Jak jsem zničila kosu

Když děda viděl v půlce loňského léta moji kosu, zhrozil se. "Vždyť máš pozvohýbaný ostří a zuby, já ti ji spravím a pořádně nakuju..." To měla kosa za sebou už i kosení tuhých vysušených letních plevelnatých stonků a několik nárazů do hlíny a na zapomenuté kameny. A také prošla sérií mých pokusů o pěkné naklepání. Jenže já jsem tvrdohlavě dědovo profesionální naklepání kosy odmítla, vždyť jak bych se to jinak naučila. Spíše jsem si nechala ukázat, jak se kosa klepe na tzv. babce, tedy bez pomocného naklepávače a jednu babku a kladívko jsem od dědy i dostala.

A pak to šlo s kosou ještě víc z kopce, protože jsem ji zkoušela naklepávat "jako děda" na babce a nešlo mi to, párkrát ji manžel taky narazil o zapomenuté kameny (minulé léto jsem nemohla totiž nemohla kosit já a kosil on) a navíc s ní kosil hodně tuhé stonky plevelů na horním okraji pozemku. Dá se říct, že jsme si z naší kosy udělali spíše takový "křovinořez" a kdyby ji viděl děda, tak by se zhrozil, jak je ostří zubaté, vykousané  a zničené (ještě že nemá počítač a nečte tento blog).

A teď na jaře jsem několikrát zapomněla doma imbus, kterým se kosa z kosiště odšroubovává, takže jsem kosila půl zahrady, aniž bych si ji po zimě vůbec naklepala.  Je až k neuvěření, že jsem to vlastně byla schopná pokosit, nebolela mne záda a trávník sice vypadal poněkud zubatě, ale kosení účel splnilo. Musím říct, že mne naše kosa stále překvapuje svojí houževnatostí.

Je jasné, že až se pravidelným kosením zbavíme velkých plevelů a zůstane nám už na zahradě pěkný jedlý trávník, tak si budu muset koupit novou kosu, aby se mi ta tenká stébla dobře a lehce kosila. Ale stále budu mít moji první zničenou kosu na veškerá místa s tuhými stonky, s kameny a prostě "na zničení". A mám pocit, že navzdory všemu ta kosa stále prostě bude kosit...

Posekla jsem se zubatou kosou, co jsem potřebovala.

Jak oživit stříhaný živý plot

Stříhaný živý plot se do ekozahrad moc nehodí, zvlášť pokud je například z buků nebo habrů, ze kterých se ani vy nebo zvířata nedočkají plodů k jídlu ani květů plných pylu a nektaru. Ale stejně jeden na zahradě máme, celých 10 metrů živého plotu z buků, které jsme sázeli v říjnu 2012. Pro buky mám totiž slabost, každé jaro se těším, jak jim vyraší lehce pomačkané krásně zelené lístky a každý podzim se kochám, jak změní barvu do odstínů mědi. Navíc jej máme v místě, které jsme chtěli "odstínit" od sousedů, dopřát si více soukromí, ale zároveň nezabrat příliš mnoho místa z naší úzké zahrady. Živý plot z buků dopřává trochu soukromí i v zimě, neboť na něm zůstává část listů až do jara.

Náš živý plot z buků, nahoře je fotografie ze sázení, vpravo potom krásně měděné zbarvení listů. Dole je živý plot po prvním střihu (loňské jaro), mulčovaný čerstvě posekanou trávou.

Protože však 10 metrů živého plotu není zrovna zanedbatelná plocha, už postupně přemýšlím, jak z něj udělat o trochu živější a zajímavější prvek přírodní zahrady a přitom z něj stále mít ten stříhaný živý plot, který jsem chtěla... prostě takový větší menší kompromis. Zkusila jsem vytvořit koláž, jak bych si to představovala:

Co všechno by tedy teoreticky mohlo oživit náš živý plot?

Kameny

Kameny mají úžasnou funkci (jak píše pan Holzer v knize "Zahrada k nakousnutí – Permakultura podle Seppa Holzera", str. 43). Regulují teplotu a vlhkost, pod kameny se kondenzuje voda a díky tomu se tam zdržují žížaly. A jak je známo, žížaly pomáhají rozkládat půdu a dodávat tak rostlinám živiny. Pokud na kameny svítí slunce, akumulují teplo a rádi je vyhledávají pavouci, ale také ještěrky.

