Ať žijí zeleninové polykultury! A nebo ne?

Napsala 10 komentáře

V knize pana Svobody (Kompletní návod k vytvoření EKOZAHRADY a rodového statku) pro mne byla zeleninová polykultura něčím úplně novým. Znala do té doby jen klasické řádky zeleniny, složité střídání míst a maximálně tzv. smíšené kultury se složitými pravidly co s čím pěstovat či nepěstovat v sousedství. Polykultura byla jako svěží vánek. Ono se dá pěstovat zeleninu jen tak dohromady? Paráda!
Když jsem si ale o polykultuře začala trochu více číst, přišlo vystřízlivění. Nemůžu si do polykultury vyset cokoliv, co mne napadne. Má určitá pravidla, je potřeba ji buď dobře ozkoušet nebo dobře promyslet. A je prý nutné denní sklízení... a co když budu týden dva na dovolené? A co další roky, mohu na stejné místo oset stejnou polykulturu? Mnoho zeleniny se nesmí na stejné místo vrátit až šest let po sobě, to se v řádcích lépe uhlídá než v polykultuře.

Se zeleninovými polykulturami experimentují lidé v zahraničí i u nás. (Zdroj obrázků: http://newurbanhabitat.com/, http://www.rosalindcreasy.com/, https://www.pinterest.com/ a http://hickeryhollerfarm.blogspot.cz/)
Ten systematik ve mne (jj, stačí kouknout na plány mojí zahrady, vše dopředu promyšlené, zakreslené, mám sklony k tomu si vše dopodrobna plánovat) si začal říkat, že by možná přece jen byl lepší vyzkoušet způsob takové "řízené polykultury ve čtvercích", neboli square foot gardening, který vymyslel pan Mel Bartholomew. Byť toho o něm zatím moc nevím. Váhám, přemýšlím, dohledávám informace. (Kdo zeleninovou polykulturu nezná, koukněte se do článku Divoká zeleninová polykultura. Kdo nezná square foot gardening, čtěte článek Dejte sbohem vysazování do řádků. Pěstujte ve čtvercích.)

