čtvrtek 26. listopadu 2015

O zahradničení...

Rýpat se v hlíně, přesazovat, sázet, stříhat, mulčovat, set... víte, že já vlastně to zahradničení jako takové ani moc ráda nemám? Silné tvrzení na autorku blogu kompletně zaměřeného na zahradu, že? Ráda tvořím svoji zahradu, to ano. Ale je to jen cesta k tomu, abych měla báječnou zahradu a mohla si na ní užívat grilování, lenošení, hry, kochat se, trhat květiny a sklízet zeleninu a ovoce.


Ne, že bych neměla krátká období, kdy mne ta práce s hlínou poněkud chytla. Na hodinku se odreagovat na zahradě a neslyšet křik synka, kterého celé 4,5 měsíce trápily koliky, to bylo k nezaplacení. Ale vždycky jsem si říkala, co pak? Co až všechno dosázím, trvalky pod stromy se rozrostou a nebude potřeba mulčování, vyvýšené záhony budou hotové, stejně tak šlapákové cestičky, jezírko, spirály... nepropadnu depresi, že mám příliš malý pozemek a nemůžu dál budovat nová a nová místa na zahradě? Nebudu donekonečna přesazovat a předělávat celou zahradu? 
Přesně tohle by se mi stalo, kdybych zahradničení až přespříliš propadla. Naštěstí jsem se zastavila a zamyslela docela brzy. Bylo to v jednom slunečném dni, kdy já jako obvykle něco sázela a mulčovala a manžel tvořil kamenné zídky. Byli jsme oba na zahradě snad dvě hodiny a přitom spolu nepronesli ani slovo. Každý si tvořil "to svoje" v jiné části zahrady a naprosto jsme se míjeli. Ano, zahradničení je totiž velmi osamělá činnost!
Grilování kalamárů a dobrodružné výpravy
zahradou se synkem. Chci, aby těchto skvělých
chvil na zahradě bylo co nejvíc.
A tak pomalu tvořím naši zahradu, ale s mírou. Věnuji jen nezbytné úsilí tomu, aby na tom malém kusu pozemku vznikal takový malý ráj, ale zároveň abych si neničila rodinné víkendy a společné chvíle s manželem, synkem, celou rodinou i přáteli. Koncept přírodní zahrady se mi přesně na toto hodí, zahrada se o sebe vcelku postará sama a stačí ji jen párkrát za rok věnovat trochu péče (hlavně mulč, kompost a občas zalít). Vždyť například za celý rok 2014 jsme prací na zahradě a zahradničením strávili s manželem pouhopouhých 11 dní (to jsme tam ještě nebydleli a nepěstovali žádnou zeleninu a měli malé miminko) a zahrada to taky přežila. Se zeleninou to bude už krapet více práce, ale i tak pevně doufám, že víkendy a příjemné večery budou patřit grilování, hraní deskových her s přáteli na terase či trávníku, hrám se synem, venkovnímu vaření, lenošení v houpací síti a pozorování koupajících se vrabců, piknikům a povídání namísto toho, abych se jen sama osaměle neustále rýpala v hlíně.

No a jak to vlastně máte se zahradničením vy?

PS: psaní blogu je taky pěkně osamělá činnost, ale většinou si příspěvky chystám, když je škaredě, prší, po večerech, když už manžel a syn spí či v obecně v zimě... takže tohle omezovat nebudu :-)

pátek 20. listopadu 2015

Už zase sleduji videa Alys Fowler

Bolela mě záda, takže jsem najednou měla spoustu času, kdy jsem jen mohla ležet a maximálně sledovat nějaká videa. Pustila jsem si tedy znovu celou sérii Alys Fowler o její jedlé zahradě a odpočívala. Za pár hodin jsem měla vše zhlédnuté a tak jsem si dohledala pár jejích dalších videí, tentokrát krátkých a na různá témata. Třeba vás některé z nich zaujme:

