Ukázka z videa Alys Fowler. Zatím jsou ve staré zinkové vaně vidět jen jahody, za chvíli tam ale zasadí právě i kanadské borůvky.

Podívejte se, jak půvabně takové rašeliniště s brusinkami či klikvami vypadá, toto je obrázek pana Pavla Chlouby z článku Brusinka nebo klikva.

• Keříky brusinky, například mne zaujal tento Vaccinium vitis - idaea " Koralle " - brusinka od Krulichů.
• Poléhavé keříky klikvy, například této obyčejné http://prodejstromku.cz/produkt/klikva-brusinka/.
• Některou z kanadských borůvek, například odsud http://prodejstromku.cz/. Velmi pěkně popisuje pěstování a výběr kanadských borůvek jak pan Chlouba v článku Výsadba, pěstování a hnojení kanadských borůvek, tak pan Hladký na těchto stránkách http://www.plnazahrada.cz/karta-boruvka.php.

Několik dalších informací o rašelině, substrátech a kyselém jehličí:
http://priroda-zahrada.cz/clanek/pestovani-bez-raseliny
http://priroda-zahrada.cz/clanek/zahradnicky-substrat-bez-raseliny
http://www.kompostuj.cz/index.php?id=162&backPID=107&tx_faq_faq=158

Se studeným listopadovým počasím trávím více času také u internetu a občas hledám zajímavosti o zahradách. Kam se podíváte vy, když chcete vidět nové směry a trendy v zahradničení? Do katalogů velkých firem, abyste zjistili, jaký vyšlechtili nový druh tříbarevného tulipánu? Nebo na RHS Chelsea Flower Show, ze které mnozí blogeři čerpají inspiraci pro články ještě pěkně dlouho po tom, co skončí, a vysvětlují pointy a myšlenky nádherných zahrad, které tam byly k vidění? Já obvykle sleduji příspěvky na TED.com, především ty s českými titulky, protože právě tento server je plný myšlenek a nápadů, které teprve postupně "dostanou" svět.

1) Máte zeleninovou zahrádku? Jestli ano, možná vás ani nenapadlo, že vlastně zahraňujete svět. Roger Doiron v roce 2011 ve svém příspěvku o zahradním spiknutí (je pouze v angličtině) představil báječnou ideu, jak pouhým předěláním části svého pěstěného trávníku na zeleninovou zahrádku zachraňujete svět, ale i sebe samotné. A trend pěstování vlastního jídla je už vidět jak v USA, Anglii, tak trochu i u nás, kdy já osobně znám i mladé lidi, kteří chtějí mít zahrádku a pěstovat si jídlo, nebo mladé páry v bytech, které na balkoně pěstují bylinky na vaření i rajčata a jahody.

2) Dalším zajímavým trendem je zahradničení všude, kde to jde. Především tedy pěstování jídla, zakládání zeleninových zahrádek mezi jízdnímu pruhy i podél cest. Velmi emotivně o tom hovořil zajímavý chlápek jménem Ron Finley ve svém příspěvku Guerillové zahradničení v Jižním centru Los Angeles. Pěstování vlastního jídla je vlastně taková malá revoluce, odboj proti společnosti a přitom úžasná cesta, jak ovlivnit své okolí, své děti, své zdraví. Stephen Ritz zase ve svém příspěvku Zelený učitel v jižním Bronxu představil doslova smršť nápadů a tipů, jak pomocí zahradničení vrátit naději odepsaným dětem a špatným čtvrtím ve městech.

Ale asi nejvíce se mi líbil příspěvek Krajina k nakousnutí angličanky Pam Warhurst. Možná už jste slyšeli o pěstování jídla v ulicích Todmordenu a pokud ne, tak doporučuji video ke shlédnutí. Pěstují jídlo vedle chodníků, před policejní stanicí, pěstují krásné rostliny v zapomenutých zákoutích města. Vytrhali pichlavé rostliny, které byly vysázené všude kolem místní nemocnice, a místo nich vysázeli ovocné stromky, bylinky a zeleninu, stejně tak osázeli i okolí domova důchodců. Mají tam i "zelenou stezku k nakousnutí", která lidi provádí městem, kolem obchůdků, vrácí městu život. Dokonce pomocí "pěstování jídla" vlastně i podpořili místní ekonomiku.

3) Proč v boji proti škůdcům používat chemikálie, když příroda vymyslela něco mnohem lepšího? Hmyzí predátory!  Navíc u nich nehrozí rezistence jako u chemikálií a pesticidů. Poukazuje na to pan Shimon Steinberg ve tři roky starém příspěvku Přirozená ochrana proti škůdcům... pomocí hmyzu! plném obrázků hmyzu. I u nás už je firma (Biocont), která tyto predátory prodává.

4) Jak lze zahradničit a pěstovat si vlastní jídlo v bytech ve městech? Třeba pomocí hydroponie a systému, který ve svém příspěvku Zahrádka v mém bytě představila Britta Riley. Ukazuje, jak pomocí moderních technologií začít doma pěstovat jahody, rajčata či saláty u jednoho velkého okna a jak s pomocí dobrovolníků a otevřenosti toho systému to může dělat v podstatě kdokoliv.

