Jak naučit zahradu zadržet vláhu a vodu I

"Tady v létě uschne i trávník!", pronesla před lety kamarádka, která ve vesnici, do které se stěhujeme, žije již minimálně 10 let. A posunula mne při vybírání rostlin do zahrady do kategorie těch odolných a velmi dobře snášející sucho. "Když prší, tak jen jednou za čas a pořádně... a pak dlouho nic, ani kapka." Realita naší zahrady bude neúprosná, prý i starousedlíci potvrzují, že v naší nové vesnici prostě moc neprší. A vodaři zase potvrdili, že kopat studnu tady na kopci nemá význam, muselo by se jít tak do 50 metrů v kamenitém až skalnatém podoloží a vody by stejně bylo málo. Retenční nádrž se při silném dešti naplní a hned přetíká, na zalévání ale pak vystačí jen na týden nebo dva a pak třeba dva měsíce prý zeje prázdnotou. Na ty nejchoulostivější rostlinky pak sahají zahradníci k chlorované vodě z kohoutku a účty za vodu jdou do horentních částek. To je realita místa, na kterém si vytvářím malý soukromý ráj na zemi – naši zahradu.

Boj se suchem – to je realita, která moji zahradu čeká (foto z loňského léta).

A tak jsem začala studovat a hledat informace o tom, jak já tu svoji zahradu postupně naučím, aby s vodou uměla dobře hospodařit. A věřte, že to jde a půjde. Může to udělat každý, kdo bojuje se suchem, a že nás v republice je hodně, vizte portál o monirování sucha (http://www.intersucho.cz/cz/). Chce to znát pár zákonitostí o půdě, nasákavosti materiálů, odparu vody z rostlin a pohybu vod v půdě. Já jsem na to naprostý laik, tak odborníci snad odpustí, že zde teď popíšu pár tipů a triků polopatě a zjednodušeně, jak jsem je pochopila já. A samozřejmě mne opravujte v diskuzi, když použiju nepřesné termíny a informace. A pro začátek uvedu, že jedním z nejlepších článků, které jsem na toto téma četla, byl ten jednoduchý, stručný a místy vtipný od pana Svobody: http://www.ekozahrady.com/zavlazovani.htm. A teď již tipy, které v naší zahradě používám:

1. Vhodné terénní úpravy, svejly a umístění prvků

Ještě před založením zahrady jsem se, poučena z knihy pana Svobody, zamyslela nad  naším kamenitým svahem. Zamyslela jsem se, kudy nám bude ze zahrady odtékat voda k sousedům, kde je nejnižší bod (vhodný například pro založení jezírka), jak bude voda cestovat a co můžeme udělat s terénem pro to, aby nám na pozemku zůstala. Vybudovali jsme si s manželem několik svejlů, především na hraně pozemku. Svejly udrží chvíli vodu po dešti v půdě na místě, kde si ji načerpají rostliny, u nás například živé ploty na hraně zahrady. Naše malé svejly zafungovaly dokonce tak dobře, že se v jejich prohlubních na našem suchém jižním kamenitém svahu zabydlel pryskyřník, tedy typická mokřadní rostlina. 

Stromy je také vhodné sázet do mírných prohlubní, aby k ni stékala voda z okolí, tohle dělal už i můj děda. A u nás ještě vodu tekoucí po zámkové dlažbě směrem k domu krásně zachytí živý plot z buků pod okny. Hrušeň před domem taky plánuji v mírném "ďolíku" i za cenu trochu obtížnějšího kosení.

Krásné nákresy svejlu (swale) a úprav pro lepší zadržování dešťové vody (rain garden). (Zdroj obrázků: http://onecommunityglobal.org/food-forest/ a http://www.harvestingrainwater.com/)

