sobota 22. března 2014

Jak mít opravdu na zahradě motýly

Taky jste už četli krásné články s textem, které vonící a kvetoucí rostliny si máte zasadit, abyste měli doslova motýlí zahradu? Já jich prošla spousty a nesedí mi na nich jedna zásadní věc. Všechny jen řeší rostliny s nektarem, které na vaši zahradu opravdu přilákají dospělé krásné okřídlené jedince. Jenže celá situace má háček – ve vašem okolí musí být alespoň jeden dostatečně osvícený člověk, který pěstuje rostliny i pro housenky motýlů. Bez housenek totiž nejsou žádní motýli a proto se není čemu divit, že můžete v poslední době číst články jako Louky přišly o polovinu motýlů, Vymřou v Evropě motýli a Budoucnost bez motýlích křídel či Motýli – ubývající ozdoby luk.

Ale já tady nehodlám jen sedět a nečinně přihlížet motýlí apokalypse. Na své zahradě přispěji svojí malou troškou a zde na blogu taky. Sepsala jsem, které rostliny na zahradě motýli opravdu potřebují, zkuste pěstovat alespoň jednu z nich a neničit housenky, které se do ní s chutí pustí. Stejně tak nemusíte nutně ničit každou housenku, která si jen dovolí se objevit na některé okrasné květině, mohl by z ní být totiž krásný motýl.

Vhodné rostliny pro motýlí housenky:

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) – to je základní rostlina pro mnoho motýlů, především pro krásné babočky. Jejich housenky jsou pěkně ostnaté a chlupaté, vizte obrázek na stránce z Wikipedie.   Na kopřivy klade svoje vajíčka cca 25 druhů motýlů a někteří si vybírají, jestli se jim více líbí kopřivy rostoucí ve stínu (babočka kopřivová) nebo kopřivy rostoucí na slunci (babočka paví oko) [převzato z článku v časopise Příroda 4/2013]. Kopřivy využijete i na skvělý čaj a nějaký roh v zahradě jim určitě vyčlenit můžete. Semínka se dají sehnat například u prodejce osiva-semena.cz nebo Planta naturalis.

Čičorka pestrá (Securigera varia) – půvabná růžově kvetoucí jetelovina hostí pestrou paletu motýlů, respektive jejich housenek. Je lehce jedovatá (pro zvířata). Ubytovat na ní můžete vřetenušku čičorkovou, běláska hrachorového, žluťáska čilimníkového, čičorečkového i jižního, dále pak velké množství modrásků a soumračníka máčkového. Semena lze sehnat u Planta naturalis.


Kopřiva a čičorka jsou základní živné rostlinky pro mnoho druhů motýlů, s nimi si rozhodně alespoň jednoho na zahradě ubytujete. (Zdroj obrázků: http://www.sxc.hu/http://en.wikipedia.org/, vlastní fotografie babočky admirála a fotografie modráska jetelového od pana M. Vojtíška ze stránky http://www.lepidoptera.cz/)

Jetel luční (Trifolium pratense) a tolice vojtěška (Medicago sativa) – potěší především housenky žluťáska čičorečkového, žluťáska čilimníkového a mnoho modrásků (modrásek jehlicovýmodrásek kozincovýmodrásek lesní,  modrásek obecnýmodrásek štírovníkový). Na vojtěšce se líbí i ostruháčku ostružinovému. Krásné růžové a fialové jetelové květy potom svým nektarem přilákají i dospělé motýly a navíc tyto rostliny dodávají dusík do půdy. Semena jetele lze sehnat u prodejce osiva-semena.cz nebo Planta naturalis.

Šťovík kyselý (Rumex acetosa) – na tomto klasickém plevelu se daří housenkám ohniváčků (ohniváček celíkový, černoskvrnný, černočárný, černokřídlýmodrolemýmodrolesklý). Semena si můžete posbírat z rostlin rostoucích někde na vesnici podél cest nebo si je koupit opět u prodejce osiva-semena.cz nebo Planta naturalis.


