Naplánujte si ty stromy dostatečně od sebe!

moc ráda si tady čtu a inspiruju:) ráda bych měla všechny ty stromy, jenže když ony potřebují tolik místa a pozemky jsou tak drahé, pokud se potřebuju držet u Prahy...jak vy máte velký pozemek? zásadní je pro mě ořešák a třešeň, obojí zrovna nevíc metrů..jaké jste si vybrala vy? líbí se mi u vás ten postup, že vytváříte místo=energii a pak teprve dům:)

Vzrůst stromů ovlivňuje zásadním způsobem podnož. To jsou prakticky jen kořeny s velmi malou částí kmínku, na který je přiroubována mladá větvička vyšlechtěné odrůdy. Např. nejvíce vzrůstné jsou semenáče neboli pláňky. Tvoří mohutné kořenové systémy a stejně mohutné i koruny. Možno vidět u silnic, kdy i v těch mizerných podmínkách tvoří relativně velké stromy. Různé vyšlechtěné podnože pak mají menší kořenový systém a tím omezují také bujnost naštěpené odrůdy (v podstatě je tak trochu přiškrcená). Zmínka byla o třešních. Tam je nejbujněji rostoucí tzv. ptačka. Strom, na ní rostoucí, vytvoří majestátní korunu a v případě třešní výrazně do výšky. Jiná podnož, Gisela 5, oslabuje růst o 40 až 60 procent a můžete tedy očekávat cca poloviční rozměry koruny. S bujností růstu také souvisí tzv. pěstitelský tvar. To je např. vysokokmen, polokmen, čtvrtkmen, zákrsek a pak různé speciální tvary jako vřetena, sloupy, ovocné stěny. (Mimochodem, sloupcovité existují pouze jabloně, kde to některé odrůdy mají dáno geneticky. Vše ostatní jsou podvody zahrádkářských Šmejdů.). Ne, že by nešlo sestříhat třešeň na ptačce na tvar zákrsek, ale neuvidíte z ní ani třešinku. Každý rok totiž bujně obrazí letorosty, které následně ostříháte a tento "cyklus těžby jednoletého dřeva" se bude každoročně opakovat. Tento "brutální" řez jde ale i využít. Např. lze takto řezat javory nebo akáty, které následně nekvetou a tvoří jen kulovitou olistěnou korunku a tak se v jejich blízkosti bude líbit i alergikům. Stejně tak s některými stromy, které později nesou barvící plody a tyto padají a znečišťují vše pod stromem.

Svůj vliv na vzrůst má i konkrétní naroubovaná odrůda a vzrůst ovlivňují samozřejmě i podmínky, jaké strom má. V chudé zatravněné půdě, které v létě prosychá, navíc ve vyšší poloze, porostou i bujně rostoucí podnože o poznání méně než v podmínkách pro ně ideálních.

K ořešáku - ta nesnášenlivost se jmenuje alelopatie a spočívá ve vylučování určitých látek do půdy. Roste pod nimi černý bez, kterému to z nějakých důvodů nevadí. Také všechny části kromě vylouskaných ořechů jsou mírně toxické - používaly se nedozrálé ořechy nebo listy k desinfekčním a léčitelským účelům. Současné roubované odrůdy, např. velmi univerzální a oblíbený Mars, jsou menšího vzrůstu než klasické semenáče, které je možné vidět kolem cest a na vesnicích. Tvar jde v určitých mezích regulovat řezem (ne příliš do starého dřeva). Bohužel i tak je nutno počítat s korunou průměru nejméně 10 m. Mám zahradu 2000 m2 a i tak se mi tam ořešáky obtížně umisťovaly, aby nestínily ovocným stromkům (na druhou stranu, zahrada už je zaplněna vším možným, kdybych ji dělal z gruntu, asi by to bylo snažší).

Ty hodnoty od p. Svobody jsou naprosto extrémní. V některých případech to sedí (ořešák), ale většina je hodně přestřelená. Bylo by potřeba znát i další kontext, jestli to např. nejsou maximální rozměry divoce rostoucích (tzn. bez řezu) atd. Ale jabloň na M7 nebude mít nikdy korunu širokou 10 m, maximálně poloviční a spíše ještě méně. A to ještě za mnoho, mnoho let v dospělosti. Takže stromů se rozhodně nebojte.

Více třeba zde http://www.prodejstromku.cz/ovocna-skolka-podnoze-podpniky/ a rozteče stromů zde http://www.prodejstromku.cz/clanek/vzdalenosti-ovocnych-drevin-v-radach-pri-vysadbe/ podle toho lze odhadnout přibližnou velikost koruny + nějaká rezerva.

Opylení lze řešit i tak, že vám šikovný zahrádkář-veterán naroubuje na jednu větev stromu odrůdu, kterou se zbytek stromu bude opylovat. Není to optimální, ale funguje to a nepotřebujete další strom.