Čtvercové zeleninové zahrádky jsou taky zajímavým polykulturním konceptem. (Zdroj obrázků: http://animalfriendlyeating.blogspot.cz/ a http://www.albertahomegardening.com/)
Ať z toho taky něco máte, sepsala jsem sem na blog pár dalších informací o polykultuře, jak ty omílané informace, tak především i ty, které nejsou tolik známé či na první pohled zřejmé. Nejprve ale začnu pozitivy, aneb proč mne polykultura nadchla:
  • Mám pro zeleninu na našem malém pozemku vyčleněný jen prostor okolo 50 m2, část je ale zastíněná, při vyvýšených záhonech to nakonec prakticky bude jen čistý prostor 18 m2. Chci toho pěstovat hodně. Potřebuji naplno využít celý ten prostor, ať je dostatečně živo a plno pod zemí i nad zemí. Polykultura je jedna z možností, jak naplno využívat malé prostory a pěstovat tam velké množství různých plodin a zeleniny.
  • Polykultura by měla eliminovat škůdce díky tzv. zmatení škůdců (to neznamená, že tam žádní nebudou, jen jich bude méně). Kdo byl ale zvyklý na cílené stříkání zeleniny vybranými prostředky, bude z toho na větvi, protože najednou nemůže postříkat brokolici, aniž by to zasáhlo i šest dalších různých plodin. 
  • Plné pokrytí půdy jedlými rostlinami už nedává prostor plevelům. Ale ze začátku, než rostlinky vyrostou, se tam stejně nějaké dostanou. Potom je podstatné, jestli v té změti rostlin umíte poznat plevel od vaší zeleniny už i v ranném stadiu.
  • Polykultura zadržuje vláhu, není potřeba tolik mulčovat, nižší a rozlézavé rostliny zakryjí půdu samy.
  • Kombinací různých rostlin, i repelentních, jako jsou afrikány a měsíček lékařský, můžete přilákat více opylovačů a například tykvovité potom nebude potřeba opylovat ručně pro jistotu.
  • Polykultura se nejlépe hodí pro zahradníky, kteří chtějí pěstovat od každého trochu a chodit do zahrady s košíkem a hledat, co lze sklízet a pak s tím "něco" v kuchyni vyrobit. Nemáte stabilní stále stejnou sklizeň mrkve a brambor na uskladnění, ale spíše hodně zeleného do salátů, ředkvičky, a každý rok trochu jiné množství zeleniny.
Nejsem sama, koho tato pozitiva nadchla, polykulturu už u nás zkusilo pár nadšenců, někteří od ní nakonec upustili, jiným se zalíbila, vizte jejich články a příspěvky:
Pěkné a zajímavé zeleninové polykultury už rostou i v Česku a na Slovensku. (Zdroj obrázků: Zeleninová polykultura Tomáše a Lucie Burianových z Chaloupky na dobrém konci, Milpa po česku z blogu pana AgriCE, jarní zeleninová polykultura paní Jitky Muškové z webu Rodinnezahrady.cz a zeleninová polykultúra pana Romana Šabíka z webu http://romansabik.blogspot.cz/)
Jaké jsou nevýhody polykultury? Některé už velmi pěkně sepsal pan Svoboda v článku Zelenina – střídání plodin.
  • Abyste ze zeleniny opravdu něco měli, potřebujete zkušenosti a hodně informací. Potřebujete se naučit zařazení zelenin do jednotlivých čeledí, abyste měli polykulturu pestrou. Potřebujete už znát rostliny, které pěstujete (velikost, tvar, kořenění, rozpínavost), abyste předvídali, co v polykultuře udělají. Pokud znáte plod cukety jen z trhu a nevíte, jak vypadá celá rostlina, budete se divit. Měli byste se vyznat i v jednotlivých odrůdách (dýně hokaido je oproti ostatní příliš rozpínavá, novozélandský špenát je narozdíl od normálního až metr vysoký, topinambury jsou trvalkou a nezbavíte se jich ze záhonu, apod.). Ano, začít se dá i jen tak experimentálně, ale co jsem četla reakce lidí, kteří to zkusili, dostavilo se častěji rozčarování a zklamání.
  • Články a kapitoly v knihách, ke kterým jsem se já dostala, obvykle moc nevysvětlují, co s polykulturou další rok. Mohu vyset "to stejné"? Mohu vyset jakokouliv kombinaci? Jak do toho zapadá či nezapadá střídání záhonů (I., II., III. trať a nechat ležet ladem či se zeleným hnojením)? Mohu každý rok set do polykultury neustále ředkvičky? Ani Alys Fowler (psala jsem o ní), která si ze zahrady udělala jednu velkou polykulturu, neřešila ve svém pořadu, co udělá jinak dalším rokem. Otázek je tam více než odpovědí. Naštěstí už k tomu něco dopsal pan Svoboda v článku Divoká zeleninová polykultura.
  • Nerozlišíte jednotlivé odrůdy například mrkve, tudíž nebudete vědět, která je "ta" lepší a kterou si nechat na semena či příště opět koupit. Fiaskem může skončit situace, kdy si vysázíte ranné i pozdní odrůdy, z pozdních nic nebude, protože je nevědomky sklidíte už průběžně.
  • Pokud si nepohlídáte a trochu nepromyslíte střídání plodin, budete se čím dál častěji setkávat s chorobami. Například velmi časté zařazování brukvovitých do stejného záhonu s polykulturou může skončit boulovitostí kořenů brukvovitých, pokud nestřídáte místo pro česnek, hrozí drátovec. A podobně. V případě, že si střídání plodin promyslíte, jejich velké množství v jednom záhoně vám bude komplikovat vymýšlení polykultur na další roky, např. hrách by se na stejném záhoně neměl objevit 6 let, ředkvičky a rukolu byste (asi?) neměli dávat na záhon, kde dříve byla brokolice a zelí apod.
  • Chybí dostatečné množství "osvědčených polykultur" v komunitě, ze kterých by mohli čerpat začátečníci a nadšenci a po úspěchu s nimi se pustit do vlastního experimentování. V podstatě je často zmiňovaná a známá jen polykultura "tři sestry" a pak polykultura s ředkvičkami a kupou semínek k tomu. 
Při experimentování s polykulturou autoři blogů sklízeli obvykle velké množství ředkviček. (Zdroj obrázků: zeleninová polykultura pana Romana Šabíka z webu http://romansabik.blogspot.cz/ a článek První zkušenosti s polykulturou paní Christine Žirafové-Tasselhofové)
Myslím, že nakonec do těch zeleninových polykultur půjdu, ta pozitiva mne lákají. A když nic jiného, alespoň o tom napíšu pro ostatní. Nejdřív mne ale čeká spousta samostudia, naplánuji si polykultury se vším všudy. Žádná divočina podle pana Svobody. Spíš to budou velmi poslušné smíšené zeleninové kultury, do kterých se budu snažit vnést všechny ty šikovné permakulturní a ekologické a přírodní principy. Tak mi držte pěsti, ať se mi to podaří. Plány sem dám určitě brzy, realitu si ale vyzkouším nejdříve za dva roky, až postavíme dům.