Video o pěstování malin a borůvek na zahradě:
http://www.theguardian.com/lifeandstyle/video/2014/nov/07/raspberries-and-blueberries-video
– zaujalo mne, že v Anglii lze koupit kompost vhodný pro rostliny milující kyselou půdu (tzv Ericaceous Compost), u nás se asi musíme jen spokojit s návodem, jak jej vyrobit, např. podle článku http://www.gardeningknowhow.com/composting/basics/ericaceous-compost-info.htm



Video o sázení jarních cibulovin:
http://www.theguardian.com/lifeandstyle/video/2014/oct/22/planting-bulbs-autumn-colourful-spring-flower-beds-video
– souhlasím s Alys, že jedna jarní kytka sem a jedna tam neudělá ten správný efekt, je potřeba jich tam zasadit hodně, jak to dělá ona

Video o sázení tulipánů:
http://www.theguardian.com/lifeandstyle/video/2014/oct/31/planting-tulip-bulbs-in-autumn-video

Video o partzánské zahrádce:
http://www.theguardian.com/lifeandstyle/video/2013/jul/22/best-summer-plug-plants-video
– zajímavý projekt malé "guerrilla garden", tedy partyzánské zahrádky někde v ulicích Birminghamu. Alys tam sází spoustu keřů, které snesou částečný stín a přitom krásně kvetou. Nechybí ani rybíz, maliny a borůvky pro překvapené kolemjdoucí. Škoda, že jsem nikde nenašla, jak už ta zahrádka vypadá teď.

Video s návodem na treláž či oblouk pro hrášky a fazole:
http://www.theguardian.com/lifeandstyle/video/2011/may/05/alys-fowler-growing-beans-peas-allotment-video
– jednoduchý oblouk z dlouhých vrbových větví a základy košíkářských technik proplétání pro zpevnění konstrukce. Mne zaujal nástroj, kterým Alys hloubila díry pro pruty, ten neznám.



Video o předpěstovávání zeleniny ze semínek a pikýrování:
http://www.theguardian.com/lifeandstyle/video/2011/may/03/alys-fowler-planting-seeds-growing-vegetables-video
– no snad už teď díky tomuto videu budu vědět, jak na to.

Reportáž z Todmordenu:
http://www.theguardian.com/lifeandstyle/video/2010/oct/19/incredible-edible-todmorden
– o akci Incredible edible v britském městě Todmorden jsem už slyšela, reportáž Alys je pěkným připomenutím tohoto zajímavého projektu.

Video o sklizni bobů a česnekových výhonků:
http://www.theguardian.com/lifeandstyle/video/2010/aug/17/earth-to-alys-harvest
– mi připomnělo, jak dobré byly česnekové výhonky v jídle, snad je zase bude naše bedýnkářka mít.

Video o sázení květin vhodných pro včely:
http://www.theguardian.com/lifeandstyle/video/2015/feb/27/earth-alys-bee-friendly-plug-planting-video


sobota 14. listopadu 2015

Temná stránka přírodního hnojiva z banánových slupek

Představovat na blogu nápady, podněty a tipy má jednu obrovskou výhodu. V komentářích, e-mailem i jinak mne mnozí z vás dobře usměrní v případě, že něco dělám špatně a vůbec o tom nevím. Tak jako teď s mým příběhem jedlého balkonu. 
Inspirovala jsem se desítkami cizích článků a tipů z internetu a z Pinterestu, jak je vhodné používat banánové slupky jako přírodní hnojivo pro přírodní zahrady a pěstování zeleniny, zvlášť té, co potřebuje hodně draslíku a hořčíku. Pečlivě jsem si slupky nasušila a taky použila do truhlíku. Ale ouha.

