"A ty vážně chceš pěstovat zeleninu ve vysoké bedně?" "Máš tak špatnou půdu?" "A nebude ti to vysychat?" "To je přece děsně pracné, ze dřeva se ti to hned rozpadne..." A kde si myslíš, že vezmeš tolik hlíny na výplň? Jak ji dovezete?" Jak nadhodím téma vysokých záhonů v mém okolí, sypou se na mne nedůvěřivé poznámky a dotazy. V mém okolí vyvýšené záhony zkoušela snad jen kdysi babička a neosvědčilo se jí to. Ostatní moc pěstování ve vyvýšených záhonech nefandí, a tak budu první, kdo bude možná vyšlapávat ostatním pěšinku. A nebo to s nimi po pár letech zabalím, těžko odhadovat.

Na vyvýšených záhonech, vysokých alespoň půl metru, mne láká především to, že si v budoucnu nebudu namáhat záda. A taky ochráním moji trošku zeleniny před hryzci (pletivo dole a hladké stěny záhonu) a slimáky (měděné pásky okolo hladkých stěn záhonu). Líbí se mi totiž především ty "ohrazené" vysoké záhony. Tzv. německé kopy jsou sice zajímavým konceptem, ale slimáci a hryzci by do nich lezli tak jako tak a o tyhle návštěvníky tam nestojím. A co ještě vůbec takové vysoké záhony slibují?

Když se ale začne člověk rozmýšlet a chce se do vysokých záhonů pustit, není to jen tak. Ne pro naprostého laika. Už jen vybrat ze všech těch možností ohraničení: dřevo (krátká životnost u neošetřeného), kulatina, plech, palety, gabiony, proutěné výplety, kamenné africké záhony (keyhole garden bed) s kompostováním uvnitř, palisády, beton, cihly, svahovky, cihlové trativodky... možností je spousta. Dají se koupit předpřipravené dřevěné i plechové vyvýšené záhony, ale jsou celkem drahé. Dřevěné záhony zvládne připravit každý truhlář v okolí. Já nakonec našla pomocnou ruku v podobě svého šikovného brášky, slíbil mi, že mi vysoké záhony vyrobí z dřevěných desek, co má doma. Paráda! Jen si musím říct, jaké je vlastně chci a co a jak.

Na diskuzích se doporučuje stavět záhony z dubového nebo modřínového dřeva, aby to trochu vydrželo. Prý se takto nemusí natírat a tedy nehrozí kontaminace půdy v záhoně chemií z nátěru. Jenže já ani nevím, jaké dřevo mi bráška sežene. A navíc bych byla ráda, kdyby zrovna tenhle pracný vysoký záhon něco vydržel, takže určitě půjdu do varianty dřeva natřeného impregnací a barvou, aby vydrželo.

A tím se dostávám k jinému problému, který je nutné řešit. Čím dřevo natřít, aby to bylo co nejméně toxické? Případně jakou folií/materiálem vyložit vnitřní stranu vysokého záhonu, aby se mi barva a impregnace z dřeva nedostávala do půdy a potažmo do zeleniny? Na tohle jsem hledala odpověď na diskuzních fórech a u pěstitělů, kteří už něco takového zkoušeli, docela dlouho. Vhodný nátěr jsem objevila teprve nedávno, jsou jím mléčné barvy (psala jsem o nich v minulém příspěvku). Ty by mělo být možné na záhony bez problémů použít a dále by nemuselo být nutné už používat ochrannou folii. V mnoha textech se však doporučuje vyložit stěny záhonu folií ne kvůli omezení styku impregnovaného dřeva s hlínou, ale spíše kvůli tomu, aby záhon příliš nevysychal a omezilo se odpařování vody.

Při hledání vhodné folie jsem si našla materiály ze stavebnictví, které se  pyšní parametrem "vhodné pro styk s pitnou vodou". Co je dobré pro pitnou vodu, to by mohlo být i pro půdu se zeleninou. Šlo o fólie:

• Juta Junifol – certifikována pro přímý trvalý styk se studenou pitnou vodou
• folie pro zahradní jezírka – některé jsou prý taky certifikované pro styk s pitnou vodou
• izolační nopové folie – taktéž jsou prý často certifikované pro styk s pitnou vodou

Připojuji ještě nástěnku na Pinterestu, kde jsem si schovávala různé inspirační obrázky, když jsem podobu a formu našich vysokých záhonů plánovala: https://cz.pinterest.com/zahrada/vyvýšené-záhony-aneb-zelenina-dostává-závrať

Vyvýšené záhony najdete v mnoha různých podobách. Se skleníkovou nádstavbou, v různých tvarech, barevné či jako africký záhon v podobě klíčové dírky. (Zdroj obrázků: https://www.youtube.com/, https://www.flickr.com,  a http://www.bahcedekorasyon.org/index.php/ a https://au.lifestyle.yahoo.com/)

