Ostružina Black Jewel nám nechutná

Tak a je to tady. První rostlina půjde ze zahrady pryč jen kvůli tomu, že nám nechutná a tudíž ji nahradíme chutnější variantou. Jde o ostružiník s hezkým názvem "Black Jewel" (černý klenot), který jsem si koupila ze Starých odrůd. Měla jsem ji tam kvůli tomu, že jde o hodně ranou odrůdu a velmi odolnou odrůdu. A taky, že byla – zralé plody jsme sklízeli už hned koncem června v době jako maliny. Plodů bylo hodně i na malém výhonu, který jsme skoro ani nezalévali, ale trvalo dva roky, než ostružina zaplodila (prý totiž rodí až na dvouletém dřevě). Je prý i velmi dobře mrazuvzdorná. A vypadala velmi pěkně, nedivím se, že ji lidi označují jako "černou malinu", právě tak totiž vypadala (a taky je někdy označována jako "ostružina Bristol").

Nahoře jsou fotografie z webů prodejců: http://www.kotvicnikovafarma.cz a http://www.stareodrudy.org/. Vlastní fotografii ostružiny na rostlince jsem nestihla, otrhali jsme ji dřív, než jsem fotila. Až dole je naše fotodokumentace úrody z toho dne – Black Jewel jsou tam ty malé matné hodně bobulkovité plody víc vpravo (vlevo jsou moruše). Alespoň je vidět, jak byly maličké v porovnání s rybízem a srstkami.

Jenže tyto všechny parádní vlastnosti jsou nám na nic, když nám nechutná. Už chápu, co prodejci myslí slovem "aromatická", neboť tahle ostružina v sobě měla takovou divnou příchuť. Prostě chuťový podtón, který nám s manželem vůbec nesedl. Do míchaných ovocných nápojů s ostatním ovocem by to nebylo špatné, na vícedruhový džem asi taky ne, ale na "uzobávání" za čerstva nebyla nic moc. Tak snad budeme mít štěstí s jinými odrůdami ostružin.

Jak pěstovat rajčata na terase?

Už jsem se rozepisovala o tom, proč mi přijde užitečné pěstovat rajčata spíše na terase než v záhonku. Zbývalo mi jen sepsat, jak to tedy nejlépe provést:

Vhodná terasa a květináč

Rajčata prý potřebují až 8 hodin slunce denně, proto je lze pěstovat především na slunné jižní terase či balkoně. Množství problémů s pěstováním rajčat se vyhnete, pokud je budete pěstovat pod střechou či stříškou tak, aby na ně nepršelo. Omezí se tak výskyt plísňových chorob.

Nám se nejvíce osvědčilo využít na pěstování samozavlažovací květináče. Zalévá se do spodní nádržky, takže se vůbec nemusí člověk obávat, že by namočil listy. Ideální jsou vysoké květináče, aby bylo možné v průběhu roku případně přisypat hlínu. Pokud chcete použít normální květináč, stojí za zvážení dát do něj hliněnou nádobu na zavlažování. A jestli se obáváte, že se slimáci doplazí až na terasu, tak na květináč přidejte například měděné pásky.

Předpěstování versus koupě sazenice

Nejjednodušší je koupit si v květnu předpěstovanou sazenici na trhu či v zahradnictví, na terasy a balkony spíše hodí keříčková, balkonová nebo třešňová (nebo jak se jim říká). Ale pokud máte dobré podmínky, půjdou pěstovat v nádobě i tyčková. Pokud však toužíte po nezvyklých odrůdách, nezbude než si sazeničky předpěstovat.

S předpěstováváním se začíná už v únoru. Zajímavým tipem je výsev semínek do vaječných skořápek, ty by totiž mohly do půdy potom uvolňovat vápník, který rajčata potřebují, aby jim neuhnívaly špičky. Nebo můžete ekologicky "zrecyklovat" ruličky od toaletního papíru či využít plastové kelímky od jogurtů, jako naše babičky, a pak je schovat na příští rok.

