To bylo tak. Plánovala jsem a plánovala, zakreslovala a po nějaké době zjistila, že jsem úplně zapomněla na záhony klasických jahod. Skvělé, sladké, velké jahody! Nechápu, jak se mi to mohlo stát. Pěstovala jsem si je dočasně v části pozemku určené pro stavbu domu a tak mi nechyběly.
Od té doby jsem zkoušela asi třikrát přepracovat plánky té části zahrady, která ještě nebyla zasázená. Ale nepodařilo se mi tam jahody dostat, veškerá slunná místa pozemku už byla zabraná jiným ovocem, kterého jsem se také nechtěla vzdát.
A pak přišel osvícený nápad. Vyvýšená část pozemku u terasy u domu se bude muset (nějak?) svažovat a dostat na úroveň půdy, kterou tam máme. Už jsme si říkali, že tam uděláme svah zpevněný kameny, vlastně prakticky takovou skalku. A protože já rozhodně nejsem fanda klasických skalek (vysušují vzduch, jsou pracné a ani se mi moc nelíbí), chytila jsem se příležitosti a s manželem jsme se domluvili, že si tam uděláme "jahodovou skalku". Vždyť někteří jahody pěstují přímo ve spirálách, ve svahu by to taky mělo jít... a takový Sep Hollzer ve své knize pěstování jahod na slunném kamenitém plácku rozhodně doporučoval.
Ale přátelé, rodina i známí nás od toho odrazují. "Já sklízela na mé skalce i lesní jahody rovnou sušené... ", říkala nám sousedka z vesnice: "Tady tak málo prší...". Ostatní si říkali, jak je chceme okopávat, přesazovat a vůbec sbírat. A že nám nebude stačit retenční nádrž na zalévání, ve "skalce" budou jahody příliš vysychat. A tak jsem hledala na internetu, jestli se našel ještě nějaký "blázen" jako my, který by s jahodami ve skalce experimentoval. A téměř nikoho jsem nenašla. Tak asi budeme (snad za rok) první, kteří takovou jahodovou skalku vyrobí a zdokumentují a pak na ni za pár let možná na tomto blogu budou děsně nadávat. Těžko říct.
Toto jaro jsem musela narychlo přesadit naše jahody, protože jsme se rozhodli stavět dříve, než bylo v původním plánu. A dočasné jahodiště se vesele zelenalo právě v místech základů domu. Přiznávám, že to byla hrozná práce. Pod kamínkovým mulčem jsem neměla ani kartony, ani folii, takže se kamínky už zamáčkly do hlíny a nešly oddělat. Jahody jsem vyrývala i s balem, aby se ujaly, takže byly hodně těžké a ještě jsem k nim musela dovézt další kolečka hlíny na srování půdy. Na novém místě jsem je znovu pracně mulčovala kamínky. Za celý jeden březnový den jsem takto přemístila jen 12 jahodníků a stačilo mi to, další jsem nechala svému osudu. Zda to za tu námahu stálo, těžko říct. Jahodníky vesele kvetly a jarní přesazování (na fórech nedoporučované) přežily. Pochutnali jsme si na nich výborně, jen 2/3 úrody si nekompromisně zabrali slimáci.
A právě v té chvíli se mi míhalo hlavou, jak já budu vůbec na té naší jahodové skalce sázet po doporučovaných pěti letech nové jahodníky? Jak budu zakořeňovat odnože? Jak budu odebírat kamínkový mulč (který se mi jinak pro růst jahod celkem osvědčil)? Jak budu jahody sklízet, aniž bych si zašlapávala kamínky do půdy? Jak budu "obměňovat" vyčerpanou půdu pro jahodníky, když je potřebuji pěstovat stále na stejném místě? Vážně nemám ponětí! Přesto do toho půjdu. Buď to bude obrovské fiasko nebo zajímavý nápad. Ale je mi jasné, že to asi nebude moc v konceptu "líné a bezúdržbové zahrady", ale že zrovna na jahodách se možná nadřu více než moje mamka při okopávání, které já tak nesnáším.