Mrtvé dřevo

Různé větve, klacíky, dřívka zapravené do půdy už při sázení dokážou velmi dobře držet vláhu v půdě a navíc poskytují rostlinám pomalu a postupně živiny. Vlastně na tomto principu fungují vyvýšené záhony. V půdě mrtvým dřevem rozhodně nepohrdne mnoho drobných živočichů, na povrchu jsou z něj potom nadšení především překrásní brouci od střevlíků po tesaříky. A líbí se v něm i mnohonožkám a stonožkám. Poházené klacky a klacíky v živém plotu mohou také hezky porůst různými mechy a houbami.

Mykorhiza a jiné "houbičky"

O mykorhize jsem psala v článku Potykání s houbičkami. Našemu živému plotu jsem dala pěknou dávku "houbiček" už při sázení, aby sazenice dobře rostly. Teoreticky však při notné dávce štěstí a kombinaci vhodných podmínek můžete v živém plotu zkusit pěstovat i jedlé houby. Některé návody pro pěstování kolují na internetu, jeden hezký byl i v knize pana Holzera. Sama budu s "pěstování hříbků" v živém plotu někdy experimentovat, byť vím, že výsledek může být hodně nejistý. Ale líbí se mi představa, že v živém plotu poroste nějaký ten hřib, minimálně třeba alespoň pro potěchu oka, když ne žaludku. No ale i muchomůrky jsou velmi pěkné.

Hajní květiny a jedlé trvalky lužních lesů

Existuje skupinka trvalek, které se přizpůsobily na život v listnatých lesích, říká se jim efeméry. Vyrostou brzy z jara, kdy ještě stromy nemají listí, využijí jarního sluníčka, vykvetou, zaplodí a pak jim nadzemní část obvykle odumírá. Patří sem například půvabné sasanky, jaterníky, talovíny či ladoňky, obvykle jsou tyto květiny jedovaté. Přilákají vám však na jaře včelky a jaterníky ještě pro změnu i mravence. 

Zkusit pěstovat v živém plotu ale můžete i jedlé rostliny, které snesou zastínění. Nejznámější je nejspíše medvědí česnek, jíst (v rozumně malém množství) lze ale i plicník nebo prvosenku jarní, či fialky.
(Doplněno po letech: zrovna širší do trojsponu sázený živý plot z buků těmito rostlinami podsadit nejde. Je totiž hodně hustý a listy drží do doby, než má nové, takže jde o permanentní stín.)

Lesní nebo měsíční jahody
Svítí na okraj živého plotu slunce? Potom lze uvažovat o lemování okraje živého plotu lesními jahodami nebo tzv. měsíčními jahodami. Sklízet chutné plody můžete vy, nebo se o to případně postará nějaký ten živočich. Květy jahodníku zase ocení včely.

Domečky pro hmyz a drobné živočichy

Život by do živého plotu mohly přinést i hmyzí domky. Jen je asi potřeba je možná opatřit pletivem, aby si z nich hnízdící ptáci nedělali snadno dostupnou samoobsluhu. Lezoucí hmyz a drobní živočichové určitě nepohrdnou hromádkami větviček, hromádkou listí, ani například stébly slámy a dřívky ukrytými v půlce kokosového ořechu. Nebo i pohozenými šiškami. Případně lze dokonce zakoupit i různé dřevěné či keramické domečky pro žáby nebo pro ježka. Dřív než ale budete investovat svoje peníze, zvažte, zda tam daný živočich má opravdu dobré podmínky pro život a zda je šance, že se "ubytuje".

Prostor pro ptáky

Ptáci si v živém plotu postaví hnízdo sami, pokud uznají plot jako bezpečné a vhodné místo pro život. Je dobré nestříhat plot dříve, než ptáci vyvedou své mladé, tj. nejdříve koncem června. Pokud je plot ještě hodně řídký, můžete ptákům pomoci a vytvořit jim tzv. hnízdní kapsy z ohebných proutků doplněné větvičkami jehličnanů. Nebo můžete některé větvičky živého plotu svázat k sobě a tak je zpevnit. Pozor ale, aby hnízdní kapsa nebyla "přístupná" kočkám. Co se týká ptačích budek, snad asi jediná, kterou má smysl umístit nízko do živého plotu, je budka pro střízlíky (lze ji zakoupit, ale je celkem drahá).

Na to, jak bude výsledek vypadat a co bude nebo nebude fungovat, si ale budu muset ještě pár let počkat. Zatím ještě stále pod živým plotem mulčujeme, teprve na podzim do něj nasázím medvědí česnek a teprve příští jaro zkusím vyset semena jaterníků a sehnat petrklíče (viděla jsem je k zakoupení v zahradnictví). (Doplněno po letech: všechno toto jsem zasadila a pak taky hezky přesadila, vážně je tam hodně stínu, tyto rostliny potřebují spíš jít pod keře, které shazují listy.)