Pokud chcete další rok vysévat rajčata z vlastních semen, určitě se vyhněte odrůdám s označením F1, to jsou hybridy, které nemá smysl semenařit. Postup na semenaření je pěkně popsán v článku Rajče divoké - pěstování, využití a semenaření

Zakoupená sazenice nebo vlastní semínka? To záleží především na tom, kolik chcete do rajčat investovat peněz a času (Zdroj obrázků: http://www.sxc.hu/ a http://www.thisoldhouse.com/)

Dobří sousedé rajčat
Tak jako při pěstování v půdě, i na terase se rajčatům bude dařit lépe v dobré společnosti. Obvykle se doporučuje k nim zasadit:

• bazalku – měla by podpořit a zlepšit chuť rajčat, navíc se používá do spousty receptů, kde hrají rajčata hlavní roli. Obdobně lze s rajčaty pěstovat i tymián nebo pažitku.
• měsíček nebo afrikán - proti háďátkům a jiným škůdcům
• saláty (takové ty balkonové, ne hlávkové), neboť koření mělce a rajčatům nevadí. Naopak zastíní půdu a ta tolik nevysychá.

Rostlinky, které chcete sázet s rajčaty, si nejlépe taky předpěstujte. My jsme zkoušeli pěstovat bazalku ze semínka až v momentě, kdy jsme zasadili sazenice rajčat, a nepodařilo se nám ji vypěstovat.

Bazalka a měsíček lékařský se s rajčaty kamarádí. (Zdroj obrázků: http://www.sxc.hu/ a http://www.sxc.hu/)

Příprava květináče a sázení

Na internetu je mnoho různých rad a tipů, co zajímavého přidat do půdy k rajčatům. Je to takové míchání výživného koktejlu a je na každém, aby si našel právě tu svoji optimální variantu. Přidat můžete samozřejmě kompost, ale také větve a větvičky pro zadržování vláhy. Někdo doporučuje přimíchat zetlelé listí nebo čerstvě posekanou trávu, která při rozkládání pěkně prohřeje půdu a dodá dusík.  Experimentovat lze i s přidáním nadrcených vaječných skořápek kvůli vápníku, sušených rozemletých banánových slupek kvůli draslíku (editováno: toto nedělejte, banány obsahují velké množství pesticidů ve slupce) a rybích kostí nebo kávové sedliny kvůli fosforu. Zajímavé může být použití mykorhizního přípravku, ale obejdete se i bez něj.

Sazenice rajčat jsou docela citlivé na teplotu, v zahradnictví i doma na parapetu jsou totiž pěkně v teple a přesun ven do chladného vzduchu jim může způsobit trochu šok. Je lepší sazenice chvíli "otužovat" a nesázet je do vymrzlé, studené hlíny. Nesázejte je ani příliš nahusto, hrozila by jim totiž plíseň. Také nezapomeňte přidat tyčky kvůli vyvázání rajčat. A pokud jsou sazenice příliš "vytáhlé", nebojte se je zasadit hodně hluboko – ze stonku se vytvoří další potřebné kořeny.

I když budou rajčata v květináči, můžete je mulčovat a prospěje jim to. Rostliny nebudou v těch největších vedrech ztrácet tolik vlhkosti. Pokud zamulčujete kameny, budou přes den akumulovat teplo a vydávat je rostlině večer.

Nahoře je samozavlažovací truhlík s kousky dřívek, kmenem starého uschlého rozmarýnu z minulého roku a větvičkami. Přidala jsem ještě sušené banánové slupky (to raději nedělejte). Na kávovou sedlinu a vaječné skořápky jsem bohužel zapomněla. A potom kompost (kupovaný, na zahradě je ho ještě málo a nestačí) a sazeničky bazalky. Ještě by to chtělo kamínky na mulčování, ale to až později.

Jarní mrazíky

Na jarní mrazíky můžete nejlépe využít přenositelnosti nádob a schovat rajčata na dané dny někam dovnitř do tepla. Chlad škodí i v době květů, které mohou předčasně opadnout a dočkáte se jen malé úrody. Pokud je květináč hodně těžký, můžete rajčata zkusit proti jarním mrazíkům zakrýt sklenicí (to lze jen, dokud jsou sazenice ještě hodně malé).

