Jak jsem si zamilovala měsíční jahody Rujana

Koupila jsem si je naprostým omylem v obyčejném hobbymarketu. Nezkušený prodejce se tvářil, že jde o velké jahody na balkon. Což o to, pro pěstování na balkoně se hodily výborně, ale velké nebyly ani omylem. Jak začaly plodit, hledala jsem si, co že to vlastně pěstuji a mezitím si tyhle drobné stáleplodící jahody doslova zamilovala.

Už máme tolik rostlin, že čeká synka na každý den od června  alespoň jedna plná hrst malých sladkých jahod.

Měsíční jahody, stáleplodící malé jahody, Fragaria vesca var. semperflorens, Fragaria vesca "Rujana", alpinské jahody, vždykvetoucí, alpské jahody, ... tolik názvů pro jednu prověřenou odrůdu jahod, která je tady už někdy od roku 1954. Nejkrásnější na nich je to, že neúnavně kvetou a potom plodí od konce května až někdy do listopadu. Žádné "remontování" dvakrát za sezonu, prostě plodí bez přestávky pořád. Právě díky nim je celé léto a část podzimu na zahradě co uzobávat a čím zdobit zmrzlinu a dezerty. Každé dítě, které se na naší zahradě objevilo, z nich bylo nadšené. A jejich úroda je prostě každý rok jistá, nezávisle na mrazech, kroupách a dalších neovlivnitelných rozmarech počasí, vždycky se vzpamatují a zase plodí.

Co se týká velikosti jahůdek, jsou maličké, protáhlé, uvnitř bílé. Tak akorát pár do pusy na chuť. Někdo je přirovnává k lesním jahodám, ale pokud máte v červnu k dispozici ty lesní pro srovnání, hned poznáte, která je která. Lesní jsou mnohem výraznější, mnohem voňavější a aromatičtější v chuti. A také menší a kulatější. Myslím, že každá má něco do sebe a vyplatí se mít na zahradě oboje. Lesní jahody však plodí jen v červnu a málo a na příhodném místě se rozšřují odnožemi bujně do stran. Jahody Rujana namísto toho rostou poslušně na místě bez odnožování.

Zleva: lesní jahody, měsíční jahody Rujana, klasická jahoda (odrůda Kama)

Právě kvůli tomu, že absolutně neodnožují (pokud nejde o nějakou mutaci) a jsou takové "poslušné" a snadné na pěstování, se používají například na obruby zeleninových záhonů, lemy teras a chodníků. Nebo jako hezká zelená podsadba keřů a stromků z jihu, případně do mírných svahů nebo skalek (ale je nutné je pak více zalévat, jinak uschnou). Či do truhlíků a různých nádob na terasy a balkony.

U nás v zahradě jsem je vysadila jako obrubu opalovací plošiny. Ležíte na sluníčku a pojídáte jahody, to je pohodička. A ty okraje plošiny by se stejně musely dosekávat ručně, tak takto obsekávám jahodový pás. V řádcích je máme v malém svahu u zapuštěné trampolíny, děti si hrají a když odpočívají na vyhřáté černé ploše, chodí si po cestičkách pro jahůdky. V předzahrádce u nohou lavičky taky poskytnou k posezení něco dobrého k snědku. Navíc jimi lemuji osluněné okraje lesního zátiší u cestičky a podsadila jsem jimi angrešty (to se obecně nedoporučuje kvůli kořenové konkurenci... ale holt přidávám kompost a časteji zalévám a rostou dobře oboje).

Měsíční jahody Rujana máme u hlavních odpočívacích míst na zahradě.

Tolik chvály na takovou malou rostlinku... a teď, kde je nějaký ten háček? Nic není jen skvělé a perfektní a taky jahody Rujana přece musí mít nějakou obtíž v pěstování... Mají. Plodí ideálně po tři roky, pak plodnost slábne a po pěti až šesti letech se doporučuje buď rozdělit trsy nebo si vypěstovat či koupit nové. A hlavně je zasadit na jiné místo kvůli vyčerpání živin a riziku přenosu chorob.
Takže ty moje skvělé nápady s umístěním měsíčních jahod kolem odpočívacích prvků budou skvělé jen šest let a pak se tam nějakou dobu jahody vrátit nesmí. Jak dlouho? To se mi nedaří najít, co článek, to jiný názor. Obvykle se mluví o dlouhé době pěti až šesti let, ale pro klasické velkoplodé jahody. Jenže jahody Rujana jsou řazené pod Fragaria vesca, tak by to mohly mít krapet mírnější... nevím. Zatím mám v plánu jahody pravidelně na podzim přihnojovat kompostem a trochou rohoviny a dodávat nějak hořčík, fosfor a draslík, aby mi vydržely plodit co nejdéle. Potom půjdou pryč a na jejich místo po dva roky vyseju směs pro zelené hnojení a ozdravu půdy (hořčice, měsíček lékařský, afrikány). A pak je tam opět zkusím zasadit, takový je můj plán.