2. Vhodné rostliny na ta správná místa

Stále mám na paměti větu "sázejte na suchá místa suchomilné rostliny a na vlhká vlhkomilné rostliny" z následujícího článku pana Svobody: http://www.ekozahrady.com/zavlazovani.htm. Jenže ze začátku jsem ji pochopila špatně. Myslela jsem, že když mám zahradu na suchém slunném kamenitém svahu, musím se dívat jen po bylinkách a sucho snášejících rostlinách. Jenže na každé zahradě vznikají stinná a vlhčí místa (stíní dům, domeček na nářadí od sousedů, samotné vysazené stromy a keře) a každý zahradník si pro sebe uměle vytváří i zajímavá místa, jako je jezírko, lesní zákoutí či trvalkový záhon a vyvýšená bylinková spirála. Není to o tom, že je na vysychající zahradu zakázáno sázet kapradiny, ale o tom, že musíte (vy nebo váš zahradní architekt) popřemýšlet nad tím, kam co sázíte. Do bylinkové spirály patří suchomilné rostliny, na břehy vybudovaného jezírka ty mokřadní a do stínu na místo se svejlem pak třeba kapradiny a čechravy do půdy plné humusu. Do zastíněné části pod listnatý keř může přijít medvědí česnek a petrklíče. A tak podobně. Rostliny budou hospodařit s vodou ve správných podmínkách nejoptimálněji, jak to přirozeně umí.
Na našem pozemku jsem ale nakonec nenašla prostor pro oblíbenou břízu nebo vrbu. Obojí má žíznivý a rozsáhlý kořenový systém, který bere vodu ostatním rostlinám a v husté výsadbě malé zahrady by bylo nerozumné sázet takové rostliny, když nepřináší nic dalšího užitečného. Problematický je i tzv. anglický jednodruhový trávník pod stromy – monokultura jílku vytrvalého se svou hustou propletenou sítí kořenů těsně pod povrchem snaží spolknout většinu napršené či jinak dodané vody a na stromy toho prý pak moc nezbude.

3. Zastiňte půdu!

Je to jednoduché pravidlo – zastíněná půda je chladnější a odpařuje se z ní tak o polovinu méně vody, než z půdy holé. Takže prosté zastínění půdy umožní udržet na vaší zahradě mnohem větší množství vláhy přímo v půdě. Zastínění půdy je velmi kreativní činnost. Obvykle to znamená, že si máte na zahradu vysadit nějaký ten strom a keře. Do začátku můžete také například na oplocení na jižní straně umístit rašlet (nebo jej nechat popnout půvabnou popínavkou). Cestičky a neosázená místa pod stromy je vhodné zamulčovat, stejně tak holou půdu kolem některé zeleniny (ano, sporný bod kvůli slimákům a prohřívání půdy, nicméně mulčovat se dá i kamínky a třeba carbomulčem). Pokud zeleninu sklidíte, opět holou půdu něčím pokryjte (velkými listy některých trvalek, nebo na podzim listím stromů). Listí na podzim patří pod keře a do trvalkových záhonů a pod stromy.  Pokud už třeba chcete skalku, pořádně ji osázejte, ať není vidět holá hlína.
Dokonce to platí i tak, že pokud nechcete neustále doplňovat vodu do malého okrasného jezírka, je prý potřeba hodně zastínit hladinu jezírka například lekníny či jinými krásnými vodními plovoucími rostlinami.

Pokud nechcete neustále doplňovat vodu do malého jezírka, měli byste i jeho plochu zastínit. Třeba lekníny. (Zdroj obrázku: https://commons.wikimedia.org/)

Pokračování příště...

Další informace:
Zavlažování v zahradě: http://www.ekozahrady.com/zavlazovani.htm
Svejly a voda: http://rodinnezahrady.cz/pz/svejly/
Prvek, o kterém byste měli vědět: http://www.potravinovezahrady.cz/prvek-o-kterem-byste-meli-vedet/
Kniha Zahrada jako mikrokosmos, Wolf-Dieter Storl, strana 210

Obrázky:
* Nákres svejlu: How a Swale works, One Community, via http://onecommunityglobal.org/food-forest/
* Nákres sběru dešťové vody na ulici: Harvesting Rainwater, Brad Lancaster, http://www.harvestingrainwater.com/2009/01/07/street-orchards-for-community-security/
* © Raimond Spekking / , via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Seerosen_rot.jpg

