Jak nám táta vyrobil plošinu pro sluneční lázně

Už několik let jezdíme do balneoparku v Jeseníkách a jejich terasy a lavice pro tzv. "sluneční lázně" si každoročně nemůžu nechat ujít. Nahřáté dřevěné desky jsou příjemné, kolem dokola voní mateřídouška, no prostě dovolená. A tenhle báječný pocit si chci alespoň trochu připomenout v naší zahradě.

Modřínové desky časem zešednou jako v Jeseníku, jsou silné a pevné a krásně voní.

Tři roky byla tahle "opalovací" plošina jen na papíře v plánku zahrady. Až letos mi můj táta na rodinné dovolené povídá, že mi takovou hravě vyrobí, modřínové dřevo sežene, vyřeší ukotvení a bude to. Zazářily mi oči a hned jsme s manželem naměřili tu správnou velikost, výšku, zakulacení v místě, kde časem poroste vinná réva, a zakreslili vše do plánku. Do týdne byla plošina hotová a ještě nám ji táta přivezl a pomohl usadit až na místo určení.

Jak nejlépe zjistit, jaká velikost plošiny je optimální? Pomocí piknikové deky. Natáhli jsme se na ni a hned to bylo jasné.

Tak trochu na mne lidé v okolí koukali jako na blázna, že nechci dřevo ničím natírat a že se mi dokonce ten šedý odstín, který nakonec časem získá, vlastně líbí. Není to asi v zahradách standardní. Jenže přesně takhle to mají v Jeseníku a dřevo pak krásně voní.

A tak se plošina pro sluneční lázně vlastně stala prvním "zahradním nábytkem", který máme. Už teď na ní vysedáváme a odpočíváme a pojídáme ostružiny. Malý synek měl velkou radost a lezl po ní, ještě jsem ani nestihla zahladit hrany od třísek. Až bude starší a bude umět mluvit, věřím, že bude kamarádům pyšně prohlašovat: "toto mi tady postavil můj děda!". A to je na takových ručně vyráběných věcech to nejlepší, pojí vás s nimi ta hrdost, že je někdo blízký vyrobil. Víte, že vám věnoval svůj čas, zručnost. Dodnes nezapomenu, jakou houpačku mně a sourozencům vyrobil můj táta, jaké dřevěné meče jsem měla od mého dědy či jaké svetry mi pletla babička, a tak bych mohla pokračovat.

Až odděláme provizorní oplocení a vzroste vinná réva, to bude teprve paráda.

A co budeme s tou plošinou dělat? Vyhřívat se na jarním sluníčku, snídat na ní v létě kaši s čerstvě utrženými malinami, které budou na dosah ruky. Otrhávat lesní jahůdky, které porostou na jejím okraji či trhat hrozny z révy, která nám na plošině bude ze severu poskytovat soukromí. Hrát jednou se synem deskové hry, kreslit, číst si... už abychom tam bydleli. A na ty sluneční lázně a priessnitzovy procedury určitě taky dojde.