Je to už můj každoroční lednový rituál. V chladných a mrazivých lednových dnech vytáhnu z knihovničky knížku pana Svobody o ekozahradách a čtu si. Pokaždé tam něco objevím, zreviduji si, jestli mám tu zahradu naplánovanou dobře (mám :-) ), jestli mi nechybí tajemná zákoutí či chráněná místa pro odpočinek a popřemýšlím, jestli si ještě nezasadím nějakou z popisových rostlin. Pokochám se pěknými obrázky a u té knížky si prostě odpočinu.
No a právě tento rok jsem TO udělala. Konečně jsem poslechla zásadní radu pana Svobody a překreslila si plánek zahrady s opravdovými rozměry dospělých stromů. Já vím, já vím, on tam o tom píše skoro v každé kapitole. Nelze přečíst tu knihu a neodnést si informaci "plánujte si stromy v dostatečných rozestupech!". Jen blázen by řekl, že si toho v té knížce nevšiml. Jenže já jsem to před třemi roky záměrně neposlechla.
Za každou cenu jsem si přála, aby už na zahradě NĚCO velkého rostlo, až tam postavíme dům a budeme bydlet. Některé stromy jsem dala blízko sebe s tím, že se to časem nějak samo vyřeší, některé drsné podmínky na zahradě nepřežijí, nebo je přinejhorším časem pokácíme. A tak se i stalo, dvě hrušně nepřežily zimu a následné jaro, nahradila jsem je jen jednou hrušní. Meruňka odešla letos. Takže už se mi tam stromy v dospělé velikosti tak nějak vejdou. Tedy až na buk. Vzhledem k tomu, že to byla špatná koupě, místo stromu se zapěstovanou korunkou přišlo pometlo se seřezanými větvemi, už jsem se vlastně smířila s tím, že jej časem pokácíme (a v plánku jej nakreslila maličký). Zatím chrání zahradu a ovocné stromy před silným větrem a až bude na zahradě těsno, půjde pryč. Bohužel.
No a právě tento rok jsem TO udělala. Konečně jsem poslechla zásadní radu pana Svobody a překreslila si plánek zahrady s opravdovými rozměry dospělých stromů. Já vím, já vím, on tam o tom píše skoro v každé kapitole. Nelze přečíst tu knihu a neodnést si informaci "plánujte si stromy v dostatečných rozestupech!". Jen blázen by řekl, že si toho v té knížce nevšiml. Jenže já jsem to před třemi roky záměrně neposlechla.
Za každou cenu jsem si přála, aby už na zahradě NĚCO velkého rostlo, až tam postavíme dům a budeme bydlet. Některé stromy jsem dala blízko sebe s tím, že se to časem nějak samo vyřeší, některé drsné podmínky na zahradě nepřežijí, nebo je přinejhorším časem pokácíme. A tak se i stalo, dvě hrušně nepřežily zimu a následné jaro, nahradila jsem je jen jednou hrušní. Meruňka odešla letos. Takže už se mi tam stromy v dospělé velikosti tak nějak vejdou. Tedy až na buk. Vzhledem k tomu, že to byla špatná koupě, místo stromu se zapěstovanou korunkou přišlo pometlo se seřezanými větvemi, už jsem se vlastně smířila s tím, že jej časem pokácíme (a v plánku jej nakreslila maličký). Zatím chrání zahradu a ovocné stromy před silným větrem a až bude na zahradě těsno, půjde pryč. Bohužel.
A kolik metrů si tedy pro opravdové stromy musíte rezervovat? Dovolila jsem si vypsat údaje z knihy pana Svobody:
- 12 metrů průměru koruny: ořešáky, jedlé kaštany, třešně, oskeruše, lesní stromy sázené jako solitéry
- 10 metrů průměru koruny: jabloně, hrušně, moruše
- 8 metrů průměru koruny: slivoně, jeřáby, lísky turecké, višně
- 6 metrů průměru koruny: meruňky, broskvoně, mišpule, hlohy, lísky, střemchy, mahalebky, keřové višně
- 4 metry průměru koruny: muchovníky, rakytníky, dříny
- 2–4 metry: běžné keře (ptačí zob, svída, šípková růže, zimolez, aronie, ...)
Zaujal vás můj plánek zahrady? To by se vám mohly líbit i nějaké další... schovávám si je v nástěnce na Pinterestu: https://www.pinterest.com/zahrada/plánky-zahrad-pro-inspiraci/
