Čemu jarní mrazíky ničí květy

Když pan Roman Šabík shrnul na blogu svůj rok 2016 v přírodní zahradě, rozebíral zajímavé téma. Obávané jarní mrazy. Mrazíky. Hrozba ovocnářů. Ledoví muži. Začal pokládat otázky, zda se jim lze v malé přírodní zahradě nějak bránit vhodnou výsadbou? Jakou zvolit strategii a co dělat? A já při tom poprvé zjistila, že o jarních mrazících a jejich důsledcích vlastně nic nevím...  a nedělala jsem s tím nic až do teď, když přišla hrozba, že mi zmrznou nakvetené rostliny. Pak přišla panika od sousedů a já taky sáhla po netkané textilii a jako první jsem chtěla jít omotávat kamčatské zimolezy. A kdybych té textilie neměla málo, nejspíš bych vůbec nepřišla na to, že ty kamčatské zimolezy s klidem snesou až mínus deset stupňů...

Naše krásně nakvetená sladkovišeň. Jestli bude úroda, to je ve hvězdách, hlásili −3 °C.

Takže jsem si trochu vyhledávala a zjišťovala, která úroda mi zůstane i v případě mrazíků a co naopak může být co dva tři roky důvodem k smutku na jaře:

1) Úroda ořechů

Ořešák − tento statný strom ničí mrazíky poměrně pravidelně u lidí, které znám, v různém okolí. Hodí se spíše do nížin, na horách a v mrazových kotlinách se nevyplatí jej pěstovat. Květy snesou teplotu maximálně do −2 °C (podle odrůdy rozmezí -0.8 až -1.5). Opravdu silné mrazíky v době květu ořešáku znamenají pohromu hned nadvakrát. Samčí jehnědy se totiž tvoří na loňském dřevě a pokud při silném mrazu namrzne i loňské dřevo, je tatam úroda rovnou na dva roky. Odrůda Jupiter a Mars raší později a bývá méně ohrožena.

Líska − květy vydrží až −10 °C, nicméně vykvétají už v únoru a březnu, kdy takové mrazy být můžou. Ale i tak je pro mne líska větší sázkou na jistotu (když si poradím s nosatcem).

Jedlý kaštan − kvete až v červnu, v tomhle ohledu jej jarní mrazíky netrápí. 

2) Drobné ovoce

Jahody − květy i začínající plody nesnáší obvykle už teploty kolem nuly.  Pokud nechcete o úrodu kvůli mrazíkům přijít, můžete zkusit brzy nakvetené jahody zakrývat netkanou textilií. Jistější je pěstovat i pozdní odrůdy, které kvetou později. Měsíční jahody (např. Rujana) plodí průběžně maličké jahody, takže je mrazíky tolik neovlivňují.
Vinná réva  − rašící letorosty jsou na mráz velmi citlivé a ještě mnohem více celé vyrašené listy. Pokud zmrznou, réva znovu obrazí, ale je už na tento rok trochu oslabená.

Rybíz − liší se podle odrůdy, nejméně odolný mrazu je černý rybíz. Bohužel přesnější rozmezí teplot jsem nezjistila. Nicméně obecně rybízy prý celkem na mrazy a špatné počasí v době květu trpí, přinejmenším menší úrodou. Odrůda černého rybízu Ben Lomond, Démon, Morávia, Trent by prý mrazíky v květu zvládat měla.
Kanadská borůvka − květy mnoha odrůd bývají náchylné na jarní mrazíky a můžete přijít o úrodu. Díky vám v diskuzi už vím, kolik stupňů obecně vydrží jaké stádium rozvití květů, přehled najdete v článku na http://msue.anr.msu.edu/. Odrůdy Chanticleer a Bluejay prý obvykle mrazíkům unikají. Zakrslá Northcountry by měla být obecně dost odolná.

Angrešt − Většina odrůd je celkem dobře mrazuodolná v květu, kolik stupňů zvládne, to ale nevím. V menší panice před letošními dubnovými mrazy jsme ty naše stromky všechny omotali netkanou textilií, což bylo nejspíš asi zbytečná práce a snad jim naopak toto neuškodí.
Kamčatský zimolez − Květy snesou −10 °C, holt je ze severu. Jeho úroda by měla být snad skoro vždycky. Myslím, že si ještě některé dosadím.

Maliny − Díky pozdnímu kvetení a mrazuodolnosti je mrazíky neničí.

Ostružiny − Díky pozdnímu kvetení a mrazuodolnosti je mrazík neničí.
Aronie − Měla by vydržet mráz v květu bez problémů.

Jahody je vhodnější před hlášenými mrazíky zakrýt netkanou textilií. Sladkovišeň v popředí však už je na jakékoliv zakrytí velká.

3) Ovocné stromy

Meruňka − je obecně na jarní mrazíky velmi citlivá, květy by měly vydržet maximálně −2 °C, po odkvětu vadí i jen teploty kolem 0 °C. U některých odrůd se udává, že by měly být odolnější a navíc vykvétat později, kdy už není riziko mrazíků tak velké. Patří k nim Bergeron, Lejuna, Leskora, Veecot, Karola, Velita, Lerosa, Goldrisch, Harogem, Aurora.

