Růže svraskalá – nenápadná pichlavá kráska

O svraskalé růži (Rosa rugosa) jsem se poprvé dozvěděla ze stránky webu pana Svobody a později i z jeho knihy o ekozahradách. A musím uznat, že pan Svoboda píše velmi dobře, na zasazení této růže na zahradu mne texty rozhodně zlákaly. Dokonce se mi tak zalíbila, že jsem úplně pozapomněla na praktickou stránku věci a troufale jsem tuhle pichlavou růži zasadila hned vedle kompostéru, kam hodlám denně chodit. No, uvidím, jak moc mi budou nebo nebudou ty drobné trny vadit.

Samozřejmě mám jako asi každá žena v oblibě i ty klasické krásné růže, které plní květinářství a které neodmyslitelně patří k romantickým okamžikům nejednoho vztahu. I toho mého. Krásně voní, krásně vypadají, sousedka jednu takovou úžasnou růži pěstuje na zahradě a nemůžu projít kolem, aniž bych si přivoněla. Ale na naši zahradu klasické růže neplánuji. Ani ty stolisté, které zbožňovaly naše babičky, ani moderní anglické či irské, ani popínavé, jaké má moje mamka, ani roubované stromkové, ani skalkové. 

Jednoduše je s nimi dost starostí, musí se opečovávat a myslím, že budu mít dost starostí s opečováváním zeleniny, natož ještě květin. Mému vkusu většina klasických růží nevyhovuje, protože jako celek nevypadají tak pěkně. Svraskalá růže je pěkným keřem i v době, kdy nekvete, a na podzim ji zdobí velké červené šípky a pěkně žluté až žlutooranžové listy, v zimě je půvabná s jinovatkou či námrazou, podívejte se na obrázky na těchto odkazech:
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=171962
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=124531
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=370917

A už se těším na šípkový čaj, který si z ní uvařím. Zatím mám na zahradě jen čtyři zavalité šípky o velikosti ředkviček. Ale na hrníček čaje na podzimní nachlazení to snad stačit bude, nejspíše je usuším jen v celku (ale déle se pak louhují), na správné zpracování šípků a odstranění chloupků a té vrstvičky, co obaluje semena, si ještě netroufám. O tom budu psát nejspíš až tak někdy za rok.

Jedlé jsou i její okvětní listy, obvykle se kandují v cukru, ale myslím, že se mi podaří časem najít a zkusit i pár dalších receptů, jen co se poperu s překlady z jiných jazyků. Zatím jsem byla ráda, že jsem si užila jejich vůni, než mi je rozfoukal silný vítr, který na zahradě máme.

Tak tyto recepty mám v záložkách na vyzkoušení: šípková marmeláda z růže svraskalé (zdroj receptu a obrázku: http://gastronomicavolante.blogspot.it/), růžový cukr (zdroj receptu a obrázku: http://pinkcake.blox.pl/), jahodovo-růžový sorbet (zdroj receptu i obrázku: http://gronaskafferiet.se/) a peprmintové bonbony z okvětních lístků růže (zdroj receptu a obrázku: http://thenerdyfarmwife.com/).

Jen pokud se už těšíte, až si z šípků něco uvaříte, tak pozor na plnokvěté odrůdy svraskalé růže, u těch se šípků nejspíše nedočkáte. A počítejte s tím, že odnožuje zespod keře, právě proto je ideální do živých plotů, neměla by vyrůst více než 1,5 metru. Prý pěkně zpevňuje svahy a snáší zimní solení silnic a chodníků.