Schraňuji si sem nápady a tipy pro moji jahodovou skalku:
 |
| Jahodovou spirálu ze stránky Zahradnických služeb Živá zahrada manželů Smolových jsem tady už jednou do blogu dávala. Když takhle mohou pěstovat jahody oni, snad bych mohla i já přímo "ve skalce". (Zdroj obrázku: http://www.zivazahrada.com/) |
Toto jaro jsem musela narychlo přesadit naše jahody, protože jsme se rozhodli stavět dříve, než bylo v původním plánu. A dočasné jahodiště se vesele zelenalo právě v místech základů domu. Přiznávám, že to byla hrozná práce. Pod kamínkovým mulčem jsem neměla ani kartony, ani folii, takže se kamínky už zamáčkly do hlíny a nešly oddělat. Jahody jsem vyrývala i s balem, aby se ujaly, takže byly hodně těžké a ještě jsem k nim musela dovézt další kolečka hlíny na srování půdy. Na novém místě jsem je znovu pracně mulčovala kamínky. Za celý jeden březnový den jsem takto přemístila jen 12 jahodníků a stačilo mi to, další jsem nechala svému osudu. Zda to za tu námahu stálo, těžko říct. Jahodníky vesele kvetly a jarní přesazování (na fórech nedoporučované) přežily. Pochutnali jsme si na nich výborně, jen 2/3 úrody si nekompromisně zabrali slimáci.
 |
| Přesazené jahody zvládly i kvést, v pozadí je už pár kamenů předvybraných pro skalku. |
Schraňuji si sem nápady a tipy pro moji jahodovou skalku:
- Obnova vyčerpané půdy by se možná mohla řešit tak, že bych vždy pruh jahodníků na naší skalce nechala rok po odstranění starých jahod odpočinout a vysázela tam zelené hnojení.
- Možná jahody ve "skalce" plné kamenů, které podrží svah, budou mít tolik naakumulovaného tepla, že nebudou potřebovat mulč z kamínků. Místo toho bych je mohla zamulčovat jehličím a nastříhanými větvičkami vánočních stromků, jak mi to poradila v mém článku na mém blogu jedna milá zahradnice.
- Pokud bych znovu na mulčování použila kamínky, dám pod ně konečně kartony nebo nějakou folii, jak to doporučuje v diskuzi u jednoho článku zahradnice Věra. Díky tomu by plevel tolik neprorůstal. Pýr by to sice nezastavilo (ten nezastaví téměř nic), ale lépe by se vybíral.
- Nějakou dobu před vysazením jahodníků se doporučuje pěstovat v tom místě kopřivy a použít je jako zelené hnojení, obsahují totiž hodně dusíku, který jahody potřebují (tip z časopisu Rozmarýna).
- Slimáci se před jahodovou skalkou samozřejmě nijak nezastaví, zvážím, jestli si mi nakonec finančně nevyplatí koupit ty měděné plůtky a skalku "oplotit". Ale nejdřív si musím vyzkoušet, jestli opravdu fungují.
- Hlavně prý jahody nesmím na jaře potom vydatně hnojit. Nadměrná dávka dusíku v tuto dobu akorát podporuje růst listů a nových výhonů na úkor tvorby květů a plodů a plody přehnojených rostlin mají mdlou chuť a jahodníky jsou náchylnější na kořenové choroby a plísně plodů (tip z časopisu Zahrada v obrazech 2/2015). Hnojení se doporučuje jedině po sklizni, například ve formě kompostu či rohoviny.
- K jahodníkům se doporučuje zasadit pár česneků pro prevenci houbových chorob. Jenže klasický česnek bych zvolit raději neměla, na stejné místo by neměl přijít kvůli riziku sklerociové hniloby. Takže zvažuji zasadit sem tam k jahodníkům nějaký pěkný ozdobný trvalkový česnek, který je nízký a hezky kvete.