Tak například tyto obrázky a stránky mne tenkrát inspirovaly. (Zdroj obrázků: http://alternative-energy-gardning.blogspot.cz/, http://themicrogardener.com/ a http://www.vegetablegardener.com/)
Banány jsou velmi náročné na použití pesticidů, jedná se o chemicky nejvíce ošetřovanou plodinu. Fakt nevím, jak je možné, že jsem toto ani pořádně nevěděla. Naštěstí mne na to upozornila jedna milá paní z fóra brněnských zahrádkářů a tak jsem se tomu podívala trochu na zoubek. Zjistila jsem, že do kompostu ve velmi (opravdu velmi) přiměřeném množství opláchnuté banánové slupky mohou (z dotazu na http://www.veronica.cz/) a příroda si s nimi (po delší době) nakonec poradí. Ale pěstování zeleniny? To je jiná. Napsala jsem dotaz právě do ekologické poradny Veronica a odepsali mi, že: 

"Zapravováním banánových slupek do půdy si tedy určitě zanášíte i použité pesticidy. Jestli a do jaké míry se pak přenáší do vašich rajčat Vám bohužel neřeknu. Banány se ošetřují různými látkami a ty pak budou mít také různou schopnost se dostávat do rostlin. Nemusí se to dít ve velké míře, spousta látek zůstane navázaná přímo v půdě (což taky není ideální), nebo se rozloží. Vyloučit transport do plodů se ale, podle mého názoru, nedá." (citace z e-mailu)

Takže jsem si namísto zdravých ekologicky pěstovaných "bio" rajčat vlastně pěstovala konvenční s pesticidy a bůhví čím ještě... Ne všechny tipy, co člověk najde na internetu, jsou dobré. Obvykle si informace ověřuji, kde mohu, ale tady jsem to podcenila. Měla jsem si o tom tématu víc dohledat. Nicméně, manžel mne uklidnil, že u nás to naštěstí nebyla taková tragédie, protože v únoru, kdy jsme banány pro pěstování sušili, jsme si kupovali bio banány, protože je měli i v místním supermarketu. Nevím, jakou k nim mohu mít důvěru, ale snad tam těch chemikálií měly méně.

Nicméně, editovala jsem jak elektronickou knihu Příběh jedlého balkonu (http://www.vysnenazahrada.cz/2015/10/pribeh-jedleho-balkonu.html), tak i jiný článek, kde jsem o banánových slupkách psala (http://www.vysnenazahrada.cz/2014/07/jak-pestovat-rajcata-na-terase.html) a informaci o pesticidech tam doplnila.

Další informace:
http://www.zahrada.cz/forum/hnojiva/bananove-slupky-289178/?kotva=bananove-slupky-289187
http://www.veronica.cz/?id=12&i=332

sobota 7. listopadu 2015

Co s problémovým listím? Zakopat!

Mám listí ráda, suché skvěle šustí pod nohama a dá se s ním zažít spousta legrace. Mokré pro změnu zvláštně voní. Možná budu v menšině, ale vážně mi nevadí vzít na podzim hrábě a shrabat listí z těch míst, kde je opravdu nechci mít (jedlý trávník a louka) a přihrábnou na jiná, kde bude listí užitečné. Ale hrabání listí se zatím stále ještě řadí mezi takové moje "vysněné" činnosti. Naše zahrada je na tak větrném místě, s nedostatečnou okolní zástavbou, že mi většina listí jednoduše ulétne. Na hrabání si budu muset ještě počkat.
Když jsem se začetla do článků, které řeší nerudovskou listovou otázku "Kam s ním?", chyběla mi jedna zásadní informace. Co mám prakticky dělat s problémovým listím? 
Mám listí a listnáče prostě ráda.
Pro výrobce různých fukarů a vysavačů listí či rádobyvšeználky na diskuzích je "to problémové" vlastně všechno listí. Klidně vám budou tvrdit, že pro prevenci a zdravou zahradu musíte veškeré listí shrabat a nejlépe spálit. Dokonce znám paní, která pečlivě odklízela každý lístek ze všech okrasných stromů a nedovolila si jej dát ani na kompost, protože se obávala, že by své i okolní stromy nakazila chorobami. Natolik ji podobné názory ovlivnily.
Články bližší přírodním zahradám a rozumnému přístupu velí listí ponechat, kde může být, a zbytek zkompostovat. Mají dobré názory postavené na základech v historii. V lesích to tak funguje doteď a v pořádku. I v případě ovocných stromů a keřů měli v dřívějších dobách naši předci pořád něco jiného na práci, než aby celý podzim jen uklízeli listí z rozsáhlých sadů. Listí se jednoduše ponechalo, kde spadlo a žádný katastrofický scénář se nekonal. Proto pro ně pojem "problémové listí" prakticky neexistuje.

