Ještě vás to baví? Dávám sem poslední moje polykultury – zeleninové polykultury pro III. trať. Měly by převážně obsahovat samé na živiny nenáročné zeleniny, případně ty druhy zeleniny, které příliš kumulují dusičnany a nemohou být v předchozích tratích. V třetí trati budu vždy experimentovat s ozimou zeleninou, protože následné záhony I. trati u mne začínají vždy až tak v květnu, takže bude dost času ozimou zeleninu sklidit.

Hrášku i petrželky máme velkou spotřebu, tak je zkusím pěstovat pospolu na jednom záhonu. Slibuji si od petrželky, že hrášku ochrání půdu před vysycháním, vyseju její semena už někdy v březnu spolu se semeny heřmánku. Heřmánek totiž potřebuje klíčit na světle, později, až vyroste, by prý měl hrách chránit před škůdci a nemocemi. Velká semena hrachu budu máčet a vyseju je od začátku dubna ve třech výsevech až do půlky května. Rovnou k nim připravím i tyčky nebo provázky, po kterých se bude moci pnout. Po sklizni hrachu přijde na řadu výsev semen ozimé čekanky do volných míst, nejlépe někdy v červnu. Ještě by se teoreticky dal realizovat druhý výsev petrželky v červenci a druhý výsev nízké odrůdy hrachu (která ještě stihne dozrát) v srpnu. Prakticky si ale myslím, že do hustého porostu petrželky asi jen tak něco nezaseju, těžko říct. Na podzim ozimou čekanku zamulčuji a ochráním chvojím a snad na jaře poroste a budu ji pak brzy sklízet.

Protože se kombinace cibulí a mrkve doporučuje snad v každé knížce, rozhodla jsem se je také pěstovat pospolu. Prý by si měly vzájemně odpuzovat škůdce (pochmurnatku a květilku). Nicméně já budu karotku sklízet velmi brzy (na pěstování klasické mrkve si vůbec netroufám), takže to bude jen chvilková výpomoc. V březnu zasadím do záhonu jako první šalotky a mezi ně vyseju semena špenátu a karotky. V dubnu mohu doset pár semen měsíčku a jedno nebo dvě semena nějaké nízké odrůdy slunečnice na okraj záhonu (nějak bych semínka měla ochránit před ptáky), teprve v květnu pak přijde řada na semena majoránky, která se sejí do prohřáté půdy a mají prý chránit cibule před padlím. Na podzim (nejlépe v září či říjnu) po sklizni šalotek zaseju ozimý špenát a přikryju jej netkanou textilií. Na jaře by potom měl být dostatečně velký akorát na sklizeň do polévky na Zelený čtvrtek.

Jak je vidět, u posledního záhonu mi poněkud došla možná zelenina, kterou bych mohla do záhonu zakomponovat. Většinu už nemůžu použít kvůli pravidlu střídání plodin. I tak bude tento záhon v jednom případě hned po jiném "salátovém". Nic naplat, někde jsem četla, že saláty mohou být sázené i několik let po sobě, budu tomu muset věřit. 

Ledové saláty si předpěstuji nebo koupím sazeničky a v dubnu půjdou do záhonu. Spolu s nimi vyseju semena kmínu, máku (ten potřebuje ke klíčení světlo) a pohanky (nať usuším do čaje). Později přibude ještě pár sazenic salátu pro pozdější sklizeň. V červnu si předpěstuji hlávkovou čekanku a v červenci půjde do míst, kde už sklidím salát. S hlávkovou čekankou jsem zatím moc štěstí neměla, ještě nikdy mi netvořila hlávky, no, uvidím, jak se jí bude dařit v záhonu. V září dosadím sazeničky ozimého salátu Humil, kterým se potom uvolní místo po sklizni čekanky. 

Takhle jsem si vymyslela to střídání v rámci vyvýšeného záhonu. Snažila jsem se, aby po sobě nebyly příliš brzy zeleniny především z čeledi brukvovité a liliovité. Zato z hvězdnicovitých se mi to střídá hned po sobě, snad to nebude tolik vadit.

Díky, že jste dočetli až sem. Teoretizovat a plánovat si zeleninové polykultury je pěkné, ale já se především těším na to, až si je všechny opravdu vyzkouším. Už aby to bylo. A pak vesele povezu košík dobré zeleniny mému tátovi, který nejspíš moc nevěří tomu, že by mi to jednou mohlo fungovat. No, uvidíme.

Některé typické zeleniny v mých polykulturách chyběly. Třeba taková rajčata, květák, brambory, zelí, brokolice, papriky, mrkev, česnek, dýně, topinambury, ale i bylinky, jako je bazalka či lístky rukoly. Na nějakou zeleninu si netroufám (česnek, mrkev, papriky a zelí), nějakou nejíme (květák) a ostatní budu pěstovat jinak (rajčata, bazalku a brokolici v truhlíku, dýni na kompostu a brambory v pytli). No ale o tom až v příštím článku.