Jemný luční trvalkový záhon

Jak už jste si asi všimli, letos se to na mém blogu hodně točí také kolem okrasných květin a trvalek. Ani se mi skoro nechce věřit, že trvalo čtyři roky, než jsem se vůbec přes spoustu jiných rostlin a prvků na zahradě dostala i k "těm líbivým kytičkám". Ale letos mimo jiné prostě i zkrášluji nějaká místa na zahradě.
Podél domu máme úzké místo, z jedné strany náš dům, z druhé bude přístřešek od sousedů. Na jedlé plodiny už to moc není. Jedna část, na kterou ještě po 6 hodin svítí slunce, bude vysychavá vyvýšená terasa, kterou drží zídka. Druhá bude v polostínu až stínu, v ní se snad vláha udrží, ale sluníčka už bude mít málo. Takže jsem vlastě získala docela pěkné místo pro nízké okrasné rostliny. Po vybírání spousty maliníků, ostružiníků, jahod i ovocných stromů je to docela změna. A výběr okrasných květin je až neskutečný. Chvíli jsem dumala nad liliovým záhonem, denivkovým, chvíli nad kosatci i máky. Ale vše kvete jen chvíli, velké květy jsou obvykle vykoupeny ne zrovna hezkým stonkem a záhon typu "od každého něco a v důsledku vlastně nic" moc nemusím.

Chtělo by to krásnou kvetoucí louku, vůně a spoustu rostlin pro včely. Ale kosení v úzkém prostoru nepřichází v úvahu. Tak jsem začala hledat rostliny z krásných jemných trvalkových záhonů, které jsem vídala v ukázkách fotografií zahrad ze Chelsea flower show...

Záhony složené z jemných květin, které se pohupují ve větru, to se mi na moderních zahradách na Chelsea Flower Show často líbí. (Zdroj obrázků: http://www.daviddomoney.com/, https://www.shootgardening.co.uk/ a https://cz.pinterest.com/)

Jen na ty správné kombinace barev a tvarů mne asi moc neužije. Nikdy jsem nechápala kouzlo trvalkových záhonů na blogu "My a zahrada", všechnu tu souhru barev a tvarů a jak do dát správně k sobě. Jak se říká, nemám na to prostě ten správný cit nebo "buňky". Spíš si nějak nakombinuji (max. 3–4 rostliny do kompozice, různé tvary a různé barvy), co se mí líbí samo o sobě a nějak to dopadne. Podívejte se, jaké krásné jemné trvalky jsem objevila:

Sušší část více na slunci:

• Hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) – Tuto trvalku v původní podobě mám raději než moderní karafiáty. Je jemná a luční, s oblibou ji opylují motýli. Seženete je obvykle v trvalkové škole Florianus. Kvete od června do srpna.
• Smolnička (Lychnis viscaria) – Lepkavá jemná trvalka, která má raději sušší půdy. Při kvetení láká motýly. Ohrozit ji mohou akorát mšice a slimáci. Mívají ji v zahradnictví Krulichovi. Kvete v květnu a červnu.
• Barevný řebříček (Achillea millefolium "Apple Blossom") – V louce a trávníku mi kvetoucí řebříčky vždycky přišly hodně ostré a řezavé, ale pro trvalkový záhon budou to pravé. V kombinacích obvykle vypadají velmi pěkně a navíc jde o známou léčivku vhodnou na suchá místa. Krásné barevné kultivary mívají v zahradnictví Krulichovi, i zahradnictví Flos a semena na Osiva-semena.cz. Kvete od června do srpna.
• Svíčkovec (Gaura lindheimeri "Whirling Butterflies") – Štíhlá trvalka s květy zajímavými pro včely a motýly, vhodná na suchá místa. Občas při silných mrazech může vymrzat. Mělo by jim to slušet v mírném větru. Později dělá keříčky, takže už nevypadá tak "lučně". Je často v zahradnictví k dostání, v různých podobách. Kvete od června do září.
• Kopretina růžová (Chrysanthemum coccineum "Robinson Pink") – Ani jsem pořádně netušila, že kopretina je také trvalka. Tahle růžová by luční kompozici mohla pěkně doplnit, není náročná. Mívají ji v zahradnictví Krulichovi. Kvete od června do srpna.