Do základu v květináči se hodí přidat drcené skořápky od vajíček. A proti mrazíkům lze vytvořit mini skleníky ze sklenic. (Zdroj obrázků: http://girlonbikewrites.blogspot.cz/ a http://gardeningjones.com/)

Péče o rajčata
Základem péče o rajčata je potom zalévání a snaha udržet listy v suchu. Rajčata jsou samosprašná, ale pokud se bojíte o dostatečnou úrodu, můžete na květy občas poklepat. Pokud rajčata přihnojujete, nepřežeňte to s dusíkem, pouze by vytvářela hodně listů, ale málo plodů. Někdy je vhodné rajčatům doplňovat hlínu ke stonku, neboť z něj vytvářejí další kořeny a podpoříte tím zdravý růst rostliny.
Nejpozději začátkem srpna rostlinu nahoře zaštipněte, aby více nerostla, plody, které by takto vytvořila, by již u nás nestihly dozrát. Co se týká vyštipování zálistků, to je nafoceno například zde: http://www.rajcata.com/zastipovani-rajcat/.


Odkazy
Rajčata ze skořápky: http://permazahrada.cz/rajcata/
Semenaření a článek o divokých rajčatech: http://www.potravinovezahrady.cz/rajce-divoke-pestovani-vyuziti-a-semenareni/
Komplexní článek: http://www.semena-rostliny.cz/blog/28-jak-pestovat-rajcata
O předpěstovávání: http://www.zahradaapriroda.cz/pestovani-rajcat-ze-seminek/
Postup na pěstování rajčat v pytlích: http://blog.utrikocekmodroocek.cz/2013/04/rajcata-okurky-v-pytli.html

Zelená se jezírko, zelená ...

Jezírko se nám na jaře krásně zazelenalo. A to jak samotnými vysazenými rostlinami (zimu přežily víceméně všechny), tak bohužel očekávaně i zelenými řasami. Když založíte nové jezírko a rostliny v něm ještě nejsou pořádně zakořeněné a rozrostlé, tak se řasy objeví snad vždy. Především na jaře, když začne být pěkně teplo v jezírku je spousta živin a světla a rostliny ještě všechno nestíhají čerpat a tak je řasy předběhnou.

V novém, čerstvě založeném jezírku, je lepší se jich šetrně zbavovat, neboť jinak tam mohou nově vysazené rostlinky docela skomírat. Řasy jim totiž v noci odebírají velké množství kyslíku. Já jsem na to šla naprosto obyčejně mechanickou cestou, objevila se mi tam totiž vláknitá zelená řasa (snad se jí říká "žabí vlas") a ta se dala z malého jezírka "posbírat" kovovými hráběmi. Jen jsem spolu s ní vytahovala už i nějaké zabydlené živočichy, které jsem se pracně snažila dostat zpět do vody. No, teď už vím, že stačí řasu ponechat na kraji jezírka a oni si po čase přelezou sami. Tzv. "zelené vody" (jednobuněčné a málo buněčné řasy) tam ani moc nebylo. Jezírko jsme museli několikrát dolít vodou z retenční nádrže, málo pršelo a jezírko je malé, pobřežní zóna by brzy byla "na suchu" – ten nárazový proud vody a okysličení mu taky prospělo.

V jezírku, kde už je ustálená nějaká rovnováha a jsou tam zakořeněné rostliny by se nejspíš měly řasy objevovat jen na jaře a potom by měly ustoupit rostlinám, které se po zimě teprve probouzejí k životu. Pomůže, když vysadíte za prvé dost plovoucích rostlin, které zastíní hladinu, aby se voda nepřehřívala. A za druhé dost ponořených rostlin, které budou brzdit růst řas. Když se vám podaří přilákat k jezírku žáby, jejich pulci se o jarní řasy dobře postarají.

Na internetu je většinou spousta rad jak na řasy, ale často jde o přidávání chemických prostředků, či experimenty s modrou skalicí (jedovatá pro živočichy), živočišným uhlím a pytli slámy. Většina článků se shoduje v tom, že bez filtrace a okysličování se prostě žádné jezírko v našem klimatu neobejde. U jezírek, koupacích biotopů a podobně to nejspíš tak bude. Ale u malé "osázené kaluže", tedy malého jezírka, kde přes množství rostlin skoro ani není vidět vodu, podle mne žádná filtrace potřeba není. Myslím si to a doufám, že se mi to potvrdí, až se i rostliny v našem jezírku pořádně rozrostou.

