Plány na další pěstování zeleniny v naší zahradě

Zeleninové polykultury do vyvýšených záhonů už mám naplánované, ale to není všechno. Některá zelenina se mi vyplatí pěstovat jako monokultura nebo jednoduchý záhon. Už jen třeba z důvodu, že to ani jinak neumím, nebo jsem pro ni našla jiné vhodné místo na zahradě. A nebo jde o trvalku. Co dalšího tedy budu pěstovat?

Moje topinambuřiště
(topinambury + měsíček lékařský + křen)

Vzhledem k tomu, že topinambury vydrží na jednom místě prý bez problémů i 8 let, budou mít vyčleněný svůj stabilní vyvýšený záhon (aby se nešířily k sousedovi, bývají označovány za úporný plevel). Po několika letech vyvýšený záhon uděláme znovu a topinambury znovu zasadíme (nový kompost, nová hlína, zase budou na stejném místě, ale nemělo by hrozit vyčerpání půdy, neboť bude nová). Nutností je umístění pletiva naspod vyvýšeného záhonu proti hryzcům. Měsíček lékařský si tam každý rok doseju na jižní okraje záhonu z nasbíraných semen, některé rostliny se tam určitě vysemení i samy. A jedna nebo dvě rostliny křenu (trvalka) na severní straně záhonu budou sloužit pro případ, že mne zase někdy v zimě stihne zánět dutin. Vzhledem k tomu, že topinambury jsou vysoké až 4 metry, našla jsem jim místo vzadu v zahradě u plotu.

Topinambury jsou opravdu obrovské rostliny (až 4 metry vysoké). Docela mile kvetou, jenže pro nejlepší úrodu hlíz se prý doporučuje květy odstraňovat. Jejich velké listy se často na podzim používají na mulč. (Zdroj obrázků: http://commons.wikimedia.org/, http://commons.wikimedia.org/ a http://commons.wikimedia.org/)

Bramborový pytel

K těm pár bramborám, které chci pěstovat jen tak na chuť na "nové brambory", by se výborně hodil kopr (proti mandelince), lichořeřišnice (pro zdravý růst) a křen (proti chorobám). Jenže já chci zkusit pěstování brambor v pytli a tam je pointou neustále přisypávání hlíny. Prakticky s nimi tedy nic jiného pěstovat nemůžu.

V jiných zemích je pěstování brambor v pytli celkem populární, dají se zakoupit jak speciální pytle s otvíráním, tak i sudy. U nás se už speciální pytel (respektive 2 pytle za 270 Kč) taky dá koupit. Jinak ale lidé pěstují brambory v obyčejných černých pytlech, které na podzim roztrhnou, či komínech ze slámy a pletiva. (Zdroj obrázků: http://mikesgardens.blogspot.cz/ a https://www.pinterest.com/)

Truhlíkování

U následujících rostlin nemusím řešit střídání místa, změním jim totiž půdu v květináči. Jsem tak zvyklá pěstovat zeleninu už z paneláku a nebudu na to nejspíš nic měnit. V truhlíku na terase skončí:

• rajčata, nejspíše v kombinaci s pár rostlinami bazalky nebo listového celeru proti škůdcům;
• chilli paprička, stačí nám jen jedna;
• bazalka, je totiž náročná na zálivku a sníme jí hodně. Už mi pár známých říkalo, že pěstovat ji přímo na zahradě je náročné;
• naťová petrželka, vaříme s ní hodně, bude takhle lépe po ruce;
• rozmarýn – kupujeme si jej každý rok jako zapěstovaný stromek a mulčujeme kamínky;
• cuketa na přilepšenou na malé cuketky;
• stonková brokolice;
• ředkvičky a jarní cibulky na jaro.

Zeleninu zatím pěstuji v samozavlažovacích truhlících na balkoně. A některou takhle budu pěstovat i po přestěhování, však taky plánujeme pěkně prostornou terasu.

Dýně na kompostu

Na jednom z kompostů, který bude odpočívat, bych chtěla zkusit pěstovat dýně. Moje teta s tímto pěstování slaví úspěchy. Navíc bych chtěla zkusit dýni Hokaido, která prý přeroste vše a není dobré ji pěstovat v polykulturách. Ještě by se mi líbila jedna rostlina dýně na semena, které mám ráda. Snad se tam snesou. Když člověk pěstuje tykve na kompostu, musí počítat s tím, že část živin z kompostu si dýně spotřebují a nebude pak tolik výživný.

Jinde na zahradě

Další bylinky pěstuji ve spirále, medvědí česnek ve stínu pod stromy a keři. Libeček skončí kvůli svým nárokům na vláhu někde blízko domu na samostatném místě, ze začátku určitě chráněný proti slimákům. U cestičky mezi vyvýšenými záhony v mojí zeleninové části zahrady plánuji experimentálně pěstovat trvalkovou brokolici, rukolu (což je také trvalka), čtyřboč, trvalkovou zimní cibuli a možná i teplomilné artyčoky nebo dvě rostlinky chřestu, záleží, co přežije slimáčí nájezdy.

A co vy? Pěstujete zeleninu jen ve své vymezené zeleninové zahrádce? Nebo máte po vzoru Alys Fowler celou zahradu jako jednu velkou jedlou plochu?