1. Rozhodně nechceme jahodníky u kterých se píše, že jsou vhodné pro velkovýrobny, mají dlouhou dobu uskladnění a hodí se pro komerční pěstování. Takové jahody obvykle požadují perfektně připravenou půdu, počítá se s chemickým ošetřením a navíc – nechceme si pěstovat jahody, které se dají koupit v každém supermarketu. Spíš stojíme o jahůdky tzv. ze záhonu do pusy, které je potřeba rychle spotřebovat a které tím mají určitý nádech exkluzivity a jen tak někde na trhu a v obchodě je člověk nesežene. Takže jsem si škrtla: Honeoye, Darselekt, Elkat, Florence, Induka, Andrea, Polka.
2. V přírodní zahradě nestojím o odrůdy náročné na pěstování s náchylností k chorobám. Taky si v nadmořské výšce kolem 500 m n. m. nemůžu dovolit pěstovat jahůdky určené do úrodných půd v nížinách. A tak škrtám: Elista, Civmad (Madeleine), Elsanta, Elvíra, Everest, Prima, Tenira, Zefýr, Lesana, Evie 2.
3. Nehledáme příliš aromatické a výrazné jahody, které chutnají jako lesní. Především kvůli tomu, že pro tu specifickou chuť si rovnou pěstujeme přímo lesní jahody. Naše jahoda má být jemně sladká. Takže jsem škrtla všechny odrůdy, které se právě aromatičností a výraznou chutí pyšnily: Frikonsa, Bounty, Karmen, Senga Sengana, Symphony, Tenira, Pegasus, Mici schindler, Dita. 
4. Nepotřebujeme stáleplodící jahody. To "stáleplodící" je poněkud zavádějící, prakticky jde jen o dvě úrody, mezi kterými je pár týdnů pauza. Na konci léta budou na zahradě jiné plody, mimo jiné maličké měsíční jahůdky Rujana. Klasickým jahodám ponecháme jejich sezóní červnové období. Takže si škrtám: Everest, Evie 2, Lidka, Mara de bois, Selva, Diamante, Temtation.
   (Doplněno po letech: Čtenáři měli v diskuzi pravdu, stáleplodící jahody opravdu plodí stále a jsou výborným zpestřením zahrady. Postupně jsme si je taky zasadili.)
5. Nehledám příliš pozdní odrůdy, v zahradě budou plodit maliny, angrešty a spousta jiného ovoce, které budu potřebovat zpracovat, navíc v červenci nebo srpnu jezdíme na dovolenou. A tak škrtám: Frikonsa, Symphony, Malwina, Pandora, Salsa, Pandora, Salsa, Red Gaunlet. 

Sazenice, které prodávají ve vaší oblíbené jahodárně, vůbec nemusí být pro malou zahradu a pro začátečníky ty pravé. (Zdroj obrázku: https://commons.wikimedia.org/)

(Zdroj: http://www.top.cz/jahody/texty/dukat.htm)

(Zdroj obrázku: http://www.sempra-turnov.cz/)

Lambada – sladkost nad sladkost, tím by měla vynikat tahle středně raná odrůda. Pravidelné ozdobné plody se prý často využívají při přípravě dezertů. Hodí se do všech oblastí. Nevýhodou je náchylnost k padlí a plísni.

(Zdroj obrázku: http://www.sempra-turnov.cz/)

Sonáta – zdravá, středně raná odrůda, která by měla dobře odolávat mrazíkům a celkem se jí daří v chladnějších podmínkách. Zaujala nás krásně cihlově červenou barvou a prý by měla být skvěle šťavatá. Světle zelené listy by měly být pěkné.
Nevýhody? Potřebuje opravdu dostatek vláhy a asi občas trpí na fytoftoru.

Pokud hledáte odrůdy jahod podle zvláštních vlastností, třeba se vám bude hodit následující seznam, který jsem si sestavila, když jsem jahody vybírala:

• Nejtmavější jahody: Frikonsa, Kama, Karmen, Olívie, Senga Sengana
• Snadno rozmačkatelné do džemů a dření: Kama, Karmen, Bounty
• Stáleplodící: Everest, Evie 2, Lidka, Mara de bois, Selva, Diamante, Temtation
• Do hor: Dagmar, Dita, Dukát, Korona, Lidka, Red Gaunlet
• Extrémně pozdní: Malwina, Pandora, Salsa
• Velmi rané: Prima, Korona, Kama
• Měsíční mini lesní jahůdky: Rujana, Alexandria, Tubby red
• Exotické jahody: Framberry (chutná po malinách), Marablanca a Snow white (bílé jahody, prý chutají po ananasu)