Tak co, taky se pustíte do jejich pěstování? Měsíční jahody lze pořídit i s minimálními náklady. Stačí si u někoho, kdo je pěstuje, v červnu vyprosit pár dobře zralých plodů. Usušit a odrolit semínka. Ta potom vysadit do truhlíku v polostínu a zalévat a na podzim by měla být k dispozici pěkná sadba měsíčních jahod. Když se pěstuje ze semínka, nepřenáší se žádné choroby a problémy. Semínka lze samozřejmě i poměrně dobře koupit a pěstovat doma klasicky od března (klíčí při 18 °C až 20 °C). Ze semen se oproti lesním pěstují poměrně dobře. Tyto jahody potom už někdy od července plodí. A když jste líní, jako já, tak si sazenice můžete koupit. Já jich nakoupila od místního zahradníka z vesnice už desítky a desítky, má je za dobrou cenu. Ale byly doby, kdy jsem je do truhlíku na balkoně kupovala za 20 Kč za sazenici. To je fakt hodně.

Měsíční jahody jsem pěstovala už na balkoně, byl to nejkrásnější truhlík.

V truhlíku na balkoně je doporučuji k vyzkoušení všem, kdo mají trochu místa na slunci a nezapomenou jej zalévat. Rostou výborně, do truhlíku je vhodné přidat kompost a trochu rohoviny a povrch je ideální zamulčovat kamínky nebo jehličím z vánočního stromku. Truhlík obalený bublinkovou folií a jutou, izolovaný i zespod polystyrenem, by měl bez problémů přežít na balkoně zimu, pokud jej nezapomenete občas zalít. Další roky se doporučuje přidat kompost a živiny, aby pořád dobře plodily.

Co se týká zahrady, tak tam jsem ze začátku mulčovala kamínky, ale to už bych vám tolik nedoporučila. Co se týká plevele, tak ten lehce prorostl, ale to by až tak nevadilo, šel dobře vytáhnout. Zhorší se tím ale jakákoliv manipulace po letech, protože kamínky zapadnou do hlíny a už se těžko dolují zpět. Nedá se přisypávat kompost na podzim. Takže jsem přešla na mulčování dřevitou štěpkou a nebo ještě lépe mulčování jehličím, to je nejlepší. Jen se mi jehličí tolik nedostává, takže ho mám jen na pár místech. S takovým mulčem už se záhon lépe udržuje a jde doplňovat kompost. Někdo nedá dopustit na mulčování posečenou trávou. No a co se týká slimáků, tak ti lezou jako do nezamulčovaného, tak do zamulčovaného porostu, takže je to celkem jedno. Já je sbírám a kdyby jich bylo moc, asi oplotím měsíční jahody měděnými plůtky a uvidím, jestli to pomůže.

Co se týká škůdců a nemocí, tak listy měsíčních jahod jsou náchylnější na skvrnitost (takové malé tečky). Obvykle stačí tyto poškozené listy otrhat a zničit (např. dobře zakopat), na rostlinách by měly vyrašit nové. Někdy porosty měsíčních jahod mohou decimovat mravenci, pokud je zasadíte například na kraj suché zídky. Tam pomáhá silné prolití vodou, to se mravencům nelíbí. No a když v záhonech měsíčních jahod ryje krtek či hraboši, tak jako mojí mamce, zkuste jim do děr a do hlíny nacpat a zakopat listy černého bezu. Mělo by to pomoci (aby se přestěhovali jinam).

Malé jahůdky jsou výborné v koktejlech a nápojích či jako ozdoba letních dezertů.

No a co s měsíčními jahodami děláme? Ty, které neskončí rovnou "z ruky do pusy", přidáváme do nápojů, dochucují koktejly, smoothie, zdobíme jimi dezerty a zmrzliny. Máme kolem 130 sazenic, takže jahůdek máme dostatek. Z listů potom vaříme bylinkový protizánětlivý čaj. Listy by měly mít stejné vlastnosti jako léčivé listy lesních jahod. Jen "jahodovou" příchuť v čaji rozhodně nečekejte. Ta by prý měla vzniknout až fermentací jahodníkových listů, ale vyzkoušené to nemám.

Odkazy:

http://www.zahradamebavi.cz/2015/06/letosni-truhlik-roku-v-moji-soukrome.html
http://www.naseinfo.cz/dum-byt-zahrada/jak-pestovat-mesicni-jahody
http://www.ovoce-licka.cz/pestovani-jahodniku-bio/