Jediné, co zatím nevím, je, zda bych měla na podzim odstranit odumřelé zbytky rostlin. Právě ty hnědé škaredé části stonků a listů potom na jaře způsobí přemíru živin. Na druhou stranu si ale myslím, že v nich nejspíš "bydlí" a "přezimuje" i mnoho různých živočichů. 

Další informace o řasách:
Žabí pulci zbaví zahradní jezírko řas lépe než chemie
Jak udržovat okrasné jezírko čisté přírodní cestou

Co takhle rajčata v nádobách?

S pěstování rajčat přímo na záhoně v přírodní zahradě to není úplně růžové. Zkušenosti s bio či eko či přírodním pěstováním jsou spíše negativní. Pěstovat především tyčková rajčata tak nějak téměř bez práce asi ani nejde. Kolikrát musí člověk nakoupit spoustu věcí (samotné sazenice, vhodný substrát, různá hnojina, postřiky) a rajčata opečovávat (zasadit ve správný okamžik, chránit před mrazíky, průvanem, obalit, zaštipovat, vyvazovat, sledovat každou možnou nemoc, hodně zalévat, včas postřikovat, doplňovat živiny,...). Každé takové rajče pak stojí spoustu dřiny (a mnohdy i peněz) a starostí, zda se nakonec urodí nebo ne. Jediné úspěchy hlásí permakulturisté s tzv. odrůdou divokého rajčete, malinkého rajčátka, které lze na záhonku pěstovat v podobě pěkné minihouštiny. Určitě se podívejte na článek Rajče divoké: Pěstování, využití a semenaření. 

My ale s manželem s pěstováním rajčat experimentovat chceme. Jinak totiž nemáme možnost dostat se k pořádným masitým rajčatům typu Marmande, San Marzano, ani mít pestrý rajčatový salát z malých keříčkových, balkonových, protáhlých, černých i žlutých i žíhaných rajčátek. V supermarketech jsou jen dvě stále ty samé nudné odrůdy. Každopádně na to jdeme trochu jinak, žádný záhonek, prakticky jsem pro nějaký záhon rajčat stejně ani v mých pláncích zahrady nějak nenašla místo. Manželova maminka pěstovala krásná rajčata na slunném balkoně v paneláku, náš první balkonový pokus taky dopadl velmi dobře, takže rajčata budeme i na zahradě vlastně směrovat do nádob na slunnou terasu.

Tři keříčky malých rajčátek se rozrostly do obrovských rozměrů (vážně nebyly tyčkové), asi to bylo tím, že jsme nevěděli vůbec nic o nějakém zaštipování. Přerůstaly přes kraj balkonu a krásně plodily, stačily nám na několik rajčatových salátů, panzanel i jen tak na chuť.

Slunné zastřešené balkony jsou totiž pro pěstováním rajčat doslova požehnáním. Na rajčata neprší (takže nehrozí plísně), nejsou na průvanu, v květináči jim předchystáte koktejl potřebných živin, máte je více na očích, takže si vzpomenete na zaštipování, i na zalévání (vhodné jsou ale samozavlažovací květináče), nedostanou se k nim slimáci a obvykle je máte i k čemu přivázat, aby se nezlomily v silném větru. A ze začátku není problém květináč přenést na noc dovnitř, pokud hlásí květnové mrazíky i později než po "zmrzlých". Jenom tímto vhodným stanovištěm vyřešíte většinu problémů s jejich pěstováním. 

