Zahrada umí člověku poskytnout mnoho skvělých věcí a jednou z nich jsou ingredience pro ta nejlepší jídla a dobroty. A tak si vedu
nástěnku na Pinterestu s odkazy na recepty, které pro mne k jaru prostě patří. Například na jarní výpravy do deštěm smáčené zahrady pro svazek sytě zelených mladých výhonků kopřiv si ráda vzpomínám. Moje máma z nich vařila výborný čaj, který zvláštně voněl. Doteď si pamatuji, jak jsem si občas zapomněla vzít rukavice a snažila se kopřivy utrhnout přes lem kalhot či halenky, jen abych se vyhnula žahavým chloupkům. Takovou ingredienci do jídel či nápojů jen tak v supermarketu neseženete. A to jsem ani donedávna netušila, že se kopřivy dají využít do vaječné omelety, polévky či pro výrobu ochucené soli. A nebo postaru do tradiční velikonoční nádivky, jak to prý dělali naše prababičky. Používají se vždy ale jen ty mladé čerstvé výhonky, i proto je využití kopřiv tak krásně "sezónní" a člověk se ně opravdu může těšit jen tak jednou do roka.
Ten kdo má lužní lesy za humny už určitě zná medvědí česnek a pochutnává si na pestu, polévce, či si jej vychutnává v pomazánkách. Ostatní asi potěším tím, že se medvědí česnek dá pěstovat i v zahrádkách, a na první jarní chléb s máslem či sádlem sypaný kousky medvědího česneku se opravdu těším. Stejně tak jako mám ráda ředkvičky. Ty jsou sice k dostání po celý rok, ale těm jarním se nic nevyrovná. Navíc z doma vypěstovaných ředkviček můžete zužitkovat i listy – třeba do dobré polévky nebo pesta.
Samotnou kapitolou jsou květy, nevěřili byste, kolik je jich vlastně jedlých a kolik si jich tedy, pokud nepoužíváte chemické postřiky, můžete naservírovat k jídlu. Od fialek, přes sedmikrásky, macešky až například po krásně fialkové koule pažitkových květů. Už se těším, až se někdy před přáteli a rodinou blýsknu květinovými sušenkami či dezerty zdobenými kandovanými fialkami. Samostatnou kapitolou jsou bezové květy, ze kterých máma vždy vyráběla výborný sirup. Pamatuji si, jak jsem je chodila sbírat do proutěného košíku a pak tajně ujídala sirup ještě z kastrolu rovnou z vařečky, páni ten voněl. Takové vzpomínky z plastového sirupu z obchodu dítěti nikdy nevykouzlíte.
A rebarbora? Pod jejími rozložitými listy jsem občas bývala při hrách na schovávanou. Věděla jsem, že z ní babička peče buchty, ale nepátrala jsem, z jaké části vlastně a nejedla jsem ji. To až můj muž mne naučil ji jíst.
A jaké dobroty máte s jarem a zahradou spojené vy?
Nástěnka s jarními dobrotami ze zahrady na Pinterestu:
http://www.pinterest.com/zahrada/dobroty-ze-zahrady-jaro/
popenec, sedmikrásky, pampelišky, kopřivy, fialky, kontryhel, řebříček, jetel, jedlých kytek je, pasu se každý den...
OdpovědětVymazata bršlice kozí noha, potočnice, kokoška...
OdpovědětVymazatDobrý den, Vy máte vždycky tolik zajímavých informací a odkazů. Jediný květ, co jsem kdy jedla nebyl jarní, byly to růžové lístky na nějaké sladkosti. Myslím, že jsme květy dřív do jídel nedávali prostě proto, že máme zažité kategorie, že tohle je zelenina a ta se jí a tohle jsou květiny a ty jsou pro krásu. Já si zatím nedovedu představit, že bych si dnes večer na toust naskládala macešky. Jakou mají asi chuť? Možná časem. Porovnáním s cizími kuchyněmi najdeme víc věcí, které nepoužíváme, přestože jich máme dostatek. Například vinné listy. V Turecku jich mají velkou spotřebu a k jídlu jsou oblíbené. U nás se víno pěstuje staletí, ale listy do kuchyně cestu nenašly. Ale to jsem odbočila od jarních dobrot.:) Pěkný víkend.
OdpovědětVymazatVinné listy už mám nachystané v jiné nástěnce, zatím nezveřejněné, většinou jsem našla využití jako "obalový" materiál :-) například v receptech http://www.apetitonline.cz/recepty/7461-mozzarella-ve-vinnem-listu.html a http://www.apetitonline.cz/recepty/1915-plnene-vinne-listy.html, ale pamatuji si, že moje babička je dávala do nálevu na zavařování okurek.
OdpovědětVymazat