Hvozdík kartouzek, okrasné řebříčky, svíčkovec i růžové kopretiny. (Zdroj obrázků: http://www.crocus.co.uk/, http://davesgarden.com/, https://commons.wikimedia.org/ a http://miashage.blogspot.cz/)

• Hlaváč fialový (Scabiosa columbaria) – Velké hlavičky milují čmeláci, hlaváč zase má rád slunce a sucho, ale snese prý i polostín. Velké množství druhů mívá zahradnictví Flos. Kvete od června do srpna.
• Rozrazil klasnatý (Veronica spicata) – Úzce kvetoucí květy jsou oblíbené čmeláky a motýly, rostlina má ráda sucho a spíše slunce, v polostínu nejspíše méně pokvete. Lze ji sehnat ve více zahradnictvích. Kvete od června do července.
• Sporýš argentinský (Verbena bonariensis) –  tato až metr a půl vysoká vzdušná a rozměrná trvalka je teď žhavou volbou mnoha světových zahradních architektů. Samotná nevynikne tolik, jako právě v kombinaci s dalšími květinami. Kvete dlouze od července do září a láká hodně motýlů, včel a čmeláků. Protože je mrazuvzorná jen do –17 °C, je vhodné ji na zimu přikrýt chvojím. Někdy není úplně jednoduché ji pěstovat, zkusím a uvidím.
• Lnice květel (Linaria vulgaris) – Jde o nižší a půvabnou žlutou medonosnou trvalku. Kvete od června do září a mívají ji například v zahradnictví Krulichovi.

Verbena, lnice, rozrazil a hlaváč. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, https://cz.pinterest.com/, http://www.floristtaxonomy.com/ a http://linprobable.tumblr.com/)

Vlhká, spíše přistíněná část:

• Bukvice lékařská (Betonica officinalis) – Rostlina, po které prý včely a motýli doslova šílí. Půvabná a léčivá, lehce vlhčí půda ji prý vyhovuje a snese polostín. Někdy se jí také říká čistec (Stachys grandiflora) a lze je sehnat ve více zahradnictvích, v původní podobě nejlépe v trvalkové škole Florianus. Kvete v červenci až srpnu.
• Řetězovka (Physostegia virginiana) – Půvabná trvalka pro polostín a vlhčí humóznější půdu, je z čeledi hluchavkovitých, takže patří u včel a motýlů k těm populárnějším rostlinám. Mají ji v zahradnictví Krulichovi. Kvete v červenci až srpnu.
• Večernice vonná (Hesperis matrionalis) – pěkná, vysoká trvalka (někdy se uvádí jen jako dvouletka), která by měla provonět večer celou zahradu silnou vůní (osobně mi vůně lehce připomíná karafiáty). Má raději vlhko a polostín. Kvete od května do července. Mívají ji u Krulichů, ale také si ji můžete vypěstovat ze semen z Osiva-semena.cz.
• Čechrava (Astilbe) – je trvalkou opravdu spíše do stínu a hlavně do vlhka. Má jemná květenství a kvete podle druhu od června do července či od července do srpna. Protože se na zimu zatahuje do půdy, může být ostatními trvalkami hodně utlačovaná, častěji se spíše pěstuje v kombinaci s kapradinami.
• Jarmarka (Astrantia major) – trvalka s kulatými hlavičkami na dlouhých stoncích, líbí se jí v polostínu a zvládne i stín, potřebuje vlhčeji. Kvete od června do srpna. Mají ji například v Zahradnictví Krulichovi.
• Žluťucha (Thalictrum rochebrunianum) – taktéž má ráda vlhko a polostín až stín a navzdory svému jménu je zrovna toto Thalictrum pěkně fialové se žlutými středy. Trvalka je hodně vzdušná a obdobně jako verbena je teď poměrně popupálrní u zahradních architektů v kombinacích do polostínu. Jedná se o rostlinu obsahující nějaké alkaloidy, o míře jedovatosti jsem toho ale moc nezjistila. Mají ji například u Krulichů.

Nahoře krásný čistec, pod ním zleva moderní žluťucha, voňavá večernice a dole jarmarka. (Zdroj obrázků: http://www.naturespot.org.uk/, https://www.anniesannuals.com/, https://nhgardensolutions.wordpress.com/ a https://commons.wikimedia.org/)

Jsem zvědavá, co se mi z nich nakonec podaří nakombinovat a jak bude celý výsledek vypadat. Ale na to si ještě pěkně počkám, moje pokusné rostlinky jsou zatím malé a musí se teprve rozrůst.