Samozřejmě je musíte zalévat, ale to byste museli kolikrát i na záhoně. Pokud už člověk na terase něco pěstuje, tak tam stejně zalévat a sklízet chodí. Ale je jasné, že úplně bez práce moc rajčata pěstovat nejde, já jsem to pojala tak, že pokud si jejich pěstování můžu chytře usnadnit, tak to alespoň zkusím. A podívala jsem se, jak rajčata na terasách a balkonech pěstují ostatní. Inspirujte se:

Klasikou je pěstování rajčat v obyčejných květináčích či nádobách, které doma najdete. Pokud nejsou samozavlažovací, tak je nutné časté zalévání. Ideální je pěstovat s rajčaty v jednom květináči také například bazalku. (Zdroj obrázků: http://www.guiadejardin.com/ a http://khphotography.net/)

Některé odrůdy lze pěstovat i v závěsných koších. A pokud nechcete skladovat přes zimu spoustu květináčů, může být zajímavou volbou pěstování v pytli. (Zdroj obrázků: http://www.bhg.com/ a http://purplearea.blogspot.cz/)

Rajčatům bude svědčit i vyvýšený záhon u domu, který je alespoň částečně zastřešený a chráněný. Lze z nich také vytvořit živou letní zástěnu. (Zdroj obrázků: http://www.flickr.com/ a http://www.bhg.com/)

"Hitem" na Pinterestu je i pěstování rajčat vzhůru nohama. Prodávají se na to i speciální pěstební nádoby, ale na internetu najdete spoustu návodů "udělej si sám". Výhodou tohoto pěstování je fakt, že vrch květináče můžete využít a osázet například bazalkou či dalšími bylinkami. (Zdroj obrázků: http://bonzaiaphrodite.com/ a http://www.seattleluxe.com/)

Další informace:
Rajčata v pytli (diskuse): http://www.zahrada.cz/forum/plodova-zelenina/pestovani-rajcat-v-p-5243/  

Rajčata hlavou dolů: http://hobby.idnes.cz/rajcata-pestovana-hlavou-dolu-funguje-to-ale-zazraky-se-nekonaji
Rajčata v pytli: http://blog.utrikocekmodroocek.cz/2013/04/rajcata-okurky-v-pytli.html

Červenec – co dělat na zahradě

Co můžete dělat na zahradě v červenci?

• odměnit děti za vysvědčení a přichystat jim párty na zahradě se spoustou her,
• postavit si stan na zahradě a přespat v něm, nebo jím potěšit (opět) děti. Nebo ještě lépe jen rozbalit karimatky a moskitiéru a noční nebe plné hvězd bude nad vámi, když budete usínat. Jen to chce noc bez mraků a možného deště. 
• Pokud disponujete projektorem (nebo si jej můžete půjčit), natáhněte na zahradě prostěradlo mezi stromy a pozvěte kamarády na letní kino,
• pokud zrovna neprší, lze si dopřát snídani v trávě... a večer každý den večer grilovat, nebo péct pizzu v zahradní peci,
• můžete jíst bílý rybíz, z červeného péct táče a z černého vyrábět báječný sirup. Dozrávají také angrešty, višně, třešně a další ovoce. A o slovo se hlásí i zelenina, takže můžete mít na stole téměř každý den dobrý zeleninový salát, klidně s bylinkami ze zahrádky. Další zajímavé letní dobroty ze zahrady najdete v nástěnce na Pinterestu.
• sklízet a sušit levanduli do vonných pytlíčků,
• opalovat se, případně i koupat v přírodním jezírku a chodit bosky v trávě,

(Zdroj obrázků: http://www.pinterest.com/, http://www.pinterest.com/ a http://www.pinterest.com/)

• nezapomenout doplňovat ptačí napajedla a koupátka, aby ptáci i hmyz ve vedrech nežíznili a nepouštěli se zbytečně do ovoce,
• je dobré jednou za léto přehodit kompost, aby lépe docházelo k potřebnému tlení,
• pokud prší, je ideální vytáhnout na chvíli ven pokojové rostliny a nechat je umýt a zvlhčit,
• některým jehličnanům nemusí svědčit přílišná horka, proto je párkrát šetrně a ve vhodnou dobu zalejte ke kořenům.

Na co určitě zapomeňte:

• na zalévání studenou neodstátou vodou a navíc přes poledne, rostlinky byste takto spálili (více v článku Pravidla zalévání),
• na časté sečení trávníku, v případě slunného a teplého července by na trávníku zbyla akorát vysušená místa.

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?