Štítky:

Sdílení:

10 komentářů

  1. Anna9. února 2015 v 10:08

    Jitko, také jsem si s myšlenkou polykulturní zahrádky před nějakým časem pohrávala, ale dospěla jsem ke stejnému "ale". Aby vše fungovalo, jak má, je třeba vše dobře promyslet na několik let dopředu a obávám se, že pokud se nebude chtít člověk v některých letech zcela zříci některého druhu zeleniny a je omezen prostorem, bude to tvrdý oříšek. I přesto krásné přípravy na další zahrádkářskou sezónu Anička

    OdpovědětVymazat
  2. Jitka Daňková9. února 2015 v 11:05

    Děkuji za milý komentář. Už si to zkouším plánovat a paradoxně teď zjišťuji, že nemám kam dát klasické ředkvičky :-) a saláty mi vychází dva roky na stejném místě, těžko říct, zda to bude nebo nebude vadit. A se systémem polykultur nebudu mít tak moc hrášku a cuket, jak jsem si původně představovala. No, sama jsem na to zvědavá.

    OdpovědětVymazat
  3. Anonymní11. února 2015 v 11:40

    Dobrý den Jitko, teda jste dobrá ! já bych na to neměla tolik systematičnosti jako máte vy. Moc vám přeju aby se vám váš plán naplnil a vy jste se zvou zahrádkou byla spokojená. Budu vás proto pořád číst :-)
    jste mojí inspirací :-)
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  4. Anonymní12. dubna 2017 v 9:38

    Dle mého soudu je střídání plodin zásadní právě u monokulturních záhonů. Dobře promyšlený polykulturní dokáže vracet do půdy živiny tak, aby se střídání nemuselo tak řešit. Navíc lze půdu obohacovat jíchami apod. Mnoho zdaru přeje Michal

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jitka Daňková12. dubna 2017 v 23:22

      Také si říkám, že co se týká živin v půdě, mohly by na tom snad být polykulturní záhony dobře. Ale nejsem si jistá, jak je to s těmi nemocemi: bakteriální skvrnitost, bakteriální strupovitost, sdílené plísňové a houbové choroby, nádorovitost košťálovin, nádorovitost kořenů, sklerociová hniloba česneku... někdo toto vůbec neřeší a problémy nemá, moje mamka ale třeba už jen nasázela hrách po zeleném hnojení a hned měla problém (stejná čeleď, nějaká sdílená choroba... jindy nikdy problém s hrachem neměla a toto bylo jediné, na co jsme přišly jako příčinu).

      Vymazat
  5. Alex26. prosince 2017 v 23:06

    Na jednom záhonku máme brambory už více než padesát let za sebou. Žádné choroby nikdy neměly, občas pár mandelinek. Nikdy jsme neaplikovali žádné postřiky, hnojíme jen přírodně. Úroda je každoročně dostatečná. Někdy je lepší rok, někdy hoší, ale pokaždé tam vyrostou krásné, zdravé bio brambory.

    To jen tak, abys to střídání nebrala tak vážně. ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jitka Daňková28. prosince 2017 v 0:53

      Jé, děkuji za Vaši zkušenost, je super, že Vám to tato vychází. Obvykle lidé na pěstování brambor na jednom místě doplácejí, že mají drátovce.

      Děkuji za odkaz na Váš blog, už jej čtu celý, včetně Prázdninového deníku, a těším se na další příspěvky

      Vymazat
  6. Unknown20. března 2018 v 19:53

    Dobrý den, v rámci spolku TRAWA se věnujeme polykulturnímu pěstování konopi a dalších rostlin. Letos jsme na zahradách měli dýni hokaido a ta nejspis snížila množství plevele, ale zároveň ukradla konopi dusík, letos budeme zkoušet fazole a čočku pro dodání dusíku do půdy. Náš další postup můžete sledovat na www.trawa.cz jsme i na Facebooku. Konopi máme legální, technické, letos k dispozici 4 odrůdy na různá testování. Pokud to někoho zaujme, pište na trawa.cz@gmail.com nebo Rw-work@centrum.cz

    OdpovědětVymazat
  7. Darina18. dubna 2020 v 21:06

    Ahoj, ako ste na tom dnes s polykulturou? Dari sa vam, ci nie? Mate nejake nove poznatky?
    Dakujem Darina

    OdpovědětVymazat