Obrázky vysokých a vyvýšených záhonů:
Whitney from Decker Rd. Seeds, Vegetable gardens, http://www.deckerrdseeds.com/blog/?p=512
Moormannen, Voorbeeld tuinen met kweekbakken 01, https://moormannen.wordpress.com/2012/06/21/voorbeeld-tuinen-met-kweekbakken-01/
Brooke Giannetti, kitchen garden update....#2, http://brookegiannetti.typepad.com/velvet_and_linen/2010/07/kitchen-garden-update2.html/
Anita, Bau It Yourself, Hochbeet selber bauen, https://www.youtube.com/watch?v=njZwl2_WiHI
Maison Miller, https://www.flickr.com/photos/maisonmiller/6675720645/sizes/o/in/photostream/
Bahçe Dekorasyon, Bahçe dekorasyonuna başlamak için yol haritası, http://www.bahcedekorasyon.org/index.php/2015/07/16/bahcemin-dekorasyonuna-baslamak-icin-yol-haritasi/
Better homes and gardens, How to make a keyhole veggie garden, https://au.lifestyle.yahoo.com/better-homes-gardens/gardening/h/24538051/how-to-make-a-keyhole-veggie-garden/

Opět jsem se pro něco nadchla, tentokrát jsou to zajímavé mléčné barvy na dřevo. Obvykle na mne dobře fungují propagační a reklamní řeči a tak kdyžtak v diskuzi brzděte mé nadšení, jestli znáte vhodnější řešení. Už nějakou dobu hledám co nejméně toxické barvy na venkovní použití. Potřebuji natřít vysoké a vyvýšené záhony na zeleninu a dřevěné herní prvky pro synka. Nejlépe, aby mohl rovnou natírat se mnou. A bylo to pokud možno bezpečné.

Když jsem před dvěma a půl lety řešila natírání kompostérů, nakoupila jsem si přírodní konopný napouštěcí olej a lazurovací lak od Naturolu. Jenže ten opravdu hrozně "chemicky" smrděl, natírat jsem to jako těhotná rozhodně neriskovala a tak musel celé kompostéry natřít manžel a ještě nějakou dobu jsem kolem ani nemohla projít, jak mi ta barva vadila. Takže do této varianty už jít nehodlám.

A teď se mi v nějakém reklamním článku podařilo objevit mlékovky. Jde o barvy, které mají mít čistě přírodní složení (mléčnou bílkovinu, přírodní pigmenty, vápno, jíl), takže s nimi mohou předměty natírat i děti i těhotné. Barvilo se s nimi už dávno v historii. Základní barevná stupnice je sice omezená, ale barvy jsou krásné, pro dětské hrací prvky si rozhodně vyberu. A ostatní odstíny se z těch základních dají různě namíchat. Má to samozřejmě jedno "ale", aby barva vydržela i venku, musí se natřít lakem pro venkovní použití. Ten mají na vodní bázi, ale stoprocentně přírodní tedy není, nějaké těkavé látky tam jsou. Takže barvit barvami děti můžou, ale natírat lakem by raději měli spíš jen dospělí, děti raději jen ve dobře větraném prostředí. Nalakované dřevo by se mělo ještě nechat dva týdny "uležet" bez dětí, než se použije pro děti venku. Nadšená jsem i z toho, že mají na stránkách malá balení barvy, takže můžu udělat pro synka různě barevný dřevěný deskový chodníček a nemusí mne mrzet, že mi zůstane spousta nevyužitých sáčků.

No, negativem je samozřejmě cena, oproti obyčejnému "chemickému" řešení je minimálně dvojnásobná. A nevím, jaká je opravdu trvanlivost ve venkovních podmínkách, to se prostě časem uvidí. Doufám, že na jaře dám sem na blog vědět, jak se s mlékovkami opravdu pracuje a jak na dřevě vypadají. Pokud už někdo máte nějakou zkušenost s těmito barvami, napište mi do diskuze. Mne zatím nadchly opravdu hodně, fandím jim a těším se na ně.

Sníh začíná být na našich zahradách čím dál vzácnějším zpestřením jinak pochnurné a tmavé zimy. A tak, když už opravdu napadne, určitě si jděte s dětmi (i sami) postavit nějakého toho pěkného sněhuláka, než ta bílá krása roztaje. Ať již klasického, sněhuláka naruby, nebo pěkného sněhuláka na lavičce. Každý zahradu zpestří. I ten malý na houpačce nebo ten celý obsypaný od koulované. Podívejte se, jakou hezkou inspiraci jsem našla na Pinterestu:

Můžete své sněhuláky ozdobit stylovými doplňky. Děravý hrnec a uhlí už doma nejsou obvyklé, ale staré pletené rukavice a brýle byste najít mohli:

A když už nějakého toho sněhuláka máte, můžete zahradu oživit i pár zvířátky. Kouzelná je housenka na větvi, kterou zvládne i malé dítě, stejně jako ležící kůň, na kterého je třeba už nějaký ten umělecký cit.  A vtipálky potěší sněhové kočky či králíci na stomech.

Zapomeňte na:

• Solení cestiček v zahradě, vhodnější je písek a štěrk (více o sypání cestiček v zahradě).