Mini rašeliniště pro borůvky a brusinky

Od pěstování rostlin v kyselé půdě (tedy rašelině) knihy o ekozahradách odrazují. Já se nedivím, těžba rašeliny je docela nepěkná záležitost, neboť drancuje pěknou přírodu v horách. Vždycky si vzpomenu, jak pěkná jsou Mechová jezírka v Jeseníkách a je mi líto podobných míst, která padnou kvůli těžbě rašeliny do kupovaných substrátů.

Fotka pochází z oblasti u Mechového jezírka v Jeseníkách.

Jenže přes to všechno bych na zahradě jedno malé rašeliniště mít chtěla. S manželem chceme mít z okna obýváku výhled na dvě nebo tři jedličky, které si v prosinci vždy krásně nasvětlíme a ozdobíme.

V plánku máme vysněné tři jedličky a pod nimi a mezi nimi
borůvky, brusinky, mech nebo úrazníky.

A právě pod nimi bych si představovala několik keříků brusinek či klikvy, kanadské borůvky, mech a různé kusy dřeva, aby to vypadalo právě jako několik mých oblíbených míst v Jeseníkách. A možná se někdy poštěstí tam vypěstovat i nějaký ten hříbek alespoň na okrasu.

Když jsem sledovala videa Alys Fowler, tak v jednom z videí (Juicy Fruits, někdy kolem 6:30 minuty) se mi velmi líbil její nápad na pěstování kanadských borůvek. Sadila je totiž do staré zinkové vany, kterou měla postavenou na terase. A navíc je ještě měla podsazené jahodníky. Rostliny vyžadující kyselou půdu se nejlépe pěstují právě v různých velkých nádobách, kde nemusíte řešit problémy s promícháním normální a kyselé půdy.

Ukázka z videa Alys Fowler. Zatím jsou ve staré zinkové vaně vidět jen jahody, za chvíli tam ale zasadí právě i kanadské borůvky.

Chtěla bych, aby ale brusinky i borůvky vypadaly u těch jedlí co nejvíce přirozeně. Tak místo květináčů spíše použiju kaučukové jezírkové fólie a vytvořím taková mini jezírka naplněná rašelinou. Donedávna jsem si myslela, že to bude takový hodně experimentální teoretický pokus, ale naštěstí jsem narazila na velmi pěkný článek pana Pavla Chlouby, který už takové rašeliniště na zahradě vytvořil, podívejte se do článku Brusinka nebo klikva.

Podívejte se, jak půvabně takové rašeliniště s brusinkami či klikvami vypadá, toto je obrázek pana Pavla Chlouby z článku Brusinka nebo klikva.

Budu postupovat obdobně, jak popisuje on. Asi budu muset také rašelinu (tu kyselou, bez příměsí, tedy ne substrát, kde se kyselost upravuje) jako takovou stejně koupit. Abych alespoň trochu zmírnila dopad mého rozmaru na přírodu, schovávám si na zahradu na jednu hromadu jehličí z vánočních stromků. Jehličí jako takové okyseluje půdu a proto se mi skvěle hodí právě do plánovaného rašeliniště, namísto abych jej jen dala do kompostu. Čím více jehličí si nashromáždím, tím méně cenné rašeliny budu muset použít, navíc budu mít místo, kterému každoroční dosypávání jehličí nejspíše velmi prospěje. V článku o kanadských borůvkách dokonce autor doporučuje přimíchat i jehličnaté piliny, takže možná je přidám, pokud se mi podaří větve a kmen z vánočního stromečku do podoby pilin u dědy v dílně dostat.

A co si do rašeliniště tedy zasadím? 

• Keříky brusinky, například mne zaujal tento Vaccinium vitis - idaea " Koralle " - brusinka od Krulichů.
• Poléhavé keříky klikvy, například této obyčejné http://prodejstromku.cz/produkt/klikva-brusinka/.
• Některou z kanadských borůvek, například odsud http://prodejstromku.cz/. Velmi pěkně popisuje pěstování a výběr kanadských borůvek jak pan Chlouba v článku Výsadba, pěstování a hnojení kanadských borůvek, tak pan Hladký na těchto stránkách http://www.plnazahrada.cz/karta-boruvka.php.

Sice ty kanadské nikdy nedosáhnou kvalit těch opravdových lesních borůvek, ale je to alespoň další dobrá jedlá věc na zahradě. Já bych vlastně nejraději pěstovala na zahradě ty původní lesní, ale podle všeho to asi nejde, jen nevím proč. Minimálně nikdo neprodává jejich sazenice.