Další články:
Význam mrtvého dřeva pro ekosystém 
Je mrtvé dřevo v lesích skutečně mrtvé?
Mykorhiza, symbióza hub a stromů: Úspěšní houbaři znají její tajemství
Jak pěstovat jedlé houby na zahradě?
Jedlé trvalky lužního lesa a jejich využití (v kuchyni i na zahrádce)

Zahradní zábava a hry v dešti pro děti

Nevím, jak vy, ale já si jako malá dokázala užít i to, že jsem zmokla. Především na jaře, kdy jsou deštíky někdy i docela příjemné – v pláštěnce, gumácích a adekvátním oblečení. Zahrada byla v dešti a po dešti vždycky úplně jiná, jinak vypadala, jinak voněla. A když přišel silný liják, mohla jsem se schovat v mém zahradním "domečku" (stará kůlna na dřevo v zahradě) a poslouchat to bubnování deště o starou stříšku a snít.

Myslím, že je škoda o toto děti ochudit a nepustit je v dešti ven. Naopak, i v dešti se dá užít nějaká ta zábava, především na zahradě. Jen myslete na vhodné oblečení, obutí a nechoďte s dětmi na zahradu v bouřce.

Kreslení deštěm

Na blogu http://littlepageturners.blogspot.cz/ jsem našla báječný umělecký nápad. Na velké tvrdé papíry autorka nanesla s dětmi po kapkách potravinářské barvy. Pak je stačilo vynést na terasu a nechat déšť, aby z nich vytvořil dokonalé umělecké dílo, vhodné k usušení a zarámování.

Jak se stát umělcem díky dešti. Zdroj obrázku a návod na stránce:  http://littlepageturners.blogspot.cz/.

Sbírka žížal

Pokud se schyluje k dešti (když máte chytré mobily, poví vám to Aladin), můžete s dětmi nachystat domeček pro žížaly z toho, co najdete na zahradě. Pěkný návod je v blogu http://www.happylittlemesses.com/. No a když začne pršet, pošlete děti (adekvátně oblečené) do zahrady hledat žížaly do jejich nového příbytku. Jen je potom, co se jich děti nabaží, nezapomeňte vrátit zpět na zahradu.

Domeček a jeho nedobrovolní obyvatelé. (Zdroj obrázků: http://www.happylittlemesses.com/ a http://www.sunhatsandwellieboots.com/)

Barevné práškové bomby
Další aktivita opět začíná doma – přípravou barevných bomb z mouky, práškových barev, papírového ubrousku a provázku. Návod je na blogu: http://neverlandarling.blogspot.co.uk/. A ta zábavnější část následuje venku na terase, chodníku či jiné zpevněné ploše, na kterou lze bomby házet. Pokud děti zvolí dobrý úhel, vzniknou krásné barevné "komety", které postupně déšť smyje.

Návod na barevné práškové bomby je na blogu http://neverlandarling.blogspot.co.uk/ (a z něj také pochází tyto obrázky).

Skákání přes kaluže

Kaluže děti přitahují jako magnet, doslova. Ve správném oblečení a obutí toho ale můžete využít pro dokonalou zábavu do deště a po dešti. Jen už asi není moc zahrad a dvorů, kde by v dnešní době byly opravdové pořádné kaluže (vše je krásně rovné, zpevněné, odvodněné).

Tyto krásné obrázky dětí v kalužích jsou z článků: http://innerchildfun.com/ a http://www.muminthemadhouse.com/.

Jízda za mokra 

Kdo nezmokl někdy v létě na kole, ten asi nepochopí, v jakou zábavu se může jízda bez blatníků zvrhnout (po tom, co už odevzdaně a smířeně rezignujete na to, že máte bláto v puse, nose a až za ušima a přes vodu v očích skoro nevidíte na cestu ;-) ). Ale děti to baví, takže déšť na zahradě je ideální doba pro vytažení odrážedel, tříkolek a malých kol. Ať se učí malou dětskou "školu smyku" či jízdu v bahnitém terénu (a snad nezničí celou zahradu).

Tento krásný obrázek pochází z článku http://www.happylittlemesses.com/ride-on-toys-and-rain/.