Snad jsem vás alespoň trochu inspirovala zajímavostmi z oblasti zahradničení a pěstování rostlin k jídlu.

S prvními listopadovými či prosincovými mrazíky překvapivě přichází i doba sklizně několika málo plodů. Jsou totiž takové plody, které se dají zpracovávat či vůbec jíst až právě přejdou mrazem. Vždycky jsem si říkala, jak to naši předci měli těžké, jak museli složitě řešit, aby jim ovoce vydrželo ve sklepech a podobných úschovách. A ani mne nenapadlo, že některé plody sklízeli klidně ze stromů právě až za mrazů.

Mišpule německá – plodem stromu mišpule jsou taková malá jablíčka a jíst opravdu dají až jedině, když přejdou mrazem. Zhniličkovatí totiž a dužnina potom dle pana Svobody "chutná jako pikantní marmeláda". Nejčastěji se jí "jen tak" a nebo se z nich dělají marmelády, protože mají hodně pektinu. Pár zajímavých receptů naleznete v diskusi Mišpule – recepty (mišpulová omáčka či marmeláda) nebo ve článku Jak se starat o mišpuli a co s jejími plody? (mišpulová zmrzlina, pohárky).

Klikva či některé velkoplodé brusinky – podle některých článků teprve po přejití mrazem získají plody velkoplodých pěstovaných brusinek a klikev krásně sladkou chuť. Zachází se s nimi potom obdobně jako s klasickými brusinkami, nejčastěji se z nich dělají různé sirupy a šťávy, které ocení především lidé s častými záněty moč. měchýře. Ostatních receptů je ale spíše jako šafránu. Nevýhodou je, že tyto drobné keříky potřebují kyselou půdu, pěstovat se dají například v zajímavém minirašeliništi.

Zleva: mišpule, klikva, jeřabiny. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, http://en.wikipedia.org/, https://commons.wikimedia.org/)

Jeřabiny – plody jeřábů se dříve u lidí také těšily oblibě jako pochutina především, když přešly prvními mrazy. Přímo v knize Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni od paní Dumkové z roku 1883 se na straně 114 a 115 píše o mrazem přešlých jeřabinách. Často se z plodů potom vaří kompoty na základ zvěřinových receptů, nebo likéry a marmelády, pěkný recept najdete U Věrušky v kuchyni, stejně jako milý článek Jeřabiny.

Dřín – plody dřínů jsou sice jedlé už od září, ale jsou tvrdé a trpké. Sladkost získají teprve, až přejdou mrazem, jen musíte mít štěstí na to, aby mrazy přišly dříve, než dřínky opadají. Recept na dřínkový mošt naleznete v článku Dřín je keř krásný i užitečný. 

Šípky – přemrzlé jsou prý opět na zpracování ty nejlepší, neboť krásně změknou a získají na sladkosti, někdy prý ani jeden mrazík nestačí a je lepší počkat na vícero mrazů. Kvůli báječné šípkové marmeládě mnozí tráví hodně času na její složité přípravě, pěkný recept má například blogerka Věruška, vždy je důležité se zbavit protivných chloupků. Zajímavou taktiku zvolila paní Petra v článku Šípková marmeláda za studena. Nutno ovšem dodat, že přemrzlé šípky už mají mnohem méně vitamínu C, na šípkový čaj se tedy hodí spíše ty tvrdé. Mrazy však podle některých článků zvýší účinnost jiných látek v šípkách, tak těžko říct, co je lepší.

Zdroj obrázku: zajímavý článek manželů Patakyových o šípkách http://www.patakyovi.cz/clanky.php?idc=7

Trnka – přemrzlé plody teprve ztratí něco ze své trpkosti a svíravosti a jsou poživatelné. Ale právě v této době jsou poživatelné i pro ptáky, takže se na ně určitě sesypou. Z receptů se mi podařilo najít jen některé na trnkové víno a trnková povidla, další zpracování trnek asi není časté.

Aronie – plody tzv. černého jeřábu  by teprve po přemrznutí měly chutnat mnohem lépe, k tomu se ale obvykle nedostanete, protože je do té doby sežerou ptáci.

Přemrzlá je prý lepší černá ředkev, protože ztratí něco ze své štiplavé chuti a zjemní se. Kadeřavá kapusta již po přemrznutí není tak tuhá a stačí ji zpracovávat kratší dobu. Využít by po přemrznutí měly jít i plody kdoulovce japonského (viz pěkný článek Bobule I – přehled) a plody rakytníku se prý po přemrznutí mnohem lépe z keře sbírají. Vinaři také znají pojem "ledové víno", ceněné drahé víno vyráběné právě ze zmrzlých hroznů. A v minulosti prý podle nějakých dobových záznamů lidé jedli plody planých lesních jablůněk také právě až po přejití prvními mrazíky.

Obrázek jeřabin: By Randi Hausken from Bærum, Norway (Colours in a white world) [CC BY-SA 2.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0)], via Wikimedia Commons
Obrázek klikvy: Keith Weller
Obrázek mišpule:  Igor Chyra, Zajezova, Slovakio.
Obrázek šípků: Manželé Patakyovi, 

(Zdroj obrázků: http://www.sxc.hu/)

(Zdoj obrázků: http://www.sxc.hu/)