Ráda bych potom moje minirašeliniště ještě doplnila mechem rašeliníkem, jako má právě pan Chlouba, ale zatím nevím, kde budu shánět jeho sazenice, nejspíše v potřebách pro teraristy a pěstitele masožravek. Na jiné kyselinomilné rostliny, jako jsou rododendrony, azalky, pěnišníky, vřesy, čimišníky mne člověk neužije, mám raději okrasné květiny, kterým stačí normální zahradní půda.

Několik dalších informací o rašelině, substrátech a kyselém jehličí:
http://priroda-zahrada.cz/clanek/pestovani-bez-raseliny
http://priroda-zahrada.cz/clanek/zahradnicky-substrat-bez-raseliny
http://www.kompostuj.cz/index.php?id=162&backPID=107&tx_faq_faq=158

Trendy v zahradničení?

Se studeným listopadovým počasím trávím více času také u internetu a občas hledám zajímavosti o zahradách. Kam se podíváte vy, když chcete vidět nové směry a trendy v zahradničení? Do katalogů velkých firem, abyste zjistili, jaký vyšlechtili nový druh tříbarevného tulipánu? Nebo na RHS Chelsea Flower Show, ze které mnozí blogeři čerpají inspiraci pro články ještě pěkně dlouho po tom, co skončí, a vysvětlují pointy a myšlenky nádherných zahrad, které tam byly k vidění? Já obvykle sleduji příspěvky na TED.com, především ty s českými titulky, protože právě tento server je plný myšlenek a nápadů, které teprve postupně "dostanou" svět.

1) Máte zeleninovou zahrádku? Jestli ano, možná vás ani nenapadlo, že vlastně zahraňujete svět. Roger Doiron v roce 2011 ve svém příspěvku o zahradním spiknutí (je pouze v angličtině) představil báječnou ideu, jak pouhým předěláním části svého pěstěného trávníku na zeleninovou zahrádku zachraňujete svět, ale i sebe samotné. A trend pěstování vlastního jídla je už vidět jak v USA, Anglii, tak trochu i u nás, kdy já osobně znám i mladé lidi, kteří chtějí mít zahrádku a pěstovat si jídlo, nebo mladé páry v bytech, které na balkoně pěstují bylinky na vaření i rajčata a jahody.

Obrázek z přednášky pana Doirona aneb ukázka jeho vlastního zahradního pokusu. (Zdroj obrázku: http://www.ted.com/talks/roger_doiron_my_subversive_garden_plot.html)

2) Dalším zajímavým trendem je zahradničení všude, kde to jde. Především tedy pěstování jídla, zakládání zeleninových zahrádek mezi jízdnímu pruhy i podél cest. Velmi emotivně o tom hovořil zajímavý chlápek jménem Ron Finley ve svém příspěvku Guerillové zahradničení v Jižním centru Los Angeles. Pěstování vlastního jídla je vlastně taková malá revoluce, odboj proti společnosti a přitom úžasná cesta, jak ovlivnit své okolí, své děti, své zdraví. Stephen Ritz zase ve svém příspěvku Zelený učitel v jižním Bronxu představil doslova smršť nápadů a tipů, jak pomocí zahradničení vrátit naději odepsaným dětem a špatným čtvrtím ve městech.

Ale asi nejvíce se mi líbil příspěvek Krajina k nakousnutí angličanky Pam Warhurst. Možná už jste slyšeli o pěstování jídla v ulicích Todmordenu a pokud ne, tak doporučuji video ke shlédnutí. Pěstují jídlo vedle chodníků, před policejní stanicí, pěstují krásné rostliny v zapomenutých zákoutích města. Vytrhali pichlavé rostliny, které byly vysázené všude kolem místní nemocnice, a místo nich vysázeli ovocné stromky, bylinky a zeleninu, stejně tak osázeli i okolí domova důchodců. Mají tam i "zelenou stezku k nakousnutí", která lidi provádí městem, kolem obchůdků, vrácí městu život. Dokonce pomocí "pěstování jídla" vlastně i podpořili místní ekonomiku.

Horní obrázky jsou z videa Rona Finleyho, spodní z videa Pam Warhurst.

3) Proč v boji proti škůdcům používat chemikálie, když příroda vymyslela něco mnohem lepšího? Hmyzí predátory!  Navíc u nich nehrozí rezistence jako u chemikálií a pesticidů. Poukazuje na to pan Shimon Steinberg ve tři roky starém příspěvku Přirozená ochrana proti škůdcům... pomocí hmyzu! plném obrázků hmyzu. I u nás už je firma (Biocont), která tyto predátory prodává.