Procházka v dešti

S deštníkem a nebo i bez něj se můžete jít podívat do zahrady. Především pro malé děti může být zajímavé, že zahrada vypadá jinak. Mohou sledovat, kde je sucho a kde mokro, které květiny schovaly své květy a jaká kolečka dělají kapky na zahradním jezírku. A když jde o teplý letní deštík, tak můžete soutěžit, kdo dokáže chytat kapky deště na jazyk a kolik jich za minutu pochytá. Při větším dešti mohou děti soutěžit s kyblíky v tom, kdo pochytá nejvíce kapek a změřit je pak v kuchyňské odměrce.

A pokud se déšť chýlí ke konci a vysvítá slunce, můžete jít se s dětmi podívat, zda uvidí duhu a nebo hledat žabky u jezírka.

A když je po dešti...

Hrátky s blátem

Následující obrázky nejsou pro pořádkumilovné a čistotou a hygienou posedlé rodiče. Všichni ostatní mohou s klidem pustit děti po dešti na zahradu, aby si mohly hrát s blátem. Já jako malá například pekla s bratrancem dorty z bláta. Z blogů mne zaujaly následující nápady: kreslení blátem na plátno či hodně pevný papír (Mud Painting: Its 'Process' Art), obtisky zablácených stop dinosaurů nebo figurek domácích zvířat (tentýž blog), budovat u kaluže plážový servis, pouštět si na kalužích lodičky (Invitation to play in mud), chuze v blátě a blátivá polévka (Dirty soup photos).

Nápad na kreslení blátem kuchyňskými nástroji a obtisky stop prasátka pochází z blogu http://adventuresathomewithmum.blogspot.co.uk/, plážový servis z blogu http://paintontheceiling.blogspot.cz/ a obrázek nohou v blátě z http://kidsactivitiesblog.com/.

Inspirace a další články:
http://www.muminthemadhouse.com/2014/02/27/getting-outside-weathers-something-weekend/
http://www.dirtandboogers.com/2012/07/play-in-rain/
http://adventuresathomewithmum.blogspot.co.uk/2013/01/mud-painting-its-process-art.html
http://rainydaymum.co.uk/101-ideas-for-a-rainy-summers-day
http://www.sunhatsandwellieboots.com/2011/02/organic-watercolour-art.html
http://neverlandarling.blogspot.co.uk/2012/04/365-days-outdoors-moon-paint-bombs.html
http://www.sunhatsandwellieboots.com/2012/03/20-ways-to-play-in-rain.html
http://kindergartenbasics.blogspot.cz/2012/03/whats-weather-got-to-do-with-it.html
http://stastnyblog.cz/2012/07/12/okamzik-euforie-kdyz-nemate-destnik-a-vlastne-to-nevadi/
http://stastnyblog.cz/2013/05/31/10-duvodu-proc-se-radovat-z-destiveho-jara/
http://adventuresathomewithmum.blogspot.co.uk/2013/01/mud-painting-its-process-art.html

O knize Zahrádka v květináči

Tuhle knížku jsem poprvé objevila na blogu její autorky (http://www.zahradamebavi.cz/) a protože se mi líbil blog, usoudila jsem, že by mohlo jít o zajímavé doplnění mé knihovničky. Ze zběžného popisu knihy jsem si ale myslela, že půjde "jen" o nafocené kompozice rostlin na balkony a terasy a ani mne nenapadlo, že v takové malé knize toho může být vlastně mnohem víc.

A proč si vlastně kupuji knihu, která popisuje pěstování rostlin na balkonech, když mám k dispozici celou zahradu? Protože jsem si už teď, v malém bytě v paneláku, zvykla plně využívat slunný balkon na pěstování bylinek na vaření, rajčat do salátů a jahod na mlsání. A hodlám v tom pokračovat, až jednou budeme mít náš domek a u něj velkou terasu. Třeba takové bazalce péče v samozavlažovacím květináči vysloveně svědčí, přenosný rozmarýn a vavřín na zahradu nemůžou a rajčata v nádobě pod střechou taky prospívají lépe než v záhonu. 

Autorka rozdělila knihu do tří částí: Tipy a rady, Zahrádky a Profily rostlin. Rady se netýkají jen obligátního "jakou nádobu použít" a "kde koupit hlínu a sazenice", jak jsem to viděla v mnohých zahraničních knihách. Spíše v nich zjistíte praktičtější a zajímavější informace, například rozdíl mezi mrazuvzdorností a zimuvzdorností rostlin, nevýhody kupovaných bylin ze supermarketů či zásady zahradničení s dětmi. Nechybí ani pár ekologických tipů, či informace, které rostliny mají repelentní účinky a co se dá pěstovat na severně orientovaném balkoně. 