Další v pořadí jsou moje tři polykultury pro II. trať (tedy rok po založení mého vyvýšeného záhonu či rok po přihnojení půdy). Občas tam plánuji i některé méně náročné rostliny typické pro I. trať, nebo na živiny nenáročné zeleniny třetí trati, záleží, jak se mi to zrovna hodilo. Opět očekávejte poetické názvy, zelené vyznačení hlavní zeleniny a informaci, po jakou dobu bude záhon zeleninou "obsazen".

Jedná se o druhý záhon, ve kterém mi jde o zimní zeleninu, především o nenáročný kadeřávek, ostatní zelenina je spíše na doplnění. Sice se občas v literatuře píše, že košťáloviny se s pórkem moc nemusí, já to ale stejně risknu. Naopak s celerem a koprem si prý kadeřávek notuje, protože mu celer i kopr odpuzují mšice a prý i bělásky. Na zázraky ovšem nevěřím, a tak si jej proti škůdcům nejspíše budu chránit nějak přírodně i jinak. Co se týká postupu pěstování, už v březnu si doma předpěstuji sazeničky řapíkatého celeru, v dubnu si potom v truhlíku na terase předpěstuji sazeničky pórku. Obojí půjde do záhonu až po zmrzlých v květnu, pórek někde do řady na okraj, kde jej budu moct přikrýt netkanou textilií proti škůdcům a přihrnovat hlínou. V červnu doseju kadeřávek a kopr do záhonu přímo ze semen. Protože pórku svědčí dostatek draslíku v půdě a kadeřávek a celer mají rády vápník, asi zvážím zapravení vápnitého dolomitu a drcených banánových slupek do půdy před sázením. A pro vybělení budu řapíky celeru svazovat stužkami.

Saláty a čekanky jíme v naší rodině celkem hodně, chci si jich tedy zkusit pár pěstovat na přilepšenou. V tomto záhoně si doma předpěstuji (a nebo koupím předpěstované) sazeničky římského salátu a koncem dubna je vysadím do vyvýšeného záhonu. Rozhodím k nim semena heřmánku (potřebují ke klíčení sluneční svit, takže se nesmí přihrnovat hlínou), ta mají chránit saláty a řepu proti škůdcům, já je pěstuji především kvůli květům, které si suším na výborný čaj. Pak koncem května vysadím druhou várku předpěstovaných salátů pro postupnější sklizeň. V půlce června vyseju semena endivie, čekanky a červené řepy. Než endivie s čekankou vzroste, měly by již být římské saláty sklizené, takže si snad nebudou konkurovat. Na místa uvolněná po endivii doseju v září polníček. V říjnu pak přijde doba sklizně červené řepy a uskladnění čekankových kořenů, nejspíš jim vyhloubím rýhu přímo v záhoně a uskladním je zakryté zeminou nebo pískem a do prosince je budu postupně odebírat a rychlit.

Následující záhon jsem zaměřila na různé zelené lístky do salátů a baget, pokud něco zeleného na záhonu utrhnu, mělo by to být jedlé. Jen jestli dokážu rozeznat moji zeleninu od plevelů... Na záhon začnu set semena už v březnu, nejprve roketu a ředkvičky. Potom budu roketu po 14 dnech opět přisévat, abych měla průběžnou sklizeň. V dubnu přidám semena kopru, který by prý měl roketě i ředkvím pomoci od dřepčíků, no uvidíme. V tuto dobu také vyseju baby leaf saláty a případně různé další druhy listových salátů. Po sklizni ředkviček přijde na řadu pár semen mangoldu do volných míst. V červnu potom vyseju čekanku a v červenci semena bílé ředkve. Nejlépe vždy do míst, kde už sklidím nějaké saláty. Od srpna do září opět přijde na řadu roketa a také polníček. Až v říjnu sklidím čekanku, uskladním ji tak, že vyhloubím rýhu přímo v záhoně, zakryju ji zeminou nebo pískem a do prosince ji budu postupně odebírat a rychlit. Většinu času budou nejspíše rostlinky schované pod netkanou textilií kvůli škůdcům.

Tak tady jsou moje první tři polykultury pro I. trať (hned po založení vyvýšeného záhonu, hodně výživná půda). Chtělo by to fanfáry :-), namyslet je bylo celkem těžké. A co teprve, až je za dva roky vyzkouším v praxi... to se ještě možná budu divit. Vymyslela jsem si i poetické názvy a dodala informaci, po jakou dobu bude záhon "obsazen" zeleninou. Zeleně jsou vyznačeny hlavní zeleniny, o které mi v každém tom záhonu jde především.

