Tak už pár měsíců na vlastní kůži pociťujeme, co to doopravdy je ten větrný tunel či větrný koridor. A jak dokáže být nepříjemný. O tom, že se vítr mezi blízko postavenými domy zesiluje, jsem věděla. Ale co to doopravdy znamená, to nejspíš člověk musí zažít na vlastní kůži.
 |
| V zimě je v našem "větrném tunelu" severák obzvlášť mrazivý. |
 |
| Tak tady máme ten náš větrný koridor či větrný tunel, jak se mu také někdy říká. Rozpracelované pozemky a domy na přibližně stejných místech vytváří úzké místo, kudy proudí vítr mnohem rychleji (v mém laickém nákresu failová barva), zatímo na zahradě schované za živými ploty, stromky a keři je příjemně (zeleně naznačeno v nákresu). |
Možná si říkáte, že je to na těch pár metrů kolem domu jedno. Na hektarovém pozemku možná, ale na maličké zahradě se každý metr počítá a já měla s tímhle úzkým průchodem kolem domu velké plány. Něžné trvalky, malé jezírko, houpačka a malá odpočívací teráska či místo na lehátka. Jenže většina z toho vzala za své právě kvůli silnému větru. Inu, nezbývá než místo naříkání vzít raději zase do ruky papír a tužku a krapet to přeplánovat.
O tom, jak se bojuje s větrem na zahradě, jsem už něco málo psala. Jenže řada větrolamů v tak úzké uličce, to se těžko dělá. Zvlášť když je to hlavní přístupová cesta do zahrady a nějaká ulička na pohodlný průchod je tam nutná. A obvyklé typické větrolamy, jako jsou lísky, vzhledem k vysokému a bujnému růstu použít moc nejde, o nějakých stromech ani nemluvě, protože přece nemůžeme zastínit sousedovi terasu. Dali jsme tedy hlavy dohromady a prostě experimentálně zkoušíme, co jde:
 |
| Takhle máme v plánu bojovat s větrem v úzkém místě. |
- úzká klikatá cestička na průchod – místo rovné krátké cestičky jsme ji zvlnili. Vypadá lépe a umožní nám stavět větru do cesty keře na přeskáčku z leva i zprava v tom úzkém prostoru.
- stínící (rašletový) úplet na plot – koupili jsme jej a pracně připevnili především kvůli bezpečnosti syna. Soused má u plotu pár milých, ale trochu jedovatých rostlin, a budou hned přes plot vedle našich jedlých. Raději jsme je takto odstínili. Tajně jsme doufali, že úplet na plotě třeba trochu vítr zmírní, ale chyba lávky. Spíše jej ještě zrychluje, protože je ve směru toho největšího větru. Tohle tedy nepomohlo.
- vysoký strom s malou korunou – na jedno místo ve svahu do zahrady jsme nakonec zkusili vysadit malý strom. Takový, který jednou nezastíní souseda, ale pomůže rozbít vítr svou korunou ve výšce dvou metrů. Přesně takový strom se ale složitěji hledá, zvlášť když požaduji jedlé plody. U nás to vyhrál muchovník, který se pokusíme zapěstovat do stromového tvaru, nicméně aktuálně má sazenice 40 cm, takže to bude běh na dlouhou trať. Ještě byla ve hře malá mišpule. Dají se využít samozřejmě i okrasné stromy, celkem se mi líbí javor mléč Globosum. U stromů s vyšlechtěnou velmi hustou korunou však není jisté, jestli neudělají spíš efekt zdi a vítr půjde do turbulencí. Například sousedé bojují s větrem pomocí katalpy Nana (ale moc dobře se jí na větru nedaří) a pomocí kroucené vrby, kterou každý rok razantně seřezávají (je to totiž jinak dost velký strom). Už třetím rokem po vysazení vrby měli pěkné závětří a vítr odstíněný, vrba (silně zalévaná) roste velmi bujně a velmi rychle. Nicméně každý rok ji řezat, to není nic pro mne. A navíc bere vláhu okolním rostlinám. Ale je to jedno z nejlepších velmi rychlých řešení.
- jehličnany – velká krásná jedle, kterou jsme dostali darem a zdobili si ji na Vánoce, je dalším prvkem proti větru. Zbrzdí severák hlavně v zimě, kdy jsou ostatní stromky a keře holé. Ještě jednu jedli plánujeme na okraj domu. Naše jedle pomáhá výborně a navíc ochrání přes studeným severním větrem i keře borůvek, které jsme vysadili hned vedle ní. I sousedé si chrání svoji terasu před větrem pomocí stěny z rozmanitých jehličnanů. Nevýhodou je, že je kvůli pomalému růstu potřeba kupovat již vzrostlejší kusy, aby splnily svůj účel, a to jde dost do peněz. Navíc se uvádí, že příliš kompaktní a příliš husté, případně do roviny stříhané jehličnany mohou spíše působit jako zeď a vítr jde naopak do turbulencí a zrychlí se.
- keře – přirozeně rostoucí keře by měly proti větru taky pomoci, především pro synka na jeho pískoviště. Sázíme kdoulovce, dříny, borůvky i zakrsle rostoucí muchovníky. I když nejsou tak účinné a nesníží nám vítr "u hlavy", v jejich závětří mohou růst něžné kvetoucí trvalky, které jsem na tomto místě chtěla pěstovat. Mnoha kvetoucím trvalkám silný vítr totiž nesvědčí.
- stříhaný živý plot – živý plot ostříhaný do podoby zdi se proti větru nedoporučuje. Může prý způsobit větrné turbulence. My to s kouskem takovém živého plotu ale zkusíme, zasadili jsme přebytečné sazenice buků tak, aby tvořily metr a půl dlouhou clonu, která (snad?) umožní na jaře a v létě klidné odpočívání na malé miniterásce u jídelny.
- treláže a oblouky s popínavkami – do úzkého prostoru mne napadly jako první. Pevná kostrukce se větru staví do cesty hned, rostliny vítr trochu zmírní, a přitom jde procházet. Popravdě se ale trochu bojím, která z popínavek to na silném větru zvládne. Z diskuzí radí do větru snad pouze přísavník trojcípý. Popínavé růže, plaménky, fazol, minikiwi a mnohé další zajímavé popínavky často žádají chráněné místo před větrem. Možná bych zkusila hlízolu nachovou, ale moc informací o ní zatím nemám a hlízy jsou docela drahé na takové zkoušení do větru.
To jsou naše plány, jak zmírnit vítr v malém "větrném koridoru". Jak moc budeme nebo nebudeme úspěšní, to se ukáže jedině časem. A co vy? Taky bojujete proti silnému větru na zahradě a u domu? Jaké rostliny mu stavíte do cesty?