Jednotlivé zahrádky jsou pěkně nafocené, vpravo dobře popsané, v čem je jejich kouzlo a nechybí zajímavý tip v rámečku.

Největší část knihy zabírají "zahrádky", tedy kompozice několika rostlin, které se k sobě hodí a nejlépe je spojuje i něco více než jen design. Například ze zahrádky Francouzská inspirace vykouzlíte bouquet garni do polévek, ze zahrádky Citrusová zase pro změnu zajímavou osvěžující koupel a ze zahrádky Do vázy několik pěkných kytic na sváteční stůl. Zaujala mne i dětská zahrádka Na hraní, zahrádky Pro alergiky, zahrádka Do stínu či zahrádka Horská stráň. Nikdy by mě nenapadlo si třeba na balkoně vysadit celou Letní louku a v perných červencových dnech si ji užívat na židličce s ledovým čajem v ruce. Nebo si přilákat na balkon motýly či vytvořit malou vodní zahrádku. 

Zahrádka Horská stráň se mi hodně líbila. Navíc autorka myslela i na to, aby čtenář mohl jednotlivé rostliny sehnat a sestavila ji z těch, které jsou bez problémů k dostání v zahradnictví.

Třetí část knihy obsahuje profily jednotlivých rostlin seřazené podle abecedy. U každé z nich je přehledně popsané, zda na balkoně přežije, nebo se počítá s jejím zazimováním či je nutné ji každý rok set či sázet znovu. A ocenila jsem, že autorka našla ke každé rostlince nějakou zajímavost – věděli jste například to, že pokud hodíte svazek brutnáku lékařského do plamene, obsah dusičnanu draselného způsobí roje drobných jisker jako při malém ohňostroji?

Třetí část knihy obsahuje přehledné profily rostlin,
které byly v zahrádkách použity.

Kniha mne rozhodně překvapila a nadchla. Ráda se k ní budu vracet a vždycky tam najdu něco zajímavého, tak jako například v knize pana Svobody, takže si zaslouží své místo v mojí knihovničce. Pro zahradníky, kteří se musí spokojit jen s balkonem, je to ideální inspirace a studnice nápadů. Potěšila mne i naprostou drobností, jakou jsou dvě provázkové záložky.

Květen – co dělat na zahradě

Co můžete dělat na zahradě v květnu?

• Hned prvního května nezapomeňte políbit svou milou nebo svého milého pod nějakým rozkvetlým stromem.
• Druhá květnová neděle zase patří maminkám, je Den matek. Natrhejte v zahradě maminkám milou kytičku, ať už to budou konvalinky, sedmikrásky, kosatce, malé macešky, srdcovky nebo třeba velkou kytici šeříků, ta krásně provoní celý byt nebo dům.
• Užijte si, jak zahrada voní. Ráno je to svěží chladný a úžasně čerstvý vzduch, přes den potom prašná směsice slabých vůní. Pokud v podvečer přijde bouřka, stačí pak vyběhnout ven a nadýchat se vzduchu plného zdravých záporných iontů, které člověka pěkně nabijí energií. A večer se soumrakem se rozvoní kvetoucí keře šeříků.
• S rostoucími teplotami a intenzivnějším slunečním svitem se již dá venku věšet prádlo a vyvětrat peřiny a deky.

(Zdroj obrázku: http://cataloguedlife.blogspot.cz/2011/07/grass-can-be-greener.html)

• Naučte se na zahradě žonglovat, návody najdete třeba zde: http://zonglovani.info/micky/.
• Jakmile jsou odkvetené pampelišky, tak je první moment, kdy už lze kosit trávník (viz http://www.rodovystatek.cz/rocni_plan_praci.htm). 

• Kvete černý bez a z jeho květů lze vyrábět sirupy, limonádu i "šampaňské". Ke konci měsíce už se mohou objevit první plody zimolezu kamčatského. Další zajímavé jarní dobroty ze zahrady najdete v nástěnce na Pinterestu.
• Jakmile v květnu přejdou poslední mrazíky, tak můžete set a sázet choulostivou zeleninu přímo do zahrady (rajčata, papriky, hrách, fazole, čekanka, cukety, kukuřice...).
• Po "zmrzlých" už lze vytáhnout choulostivé opečovávané rostliny ze zimních zahrad (pokud je máte, např. citroníky, rozmarýny) pěkně na čerstvý jarní vzduch. Pozor ale na jarní slunce, zvykejte je opatrně.

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?