Doplněno po letech: Tak nenakombinovala jsem pořádně nic. Zkusila jsem pár rostlin, ale na tom úzkém místě se jim moc nedařilo, na úzké místo, které jsem vybrala, se vlastně nevešly a nevyznělo to tak, jak mělo. Navíc sousedé si nakonec splnili sen o zastřešeném stání a vyšším živém plotu a místo pro luční záhon na slunce se mi dostalo vlastně do stínu a hlavně tam přestal proudit vzduch a rostliny do sucha tam chytaly padlí a tak. Na takový luční záhon jsem tedy nakonec rezignovala. Ale rostliny, které jsem si tehdy dohledala, jsem si oblíbila a zkouším to s nimi v klasických trvalkových záhonech.

Obrázky:
* David Domoney, Cow parsley, http://www.daviddomoney.com/2015/05/22/the-top-10-trends-from-the-chelsea-flower-show/
* Brewin Dolphin Garden 2013, Shoot, https://www.shootgardening.co.uk/article/brewin-dolphin-garden-2013
* Designer Gardens Landscaping, via Pinterest, https://cz.pinterest.com/pin/480055641502282958/
* mias hemmaliv, Første feriedag i hagen…, http://miashage.blogspot.cz/2010/06/frste-feriedag-i-hagen.html
* Crocus, Dianthus carthusianorum, http://www.crocus.co.uk/plants/_/dianthus-carthusianorum/classid.2654/
* Jgad (Own work) [CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Champ_de_fleurs_papillon_jg.1.jpg
* dicentra63, Yarrow, Milfoil, Staunchweed, Sanguinary, Thousandleaf, Soldier's Woundwort 'Appleblossom' (Achillea millefolium), http://davesgarden.com/guides/pf/showimage/283740/
* Karelj (Own work) [CC BY-SA 3.0 or GFDL], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Verbena_bonariensis_Prague_2011_1.jpg
* Sarah Raven, Linaria vulgaris, via Pinterest, https://cz.pinterest.com/pin/42643527698186958/
* Veronica spicata flowers, floristtaxonomy.com, http://www.floristtaxonomy.com/page/196
* Scabiosa, Linprobable coup de Coeur, http://linprobable.tumblr.com/post/56895751651
* David Nicholls, Lea Meadows, NatureSpot, http://www.naturespot.org.uk/species/betony-0
* Annie, Thalictrum rochebrunianum “Lavender Mist Meadow Rue”, Annie's Annuals & Perennials, https://www.anniesannuals.com/plants/view/?id=1057
* James Wright, Dame’s rocket (Hesperis matronalis), New Hampshire Garden Solutions, https://nhgardensolutions.wordpress.com/tag/dames-rocket/
* Anneli Salo (Own work) [CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Astrantia_major_Isot%C3%A4htiputki_-_H6335_C.jpg

Kouzlo s plaménky

Krásnou a výraznou popínavku plamének (Clematis) zatím na zahradě, kvůli jedovatosti, nemám. Nicméně, jestli je jednou budu pěstovat, tak přesně tak, jako moje tchýně. S jejím milým svolením si zde dovolím zveřejnit fotku jejích loňských plaménků: 

Takhle krásně a hodně dlouho kvetou plaménky mojí tchýni. V čem je to kouzlo?

Tyto a další plaménky na její zahradě všichni obdivovali. Není se čemu divit, jsou výrazně rozkvetlé, krásně sladěné a kvetou dlouho a dlouho. 

Celé to kouzlo je prosté. Moje tchýně s pečlivostí a citem sesazuje k sobě vždy velkokvěté a drobnokvěté odrůdy plaménků v podobné, ale lehce odlišné barvě či s výrazným a méně výrazným lemováním. Kombinace volí tak, aby právě dlouho kvetly. No a celá treláž s plaménky působí pěkně dynamicky a půvabně. Ani mne nenapadlo, že jde vlastně o sesazení různých druhů.

Možná je sázíte taky tak. Možná jde o známou věc. Nicméně já ji nevěděla a odhalení tohoto "tajemství" mne příjemně dostalo.

Konečně došlo na srážkoměr

"Pršelo u vás? A kolik?" Poměrně častá otázka mého táty, když přišlo na řeč zahradničení. A já jen mlhavě odpovídala: "no asi jo, půda byla trochu vlhká... něco tam spadlo." Ale to nebylo to, co chtěl slyšet, čekal čísla pro porovnání, pro to, aby si udělal pořádnou představu. Čekal, že řeknu "no 1,5 milimetru". On totiž má srážkoměr. A my teď už konečně po čtyřech letech taky.