4) Jak lze zahradničit a pěstovat si vlastní jídlo v bytech ve městech? Třeba pomocí hydroponie a systému, který ve svém příspěvku Zahrádka v mém bytě představila Britta Riley. Ukazuje, jak pomocí moderních technologií začít doma pěstovat jahody, rajčata či saláty u jednoho velkého okna a jak s pomocí dobrovolníků a otevřenosti toho systému to může dělat v podstatě kdokoliv.

Snad jsem vás alespoň trochu inspirovala zajímavostmi z oblasti zahradničení a pěstování rostlin k jídlu.

Přemrzlé plody, aneb co lze jíst po mrazících

S prvními listopadovými či prosincovými mrazíky překvapivě přichází i doba sklizně několika málo plodů. Jsou totiž takové plody, které se dají zpracovávat či vůbec jíst až právě přejdou mrazem. Vždycky jsem si říkala, jak to naši předci měli těžké, jak museli složitě řešit, aby jim ovoce vydrželo ve sklepech a podobných úschovách. A ani mne nenapadlo, že některé plody sklízeli klidně ze stromů právě až za mrazů.

Mišpule německá – plodem stromu mišpule jsou taková malá jablíčka a jíst opravdu dají až jedině, když přejdou mrazem. Zhniličkovatí totiž a dužnina potom dle pana Svobody "chutná jako pikantní marmeláda". Nejčastěji se jí "jen tak" a nebo se z nich dělají marmelády, protože mají hodně pektinu. Pár zajímavých receptů naleznete v diskusi Mišpule – recepty (mišpulová omáčka či marmeláda) nebo ve článku Jak se starat o mišpuli a co s jejími plody? (mišpulová zmrzlina, pohárky).

Klikva či některé velkoplodé brusinky – podle některých článků teprve po přejití mrazem získají plody velkoplodých pěstovaných brusinek a klikev krásně sladkou chuť. Zachází se s nimi potom obdobně jako s klasickými brusinkami, nejčastěji se z nich dělají různé sirupy a šťávy, které ocení především lidé s častými záněty moč. měchýře. Ostatních receptů je ale spíše jako šafránu. Nevýhodou je, že tyto drobné keříky potřebují kyselou půdu, pěstovat se dají například v zajímavém minirašeliništi.

Zleva: mišpule, klikva, jeřabiny. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, http://en.wikipedia.org/, https://commons.wikimedia.org/)

Jeřabiny – plody jeřábů se dříve u lidí také těšily oblibě jako pochutina především, když přešly prvními mrazy. Přímo v knize Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni od paní Dumkové z roku 1883 se na straně 114 a 115 píše o mrazem přešlých jeřabinách. Často se z plodů potom vaří kompoty na základ zvěřinových receptů, nebo likéry a marmelády, pěkný recept najdete U Věrušky v kuchyni, stejně jako milý článek Jeřabiny.

Dřín – plody dřínů jsou sice jedlé už od září, ale jsou tvrdé a trpké. Sladkost získají teprve, až přejdou mrazem, jen musíte mít štěstí na to, aby mrazy přišly dříve, než dřínky opadají. Recept na dřínkový mošt naleznete v článku Dřín je keř krásný i užitečný. 

Šípky – přemrzlé jsou prý opět na zpracování ty nejlepší, neboť krásně změknou a získají na sladkosti, někdy prý ani jeden mrazík nestačí a je lepší počkat na vícero mrazů. Kvůli báječné šípkové marmeládě mnozí tráví hodně času na její složité přípravě, pěkný recept má například blogerka Věruška, vždy je důležité se zbavit protivných chloupků. Zajímavou taktiku zvolila paní Petra v článku Šípková marmeláda za studena. Nutno ovšem dodat, že přemrzlé šípky už mají mnohem méně vitamínu C, na šípkový čaj se tedy hodí spíše ty tvrdé. Mrazy však podle některých článků zvýší účinnost jiných látek v šípkách, tak těžko říct, co je lepší.

Zdroj obrázku: zajímavý článek manželů Patakyových o šípkách http://www.patakyovi.cz/clanky.php?idc=7

Trnka – přemrzlé plody teprve ztratí něco ze své trpkosti a svíravosti a jsou poživatelné. Ale právě v této době jsou poživatelné i pro ptáky, takže se na ně určitě sesypou. Z receptů se mi podařilo najít jen některé na trnkové víno a trnková povidla, další zpracování trnek asi není časté.

