Chci si zde na blogu vést každý rok krátká shrnutí, co nám zahrada byla schopna poskytnout. Zatím je toho málo, jak minulý rok, tak letos. Především, když letos ani nebyl čas něco sázet a set a o zahradu se více starat. O to víc mám radost z každé drobnosti.
Co jsme tedy sklízeli?
- dva svazky listů z medvědího česneku, snědli jsme jej jen tak na chlebu s máslem či sádlem,
- 4 mísy jahod, tentokrát byly velké, ale poněkud kyselé, trhali nám je především sousedé a těch pár, co bylo sladkých, dostal syn do příkrmu,
- malá hrst lesních a měsíčních jahod,
- 6 mini moruší tak akorát synkovi na ochutnávku,
- alespoň tři nebo čtyři misky angreštu, stačilo to jak manželovi na chuť, tak synkovi na příkrmy, angrešt zbožňuje,
- pár hrstí báječných malin, taktéž pro syna,
- pár hrstí ostružin a to jak Black Jewel, která nám nechutnala, tak i nějaká neznámá odrůda od mého dědy,
- trochu černého rybízu na domácí limonádu a bílého rybízu na chuť,
- dvě hrsti sladkých mini hrášků, které jsou teď schované v mražáku pro synka,
- rozmarýn, tymián, oregano a saturejka do grilovaných ryb a dva lístky jahodové máty do nápoje.
- několik rostlin brambor, které samovolně vyrostly v kompostu (neměli jsme čas jej přehazovat :-) ),
- pár bobulí muchovníku – nestihli jsme je sklidit,
- asi tři hrsti plodů aronie, taktéž jsme je nestihli sklidit, jen ochutnat,
- kontryhel na čaj, je ho málo, tak jsem jej zatím nesbírala,
- pár šípků svraskalé růže, ještě jsem je do čaje nesbírala.
Ano, je vidět, že nejvíce naší úrody jsme dali našemu malému synovi jako malé ochutnávky. Jsem ráda za to, že jsme pro něj měli ty nejsladší plody v té nejlepší kvalitě.