Při hledání informací o odrůdách jahod mi nejvíce pomohly stránky firmy Sempra Turnov: http://www.sempra-turnov.cz/sazenice-jahodniku/, která se pěstováním jahod u nás hodně zabývá. Další užitečné stránky a články jsou například tyto:
http://janik.jantar.sweb.cz/jahodasadba.html
http://jahody.unas.cz/
http://www.top.cz/jahody/texty/vyberodr.htm
http://mojezahradka.cz/jahody.htm
http://www.sempra-turnov.cz/4-jak-si-vybrat-ten-spravny-jahodnik.html

Nakonec jsme objednali téměř všechny z našeho předvýběru: Dukátu a Sonáty nejvíc, Kamu a Koronu na zkoušku v menším množství.

Loni v květnu jsme s mým manželem a mým tátou oplotili osázené části zahrady a začalo se stavět (viz článek Nejdřív zahradu, pak dům!). A v tomto provizoriu a šíleném stavu byla zahrada po celý rok. Hromady uskladněné skrývky ornice a provizorní oplocení začalo mizet až letos koncem května. Ať byla tahle "stavební" zahrada jakkoliv šílená, stále jsme pokračovali v drobných i větších úpravách, kde jsme mohli. A protože se ráda na blogu zpětně dívám na změny, kterými postupně naše zahrada prochází, nemůže ani tento souhrn chybět.

Jezírko dostalo opravdový most

Díky mému tátovi jsme měli první zahradní hrací prvek pro synka. Krásnou silnou fošnu jako lávku přes jezírko. Manžel ji usadil a synek, hned jak se naučil chodit, otestoval (s jištěním). Postupně bude lávka jedinou možnou cestou do rožku zahrady. A zatím z ní ještě nikdo do jezírka nespadl.

Touha po krásných drobných trvalkách

Vím, že se s trvalkami sázenými pod stromy má chvíli posečkat, až stromy a keře dělají alespoň nějaký pořádnější stín. Ale už jsem se na ně tolik těšila, že jsem začala sázet. Hlavně ty do polostínu, ale i pár na slunce. A vzhledem k tomu, že jich část přes léto uschla, mohu jen konstatovat, že to na naši suchou a slunnou zahradu bylo ještě poněkud předčasné. 

Velké kameny v zahradě

Po několika velkých "vyhřívacích" kamenech jsme toužili. Už jsme měli vyhlídnutý i lom v okolí a zvažovali, kolik si jich finančně budeme moci dovolit koupit a kolik vůbec bude stát přeprava. To jsme ale ještě netušili, že se v okolí naší zahrady roztrhl pytel se stavbou domů na okolních pozemcích. Mnohé jsou téměř na skále a potřebovali se velkých kamenů zbavit. Takže stačilo využít všudypřítomných milých bagristů i našeho stavitele a máme levně a jednoduše ty nejkrásnější kameny přímo z nejbližšího okolí. Pěkně ekologicky.

Zasadila jsem cibuloviny

I když stavíme a peněz není nazbyt, nezlobil se manžel na to, že chci investovat celé 3 tisíce na to, aby bylo jaro na naší zahradě trochu barevnější. Jarní krokusy a narcisy už krásně vykvetly, lilie, tulipány a podzimní šafrán na svoji příležitost teprve čekají. 

Záliba v malých suchých zídkách

Po vytvoření bylinkových spirál manžel vymyslel a jen tak zkusil udělat malou suchou kamennou zídku u kompostu. A líbila se mi tak moc, že jsem si vyprosila zvětšení a prodloužení celé této zídky na celou zónu okrasných keřů a rostlin, co tam máme. A s nadšením jsem souhlasila s manželovým plánem na vybudování krásné vyvýšené plochy po hrušní. Opět s kamennou zídkou. Krásně jsme využili všechno to drobné kamení z výkopů naší základové desky. No, trochu jsem se bála, jestli hrušeň "zasypání" přežije, ale vypadá to, že to dala.

Vrbový tunel a štěpka pod hrušní

Už z minulého příspěvku o dřevité štěpce byla vidět další novinka v naší zahradě: suchý průhledný vrbový tunel pro našeho synka. Malý, dítě jej bude prolézat po čtyřech. Celý jej spletl můj manžel, bylo to prý podobné, jako plést pomlázku. Ještě máme docela dost prutů, takže konstrukci trochu víc zpevníme, jak bude chvíle času a něco, v čem pruty namočíme. Celý prostor pod hrušní jsme osázeli rybízy, zimolezy kamčatskými, levandulí, perovskií, lískami, hvězdnicemi. Dokud budou rostliny malé, syn si tam bude hrát. Až bude starší a nebude ho to již tolik bavit, prostor sám přirozeně zhoustne a zaroste.