Aronie – plody tzv. černého jeřábu  by teprve po přemrznutí měly chutnat mnohem lépe, k tomu se ale obvykle nedostanete, protože je do té doby sežerou ptáci.

Přemrzlá je prý lepší černá ředkev, protože ztratí něco ze své štiplavé chuti a zjemní se. Kadeřavá kapusta již po přemrznutí není tak tuhá a stačí ji zpracovávat kratší dobu. Využít by po přemrznutí měly jít i plody kdoulovce japonského (viz pěkný článek Bobule I – přehled) a plody rakytníku se prý po přemrznutí mnohem lépe z keře sbírají. Vinaři také znají pojem "ledové víno", ceněné drahé víno vyráběné právě ze zmrzlých hroznů. A v minulosti prý podle nějakých dobových záznamů lidé jedli plody planých lesních jablůněk také právě až po přejití prvními mrazíky.

Další články o plodech:
http://www.ekozahrady.com/mispule.htm
http://zkvaseno.blogspot.cz/2013/11/bobule-i-prehled.html
http://pavelchlouba.blogspot.cz/2012/10/brusinka-nebo-klikva.html
http://www.ireceptar.cz/vareni-a-recepty/zavarovani/jerabiny-jsou-nejlepsi-kdyz-prejdou-mrazem/
http://blog.veruska.cz/?p=3369
http://zeny.e15.cz/clanek/pro-zdravi/znate-drin-drinkovice-most-i-vitaminova-bomba
http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova-zahrada/nenarocna-trnka-ker-ktery-potesi/
http://www.ekozahrady.com/aronie.htm

Obrázek jeřabin: By Randi Hausken from Bærum, Norway (Colours in a white world) [CC BY-SA 2.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0)], via Wikimedia Commons
Obrázek klikvy: Keith Weller
Obrázek mišpule:  Igor Chyra, Zajezova, Slovakio.
Obrázek šípků: Manželé Patakyovi, 

http://www.patakyovi.cz/clanky.php?idc=7

Listopad – co dělat na zahradě

Co můžete dělat na zahradě v listopadu?

• Na svátek všech svatých, na dušičky, můžete na zahradě na bezpečných místech zapálit svíce a svítilny a vzpomínat na své blízké, kteří už nejsou mezi námi.
• Listopad je známý svým melancholickým počasím. Kolem svátku svatého Martina často přicházejí první sněhové vločky, někdy dříve. Jindy bývají neproniknutelné mlhy, občas jinovatka a vůbec bílé ojínění listů. Můžete si obléct teplé rukavice a jít pořídit náladové fotografie.

(Zdroj obrázků: http://www.sxc.hu/)

• Teď už definitivně stromy shazují listí, takže si je můžete naplno užít. Pokud moc neprší a listí je suché, tak dětem k zábavě bude stačit jedna malá hromada listí. Skákat do ní může nadchnout i hravé dospělé.
• A jakmile vás hry s listím omrzí, tak je hráběmi dejte pod keře, živé ploty, nebo je nechte pod stromy, pokud to jde. Pokud máte ale pěstěný anglický trávník, tak tomu asi listí moc nesvědčí, to potom dejte na kompost.
• Urodily se dýně? Upečte dýňový koláč, jezte pražená dýňová semínka a u toho vydlabejte z okrasných dýní pěkné lucerničky. I když jsou dýně spojeny spíše s americkými svátky, nezatracujte je, dá se s nimi pěkně vyhrát. 
• Pokud jste zaseli, můžete ještě sklízet zeleninu odolnou mrazu: zelí, kapusta, kadeřavá petrželka, pórek.

(Zdoj obrázků: http://www.sxc.hu/)

• Naolejujte zahradní nářadí a schovejte na zimu.
• Začátek listopadu je ještě ideální dobou pro sázení stromků, keřů, zakládání živých plotů, sázet lze do zámrazu půdy.
• Choulostivější rostlinky raději zamulčujte vrstvou slámy. Samozřejmě nejideálnějším mulčem je listí stromů. A pokud málo prší, tak můžete hlavně mladé a stálezelené stromy a keře pro jistotu trochu zalít.
• Nechte někde v rohu zahrady "nepořádek", tedy větve a větvičky, listí, trávu, pár květináčů, klacíků, slámy. Budou sloužit jako ideální úkryt užitečným živočichům, například ježkům.A ptáci budou nadšení z vyzrálého květu slunečnice se semínky.

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?