pátek 26. září 2014

Naše malá úroda roku 2014

Chci si zde na blogu vést každý rok krátká shrnutí, co nám zahrada byla schopna poskytnout. Zatím je toho málo, jak minulý rok, tak letos. Především, když letos ani nebyl čas něco sázet a set a o zahradu se více starat. O to víc mám radost z každé drobnosti.


Co jsme tedy sklízeli?
  • dva svazky listů z medvědího česneku, snědli jsme jej jen tak na chlebu s máslem či sádlem,
  • 4 mísy jahod, tentokrát byly velké, ale poněkud kyselé, trhali nám je především sousedé a těch pár, co bylo sladkých, dostal syn do příkrmu,
  • malá hrst lesních a měsíčních jahod,
  • 6 mini moruší tak akorát synkovi na ochutnávku,
  • alespoň tři nebo čtyři misky angreštu, stačilo to jak manželovi na chuť, tak synkovi na příkrmy, angrešt zbožňuje,
  • pár hrstí báječných malin, taktéž pro syna,
  • pár hrstí ostružin a to jak Black Jewel, která nám nechutnala, tak i nějaká neznámá odrůda od mého dědy,
  • trochu černého rybízu na domácí limonádu a bílého rybízu na chuť,
  • dvě hrsti sladkých mini hrášků, které jsou teď schované v mražáku pro synka,
  • rozmarýn, tymián, oregano a saturejka do grilovaných ryb a dva lístky jahodové máty do nápoje.
A to nepočítám...
  • několik rostlin brambor, které samovolně vyrostly v kompostu (neměli jsme čas jej přehazovat :-) ),
  • pár bobulí muchovníku – nestihli jsme je sklidit,
  • asi tři hrsti plodů aronie, taktéž jsme je nestihli sklidit, jen ochutnat,
  • kontryhel na čaj, je ho málo, tak jsem jej zatím nesbírala,
  • pár šípků svraskalé růže, ještě jsem je do čaje nesbírala.
Ano, je vidět, že nejvíce naší úrody jsme dali našemu malému synovi jako malé ochutnávky. Jsem ráda za to, že jsme pro něj měli ty nejsladší plody v té nejlepší kvalitě.

pátek 19. září 2014

Růže svraskalá – nenápadná pichlavá kráska

O svraskalé růži (Rosa rugosa) jsem se poprvé dozvěděla ze stránky webu pana Svobody a později i z jeho knihy o ekozahradách. A musím uznat, že pan Svoboda píše velmi dobře, na zasazení této růže na zahradu mne texty rozhodně zlákaly. Dokonce se mi tak zalíbila, že jsem úplně pozapomněla na praktickou stránku věci a troufale jsem tuhle pichlavou růži zasadila hned vedle kompostéru, kam hodlám denně chodit. No, uvidím, jak moc mi budou nebo nebudou ty drobné trny vadit.


Samozřejmě mám jako asi každá žena v oblibě i ty klasické krásné růže, které plní květinářství a které neodmyslitelně patří k romantickým okamžikům nejednoho vztahu. I toho mého. Krásně voní, krásně vypadají, sousedka jednu takovou úžasnou růži pěstuje na zahradě a nemůžu projít kolem, aniž bych si přivoněla. Ale na naši zahradu klasické růže neplánuji. Ani ty stolisté, které zbožňovaly naše babičky, ani moderní anglické či irské, ani popínavé, jaké má moje mamka, ani roubované stromkové, ani skalkové. 
Jednoduše je s nimi dost starostí, musí se opečovávat a myslím, že budu mít dost starostí s opečováváním zeleniny, natož ještě květin. Mému vkusu většina klasických růží nevyhovuje, protože jako celek nevypadají tak pěkně. Svraskalá růže je pěkným keřem i v době, kdy nekvete, a na podzim ji zdobí velké červené šípky a pěkně žluté až žlutooranžové listy, v zimě je půvabná s jinovatkou či námrazou, podívejte se na obrázky na těchto odkazech:
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=171962
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=124531
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=370917

A už se těším na šípkový čaj, který si z ní uvařím. Zatím mám na zahradě jen čtyři zavalité šípky o velikosti ředkviček. Ale na hrníček čaje na podzimní nachlazení to snad stačit bude, nejspíše je usuším jen v celku (ale déle se pak louhují), na správné zpracování šípků a odstranění chloupků a té vrstvičky, co obaluje semena, si ještě netroufám. O tom budu psát nejspíš až tak někdy za rok.