Listí z okrasných keřů a živých plotů je nejlepší ponechat právě u kořenů těchto rostlin, kam přirozeně spadne.
Já si myslím, že nic není tak černobílé a jednoduché, jak to vypadá.  Za mne listí z ovocných stromů a keřů problémovým je. Srovnávat dnešek se starými časy nejde, dříve lidé pěstovali odolné odrůdy ovocných stromů přizpůsobené místním podmínkám, sazenice necestovala přes půl Evropy. Pokud dnes na zahradách pěstujeme choulostivější ovocné stromky a keře, je potřeba zůstat ve střehu. Snad v každém chorobopise ovocných stromů stojí, že v případě (listových) chorob je nutné napadené listí zajistit a spálit, aby se dále choroba nešířila. To, že k tomu někteří přistupují tak, že preventivně ničí veškeré listí ovocných stromů pro případ, kdyby se náhodou nějaká choroba někdy objevila, mi ale přijde přehnané. Přecejen, pokud jednou ovocný strom pěstuji, měla bych vědět, jestli jej něco napadlo a jak to poznám. Spíše sledovat, než jen slepě ničit. Na druhou stranu, zavírat před chorobami ovocných stromů a keřů oči je hloupost, můžete akorát tak přijít o rostliny (a o dobré vztahy se sousedy).

Jak bychom tedy ideálně měli na zahradě zacházet s listím ovocných stromů a keřů?
Aronie na choroby téměř netrpí,
listí nechte pod keřem
  • V první řadě platí zásada, že listí zdravého ovocného stromu může klidně do kompostu či jen ležet pod stromem. Někdo jej třeba i zapravuje po obvodu koruny do půdy, aby vyživil malé kořínky.
  • S listím napadeným chorobami se zavčas a vhodným způsobem rozlučte.
A teď k tomu vhodnému způsobu. Letos měla moje hrušeň škaredé listy pokryté rzí, a tak jsem hledala, jak je to s tou správnou likvidací. Většina článků totiž velí "jednoduše" napadené listí "spálit". Ale ono to tak jednoduchí není! Sama naprosto nesnáším pálení listí v zahradách, proklínala jsem všechny sousedy v mé rodné vesnici, kteří mi takto bezohledně niči čistý vzduch. Paradoxně se mi poslední roky vždy lépe dýchalo na podzim ve městě než na vesnici. Přece se k nim nepřipojím! Navíc listí můžete pálit pouze, pokud je suché, ne vždy to lze vůbec stihnout. A nemluvě o obrovském riziku požárů, však se zeptejte nějakého hasiče, co k tomu řekne.
Dohledala jsem si, že některé méně závažné choroby se prý zničí v kompostu při správném kompostování (jenže nevím přesně, které to jsou). U všech ostatních by mělo stačit najít si na zahradě vhodné místo a dostatečně hluboko napadené listí zakopat. Člověk se při kopání trochu zapotí, ale udělá pro zdraví více, než by dýchal kouř s karcinogenními a nebezpečnými látkami, které při pálení listí vznikají (dioxiny, polyaromatické uhlovodíky, no žádná sláva).

Jednoduché, že? Ostřílení zahradníci nejspíš kroutí hlavou, že kvůli takové banalitě a jasnému závěru píšu celý článek... ale amatérští zahradníci a zahrádkáři toto řešení opravdu neznají. Vím to ze svého okolí. Takže právě pro ně je určen můj dnešní článek. 