Je to polykultura inspirovaná "třemi sestrami". Nedám jí tolik místa, jako jiní na zahradách, budu experimentovat ve vyvýšeném záhonu. V půlce května vyseju pár semen cukrové kukuřice do skupinek ("Cukrová kukuřice by se měla pěstovat v uzavřených blocích, aby úspěšně proběhlo opylování větrem.",  citace z knihy Zahrada jako mikrokosmos). Až bude mít kukuřice cca 15 cm, zaseju k nim na okraj pár semen fazolí. A po týdnu zaseju semena patizonů a na jižní okraje zasadím předpěstované sazenice batátů. Pěkný přehledný návod pak ještě radí probrat kukuřici a nechat jen 2–3 nejlepší rostlinky. Podle knihy Zakládáme a udržujeme ekozahradu je ještě vhodné patizony zamulčovat. Časem možná přidám i nějakou květinu, která kvete v době květu patizonů a přiláká opylovače, ale třeba budou stačit pěkné květy batátů, které by mohly na šlahounech přepadat přes okraj vyvýšeného záhonu či lehce pokrývat půdu. U této polykultury se nedá čekat zářivá úroda fazolí, neboť v půdě, kde je hodně dusíku, nenasazují prý tolik květů. Jsou spíše jen doplňkem kukuřice, která dusík jimi vyprodukovaný hodně potřebuje. No a po sklizni záhon zakryju listím nebo mulčem z kostivalu.

Shora po směru hod. ručiček: květy povijnice batátové (z http://commons.wikimedia.org/), fazol na kukuřici (z http://commons.wikimedia.org/), fazolky (z http://commons.wikimedia.org/) a patizon (z https://cs.wikipedia.org/).

Zimní růžičky a pórky    /I. trať/    /květen – prosinec/

(růžičková kapusta  + pór + listový celer + ačokča + divoké rajče + aksamitník) 
Vždycky mne fascinují obrázky zimních záhonů, ze kterých lze sklízet pórek a růžičkovou kapustu. Rozhodně to chci zkusit, i když přírodní pěstování těchto dvou je spíš sázka do loterie. Proto k nim přidám nejméně náročný z celerů – ten listový. Kombinace košťálovin, rajčete a celeru je obecně doporučována pro vzájemnou obranu proti chorobám, aksamitník jim taky pomůže. A k tomu dvě rostliny teplomilné ačokčy, ať je ještě co ze záhonu sklízet v pozdním létě, stejně tak právě jednu rostlinku odolného divokého rajčete. Kdyby to bylo příliš mnoho rostlin na tak malý záhon, a hrozily plísně apod., tak tady rajče i ačokču oželím. Nenašla jsem pro ně žádnou půdokryvnou zeleninu vhodnou pro I. trať (tedy té, u které se nemusím bát hromadění dusičnanů), proto budu muset mulčovat povrch, možná zaexperimentuju s nějakými hezkými plochými kameny, které půjde znovu využívat další roky. Dvakrát za sezónu bude muset být část záhonu pokrytá netkanou textilií kvůli škůdcům pórku a kapusty, proto nemůžu vysadit rostlinky, jakkoliv se mi zachce. Všechny sazenice se předpěstovávájí a sází až po zmrzlých či později. Pórek potřebuje hlubší rýhu a následné přihrnování hlíny, kapusta bude potřebovat vyvazovat ke kolíkům a ačokča žebříček, po kterém se bude plazit (na místě, kde nezastíní ostatní rostliny v záhoně).

Shora po směru hod. ručiček: pórky (z https://commons.wikimedia.org/), růžičková kapusta (z http://www.freeimages.com/), plody ačokčy (https://commons.wikimedia.org/) a ochranný a hezky kvetoucí aksamitník (z http://www.freeimages.com/).

Pikantní cuketoviště  /I. trať/    /květen – říjen/

Cuket sníme za léto opravdu hodně, tenhle záhon bude převážně cuketiště. Cukety stačí vyset ze semen přímo na záhon po dvou až třech semenech do hnízda z mulče po zmrzlých do prohřáté půdy. Část semen lze vyset i později pro pozdnější sklizeň. Batáty si předpěstuji, měly by trochu pokrýt půdu nebo růst svěšené po okrajích vyvýšeného záhonu, jedna až dvě rostlinky nejspíš budou stačit. Pórky vyseju přímo ze semen (asi zkusím vyrobit výsevní pásku) na lem zadního okraje. To, aby bylo možné pórky ze začátku chránit netkanou textilií. No a jedna, maximálně dvě čili papričky přijdou na jižní stranu záhonu. Kdyby záhon trpěl na přílišnou hustotu rostlin, tak se chilli vzdám a budu je pěstovat jen v květináči na terase. No a po sklizni záhon zakryju listím nebo mulčem z kostivalu.