Jak naučit zahradu zadržet vláhu a vodu II

Dobrý den, nezpůsobí to tlející dřevo kyselou půdu?

Ahoj, díky za pěkně zpracovanou dvojici článků. Po přečtení závěrečné otázky mám nutkání na ni odpovědět. :-)
U chalupy máme ovocný sad - tedy hlavně jabloně. Napříč celým sadem mí předkové (v době, kdy jsem tu ještě nebyla) udělali větší příkop, který pak naplnili většími a na to menšími kameny a zasypali. Začátek toho příkopu je u přepadu nádrží na dešťovou vodu. Věděla jsem kudy vede z vyprávění, ale nepřipadalo mi to důležité, zalévání jsme měli z potoka, takže suchá léta byla vyřešena. Tuto závlahu ale už řadu let nemáme a v posledních suchých letech jsem si všimla, jak stromy v blízkosti tohoto příkopu jsou na tom lépe než ty vzdálenější. Myslela jsem, že prostůrky mezi kameny jsou už dávno zanešené a nefunkční, ale asi to ještě pořád trochu funguje. Nahoře je povrch rovný (dříve možná nebýval).
U svého nového domu nejsem se zahradou moc daleko, ale v posledních dnech mi dýně na vyvýšených záhonech zcela jasně hlásí, že mají vody dostatek - už dosáhly kořeny do prohlubně v jílovité půdě pod záhony, odkud se voda hned tak nedostane. Takže vyvýšené záhony jsou pracné, ale fungují a vybudujeme další.
Pán, který mi zapojoval do jímky čerpadlo (na zalévání a splachování) mne přemlouval k položení systému hadiček na kapénkové zalévání po celé zahradě. Byla jsem zásadně proti - přece si nebudu tahat hadičky pod mojí přírodní zahradou. Ale vzhledem k tomu, že ještě nemáme na zahradě povrchovou vrstvu zeminy, odpadlo by veškeré kopání. Vysvětloval mi, že by byl okruh na stromy, okruh na jedny keře, na druhé keře, na loučku, na záhony, na...,na... a že se to dá různě zapínat po částech...a že by to vyšlo na těch 800m2 cca do 3 000 Kč. Je to systém, kde je voda pod tlakem, ne samospád, jaký budu mít u zeleninových záhonů. No a co teď já s tím? Mám ještě dost času na rozmyšlenou a tak červíček hlodá.

Ještě poznámku k vašemu trávníku u terasy - doporučuji jílek vytrvalý, který nevyroste vysoký a tak se nemusí sekat moc často, aby splňoval požadavky zeleného koberce. Použila jsem ho v metr širokém pásu vedle sousedovic plotu, protože už byly připomínky, že máme sekat, a spokojenost. Já jsem tedy přidala trošku jetele, ale kvůli bosým nožičkám bych k terase jetel nemíchala, včelky budou mít u vás určitě pastvu i jinde.
Ola

Ahoj Jitko, dík za články o zadržování vláhy. Info určitě využijeme. My máme zahradu celodenně osluněnou a navíc na větrné hůrce, takže si dokážete představit, jak to u nás vypadá, když jsou ty pařáky (ale i mimo ně). Máme zatím málo zkušeností se zahradničením (dostavěno před 2 roky), ale co se nám opravdu osvědčilo je mulč ze štěpky. Většinou jsem to kolem těch pár keřů co máme mulčem jen tak "postrašila", ale u borůvek máme min cca 10 cm a je to obrovský rozdíl. Takže toto můžu doporučit z vlastních zkušeností, že na mulči nešetřit. A co se týká mykorhizy, tak jsme ji dávali k ovocným stromům, pravidelně nezaléváme a rostou vcelku slušně. Víc vody by jim asi prospělo, ale nevypadají, že by trpěly. Jestli je to tou houbou nevím, ale věřím jí, takže za mě 1. Melanie

