O knize Zahrada inteligentně a líně měsíc po měsíci

Kniha pana Plobergera nebyla letošním vánočním dárkem, ale už loňským. Nechala jsem si názor na ni rok uležet, neboť je to vlastně takový návod, co dělat s ekozahradou ve kterém měsíci. Autor už přístup k "línému" zahradničení představil ve svých předchozích knihách, které jsem neměla možnost číst, a tak jsem se obávala, jak moc mi ta návaznost bude chybět. Naštěstí nechyběla.

Kniha je krásně barevná, tenká, ale půvabná se spoustou obrázků a fotografií.

Knížka je krásně barevná, jednotlivé měsíce jsou předěleny dvojstranou s obrovským obrázkem, nechybí kresby, rámečky a velké fotografie. Prostě radost pohledět! Rozhodně je kniha půvabným dárkem pro lidi, kteří se zahradničením vlastně začínají a publikace Rok v zahradě a obdobné jsou pro ně moc náročnou literaturou. Tuhle barevnou knížku jsem půjčovala rodině i známým a přátelům a vždy si ji minimálně rádi prolistovali a přečetli nějaký ten rámeček, co je zaujal.

Předěly mezi měsíci jsou odděleny celostránkovými obrázky.

Zahradníci, kteří už ale četli knihu pana Svobody, orientují se v pojmech jako je permakultura a mají přečtené kde které diskusní fórum o ekozahradničení a přírodních zahradách, už kniha moc nepřekvapí. Buď už dané postupy a tipy znají, a nebo spoustu úkonů v zahradě jednoduše řeší jinak. Pan Ploberger sice propaguje "líne zahradničení", ale stále mi přijde, že toho dělá na zahradě až příliš, co ani kolikrát není potřeba. Ale ve srovnání s konvenčními způsoby zahradničení v Rakousku to asi bude "líné".

Hezké rámečky lákají k tomu si sem tam nějakou informaci při listování přečíst.

Jednotlivé články "Co je potřeba udělat" v daném měsíci jsou prokládané stránkami na témata jako například, jak si založit bylinkovou zahrádku na okenním parapetu doma. Jak si jednoduše založit kompost. Jak hubit slimáky, jak pěstovat letničky, jaké rostliny se hodí do stínu, nebo jak zabezpečit zahradu na zimu a vytvořit "cílený nepořádek" pro užitečné živočichy. I když mne obsah v knize už moc nepřekvapil, našla jsem pár zajímavých tipů, například, že pažitce se líbí vaječné skořápky a kávová sedlina v půdě a o tom, že se někdy můžou hodit rybí kosti pro zajištění živin rostlinám. Takže si ji občas vytáhnu z poličky a jen tak listuji pro inspiraci a nebo si prohlížím hezké obrázky.