Jedlé jsou i její okvětní listy, obvykle se kandují v cukru, ale myslím, že se mi podaří časem najít a zkusit i pár dalších receptů, jen co se poperu s překlady z jiných jazyků. Zatím jsem byla ráda, že jsem si užila jejich vůni, než mi je rozfoukal silný vítr, který na zahradě máme.

Tak tyto recepty mám v záložkách na vyzkoušení: šípková marmeláda z růže svraskalé (zdroj receptu a obrázku: http://gastronomicavolante.blogspot.it/), růžový cukr (zdroj receptu a obrázku: http://pinkcake.blox.pl/), jahodovo-růžový sorbet (zdroj receptu i obrázku: http://gronaskafferiet.se/) a peprmintové bonbony z okvětních lístků růže (zdroj receptu a obrázku: http://thenerdyfarmwife.com/).
Jen pokud se už těšíte, až si z šípků něco uvaříte, tak pozor na plnokvěté odrůdy svraskalé růže, u těch se šípků nejspíše nedočkáte. A počítejte s tím, že odnožuje zespod keře, právě proto je ideální do živých plotů, neměla by vyrůst více než 1,5 metru. Prý pěkně zpevňuje svahy a snáší zimní solení silnic a chodníků.

sobota 13. září 2014

Jak si vypěstovat batáty na zahradě

První setkání s batáty nebylo zrovna ideální. Koupila jsem si je v obchodě, udělala z nich kaši po vzoru kaše bramborové a nechutnala mi. Byla sladká. Dalo se to podle názvu ("sladké brambory") čekat, jen já to tak nějak nečekala. Ale dala jsem jim ještě šanci, zkusila pár jiných receptů a popravdě teď je doma jíme snad častěji než klasické brambory. Jenže jsou docela dost drahé, a tak jsem si řekla, že se kouknu, jestli by se pár hlíz nedalo vypěstovat i na zahradě. Nemyslím zásobu na půl roku, vždyť ani nemáme sklep, ale spíše pár hlíz na podzim na chuť a přilepšení.

V našem podnebí se batáty dají pěstovat jen podobně jako rajčata – vysadit ven, až pominou jarní mrazíky. Mráz jim totiž rozhodně nesvědčí, i když asi existují druhy (Dioscorea batatas), které to do určité míry v půdě u nás zvládnou (dle diskuze http://diskuse.nachvojnici.cz/). Obdobně jako rajčata potřebují solidní dobrou půdu, vyhřátou, a zalévat. A sklízet až na podzim, když rostlině ovadnou a zaschnou listy (prý pro lepší chuť je dobré je ještě 10 dní nechat v suchu a teple, aby byly sladší a lepší). Mně se ovšem ještě zamlouvá, že jde o docela pěknou poléhavou a "rozlezlou" rostlinku s hezkými listy a půvabnými květy, však se podívejte:

Batáty jsou docela pěkné krásky, rozhodně nezapřou svůj původ z rodiny svlačců. Pěstují se i jako okrasné s různě panašovanými a světle zelenými listy. (Zdroj obrázků: http://www.raisedurbangardens.com/, http://www.pinterest.com/http://www.raisedurbangardens.com/ a http://www.pinterest.com/)
Tyhle sladké brambory prý do Evropy přivezl samotný Kolumbus 100 let před bramborami, které známe. Ale název "sladké brambory" je dost zavádějící, používá se totiž i pro "jam", což je rostlina z úplně jiné čeledi (Dioscorea) a s jinými vlastnostmi, nebo pro maniok, což je také úplně jiná čeleď (Manihot esculenta). A navíc s bramborami batáty nemají nic společného (brambory jsou z čeledi lilkovitých, batáty z čeledi svlačcovitých).  A proč vlastně tato laická biologická vsuvka o původu a názvu? Píšu ji sem, neboť potom na internetu najdete různá upozornění, že batáty prý obsahují solanin (ne, to si je někdo plete s bramborami). Nebo je prý celá rostlina hodně jedovatá, jako maniok (taky ne tak docela). Jiní (často tzv. vitariáni) zase bez obav nabádají ke konzumaci syrových batátů, což ale taky není dobrý nápad, neboť syrové batáty obsahují kyanogenní glykosid, který se ničí až právě tepelnou úpravou (díky Standa von Königgrätz z diskuze na http://www.zahrada.cz/ za informaci a odkaz na článek). No, raději při pěstování batátů pozor na řeči prodejců hlíz, kteří s klidem ke konzumaci syrových batátů taky občas nabádají.