Broskvoň − je také na jarní mrazíky citlivá, obecně vydrží maximálně −4 °C (ale rozmezí poškození otevřených květů je už −1.1 °C až −3.9 °C). Odrůdy odolnější jarním mrazíkům by měly být Favorita morettini, Redhaven, Fenix, Flamingo, Modřinka, Amsdenova, Radosť, Suncrest.
Třešeň − trpí na jarní mrazíky hodně, snese v květu dle odrůdy maximálně −2 °C (rozmezí −1.1 °C až −2.2 °C). Některé odrůdy by měly být trochu odolější, patří k nim Kaštánka, Early Korvik, Fabiola, Vilma, Regina, Sam.
Slivoň − trpí na jarní mrazíky také hodně, snese v květu dle odrůdy maximálně −2 °C (rozmezí −0.6 °C až −2.2 °C), nerozvité květy někdy mohou vydržet i o dva stupně větší mráz. Trochu odolnější vůči mrazu v květu by měla být Čačanská najbolja, Tuleu gras.
Mirabelka − vůči mrazu jsou květy odolnější než slivoně. Snesou až −4 °C.
Hrušeň − snese v květu dle odrůdy maximálně −2 °C (rozmezí −1.7 °C až −2.3 °C), nerozvité pupeny snesou trochu víc. Poměrně odolná by měla být Konference, Červencová, Erika.
Jabloň − snese v květu dle odrůdy maximálně až −4 °C (rozmezí −1.7 °C až −3.9 °C). Lze si vybrat z odrůd, které jsou trochu odolnější.
Višeň  − snese v květu dle odrůdy maximálně −2 °C (rozmezí −1.3 °C až −2.3 °C), nerozvité květy mohou snést až o tři stupně méně.  Hana, Morava, Samor, Morela pozdní a Morellenfeuer by neměly na jarní mrazíky tolik trpět a měly by vydržet více.
Kdouloň − pozdní kvetení ji chrání, na jarní mrazíky netrpí. Spíše ji trápí zimní mrazy.
Muchovník − Jeho květy snesou teplotu −5 °C, některé odrůdy až −7 °C, ve většině případů jejich úroda nebývá poškozena.
Moruše − Raší velmi pozdě na jaře, takže květy pozdní mrazíky neohrožují.
Mišpule  − Nikde jsem nenašla zmínku o tom, že by ji jarní mrazíky nějakým způsobem poškozovaly.

Z dálky působí angrešty a hrušeň zabalené v netkané textilii jako nějací duchové na zahradě. Angrešty jsme balili ještě v době, kdy jsem nevěděla, že mrazy v době květu dobře zvládají.

Obecně nastává nejvíce problémů s jarními mrazíky na východních svazích a v mrazových kotlinách a údolí řek a v blízkosti potoků. Je krásné, že naši předkové nejspíš uměli se studeným vzduchem pracovat, alespoň podle pravděpodobného vysvětlení zídky, o kterém jsem četla na blogu Zahrada mě baví (http://www.zahradamebavi.cz/2015/01/zidka.html). A podle toho, jak o zachytávání studeného vzduchu pomocí křoví, valů píše pan Wolf-Dieter Storl. Studený vzduch nad zahradou zachycovali a pomocí stavidel umožnili odtékání pod zahradou. Což je ale třeba na naší maličké zahradě s domem poněkud utopie.

Tak a teď vím, jak důležité je hýčkat si na zahradě moje maliny, ostružiny, lísky, angrešt, kamčatský zimolez, muchovníky, moruše, mišpule a měsíční jahody Rujana. Když totiž udeří jarní mrazíky, mohu být v klidu, že pořád bude co dobrého jíst. Já mám prostě tu rozmanitost v zahradě fakt ráda...

Další informace:
https://www.zahrada.cz/forum/reva-vinna/ochrana-rasici-revy-pred-majovymi-mraziky-293867/?kotva=ochrana-rasici-revy-pred-majovymi-mraziky-293935
http://romansabik.blogspot.cz/2016/12/16-rok-2016-v-prirodnej-zahrade.html
http://tropik.forumczech.com/t160-jarni-mraziky-aneb-co-vydrzi-narasene-rostliny
http://www.ovocnarstvi.eu/pece-o-urodu/ochrana-ovocnych-stromu-pred-jarnimi-mraziky/
http://www.amet.cz/klima/mraziky.htm
http://www.pawpaw.cz/content/view/56/9/lang,czech1250/
http://www.ovocne-stezky.cz/?page=navody-a-doporuceni&group=vysadby&text=nove-odrudy-tresni
http://www.ovocne-stezky.cz/?page=navody-a-doporuceni&group=vysadby&text=teplomilne-druhy-do-vyssich-oblasti
http://msue.anr.msu.edu/topic/blueberries/growing_blueberries/spring_critical_temperatures