A co se zdravým listím, které se dlouze rozkládá nebo negativně ovlivňuje kompost? Například listí z ořešáku, buku či kožovité listy magnolie? Ořešákové se prý má, v případě, že je zdravé, nechat pod ořešákem (stejně tam nic jiného moc neporoste) a nebo zkompostovat zvlášť v pytli a pak dodat ořešáku jako šikovný kompost přímo pro něj. Bukové nechte nejlépe pod buky, stejně se těžce podsazují, případně z něj udělejte v pytli listovku s delší dobou zrání. 


Články k tématu listí:
http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/listi-ktere-k-vam-spadne-ze-sousedova-stromu-si-uklidite-vy-je-totiz-vase
http://diskuse.nachvojnici.cz/viewtopic.php?f=6&t=1047
http://jdeteven.cz/games/cz/stesti-v-hromade-listi
http://www.ireceptar.cz/zahrada/okrasna-zahrada/kam-se-zahradnim-odpadem-na-kompost/
http://www.zahrada.cz/forum/choroby/hrabani-listi-325412/

neděle 1. listopadu 2015

Listopad – co dělat na zahradě?

Co můžete dělat na zahradě v listopadu?
  • Na svátek všech svatých, na dušičky, můžete na zahradě na bezpečných místech zapálit svíce a svítilny a vzpomínat na své blízké, kteří už nejsou mezi námi.
  • Listopad je známý svým melancholickým počasím. Kolem svátku svatého Martina často přicházejí první sněhové vločky, někdy dříve. Jindy bývají neproniknutelné mlhy, občas jinovatka a vůbec bílé ojínění listů. Můžete si obléct teplé rukavice a jít pořídit náladové fotografie.
  • Teď už definitivně stromy shazují listí, takže si je můžete naplno užít. Pokud moc neprší a listí je suché, tak dětem k zábavě bude stačit jedna malá hromada listí. Skákat do ní může nadchnout i hravé dospělé.
  • A jakmile vás hry s listím omrzí, tak je hráběmi dejte pod keře, živé ploty, nebo je nechte pod stromy, pokud to jde. Pokud máte ale pěstěný anglický trávník, tak tomu asi listí moc nesvědčí, to potom dejte na kompost.
  • Urodily se dýně? Upečte dýňový koláč, jezte pražená dýňová semínka a u toho vydlabejte z okrasných dýní pěkné lucerničky nebo myší domečky, jako blogerka Monika: Myšáci jsou doma. I když jsou dýně spojeny spíše s americkými svátky, vydlabávání zeleniny je původní Keltská záležitost, byť ti dlabali řepy, hezky si o tom počtěte na blogu O svátku světel
  • Pokud jste zaseli, můžete ještě sklízet zeleninu odolnou mrazu: zelí, kapusta, kadeřavá petrželka, pórek. A nebo si vychutnávejte Podzimní dobroty ze zahrady uvařené a upečené z uskladněného ovoce, zeleniny a ořechů.
  • Teprve po přejití mrazem jsou jedlé šípky, plody dřišťálu či trnky a také mišpule, pokud tedy mrzne, můžete s nimi začít experimentovat v kuchyni. (O přemrzlých plodech.) Taky si můžete po přejití mrazem zkusit vyrýpnout trs pažitky a doma zasadit do květináče. Pokud opravdu přešla několikadenním mrazem, nastartuje se růst.

  • Naolejujte zahradní nářadí a schovejte na zimu.
  • Začátek listopadu je ještě ideální dobou pro sázení stromků, keřů, zakládání živých plotů, sázet lze do zámrazu půdy (více o sázení stromků). Založit si můžete i květnatou louku.
  • Choulostivější rostlinky raději zamulčujte vrstvou slámy. Samozřejmě nejideálnějším mulčem je listí stromů. A pokud málo prší, tak můžete hlavně mladé a stálezelené stromy a keře pro jistotu trochu zalít.
  • Nechte někde v rohu zahrady "nepořádek", tedy větve a větvičky, listí, trávu, pár květináčů, klacíků, slámy. Budou sloužit jako ideální úkryt užitečným živočichům, například ježkům.A ptáci budou nadšení z vyzrálého květu slunečnice se semínky.