Novinky v zahradě po roce

Loni v květnu jsme s mým manželem a mým tátou oplotili osázené části zahrady a začalo se stavět (viz článek Nejdřív zahradu, pak dům!). A v tomto provizoriu a šíleném stavu byla zahrada po celý rok. Hromady uskladněné skrývky ornice a provizorní oplocení začalo mizet až letos koncem května. Ať byla tahle "stavební" zahrada jakkoliv šílená, stále jsme pokračovali v drobných i větších úpravách, kde jsme mohli. A protože se ráda na blogu zpětně dívám na změny, kterými postupně naše zahrada prochází, nemůže ani tento souhrn chybět.

Jezírko dostalo opravdový most

Díky mému tátovi jsme měli první zahradní hrací prvek pro synka. Krásnou silnou fošnu jako lávku přes jezírko. Manžel ji usadil a synek, hned jak se naučil chodit, otestoval (s jištěním). Postupně bude lávka jedinou možnou cestou do rožku zahrady. A zatím z ní ještě nikdo do jezírka nespadl.

Už máme opravdovou pořádnou lávku přes jezírko.

Touha po krásných drobných trvalkách

Vím, že se s trvalkami sázenými pod stromy má chvíli posečkat, až stromy a keře dělají alespoň nějaký pořádnější stín. Ale už jsem se na ně tolik těšila, že jsem začala sázet. Hlavně ty do polostínu, ale i pár na slunce. A vzhledem k tomu, že jich část přes léto uschla, mohu jen konstatovat, že to na naši suchou a slunnou zahradu bylo ještě poněkud předčasné. 

Čechrava i mateřídouška rovnou kvetly a přežily. Ale kapradiny a úrazník loňské sucho nedaly.

Velké kameny v zahradě

Po několika velkých "vyhřívacích" kamenech jsme toužili. Už jsme měli vyhlídnutý i lom v okolí a zvažovali, kolik si jich finančně budeme moci dovolit koupit a kolik vůbec bude stát přeprava. To jsme ale ještě netušili, že se v okolí naší zahrady roztrhl pytel se stavbou domů na okolních pozemcích. Mnohé jsou téměř na skále a potřebovali se velkých kamenů zbavit. Takže stačilo využít všudypřítomných milých bagristů i našeho stavitele a máme levně a jednoduše ty nejkrásnější kameny přímo z nejbližšího okolí. Pěkně ekologicky.

Jeden vyhřívací velký kámen šel ke sluneční plošině, tři nám náš stavitel dostal přímo až na vyvýšený prostor u terasy. A další menší jsou u plánované broskvoně, ve svahu a tak různě. Naše zahrada prostě nezapře místní kamenité podmínky.

Zasadila jsem cibuloviny

I když stavíme a peněz není nazbyt, nezlobil se manžel na to, že chci investovat celé 3 tisíce na to, aby bylo jaro na naší zahradě trochu barevnější. Jarní krokusy a narcisy už krásně vykvetly, lilie, tulipány a podzimní šafrán na svoji příležitost teprve čekají. 

Cibulek jsem loni v srpnu zasadila opravdu hodně. A pak celou zimu trnula, jestli jimi jen nekrmím místní hraboše. Naštěstí na jaře krásně vyrašily.

Záliba v malých suchých zídkách

Po vytvoření bylinkových spirál manžel vymyslel a jen tak zkusil udělat malou suchou kamennou zídku u kompostu. A líbila se mi tak moc, že jsem si vyprosila zvětšení a prodloužení celé této zídky na celou zónu okrasných keřů a rostlin, co tam máme. A s nadšením jsem souhlasila s manželovým plánem na vybudování krásné vyvýšené plochy po hrušní. Opět s kamennou zídkou. Krásně jsme využili všechno to drobné kamení z výkopů naší základové desky. No, trochu jsem se bála, jestli hrušeň "zasypání" přežije, ale vypadá to, že to dala.

Samozřejmě kamenné zídky nejlépe vyniknou už osázené a z přirozeného pohledu zespod ze základního terénu. Ale my je museli fotit z ptačí perspektivy z všudepřítomných hromad hlíny. Prostor pod hrušní už takto čistě a prázdně dávno nevypadá, celý jsme ho osázeli.

Vrbový tunel a štěpka pod hrušní

Už z minulého příspěvku o dřevité štěpce byla vidět další novinka v naší zahradě: suchý průhledný vrbový tunel pro našeho synka. Malý, dítě jej bude prolézat po čtyřech. Celý jej spletl můj manžel, bylo to prý podobné, jako plést pomlázku. Ještě máme docela dost prutů, takže konstrukci trochu víc zpevníme, jak bude chvíle času a něco, v čem pruty namočíme. Celý prostor pod hrušní jsme osázeli rybízy, zimolezy kamčatskými, levandulí, perovskií, lískami, hvězdnicemi. Dokud budou rostliny malé, syn si tam bude hrát. Až bude starší a nebude ho to již tolik bavit, prostor sám přirozeně zhoustne a zaroste.

Mám skvělého manžela, upletl synovi nejen opravdovou vrbovou pomlázku, ale také celý vrbový tunel.

Modřín, borovička a malá plážička

Moc jsem chtěla převislý modřín, ale bylo to spíš takové "až jednou někdy bude příležitost a peníze". Jenže toto jaro jsem jeden nádherný znenadání vezla přímo z Uherského Ostrohu z mého oblíbeného (internetového) zahradnictví. A to jsme jen původně jeli do Strážnice pro židle do jídleny a zahradnictví bylo jen tak po cestě. "Že se jen podíváme". Modřínek jsme nakonec kupovali za pět minut dvanáct před sobotní zavíračkou, byl tak nádherný, že jsem neodolala. 

Zasadili jsme jej k jezírku, kde je ještě jedna plánovaná novinka, kterou nemohu opomenout. Malá písková plážička. Dočasně jsme na jejím místě měli uskladněné kamínky, které nám ale syn systematicky postupně házel do jezírka. Na jaře přišla chvíle, kdy došlo i na plážičku. Sice tam měl původně přijít světlý krásný písek určený pro hřiště na plážový volejbal. Nicméně jsme nepohrdli tím klasickým žlutým, který zbyl ze stavby. Konečně jsem mohla vytáhnout všechny ty okrasné kameny, dekorace, svítící oblázky a mušličky, které jsem si pro tento účel schovávala.

Podle nás patří k jezírku malá pláž. Tahle je opravdu miniaturní, pro synka na hraní.

Aby to bylo fér, tak jako já jsem si přivezla vysněný modřínek, manžel už má u budoucí terasy zasazenou vysněnou okrasnou borovičku. Vybral si krásnou metrovou, je na fotce s kameny výše, a já na ní můžu oči nechat. 

Tolik k hlavním novinkám v zahradě za poslední rok. S momentem, kdy zmizela ze zahrady hlína a provizorní oplocení, se toho ale děje úplně nejvíce. Teréní úpravy okolí domu, budování terasy, jahodové skalky, skluzavky ve svahu, zabudované trampolíny, založení jedlého trávníku a malé louky, trvalkového záhonu, tvorba vysokých záhonů (jj, už máme docela zpoždění) a dalších hracích prvků pro synka, předzahrádka, živé ploty před domem, dosazování... ale o tom až postupně někdy příště.