Jetel a šťovík jsou také oblíbené rostliny housenek motýlů. (Zdroj obrázků: http://www.sxc.hu/http://cs.wikipedia.org/, fotografie žluťáska čičorečkového od pana Zdeňka Hanče ze stránky http://www.lepidoptera.cz/, fotografie ohniváčka modrolemého od pana Zimmermanna ze stránky http://www.lepidoptera.cz/)

Stromy a keře, které mají motýlí housenky rády:

Jarní květiny a rozkvetlé louky:

Z prvních jarních květin se housenkám pestrobarvece petrklíčového líbí právě prvosenky jarní (Primula veris). A perleťovci fialkovému a maceškovému vyhovují fialky (Viola), byť nekladou vajíčka přímo na rostliny fialek, které potom jedí, ale někde poblíž do listí a mezi porosty fialek.
Samozřejmě nejtypičtější prostředí pro motýly jsou krásné pestré jednou za čas sečené louky plné květin a různých původních rostlin. Mnoho okáčovitých se živí přímo kostřavami (Festuca), někteří soumračníci si rádi pochutnají na neoblíbeném plevelu – pýru. Jitrocely (Plantago) zase lákají hnědásky a řeřišnice  (Cardamine pratensis), hořčice (Sinapis arvensis) a česnáček lékařský (Alliaria petiolata) lákají bělásky.
Z květin se ještě zavděčíte například dymnivkami (Corydalis) pro jasoně dymnivkového, slézy a topolovkou pro soumračníka slézového, mochnami pro soumračníka jahodníkového, mochnového a podobného. Pár ponechaných vykvetlých rostlin mrkve, kopru či fenyklu přiláká otakárka fenyklového. Kručinka barvířská (Genista tinctoriaa komonice lékařská (Melilotus officinalis) láká půvabně namodralého modráska kozincového, mateřídoušky potom modráska černoskvrnného a východního. Za zmínku ještě stojí například zlatobýl, chmel, kontryhle, rozchodník, bodláky a pcháče, divizna, kakost luční a vikev ptačí.

Když se nebudete bát housenek a pěstování některých obyčejných květin, můžete mít šanci pozorovat na zahradě takové křehké a krásné tvory, jakými motýli jsou. Tyto fotografie pořídili lidé v rámci projektu mapování motýlů na stránkách http://www.lepidoptera.cz/. (Zdroje krásných fotografií konkrétně shora zleva: fotografie jasoně dymnivkového od pana Koupého ze stránky http://www.lepidoptera.cz/, fotografie modráska kozincového od pana Zlatníka ze stránky http://www.lepidoptera.cz/, fotografie běláska ovocného od pana Vojtíška ze stránky http://www.lepidoptera.cz/ a fotografie modráska černoskvrnného od stejného autora ze stránky http://www.lepidoptera.cz/)
Teprve, když si na zahradu pořídíte alespoň některou z těchto rostlin a nezničíte každou housenku, která se tam objeví, máte šanci, že potom časem na zahradě budete mít i motýly. A ty už potom přilákáte docela jednoduše – na jaře medonosnými rostlinami, v létě rozkvetlým oreganem šalvějí a levandulí a na podzim kvasícím a hnijícím ovocem, rozkvetlým zlatobýlem a hvězdnicemi (Aster).

Informace o motýlech jsem čerpala z pěkných stránek: http://www.lepidoptera.cz/motyli/.

Další zajímavé články:
http://www.zahradnickykalendar.cz/cs/fauna-na-zahrade/726-zalozte-si-motyli-skolku

sobota 15. března 2014

Další české blogy o zahradě

Jaké nové blogy o zahradě se mi podařilo za rok objevit?


Především jsem našla velmi pěkný blog pana Pavla Chlouby. Sledovala jsem jej už dříve, ale na dané adrese jej pan Chlouba přestal aktualizovat a já si říkala, jaká je to škoda. A teď jsem jej našla na adrese http://pavelchlouba.blogspot.cz/. Jsou v něm milé články o zajímavých květinách, o pěstování borůvek i nápadech pro zahradu. Vše doplněné velmi pěknými fotografiemi.

Pan Chlouba si vede ještě jeden blog – právě ten původní "Zahradník na cestách", jen je na nové adrese http://www.zahradniknacestach.blogspot.cz/. Zajímavé články o evropských zahradách, městských parcích, Chelsea Flower Show, ale taky třeba květinové výzdobě měst v zahraničí. Tyto příspěvky si nechávám vždy jako takové hezké čtení na víkend.