Zdravím všechny milovníky přírody. Vše popsané již používám, kromě dodávání kupovananého komerčního zboží. Ať žije reklama! "Každému, co jemu třeba jest". ;o). Drtím ořezané větve a opět používím na zahradě pod keře, ke stromům a do kompostu. Mám ekologicko-ekonomickou domáctnost, což není dnes právě standard, tak se snad nikdo neurazí.
Inspiruje mne moudrost předků, např. ve starém lese jsou hluboké strouhy na zadržení přívalů dešťové vody, naši předkové měli malá políčka obklopená remízky, využívali zcela zahrady např. řady rybízů (měli ovoce i stín) a nepěstovali krátce střižené trávníky, ale trávu pro králíky. Vybavuje se mi zahrada mé moravské babičky. Listí z ořešáku nahrabala na hromadu s dalším zahradním odpadem, naházela tam shnilá jablka a rozhodně nic nepálila a nesmradila celému okolí ... tím se řídím celá desetiletí a zatím jsem na své zahradě škody neshledala :oD
(Ořechové listí nyní používám i na pěstování brambor - více info na netu.)
Přečetla jsem i článek o nádržích na vodu a vážně jsem se pobavila. Nechávám se inspirovat internetem, vyslechnu si ráda i cizí názor, ale hlavní je pro mne vlastní rozum. Když si někdo nahrne zem na plastovou nádrž, zem ještě nasákne dešťovou vodou, tak se není co divit, že mu praskne. Tam, kde je hodně spodní vody jsou plastové nádrže zcela nevhodné (voda to zvedne). Také jsem řešila, jak na dešťovku a zvolila jsem pro sebe nejpřijatelnější řešení. Nejlepší a nejdražší by byla betonová nádrž (např. na žumpu), ale také nejméně přijatelná pro stávající zahradu (ten bagr). Zalévám jen dešťovkou ze sudů. Sudy mám pod dešťosvody na třech místech zahrady. Všechny sudy jsou vzájemně propojitelné a stačí nepatrné převýšení (u nás půl metru) a samospádem voda stéká do níže položených sudů - samožřejmě stačí i na rovině doplnění prázdných sudů dle zákona o spojených nádobách. Za kůlnou mám vanu, u ní přepad napojený na hadici a voda, která by bez užitku přetekla, teče pod vláhově náročnější rostliny (kanadské borůvky). Na celkové vypuštění vany používám trkač. Pro živočichy mám jezírko s 270l vody.
Všechny nádrže na dešťovou vodu jsou vzájemně propojitelné. Chtělo se to jen trochu zamyslet a funguje to i bez čerpadla ... a ještě realizátora - manžel technicky řeší moje výmysli. Celkem využívám nádoby na zhruba 2,5 kubíků, v době sucha je jí víc než ve studni. Na správně založené a udržované zahradě - mulčování, vysoké záhony, vyšší trávník i s bílým jetelem, stromy, keře, členitá zahrada - to na pokrytí nejsušších období roku stačí. Pokud se však budou prodlužovat období sucha, možná i u nás dojde na bagřik.
Na podzim sudy s kovovými pákovými ventily na "naražení" hadice vypouštím (voda by ve ventilech zamrzla a roztrhala je) a jen je postavím prázdné na závětrné místo (silný vítr je dokáže odnést) a do jara se o ně nestarám. Plastové sudy mají potravinový atest. Mám velkou střechu i zahradu, pokud má někdo zahradu 400 m², bude si cenné místo na zahradě šetřit a hledat jiné řešení.
Ještě mne napadlo: Pokud znáte termín tera pretta, tak se stačí zamyslet, zda před dvěma tisíci lety znali indiáni pyrolýzu či přetlakové komory na výrobu černého zlata - dělám si černé zlato (zuhelnetělé zbytky) na ohništi i bez přetlaku a věřte, že to funguje.
Všem přeji krásné časy na krásných zahradách. Eva