To je on, náš srážkoměr!

Srážkoměr si pamatuji z domu, byla to zelená nádobka na červené tyčce. Občas mne děda nebo babička poslali, abych se podívala, kolik napršelo. Znamenalo to podívat se na stupnici, číslo si zapamatovat a srážkoměr vylít a hned tu hodnotu běžet říct. A obvykle děda z toho usuzoval hodně věcí. Jestli má zalít brambory nebo ne, jestli má jet do lesa zalívat mladé stromky, a nebo to není potřeba. Prostě srážkoměr byl pevnou součástí našeho dvora a života. Až se divím, že jsem jej na naši zahradu koupila teprve po tolika letech.

Kolikrát jsme si s manželem v našem bytě ve městě při pohledu na "Aladina" v mobilu říkali, jestli tam nakonec na zahradu něco spadlo, nebo jen (jako obvykle) bouřka a déšť prošel těsně kolem. Mít srážkoměr dříve, věděli bychom jistě při každé cestě na zahradu, jestli alespoň něco napršelo.

Takže teď mohu slavnostně říct, že tam už byly dvě hodnoty: 1,5 a 2,6 milimetrů! Hm, a to je zatím tak asi všechno. Jsem zvědavá, jak dlouho potrvá, než z těch čísel budu taky umět něco usuzovat. Zatím jsou to jen čísla. Nevím, kolik milimetrů srážek stačí na to, abych nemusela zalít (na poslední chvíli setý) trávník. Nevím, kolik bude stačit jahodám a zelenině. To asi přijde až časem. 

Nejpraktičtější použití pro náš nový srážkoměr zatím nejspíš bude možnost výpočtu přírůstku vody v retenční nádrži. Plocha střechy x milimetry a hned budu vědět, jestli je aspoň čtvrtina retenční nádrže na zalívání plná. A časem si jej taky dáme na nějakou pěknou tyčku, aby byl lépe vidět. Teď je jen zabodnutý v zemi.

A co vy, máte srážkoměr? 

Červen – co dělat na zahradě

Co můžete dělat na zahradě v červnu?

• Nezapomeňte na Den dětí (1. 6.) a naplánujte si příjemné hry na zahradu;
• slunit se a opalovat na lehátku, vytáhnout piknikové deky a obědvat venku ta trávníku, přečíst si pěknou knihu na čerstvém vzduchu;
• užít si vůni růží, pivoněk, nepravého jasmínu (pustoryl) nebo kosatců;
• plést věnečky z kopretin; jakmile budou odkvétat, tak již můžete kosit i luční části zahrady;
• pro schlazení v parných dnech si zahrát bitvu s vodními pistolemi, vyrobit si "vodní bomby z balónků", máchat si nohy v zahradním jezírku pro osvěžení;
• dolévat ptákům a hmyzu vodu do pítek a koukat se, jak se brouzdají ve vodě nebo koupou v jezírku. Pokud přírodní jezírko ještě nemáte, červen je vhodnou dobou pro jeho vytvoření;
• opékat si špekáčky, posedět si s přáteli a notovat si písničky za doprovodu kytary, grilovat nebo péct pizzu v zahradní peci;
• pozorovat slunící se ještěrky na suché zídce nebo poletující motýly;
• i červnové deštíky mohou být příjemné, vyrazte s dětmi na zahradu a inspirujte se na některé z dešťových her v tomto článku;
• jíst jahody a hrášek přímo ze zahrádky, dělat si z třešní "naušnice" a péct rebarborové koláče. Dozrávat by měl i muchovník a zimolez, některé saláty už také budou k snědku, stejně jako se zazelenají voňavé bylinky. A můžete také vyzkoušt sladký nektar z květu hluchavky. (Další letní dobroty ze zahrady.)

• Pokud kosíte trávník kosou, můžete trávu skvěle využít na mulčování rostlin (především mladých a jaře zasazených), aby jim půda tolik nevysychala;
• v červnu lze sít mrkev, červenou řepu, brokolici a černou ředkev pro podzimní sklizeň, salátovou čekanku;
• lze také stříhat živý plot z opadavých rostlin, ale rozhodně se do toho pouštějte až v době, kdy už v plotu nebudou hnízdit žádní ptáci se svými ptáčaty.

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?