly v zahradnickém centru a dali je do rohů hadníku. Aby se nám hadník nesesunul na plot, využili jsme horní díly z gabionů. Jsou to pevné dílce ze silného drátu, pozinkované. Na našich pár gabionů jsme je měli použít jako horní "víka", ale nelíbily se nám tam. V hadníku našly lepší využití. Z kamenů jsme vyskládali základní malou zídečku, která bude sloužit pro úkryty živočichů.

Základní kostra budoucího hadníku a několik kartonů naspod.

A konečně až v září a říjnu jsme si našli další čas na dokončení hadníku, už se nám totiž na zahradě kupil různý po celý rok schraňovaný materiál a bylo potřeba jej "uklidit" a "použít". Do rohu ke kamenné zídce jsme nasypali spoustu lopat písku, aby vznikl hezký kopeček pro ještěrky pro kladení vajíček, případně alespoň třeba pro včelky pískorypky. Těžko říct, jestli jsme to pro ně dali na vhodné místo. Do vyhloubené díry potom přišly pokosené plevele a tráva. Na ně mi manžel nanosil spoustu různých kamenů, které nám ještě zbyly ze stavby bylinkových spirál.

Nalevo je díra hadníku zasypaná pokoseným plevelem a trávou, vzdau v rožku vyčnívá kopeček písku. Vpravo je potom základ z kamenů.

Na kameny přišly buková polínky od táty, pár větších větví a především dřevěné odřezky, které jsme měli ještě z tvorby kompostérů. Není to sice typické složení této základní vrsty, ale myslím, že účel splní ideálně.

Obvykle se používají jen velké větve, my ale měli odřezky neošetřovaných dřevěných desek, které zbyly z tvorby kompostérů.

Další vrstvu tvořily velké kartony z montáže nového nábytku, které se nám podařilo od rodiny sehnat. Strhla jsem z nich všechny izolepy a nerozložitelné části a rozprostřela je na hadník. Na ně přišla "výživná" vrstva kompostu, který jsme ten rok v kompostéru tvořili.

Vlevo kartony, vpravo kompostová vrstva.

A opět kartony. Na ně přišla vrstva drobnějších větví a větviček – šlo o ostříhané modřínové větvičky, které jsme dostali na jaře od sousedů, zbytek našeho vánočního stromku (jedlička) a větvičky z řezu ovocných stromků od táty.

Vlevo další kartony a vpravo vrstva z větviček.

Nakonec  přišel nahoru koberec, který se nám podařilo sehnat. Zatížili jsme jej kameny, aby jej vítr nepřevrátil. Několik kartonů máme schovaných na další vrstvu s kompostem, kterou do hadníku dodáme na jaře. 

Tak, teď už jen doufám, že se časem nastěhují alespoň třeba slepýši a ještěrky. Zatím je hadník spíše unikátním "broukovištěm" a "pavoukovištěm", což je taky pěkné.