Ach to střídání plodin...
Plány na moji malou zeleninovou zahrádku mi poněkud komplikuje pravidlo střídání plodin. I když mám někdy drobné výhrady k systému pěstování zeleniny u mých rodičů, jedno musím uznat: mají výborně řešený systém střídání plodin. Jedno velké pole v zahradě se celé na podzim pooře, na jaře rozdělí myslím na 3-4 díly a na jednom dílu se pěstují brambory (a dříve i krmná řepa), na druhém zelenina, na třetím jahody a další zelenina a čtvrtý pás je ladem, nejlépe se zeleným hnojením či pící pro zvířata. Mamka i babička tak nemusí střídání plodin nijak řešit, ani si zapisovat, co kde pěstovaly předchozí rok. Zato já abych si koupila pořádný tlustý zápisník...
 |
| Zeleninová zahrada u mých rodičů, foceno v únoru. To bylo jen nahrubo poorané, jednotlivé pásy a záhony se připravovaly až teď. |
Napočítala jsem si, že do své malé zahrady vměstnám maximálně 9 (vyvýšených) záhonů. Jeden bude asi i trochu v polostínu. No a samozřejmě chci pěstovat minimálně 50 různých plodin od jarních, letních i podzimních odrůd přes zeleninu, která může být na záhonech v zimě, a ozimou pro brzkou jarní sklizeň (už je asi jasnější, proč testuji zrovna polykultury:-) ). To je teprve puzzle, když některou zeleninu nesmím opakovat i několik let a neměla bych obecně opakovat jednotlivé čeledě.
Bylo by příliš kacířské si říkat, že střídání plodin nepotřebuji a že stačí vždycky přidat kompost? Podle všeho bylo, něco jsem si o tom zjišťovala. Zahradník, který nestřídá pravidelně plodiny, riskuje jak choroby, tak vyčerpání minerálů a živin z půdy a mnohem menší úrodu. Když budu trochu konkrétní:
- u pórku hrozí vrtalka pórová, to, i když dáte pórek po cibuli či česneku, nebo poblíž pažitky a po pažitce
- celeru hrozí septoriová skvrnitost listů, neměl by se sázet na stejné místo dříve než za 4 roky
- kořenové zelenině hrozí obecně háďátka, mrkvi skvrnitost listů a černá hniloba i pochmurnatka, neměla by přijít na stejný záhon 4 roky, petržel až 6 let
- cibulovité zelenině pro změnu hniloba, padlí a (nečekaně) taky háďátka, neměly by se na stejném místě pěstovat dříve než za 5 let. Při výskytu sklerociové hniloby nesmí česnek a cibule na záhon 10 let.
- pastiňáku hrozí rakovina
- řepa a mangold by neměly přijít dříve než za 5 let kvůli bakteriální strupovitosti a rzivosti
- okurky by na stejný záhon neměly přijít 6 let, tykvovitým obecně hrozí virová onemocnění
- brambory s rajčaty a dalšími lilkovitými sdílí plísně a houbové choroby, brambory vícekrát po sobě budou trpět strupovitostí, měl by mezi nimi být rozestup až 5 let
- luštěninám hrozí padlí a třásněnky, plíseň a strupovitost, odstup by měl být minimálně 4 roky, u hrachu prý až 6 let
- košťálovinám hrozí obecně nádory, minimální rozestupy by měly být 4 roky. Dokonce prý vylučují látky, které zabraňují růstu rostlin svého druhu (brukvovité).
Vždyť i v hodinách dějepisu se děti učí o střídání trojpolního systému (úhor, jař a ozim) kolem vesnic. V zahraničí existuje i norfolkská čtyřhonná soustava (jetel, ozim, okopanina, jařina) a indiáni prý pro svoji polykulturu tři sestry žďářili pozemek, pěstovali ji tam dva roky a pak nechali dokonce 8 let ladem.
Zatím každá kniha, kterou jsem o pěstování zeleniny četla (Více zeleniny v zahrádce, Zahrada jako mikrokosmos, Zakládáme a udržujeme ekozahradu) střídání plodin uváděla jako základní stavební kámen každého plánování zdravé zeleninové zahrady. Budu to alespoň částečně respektovat. Pokusím se několik let nemít na stejném záhonu tu samou plodinu a v rámci možností se budu snažit, aby se neopakovaly přímo po sobě stejné čeledě (pozor, i zelené hnojení patří do nějaké čeledě). Nejlepší je nesázet na záhon stejnou čeleď alespoň 3 roky.
Přiznávám, že nakonec paradoxně nemám kam dávat ředkvičky a lichořeřišnici a nejspíš mi záhony nebudou stačit na pokrytí naší spotřeby cuket a salátů. Při polykulturách se při vší nejlepší vůli ale stejně kolizi nevyhnu. Nakonec budu i ráda za to, že moje vyvýšené záhony budou mít nejspíše životnost jen udávaných šest let a ne třeba deset. Po šesti letech se totiž kompletně utvoří nový vyvýšený záhon a tak mohu jet znovu od začátku. Podívejte se, jak se mi to pěkně bude střídat:
Každý ze tří skupin záhonů čekají následující střídání polykutlur v průběhu šesti let. Názvy jsou zatím moje pracovní podle jedné či dvou ze zelenin, ještě nemám ty polykultury tolik vyladěné, zveřejním je až v některém z dalších článků:
| I. trať | Čtyři sestry | Zimní růžičky a pórky | Pikantní cuketoviště |
| II. trať | Kadeřavý zimní záhon | Čekání na Římany | Raketové lístky |
| III. trať | Ledové salátoviště | Šalotky a karotky | Hráškoviště |
| I. trať | Pikantní cuketoviště | Čtyři sestry | Zimní růžičky a pórky |
| II. trať | Raketové lístky | Kadeřavý zimní záhon | Čekání na Římany |
| III. trať | Šalotky a karotky | Hráškoviště | Ledové salátoviště |
| nový záhon | nový záhon | nový záhon |
Další informace:
Pěstování zeleniny – nároky na živiny a střídání plodin
Vliv střídání plodin a prostorové izolace na zdravotní stav polní zeleniny
Štítky:
únor
zeleninové polykultury
3 komentářů
Tedy klobouk dolů - precizně rozděleno - a není nad domácí zeleninku. Poslední dobou mám pocit, že náš potravinářský průmysl nás chce pomalu vyhubit !!!!
OdpovědětVymazatOno jde hlavně o vyčerpání určitých živin určitouskupinou rostlin, o choroby až v druhé řadě. Většina chorob se nevyskytuje všude, jiné se přenáší vzduchem (plísně apod.), takže je jedno, kde se co střídá, a například vrtalka je muška, létá a ožírá mi veškeré cibuloviny, at je pěstuju kdekoliv a po čemkoliv, asi jí je u nás hodně. Takže to neberte tak kategoricky a když chcete hodně cuket, přihnojte si klidně záhon, kde byly loni :-)
OdpovědětVymazatDíky za radu. I na fórech na zahrada.cz hodně často opakovali, že se má dávat pozor na střídání plodin kvůli škůdcům, tak jsem jako zahradník amatér přecejen raději opatrná.
Vymazat