Modřín, borovička a malá plážička

Moc jsem chtěla převislý modřín, ale bylo to spíš takové "až jednou někdy bude příležitost a peníze". Jenže toto jaro jsem jeden nádherný znenadání vezla přímo z Uherského Ostrohu z mého oblíbeného (internetového) zahradnictví. A to jsme jen původně jeli do Strážnice pro židle do jídleny a zahradnictví bylo jen tak po cestě. "Že se jen podíváme". Modřínek jsme nakonec kupovali za pět minut dvanáct před sobotní zavíračkou, byl tak nádherný, že jsem neodolala. 

Zasadili jsme jej k jezírku, kde je ještě jedna plánovaná novinka, kterou nemohu opomenout. Malá písková plážička. Dočasně jsme na jejím místě měli uskladněné kamínky, které nám ale syn systematicky postupně házel do jezírka. Na jaře přišla chvíle, kdy došlo i na plážičku. Sice tam měl původně přijít světlý krásný písek určený pro hřiště na plážový volejbal. Nicméně jsme nepohrdli tím klasickým žlutým, který zbyl ze stavby. Konečně jsem mohla vytáhnout všechny ty okrasné kameny, dekorace, svítící oblázky a mušličky, které jsem si pro tento účel schovávala.

Aby to bylo fér, tak jako já jsem si přivezla vysněný modřínek, manžel už má u budoucí terasy zasazenou vysněnou okrasnou borovičku. Vybral si krásnou metrovou, je na fotce s kameny výše, a já na ní můžu oči nechat. 

Tolik k hlavním novinkám v zahradě za poslední rok. S momentem, kdy zmizela ze zahrady hlína a provizorní oplocení, se toho ale děje úplně nejvíce. Teréní úpravy okolí domu, budování terasy, jahodové skalky, skluzavky ve svahu, zabudované trampolíny, založení jedlého trávníku a malé louky, trvalkového záhonu, tvorba vysokých záhonů (jj, už máme docela zpoždění) a dalších hracích prvků pro synka, předzahrádka, živé ploty před domem, dosazování... ale o tom až postupně někdy příště.

Od té doby, co jsem objevila Chelsea Flower Show a obrázky krásných kompozic rostlin a zajímavých zahrad, už asi nikdy nebudu na zahrady od zahradních architektů nahlížet jako dříve. Jakmile člověk zjistí, co se dá se zahradou krásného udělat, když si ji vezmou do parády profíci s pořádným velkým rozpočtem, je to báječné. Iluze divoké květeny z hezkých trvalek, koryto říčky osázené jako od přírody, klikaté cestičky, ostrůvky, posezení moderní i jako z pravěku, úžasné barevné kombinace...

Zdroj obrázků: http://www.marksaunders66.com/, http://pithandvigor.com/, https://www.flickr.com/

Takže teď, když slyším přátele a známé říkat: "my si raději necháme udělat zahradu od zahradního architekta, než to zkoušet složitě sami...", jsem plná očekávání na zajímavé rostliny, kombinace, inspiraci. A pak jsem zklamaná, když zjistím, že vlastně rozpočet měli jen kolem 30 tisíc a tak mají od zahradnické firmy "jen" udělaný trávník a zasazený strom a pár keřů. Nj, já vím, měla bych tady zůstávat nohama na zemi...
Nicméně, pokud nevíte, oč jde, tak Chelsea Flower Show je uznávaná soutěžní výstava zahrad, kterou pořádá Královská zahradnická společnost ve Velké Británii. Na jednom místě jsou návštěvníkům představeny malé zahrady osázené předními zahradními architekty. Tuhle výstavu si obvykle nenechá ujít ani královská rodina či známí herci.
Pokud se na ni, stejně jako já, nejspíš možná nikdy nepodíváte naživo, prohlédněte si alespoň obrázky a momentky toho nejkrásnějšího, co bylo možné na Chelsea Flower Show vidět:
https://cz.pinterest.com/zahrada/chelsea-flower-show-to-nejlepší/

Třeba vás tam něco inspiruje pro vlastní tvorbu zahrady :)

Ráda se dívám na zajímavé kombinace rostlin, které zahradní architekti pro své soutěžní zahrady vybírají. (Zdroj obrázků: http://gardps.blogspot.cz/, https://versomo.wordpress.com/ a http://www.theguardian.com/)