Sazenice batátů (Ipomoea batatas, česky povijnice jedlá) se dají sehnat prý už u nás, měli by je mít v zahradnictví Kruh (za 69Kč) a v některých kamenných zahradnictví. Ale prý se dají vypěstovat i ze zakoupené hlízy, pokud nebyla chemicky ošetřena či upravena proti klíčení. Což já třeba nemám ani ponětí, kupuji je obyčejně v obchodě a k bio batátům (ze kterých by to mělo jít) jsem se tedy ještě vůbec nedostala.

Vlevo naklíčený batát umístění na teplém místě (zdroj obrázku: http://down---to---earth.blogspot.cz/), vpravo postup podle blogu http://www.outlawgarden.com/2012/04/25/grow-your-own-sweet-potatoes/)
Ze zakoupené hlízy prý stačí (nepoškozený a pěkný) batát mít na jaře doma na teplém místě a až vyraší výhonky, tak jej zasadit do květináče. Poškozený batát prý nevyklíčí. Jiní batát rozpůlí, vloží do misky s vodou, aby byl napůl ponořený a dají jej k oknu na slunce, pak stačí jen pravidelně udržovat vodu na stejné hladině a čekat. Ještě se na internetu dají najít takové komplexní umístění nařezaných batátů párátky do sklenice s vodou, ale autorka blogu http://www.outlawgarden.com/2012/04/25/grow-your-own-sweet-potatoes/ tvrdí, že to není vůbec potřeba.

Potom už stačí naklíčené rostlinky udržet doma v teple (klidně už předpěstované v květináči) nejlépe na slunném parapetu a až pominou jarní mrazíky, tak je zasadit ven na slunné místo do dobré půdy. Způsoby pěstování se taky celkem liší, prostor pro experimenty tu rozhodně je. Někteří batáty pěstují klasicky v půdě jako brambory v hrůbcích, jiní jen v půdě zamulčované slámou. Někteří je používají v zeleninových polykulturách na pokryv půdy k jiným plodinám. A spousta návodů volí pěstování v dostatečně velkých nádobách třeba i na terase (ale mají menší výnosy). Ve všech případech je ale důležitá pravidelná zálivka a hodně slunce.

Shora zleva: batáty klasicky v půdě v hrůbcích (zdroj obrázku: http://gardenharbor.hubpages.com/), batáty v zeleninové polykultuře slouží jako hezký pokryv půdy, na dřevěné treláži kolem nich se pnou fazole (zdroj obrázku: http://www.pinterest.com/pin/280067670548999902/), batáty lze mulčovat slámou (zdroj obrázku: http://down---to---earth.blogspot.cz/) a nebo pěstovat v nádobách (zdroj obrázku: http://www.outlawgarden.com/).
Kdo má sklep, prý se dá uchovat potom i vlastní sadba hlíz v písku právě ve sklepě. A pozor prý na batáty dovážené z USA, prý mají nějakou chorobu, takové krupičkování listů.