Autorka blogu "Zahrady mojí duše" spustila další zajímavý blog, tentokrát zaměřený na přípravu chutných dobrot. Hezky a výstižně se jmenuje "Ze zahrady na stůl" a najdete jej na adrese http://zezahradynastul.blogspot.cz/. Těším se, až někdy vyzkouším její fialkový džem (zatím mi na zahradě pořád ještě neroste základní ingredience pro recept  fialky) a salát s jahodami. A taky doufám, že se blog ještě rozjede, poslední příspěvek je z června minulého roku.

A jsem zvědavá i na nový, v lednu založený blog pana Milana Bruchtera o přírodních zahradách: http://prirodnizahrada.blogspot.cz/.

sobota 8. března 2014

Náš snový trávník

O snovém trávníku podle mých představ jsem psala už před více než rokem a půl. Ten náš zatím až tak moc skvěle nevypadá, ještě v něm místo jedlých měkoučkých rostlin převládá hodně plevelů s dřevnatými stonky. A taky hodně pýru.
Především v loňském velmi suchém a vyprahlém létě jsme nechali jetele a plevele vyrůst dost vysoko, skoro až do pasu. Musím uznat, že takový porost opravdu velmi dobře držel vláhu, rozkvetlé jetele byly naprosto obsypané včelami (schytala jsem dvě žihadla), které měly evidentně radost. Menší radost už ale měli z takového šíleného porostu naši sousedé. Vysekali jsme jim cestičku k našemu kompostu (pomáhají nám jej vytvářet, přidávají slupky z jejich kuchyně a další věci) a ta byla samozřejmě krásně zelená, plná trojlístků jetele. Říkali, že kdybychom sekali takto celou zahradu, už bychom ji měli takto krásně zelenou. Já naopak věděla, že ta krásná cestička vznikla jenom díky tomu, že byla obklopená půlmetrovými travinami, které ji krásně stínily a držely vláhu. Kousek trávníku u plotu sousedů jsme totiž měli kosený častěji a tam porost v parném létě hodně seschl a objevila se místy i holá hlína. Na svěží a hezky zelený a měkký trávník si budeme muset spíše počkat, až se na zahradě trochu rozrostou stromy a budou stínit.



Ale abych si jen nestěžovala, musím uznat, že například na jaře jsme si užili krásných pampelišek, v červnu svěží zeleně a na podzim jsme jen vysekali cestičky a ponechali ještě kvést nějaké pěkné luční bílé květy, které lákaly včely a motýly. Naboso jsem si ale ještě do našeho trávníku netroufla, na to je ještě moc brzy. A dál sním o tom, jak asi bude náš trávník časem vypadat – založila jsem si k tomu na Pinterestu hezkou nástěnku půvabných obrázků:

sobota 1. března 2014

Březen – co dělat na zahradě

Co můžete dělat na zahradě v březnu?
  • Dělají vám doma radost kupované hyacinty, prvosenky nebo narcisky? Můžete si je zasadit do zahrady pod listnaté stromy, kde příští rok možná některé znovu vykvetou.
  • Již můžete vyhlížet ptáky vracející se z teplých krajů: vlaštovky, čápy, jiřičky, husy, skřivany či špačky a drozdy. Březen je také vhodná doba pro umístění případné ptačí budky, nebo umístění hnízda pro vlaštovky.
  • S fotoaparátem můžete na zahradě hledat první letošní posly jara – sněženky, bledule, krokusy, "kočičky" na kvetoucích vrbách či nenápadné žluté kvítky dřínů. Pokud při tom náhodou najdete i vysíleného čmeláka, máte mu prý zkusit dát cukr.
(zdroj obrázků: www.sxc.hu a www.sxc.hu)
  • Často již lze sázet kerblík, šalvěj, tymián, špenát, ředkvičky, cibule, salát, pažitku či červenou řepu. Ale také jetel či vlčí bob na zelené hnojení stromů. A když už jste u toho hnojení, je vhodná doba pro rozhození vyzrálého kompostu.
  • Chybí vám stromek či keř v zahradě? Teď je ještě lze sázet, byť podzimní sázení  je lepší. 
  • Ke konci března již můžete vyhlížet také první motýly – žluťásky.
  • Pokud opravdu chcete a potřebujete stříhat či řezat stromky či keře, v březnu se ve dnech, kdy nemrzne a nefouká vítr, stromy stříhají. Ale stříhejte jen, když opravdu víte, co děláte a proč to děláte.

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?