Na jaře si asi zkusím pěstovat jednu rostlinku na balkoně v nádobě a uvidím, jak to půjde. Zatím se pustím jen do testování dalších receptů na dobroty z batátů. Pár příkladů na zajímavá jídla dávám zde (většina je z blogu Delicious blog od Lucie):

Články a diskuze k tématu:
http://botanika.wendys.cz/cizi/rostlina.php?93
http://www.magazinzahrada.cz/rostliny/sladke-brambory-neboli-bataty-na-taliri-ale-i-na-zahonu.html
http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova-zahrada/bataty-sladke-brambory-recepty-a-pestovani/
http://www.zahrada.cz/forum/brambory/bataty-259943/

pátek 5. září 2014

Čtení na víkend – pěstování brambor

(zdroj obrázku: http://www.sxc.hu/)
Jak já jsem pěstování brambor neměla ráda. A stále nemám, na zahradu je neplánuji. Tedy ne tak, jak jsem je znala – v řádcích s nutností okopávání a pak rozorání celé zahrady, aby se k nim člověk dostal. Možná si zasadím maximálně jednu až dvě rostlinky keřkovských rohlíčků do pytlů. Nic víc. Stejně mi to ale nedalo, abych se nepodělila s různými metodami pěstování brambor, na které jsem při brouzdání internetem narazila:
  • Pěstování brambor v dírách v kartonu a pod slámou podle blogu Filfil a jiné paprikyhttp://filfil.blog.cz/1403/zasadili-jsme-brambory. Netřeba je takto okopávat a udrží si více vláhy.
  • Podobný návod na pěstování pod slámou je na stránce: http://leva-net.webnode.cz/ Brambory se rozloží na zem a pokryjí slámou (minimálně 20 cm vrstva), kde hodně fouká, tak se ještě položí na slámu pár prken na zatížení. A pak se jen sklidí. Stále nechápu, kde je nějaká nevýhoda a proč se tento postup nepoužívá hromadně na vesnických zahradách. Dědu už na to asi nepřesvědčím, ale je to škoda, ubylo by mu spousta práce.
  • Nevíte, kam s posečenou trávou a kompostér je na ni malý? Ideálně ji dávejte někam na hromadu na místo, které není tolik na očích, a pěstujte v trávě brambory podle návodu z Receptů prima nápadů: http://www.receptyprimanapadu.cz/. Prý to má odradit i hryzce. A po sklizni máte základ zkompostované hmoty do vyvýšených zeleninových záhonů. Trochu jinak popsáno je to i tady: http://www.hajany.com/. A pozor, nepůjde to v té řezance z moderních sekaček, která je na padrť, ta totiž hned hnije a brambory by shnily s ní.
  • Máte spoustu ořechového listí, které nemůže na kompost (kvůli špatnému rozkladu i vlivu na pěstované rostliny)? Pěstujte v něm brambory, tak jak to udělal pan Marek v článku: http://hobby.idnes.cz/.
  • Pěstování v sudech, pytlích a nádobách mne láká. Jeden dva pytle na zahradě někde v rožku snesu. Moc článků jsem k tomu nenašla, něco tady: http://www.nasenavody.cz/ a něco tady: http://www.hajany.com/, zkusím časem kouknout, co se píše i ve světě a sepsat o nich článek.

pondělí 1. září 2014

Září – co dělat na zahradě

Co můžete dělat na zahradě v září?
  • Užívat si babí léto a příjemné večery na zahradě, posezení s přáteli.
  • Péct brambory v ohni, ať již svoje domácí nebo kupované. Ideálně je zabalit do alobalu a až budou, tak je podávat se solí a trochou másla.
  • Baštit na terase první hruškový koláč a jablečnou žemlovku spolu s horkou čokoládou. A nebo jiné dobroty babího léta a podzimu.
  • Dozrávají vlašské ořechy. Zkuste je ještě s měkkou slupkou, která lze snadno loupat. Delikatesa. A ze skořápek můžete udělat lodičky se svíčkami a pouštět na jezírku či v lavoru.
Zdroj obrázku: http://www.kokokokids.ru/
  • Také se červenají šípky u růže svraskalé nebo šípkové. Můžete si je nasušit na čaj. Také se z nich či z jeřabin dají vyrábět s dětmi "korále" a "zvířátka". Inspirujte se například v článku Vyrobte si s dětmi fantastické dekorace z darů lesa.
  • Sklidit bazalku a vyrobit si báječné pesto.
  • Můžete si vyrobit draka nebo si nějakého pěkného třeba i koupit a jít jej pouštět.
  • Vlaštovky se už houfují na odlet do teplých krajin, je hezké je pozorovat.
  • Měli byste ještě jednou přehodit kompost, aby lépe zrál.

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?